METODIKA POSOUZENÍ VLIVU ZÁMĚRU NA KRAJINNÝ RÁZ VE SMYSLU § 12 ZÁKONA č. 114/1992 Sb. O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY ( VLIV STAVEB, ČINNOSTÍ A VYUŽITÍ ÚZEMÍ ) __________________________________________________ OBSAH A. OBECNÁ ČÁST ___________________________________________________________________________ A.1. Úvod, cíle hodnocení krajinného rázu A.2. Znění platné legislativní úpravy A.3. Vymezení pojmů A.4. Cíle metodiky posouzení vlivu záměru na krajinný ráz A.5. Výstupy posouzení A.6. Možnosti využití metodiky B. PROCES HODNOCENÍ VLIVU ZÁMĚRU NA KRAJINNÝ RÁZ _________________________________________________________________________________________________________________________ B.1. Metodologické principy hodnocení B.1.1. Pojetí ochrany krajinného rázu (KR) B.1.2. Princip metody B.2. Postup hodnocení B.2.1. Popis navrhované stavby nebo navrhovaného využití území definování cíle a klíčových otázek B.2.2. Vymezení a obecná charakteristika oblasti krajinného rázu B.2.3. Vymezení dotčeného krajinného prostoru jakožto místa krajinného rázu B.2.4. Identifikace znaků a hodnot krajinného rázu B.2.5. Vyhodnocení míry vlivu záměru na krajinný ráz B.3. Celkové vyhodnocení vlivů a objektivizace výsledků C. PODKLADY A INFORMACE ___________________________________________________________________________ A. OBECNÁ ČÁST A.1. Úvod, cíle hodnocení krajinného rázu (A.1.1.) Ráz krajiny je významnou hodnotou dochovaného přírodního a kulturního prostředí a je proto chráněn před znehodnocením. Aby bylo možno krajinný ráz chránit, je nutno popsat jeho charakteristiky, znaky a hodnoty a vyhodnotit vlivy navrhovaných záměrů na ně. Je třeba (při respektování smyslu zákona č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů - dále jen „zákon“- a znění § 12) hodnotit krajinný ráz tak, aby vznikly podklady pro jednu ze dvou forem ochrany krajinného rázu: (A.1.1.1.) Preventivní ochrana krajinného rázu – vyhodnocení území a stanovení limitů a opatření k ochraně krajinného rázu, event. stanovení územně diferencované intenzity veřejného zájmu na ochraně krajinného rázu (pásma odstupňované ochrany), návrh eliminace negativních a rušivých znaků (A.1.1.2.) Ochrana krajinného rázu v případě konkrétního záměru - posouzení vlivu konkrétního záměru na krajinný ráz daného území (vliv navrhovaných staveb a technických zařízení, vliv činností, vliv využití území) A.2. Znění platné legislativní úpravy (§ 12 zákona) (1) Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umísťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. (2) K umisťování a povolování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Podrobnosti ochrany krajinného rázu může stanovit ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem. (3) K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí tohoto zákona, může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území. A.3. Vymezení pojmů Posouzení vlivu navrhovaného záměru na krajinný ráz pracuje s pojmy, uvedenými v § 12 zákona. krajina část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky (§3 písm. k zákona) krajinný ráz je dán přírodní, kulturní a historickou charakteristikou určitého místa nebo oblasti, resp. vnímatelnými znaky a hodnotami těchto charakteristik oblast krajinného rázu je území s podobnou přírodní, kulturní a historickou charakteristikou, tedy s podobným souborem typických znaků. Liší se od jiné oblasti ve všech charakteristikách či v některé z nich a zahrnuje více míst krajinného rázu. Je vymezeno hranicí, kterou může být rozhraní měnících se charakteristik místo krajinného rázu Část oblasti KR, která je relativně homogenní z hlediska přírodních, kulturních a historických charakteristik a výskytu estetických a přírodních hodnot, které odlišují místo KR od jiných míst KR. Může se jednat o vizuálně vymezené území menšího rozsahu nebo o území vnímatelné díky své výrazné charakterové odlišnosti. Nejmenším místem KR je krajinný prostor, event. dílčí krajinný prostor. estetická hodnota (krajiny) Vzniká z pozitivně přijímaných vlastností vnímané krajiny (prostorové vztahy, krajinná scéna) a z pozitivních postojů vnímajícího subjektu (emocionálně i racionálně podmíněných). Je vnímatelným specifickým projevem přírodních, kulturních a historických hodnot, harmonického měřítka a vztahů v krajině. Člověkem nenarušené nebo málo narušené partie krajiny a jevy svědčící o harmonickém vztahu člověka a krajiny představují vždy estetickou hodnotu. přírodní hodnota vzniká oceněním přírodních charakteristik území. U jednotlivých přírodních a kulturně-přírodních prvků nebo složek je dána násobkem hodnoty přírodovědné a hodnoty jejich vnímatelného projevu v KR. U přírodních prvků nebo složek neovlivněných nebo málo ovlivněných člověkem je přírodní hodnota vždy kladná. U prvků a složek mírně nebo silně ovlivněných člověkem je dle kriteria trvalé udržitelnosti kladná nebo záporná. významný krajinný prvek dle ustanovení §3, odst. 1, písm.b) zákona zvláště chráněné území dle ustanovení §3, odst. 1, písm. f) zákona kulturní dominanta krajiny je krajinný prvek či složka v krajině, jehož význam je nesporný z historického hlediska, architektury či jiného oboru lidské činnosti, který ve svém projevu převládajícím způsobem ovlivňuje souhrn charakteristik daného místa či oblasti harmonické měřítko krajiny vyjadřuje soulad měřítka krajiny s měřítkem jednotlivých kulturních prvků harmonické vztahy v krajině vyjadřují soulad jednotlivých skladebných částí krajinné scény, vyjadřuje též soulad činností člověka a přírodního prostředí (absence rušivých jevů) historická charakteristika krajinného rázu vyjadřuje časové souvislosti a význam vývoje kulturních a přírodních charakteristik. Jejími znaky jsou stopy, které historie v krajině zanechala. kulturní charakteristika krajinného rázu je dána způsoby využívání krajiny. Projevuje se vnímatelnými znaky - stopami kultivace a osidlování krajiny a způsobem využívání přírodních zdrojů přírodní charakteristika krajinného rázu zahrnuje vlastnosti krajiny určené jak trvalými přírodními podmínkami, kterými jsou především geologické, geomorfologické, klimatické a biogeografické poměry, tak aktuálním stavem ekosystémů činnost snižující estetickou a přírodní hodnotu krajinného rázu oblasti či místa taková činnost, která naruší pozitivní znaky a hodnoty oblasti či místa a tím změní význam a projev jednotlivých charakteristik Kromě těchto pojmů pracuje hodnocení s některými termíny a pojmy z oborů architektury, urbanismu, krajinářské architektury, krajinného plánování a územního plánování (uspořádáno abecedně): architektonická forma stavby, budovy (objektu) půdorysná a hmotová skladba stavby nebo souboru staveb, ve které hrají role dimenze, objemy a proporce hmot architektonický výraz stavby, budovy (objektu) půdorysné, hmotové řešení, řešení detailů, materiálů, barevnosti a výtvarných prvků budova pojem budova je vyhrazen pro nadzemní stavbu prostorově soustředěnou a navenek převážně uzavřenou obvodovými stěnami a střešní konstrukcí (Vyhl.137/98Sb.) dílčí krajinný prostor vizuálně vnímatelná, určitým způsobem vymezená část krajinného prostoru, která se odlišuje prostorovým vymezením dominanta převládající, vládnoucí prvek v konfiguraci hmotných prvků krajinné scény dominantní rys převládající jev nebo vlastnost vizuálně vnímané krajinné scény forma zástavby je dána vzájemným uspořádáním prvků zástavby - staveb, souborů staveb, motorových a pěších komunikací, nezastavěných městských prostorů (uličních koridorů, náměstí, parkových ploch) a ploch pro další městské funkce (rekreace, výroba, technická infrastruktura) hodnota krajinného rázu projev určité charakteristiky krajinného rázu, který může být chápán v pozitivním nebo negativním smyslu hodnota vnímatelného projevu prvku nebo složky spočívá v podílu na utváření celkového působení krajiny na smysly člověka. Nabývá různě velkých hodnot (u přírodních hodnot kladných, u kulturních a historických kladných i záporných) charakter krajiny je dán morfologií terénu, charakterem vodotečí, vodních ploch, vegetačního krytu, osídlení a charakterem dalších civilizačních prvků charakter zástavby je dán spolupůsobením formy (struktury) zástavby a architektonického výrazu jednotlivých staveb, stavebních souborů a nezastavěných ploch (zejména parkových) charakterová diferenciace krajiny diferenciace krajiny na jednotky odlišné svým charakterem (morfologií terénu, vegetačním krytem, osídlením a hospodářským využitím krajiny) identita krajiny je vlastností krajiny, která vzniká spolupůsobením výrazného charakteru krajiny a čitelných stop kulturního a historického vývoje krajiny individuální architektonický výraz stavby, budovy architektonický výraz tkvící v použití takových ¨způsobů půdorysného, hmotového řešení, řešení detailů, materiálů, barevnosti a výtvarných prvků, které stavbu výrazně odlišují od tradičních i soudobých staveb v dané lokalitě kompaktní zástavba souvislá zástavba ve které stavby na sebe bezprostředně navazují ve formě řad, uzavřených nebo otevřených bloků, která tvoří uliční fronty nebo má výrazně ucelenou hranici vůči okolní krajině konfigurace hmotných prvků vzájemné uspořádání hmotných prvků krajiny, projevující se v krajinné scéně a v dílčích krajinných sceneriích krajinná scéna při pozorování z různých míst krajiny vnímáme tzv. krajinnou scénu. Krajinnou scénu vnímáme staticky (např. jako pohled z významného bodu krajiny) nebo dynamicky (jako sled pohledů z různých míst trasy průchodu krajinou). Krajinná scéna je nositelem estetických hodnot, tkvících v prostorovém uspořádání, v neopakovatelnosti a jedinečnosti panoramat, v harmonickém měřítku a v harmonických vztazích krajiny krajinná scenerie dílčí prostory a partie krajiny vytvářejí v krajinné scéně odlišné a specifické krajinné scenerie krajinná složka relativně homogenní ekologická jednotka, je souhrnem prvků uvnitř krajiny, má jednotný projev a vyznačuje se stejnou funkcí; velikostí relevantní krajinnému měřítku (Forman et Godron 1993, upraveno). krajinný celek část krajiny na úrovni oblasti krajinného rázu, která se od ostatních částí odlišuje specifickými rysy charakteristik krajinného rázu krajinný obraz je obecným pojmem pro vizuálně vnímaný obraz prostorové skladby hmot a forem jednotlivých krajinných složek. Uspořádání prostorových forem terénu, vegetačního krytu, zástavby, jednotlivých staveb a technických staveb a prvků je podstatou vizuálně vnímaného obrazu krajiny krajinný prostor místo krajinného rázu, odlišující se od sousedních prostorů specifickým charakterem, identitou nebo výrazným prostorovým vymezením krajinný prvek je skladebnou jednotkou krajinné složky. Je buď přírodní nebo umělý. krajinný ráz přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti (Zák.114/92Sb.) krajinný segment obecný pojem pro část krajiny, vyznačující se určitými vlastnostmi netradiční architektonický výraz stavby, budovy architektonický výraz (půdorysné, hmotové řešení, řešení detailů, materiálů, barevnosti a výtvarných prvků), který nepoužívá historických či pro danou lokalitu tradičních prostředků prostorová konfigurace prvků krajinné scény hmotová skladba prvků krajiny, která vytváří vnitřní prostory a vnější siluety krajiny, uspořádání (konfigurace) hmot (terénu, zeleně, staveb atd.) může navozovat pocit fádnosti nebo dramatičnosti pozorované scény, harmonie, kontrastu, dynamiky nebo statického výrazu, výraznosti nebo nevýraznosti, jedinečnosti nebo neurčitosti pohledový (též vizuální) horizont pohledové horizonty uzavírají jednotlivé panoramatické pohledy, jsou vztaženy k jednotlivým pohledovým stanovištím (ObCa) prostorové vztahy krajinné scény vztahy mezi jednotlivými hmotnými prvky krajinné scény, jejich vzájemné vzdálenosti, proporce šířkových a výškových dimenzí, význam důležitých bodů, linií a prostorů, vzájemné osové vazby, rysy symetrie, gradace, atd. prostorová diferenciace krajiny diferenciace krajiny na jednotky, prostorově oddělené vnímatelnými hranicemi (změna struktury a charakteru krajiny, vizuální horizonty atd.) prostorový plán skladba hmotných prvků včetně dominant, akcentů a horizontů, vymezující prostor v určité vzdálenosti od místa pozorování přírodní rámec ta část krajinné scény, která je tvořena přírodními a přírodě blízkými prvky (terén, voda, vegetační kryt) přírodní dominanta je krajinný prvek či složka v krajině, který svým významem a projevem ovlivňuje souhrn charakteristik daného místa či oblasti (výšková dominanta, dominanta sníženin, dominantní zastoupení apod.). přírodovědná hodnota je dána součtem měr vzácnosti (ojedinělosti), dochovalosti a ohroženosti daného přírodního či kulturně-přírodního prvku, složky nebo celého ekosystému. V případě rostlinných a živočišných prvků a společenstev zohledňuje také míru geografické původnosti (vztaženo u lesů k pol 18. stol., u luk, pastvin a vod k 1. pol. 20. stol.) a u kulturně-přírodních prvků a složek (kulticenózy, lomy, nádrže…) míru jejich trvalé udržitelnosti. Všechny tyto míry je třeba vždy posuzovat v rámci oblasti KR, celého státu a minimálně střední Evropy. Všechny míry mohou nabývat kladných i záporných hodnot. rozptýlená zástavba samostatné stavby nebo soubory staveb rozložené s velkými vzájemnými odstupy v nezastavěných plochách, nevytvářejí dojem zastavěného území rys krajinné scény vizuálně vnímatelný jev nebo znak, který spoluvytváří ráz krajiny rys krajinného rázu jev nebo znak určité charakteristiky krajinného rázu, který spoluurčuje ráz krajiny rys prostorové skladby vizuálně vnímatelný jev nebo znak prostorového uspořádání (konfigurace) hmotných prvků krajinné scény stavba stavbami jsou veškerá stavební díla bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání. Stavby mohou být trvalé nebo dočasné, u nichž se předem omezí doba jejich trvání (Zák.50/76Sb.) stavební (architektonický) soubor soubor staveb, který tvoří hmotový a provozní celek struktura krajinných složek. krajina (ve smyslu území) je tvořena přírodními a umělými složkami. Struktura krajinných složek - jejich skladba - je podstatou typu krajiny. Různý poměr zastoupení jednotlivých složek, stupeň přetvoření přírodních složek a dominantnost složek umělých dává vzniknout krajině s převahou specifických funkcí a procesů. struktura zástavby (též forma zástavby) je dána vzájemným uspořádáním prvků zástavby - staveb, souborů staveb, motorových a pěších komunikací, nezastavěných městských prostorů (uličních koridorů, náměstí, parkových ploch) a ploch pro další městské funkce (rekreace, výroba, technická infrastruktura) tradiční architektonický výraz stavby, budovy architektonický výraz, používající historických nebo pro danou lokalitu tradičních forem, provozních schemat, tradičního ztvárnění fasád, architektonických prvků, detailů, materiálového a barevného řešení účinek dominantního rysu hraje významnou roli pro rozlišitelnost a jedinečnost krajinné scény vedlejší prostorový akcent výrazný prvek v rámci konfigurace dalších prvků krajinné scény nebo dílčí scenerie volná nebo rozvolněná zástavba samostatné stavby, skupiny staveb nebo stavby v otevřených blocích, které nemusí tvoři souvislou uliční frontu (ÚRM) A.4. Cíle metodiky posouzení vlivu záměru na krajinný ráz (A.4.1.) Rozhodování ve správních řízeních podle § 12 zákona je častým úkolem příslušných orgánů ochrany přírody. Různé typy staveb a využití území stále výrazněji zasahují do cenných přírodních celků urbanizované krajiny, do kontaktních zón měst a příměstské krajiny a do volné, dosud nezastavěné, krajiny. Posouzení vlivu navrhovaného záměru na krajinný ráz se stalo standardním výkonem, který většinou musejí provádět příslušné orgány samy. (A.4.2.) Problematika krajinného rázu zahrnuje i málo exaktní pojmy a nekvantifikovatelné hodnoty, což umožňuje použití různého úhlu pohledu na problém a snižuje tak objektivitu hodnocení. Metodika posouzení proto zavádí postupy, které využívají metod, používaných v architektonické a krajinářské kompozici, využívá standardizovaných kroků hodnocení a objektivizovaných, všeobecně přijímaných soudů. Přínosem k objektivizaci hodnocení je přezkoumání závěrů formou ankety expertů. (A.4.3.) Úkolem metodiky je sjednocení způsobů posouzení vlivu konkrétního záměru na krajinný ráz a vytvoření maximálně standardizovaného postupu Výsledkem posouzení bude dokument, který bude sloužit jako odborný podklad pro výkon státní správy. A.5. Výstupy posouzení (A.5.1.) Posouzení má formu textového elaborátu, doplněného podle potřeby grafickou dokumentací (mapová schemata, kartogramy, zákresy do fotopanoramat, dokumentace historického stavu, dokumentace identifikovaných hodnot). Rozsah dokumentace závisí na konfliktnosti navrhovaného záměru a na rozsahu jeho možných vlivů na krajinu (plošný rozsah, síla zásahů do cenných znaků krajinného rázu). (A.5.2.) Cenným podkladem pro posouzení je např. zobrazení navrhovaného záměru ve fotopanoramatech krajiny, přičemž by se mělo jednat o zákres do celkových panoramat, vnímaných z významných míst krajiny a dále o zákres do dílčích scenerií, vnímaných z menších vzdáleností. Zákresy se dle složitosti problému mohou provádět formou grafické skici, počítačové fotomontáže, příp. videoanimací atd. a investor je zpravidla dodává jako přílohu dokumentace navrhovaného záměru. Je možné, aby se příslušný orgán dohodl s investorem na výběru míst fotografických záběrů. (A.5.3.) Výstupem posouzení je závěr , ve kterém se konstatuje míra zásahů navrhovaného záměru do [1] přírodní charakteristiky [1] kulturní charakteristiky [1] historické charakteristiky [1] přírodních hodnot [1] estetických hodnot [1] významných krajinných prvků (VKP) [1] zvláště chráněných území (ZCHÚ) [1] kulturních dominant [1] harmonického měřítka [1] harmonických vztahů Míra zásahů je dána konfliktností zásahů do jednotlivých znaků a hodnot jednotlivých charakteristik a do rysů krajinné scény a dílčích scenerií krajiny, které byly identifikovány v průběhu hodnocení. Záleží přitom na významu (důležitosti) identifikovaných znaků a hodnot pro ráz krajiny. (A.5.4.) V závěru je rovněž konstatováno, zdali navrhovaný záměr celkově představuje podstatný nebo omezený zásah do krajinného rázu a zdali tento krajinný ráz vyniká významnými pozitivními nebo dokonce jedinečnými znaky a hodnotami. V závěru posouzení může být rovněž vysloven názor na přijatelnost či nepřijatelnost navrhovaného závěru z hlediska ochrany krajinného rázu dle § 12 zákona, oficiálně však tento verdikt náleží příslušnému orgánu v rámci rozhodnutí. A.6. Možnosti využití metodiky (A.6.1.) Metodika může být využita k jednotnému a standardizovanému posuzování navrhovaných záměrů na krajinný ráz. Posouzení zpracované podle této metodiky představuje objektivizovaný podklad pro rozhodování dle § 12 zákona. Posouzení může být [1] součástí přípravné dokumentace (studie) záměru jako podklad ke konzultacím nebo k vydání stanoviska příslušného orgánu [1] součástí projektové dokumentace předkládané do územního nebo stavebního řízení [1] přílohou dokumentace pro řízení o zásahu do krajinného rázu dle § 12 zák. č. 114/1992 Sb. [1] součástí nebo samostatnou přílohou dokumentace hodnocení vlivů na životní prostředí dle zák. č. 100/2001 Sb. (A.6.2.) Posouzení, využité ve správním řízení bude buď součástí podání dle § 32 zákona č. 71/1967 Sb. ve znění pozdějších předpisů (správní řád) nebo bude mít povahu důkazu (znaleckého posudku) dle § 33 a 34 téhož zákona. B. PROCES HODNOCENÍ VLIVU ZÁMĚRU NA KRAJINNÝ RÁZ B.1. Metodologické principy hodnocení B.1.1. Pojetí ochrany krajinného rázu (KR) (B.1.1.1.) Metoda posouzení vlivu navrhovaného záměru na KR vychází z principu ochrany takových charakteristik, znaků a hodnot KR, které jsou výraznými atributy přírodní, kulturní, historické a estetické kvality krajiny a z eliminace vlivů tuto kvalitu snižujících. (B.1.1.2.) Vzhledem k tomu, že § 12 je zahrnut do Části druhé zákona – „Obecná ochrana přírody“, týká se ochrana dle § 12 veškerého území. Toto pojetí odpovídá pojetí „krajiny“ dle uvedeného zákona. To znamená, že existuje krajina přírodní či přírodě blízká na jedné straně a krajina urbanizovaná či krajina městská na opačné straně. Ochrana KR se týká i kulturní krajiny včetně vesnických sídel. Péče o ráz krajiny musí být věnována rovněž územím v městské struktuře, kde KR představuje zřetelnou hodnotu. Jsou to zejména polohy v urbanizovaných územích, kde rysy krajinné struktury výrazně spoluurčují charakter prostorové scény m.j. vliv stavebních zásahů v sídlech na krajinný ráz okolí. (B.1.1.3.) KR je dán přírodní, kulturní a historickou charakteristikou oblasti či místa. To znamená, že ráz určitého krajinného segmentu spoluvytvářejí rysy a hodnoty jak přírodní (zejména morfologie terénu, vodní toky a plochy a charakter vegetačního krytu), tak i kulturní a historické (forma struktura zástavby, jednotlivé stavby a jejich vztah ke krajinnému rámci, kulturní význam místa). Jedná se jak o fyzickou přítomnost určitých jevů (např. přírodních lokalit a cenností, památkových objektů) tak i o vnější projev – zpravidla viditelnost – v prostorových vztazích krajiny a tudíž v krajinné scéně. Krajinný ráz (KR) je vyjádřen [1] přítomností určitých znaků a jevů přírodní, kulturní a historické charakteristiky [1] vizuálním uplatněním (vnímatelným projevem) znaků a jevů jednotlivých charakteristik v krajinné scéně - v prostorovém uspořádání (vztahy v krajině dle § 12) složek krajiny v oblastech KR v krajinných prostorech (místech KR) - v konfiguraci jednotlivých prvků dílčích scenerií. (B.1.1.4.) Jakákoliv stavba nebo změna využití území může zasáhnout (a povětšinou také zasahuje) do KR. To by mohlo znamenat, že jakýkoliv záměr by bylo možno odmítnout s odvoláním na ochranu KR. Takový výklad § 12 zákona by byl pro tuto legislativní úpravu diskreditující a je obsahově nesprávný. Dle § 12 je KR chráněn s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině a jeho přírodní a estetické hodnoty jsou chráněny před snížením. Ne každá část krajiny, dotčená vlivem navrhovaného záměru vyniká přítomností uvedených znaků a hodnot. Existují segmenty krajiny, kde je krajinný ráz nevýrazný, indiferentní a nevyznačuje se žádnými výraznými nebo pozitivními znaky . Ochrana krajinného rázu musí být zaměřena [1] k ochraně znaků a hodnot jednotlivých charakteristik (přírodní, kulturní a historická), které dle § 12 zákona spoluvytvářejí KR [1] k ochraně přírodních a estetických hodnot, které jsou dle § 12 zákona chráněny před snížením s ohledem na zachování VKP, ZCHÚ [1] k ochraně kulturních dominant, harmonického měřítka a vztahů v krajině dle odst.(1) § 12 zákona. B.1.2. Princip metody (B.1.2.1.) Princip metody spočívá v postupu, kdy se celkový problém rozkládá na dílčí samostatně řešitelné části. Subjektivita hodnocení se tak rozkládá na řadu drobných rozhodnutí a eventuelní nepřesnosti a odchylky, vyplývající z více, či méně subjektivních pohledů, se mohou do značné míry vyrovnávat. Vliv záměru na KR se hodnotí pouze v území tímto záměrem. dotčeném. V případě, že hodnocení nelze vztáhnout jednotně k vymezenému prostoru, je účelné vymezit dílčí územní jednotky a ty vyhodnotit samostatně (např. u liniových staveb, která se dotýká řady odlišných území). Rozložení problému a posouzení se provádí [1] prostorovou a charakterovou diferenciací – rozložením na charakterově homogenní části krajiny - oblasti KR (označované též jako základní krajinné celky, charakteristické krajinné celky atd.) a místa krajinného rázu (označované též jako krajinné prostory, dílčí krajinné prostory atd.) [1] identifikací znaků a hodnot přírodní, kulturní a historické charakteristiky KR v oblastech a místech KR [1] posouzení míry vlivu navrhovaného záměru na identifikované znaky a hodnoty (B.1.2.2.) Prostorová a charakterová diferenciace – vymezení zřetelně odlišných charakterově homogenních částí krajiny -– se provádí u oblastí krajinného rázu na základě terénní morfologie, charakteru vegetačního krytu, charakteru osídlení a dalších stop kultivace krajiny a využívá se geomorfologického a biogeografického členění m.j. členění na biochory. (B.1.2.3.) Identifikace znaků a hodnot znamená nalezení takových znaků a hodnot jednotlivých charakteristik,které výrazně spoluurčují ráz krajiny v dotčeném prostoru. Znaky jednotlivých charakteristik mohou mít pozitivní, negativní nebo neutrální (indiferentní) charakter. (B.1.2.4.) Posouzení míry vlivu navrhovaného záměru na identifikované znaky a hodnoty se zpravidla provádí ve čtyřstupňové škále (žádný, slabý, středně silný, silný vliv). B.2. Postup hodnocení OBECNÉ SCHEMA HODNOCENÍ NAVRHOVANÉ STAVBY NEBO NAVRHOVANÉHO VYUŽITÍ ÚZEMÍ NA KRAJINNÝ RÁZ VE SMYSLU § 12 ZÁK.č.114/1992 Sb. +--------------------------------------------------------------------------------------------+ |KROKY POSTUPU HODNOCENÍ |VYSVĚTLENÍ POSTUPU |PODKLADY | | | | | | | | | |--------------------------------+------------------------------+----------------------------| |1.|CHARAKTERISTIKA A POPIS |Popis z hlediska možného |Projektová dokumentace (PD) | | |NAVRHOVANÉHO ZÁMĚRU |ovlivnění krajinného rázu |navrhované stavby, územně | | | |navrhovanou stavbou nebo |plánovací podklad (ÚPP) | | |DEFINOVÁNÍ CÍLE A KLÍČOVÝCH |navrhovaným využitím území, |navrhového využití území - | | |OTÁZEK |konfliktů. |např. urbanistická studie | | | | |(US), územně-plánovací | | | |Definování cíle a klíčových |dokumentace (ÚPD | | | |otázek hodnocení na základě | | | | |očekávaného vlivu navrhované | | | | |stavby nebo využití území | | |--+-----------------------------+------------------------------+----------------------------| |2.|VYMEZENÍ DOTČENÉHO KRAJINNÉHO|Vymezení dotčeného krajinného |Terénní průzkum, | | |PROSTORU (DOKP) A V PŘÍPADĚ |prostoru (místa krajinného |topografická mapa, analýza | | |POTŘEBY |rázu) jakožto území skutečně |fotopanoramat, řezy terénem | | | |nebo potenciálně zasaženého |a diagramy viditelnosti | | |VYMEZENÍ DÍLČÍCH ÚZEMNÍCH |vlivem navrhované stavby nebo | | | |JEDNOTEK |využití území. Vymezuje se | | | | |pomocí barier očekávané | | | | |viditelnosti event. dalších | | | | |vlivů stavby (terénní | | | | |horizonty, okraje lesních | | | | |porostů, hmoty nelesní zeleně,| | | | |horizonty a okraje zástavby) | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | |--+-----------------------------+------------------------------+----------------------------| |3.|OBECNÁ CHARAKTERISTIKA |Obecná charakteristika širšího|Terénní průzkum, | | |DOTČENÉHO PROSTORU V ŠIRŠÍM |území (oblasti krajinného |biogeografické členění ČR, | | |KONTEXTU |rázu) a jeho zařazení do |geomorfologické členění ČR, | | | |krajinných souvislostí |vodní toky, krajinářské | | | |(biogeografie, geomorfologie, |hodnocení (TERPLAN 1972) | | | |vegetační kryt, osídlení, |geologická mapa, mapa | | | |kultura, historie). |potenciální vegetace, údaje | | | | |o sídlení, historická | | | | |charakteristika území | | | | | | | | | | | |--+-----------------------------+------------------------------+----------------------------| |4.|IDENTIFIKACE ZNAKŮ A HODNOT |Identifikace rysů a hodnot |Terénní průzkum, hranice | | |KRAJINNÉHO RÁZU |jednotlivých charakteristik |ZCHÚ, registrované VKP, | | | |krajinného rázu v dotčeném |ÚSES, biogeografické členění| | | |krajinném prostoru (DoKP) - |- biochory, seznam | | | |znaky a hodnoty přírodní, |kulturních nemovitých | | | |kulturní a historické |památek, hranice MPR, MPZ, | | | |charakteristiky, přítomnost |VPR, VPZ, KPZ, historické | | | |estetických hodnot, |mapy a literatura, | | | |harmonického měřítka a vztahů |historická fotodokumentace | | | | | | | | | | | |--+-----------------------------+------------------------------+----------------------------| |5.|POSOUZENÍ VLIVU NA |Posouzení vlivu navrhované |Výsledky předchozích kroků | | |IDENTIFIKOVANÉ ZNAKY A |stavby nebo navrhovaného |hodnocení | | |HODNOTY, VYHODNOCENÍ MÍRY |využití území na | | | |VLIVŮ |identifikované rysy a hodnoty | | | | |jednotlivých charakteristik | | | | |krajinného rázu, odstupňování | | | | |významu a cennosti | | | | |jednotlivých rysů a hodnot na | | | | |hodnoty běžné, významné pro | | | | |ráz krajiny, určující ráz | | | | |krajiny, jedinečné v rámci | | | | |oblasti krajinného rázu nebo | | | | |v rámci státu. | | | | | | | | | | | | |--+-----------------------------+------------------------------+----------------------------| |6.|CELKOVÉ VYHODNOCENÍ A |Shrnutí výsledků předchozího |Výsledky předchozích kroků | | |OBJEKTIVIZACE VÝSLEDKŮ, ZÁVĚR|hodnocení, zvážení míry zásahů|hodnocení | | | |do jednotlivých hodnot, | | | | |zvážení významu a cennosti | | | | |jednotlivých rysů a hodnot | | | | |(významné, určující, | | | | |jedinečné), vyslovení závěru | | | | |(přijatelný, nepřijatelný, na | | | | |hranici přijatelnosti), event.| | | | |podmínek pro minimalizaci | | | | |zásahu do krajinného rázu. | | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ B.2.1. Popis navrhované stavby nebo navrhovaného využití území definování cíle a klíčových otázek (B.2.1.1.) Pro posouzení je důležité mít k dispozici dostatečnou dokumentaci navrhovaného záměru. Jedná se o její plošný rozsah, možné fyzické zásahy do charakteru krajiny, vizuální, sluchové nebo čichové vjemy, možné související nebo vyvolané dopady na okolní krajinu. Prvním krokem posouzení je popis navrhovaného záměru s ohledem na jeho možné vlivy na krajinný ráz. Tento popis ukazuje, z jakých podkladů posuzovatel vychází, jaké údaje má k dispozici a jakým vlastnostem záměru přisuzuje důležitost, event. které aspekty opomněl. (B.2.1.2.) Při posuzování záměru je třeba vzít v úvahu i další připravované záměry v sousedství. Jedná se o vydaná územní rozhodnutí nebo o záměry schváleného územního plánu. Je třeba však zvážit časovou souslednost jednotlivých akcí, resp. postupnou realizaci různých záměrů v daném prostoru. (B.2.1.3.) U různých záměrů můžeme již předem předpokládat rozdílné vlivy na krajinný ráz (např. telekomunikační stožár bude mít minimální vliv na přírodní hodnoty vlastní lokality, ale bude mít vizuální vliv na rozsáhlý segment krajiny, rodinný domek může zasáhnout do místa krajinného rázu, ale v panoramatech se neobjeví). Je proto možno předem zaměřit pozornost posouzení k určitým aspektům možných vlivů záměru a stanovit hlavní cíle posouzení (např. zjistit míru zásahů do krajinných panoramat). (B.2.1.4.) Srozumitelnosti závěrů napomůže stanovení klíčových otázek, na které má dát závěr posouzení jednoznačné odpovědi (např. „Má krajina daného prostoru výrazný ráz, je rázovitá ? Jsou v daném prostoru přítomny výrazné znaky a hodnoty krajinného rázu? Mají tyto hodnoty určující nebo jedinečný význam ? Zasahuje navrhovaný záměr do takových znaků a hodnot? Zasahuje do prostorových vztahů, do krajinných panoramat nebo dílčích scenerií?“) B.2.2. Vymezení a obecná charakteristika oblasti krajinného rázu (B.2.2.1.) Abychom se mohli zabývat místem KR, musíme nejdříve poznat charakteristické rysy širší oblasti KR. Je možné, že vliv navrhovaného záměru bude zasahovat do více oblastí KR. Za oblast krajinného rázu považujeme výřez dané krajiny sledovaného území s charakteristickým estetickým, přírodním, historickým či jiným projevem, který je odlišitelný hranicí. Podle charakterové členitosti krajiny vymezujeme v krajině na úrovni oblasti KR tzv. „krajinné celky“. (B.2.2.2.) Hranice oblasti KR může být tvořena horizontem, přírodními prvky i umělými prvky nebo rozhraním měnících se charakteristik (přírodní, kulturní nebo historické), které se vždy v rozličných podobách na KR podílejí. Jsou to: tvary a konfigurace reliéfu, zastoupení vegetace v krajině, působení a obsah vodního prvku, historický vývoj území (etapy podílející se na zásadních změnách KR daného území) a současné využití krajiny. Hranice oblasti může být kombinací všech jmenovaných činitelů nebo podle toho, který je v daném místě rozhodující. Při vymezení KC jsou důležité dva pohledy: [1] Uvnitř oblasti – vnitřní vizuální projevy konfigurace složek a prvků vytvářející prostorové charakteristiky. [1] Vně oblasti - vnější pohledové projevy okolních oblastí, průhledy, otevřenost a ohraničení vizuálními horizonty. (B.2.2.3.) Obecná charakteristika oblasti krajinného rázu slouží ke zjištění širších krajinných souvislostí navrhovaného záměru a současně k identifikaci obecných charakteristických rysů oblasti krajinného rázu. Výsledkem je základní popis zpracovaný jako textový dokument, členěný do kapitol „Přírodní charakteristika“, „Kulturní a historická charakteristika“, „Hlavní rysy rázu krajiny“. (B.2.2.4.) Přírodní charakteristika. Stručná charakteristika přírodních poměrů řešeného území a jeho širších územních vztahů, s důrazem na ráz krajiny: Geomorfologické poměry (tvary reliéfu a jejich uspořádání) Hydrologické poměry (vodoteče, jezera, vodní nádrže, jejich soustavy, říční niva, zaříznuté údolí) Vegetační pokryv (podíly a rozmístění ploch lesa, trvale zatravněných ploch a ploch orné) (B.2.2.5.) Kulturní a historická charakteristika. Charakterizuje historické stopy, které ve struktuře krajiny a v jejím obrazu zanechal vývoj osídlení a hospodářského využívání území v jednotlivých epochách, kdy docházelo v krajině k zásadním změnám. Např.: první kolonizace území, hospodářský rozvoj v 17. stol., rozvoj zemědělství a krajinářské úpravy v 18. a 19. stol., industrializace na přelomu 19. a 20. stol., intenzifikace zemědělství 50. léta, 70. léta apod. Důraz je kladen na viditelné stopy jednotlivých epoch (jejich vnímatelné dopady na krajinu). Středem pozornosti bude též současný stav osídlení (rozmístění velikost a kvalita sídelních útvarů) a využití území člověkem (konfigurace obdělávaných ploch, komunikace aj.). (B.2.2.6.) Hlavní rysy rázu krajiny § členitost a specifické tvary reliéfu § výška horizontu a jeho členitost (krátké linie, dlouhé linie, narušení vertikálami apod.) § základní projevy vegetace (lesní porosty, trvale zatravněné plochy, orná, sady apod. – vegetace přírodní až přírodě blízká, vegetace nepůvodní vzhledem ke stanovišti nebo geograficky) § konfigurace a velikost převažujících krajinných složek (lesy, orná, travní plochy, urbanizované plochy, vodní plochy apod.) § míra osídlení a hustota sídelních útvarů (typy sídleních útvarů, architektura a urbanismus) § významné vodní prvky (vodní nádrže, jezera, jejich kaskády s břehovými porosty apod.) § prostorové charakteristiky (uzavřené - otevřené prostory) Seznam základních charakteristik se uvádí bez rozsáhlého komentáře. B.2.3. Vymezení dotčeného krajinného prostoru (B.2.3.1.) Vliv navrhovaného záměru na KR je vždy omezen na určité území, kde se projevují bezprostřední fyzické vlivy záměru na danou lokalitu nebo kde se projevují vlivy vizuální, sluchové nebo čichové. Může se též jednat o ovlivnění významu určitých charakteristik v území. Není proto účelné zkoumat široký okruh krajiny např. v měřítku oblasti krajinného rázu, nýbrž je třeba se zaměřit na ve vymezení určitých území, kterých se dle předpokladů navrhovaná stavba bezprostředním vlivem bude dotýkat. Takové území označujeme jako dotčený krajinný prostor (DoKP). (B.2.3.2.) Z hlediska § 12 zákona se DoKP skládá z jednoho nebo více míst krajinného rázu, které často mají podobu „krajinných prostorů – KR“. Bodová stavba se většinou dotýká jednoho nebo několika dotčených krajinných prostorů, liniová stavba prochází řadou na sebe navazujících prostorů. Krajinný prostor je vizuálně vnímatelnou částí krajiny, která se vyznačuje určitými specifickými rysy krajinného rázu, které určitý prostor odlišují od sousedního prostoru – např. morfologií terénu, vegetačním krytem, hospodářským využitím, formou sídel nebo způsobem zástavby. Je možné, že sousední prostory budou mít velmi podobný krajinný ráz, přesto se odlišují tím, že např. nejsou vzájemně vizuálně propojeny, že jsou odděleny terénním horizontem, lesním porostem nebo zástavbou. Prostory jsou vizuálně vnímatelné a často přehlédnutelné z různých míst uvnitř prostoru. Mohou být z většiny stran uzavřené, polootevřené jedním směrem nebo otevřené průhledy do sousedních prostorů. (B.2.3.3.) Vymezení dotčeného krajinného prostoru se provádí dvěma způsoby [1] vymezením DoKP vizuálními barierami – horizonty terénu, lesních porostů nebo zástavby [1] stanovením okruhů potenciální viditelnosti – stanoví se empiricky ve dvou vzdálenostech – okruh předpokládané silné viditelnosti, okruh předpokládané zřetelné viditelnosti. DoKP je zpravidla vymezen vizuálními barierami, ale ve směrech, kde se od lokality navrhovaného záměru otevírají delší výhledy do krajiny, je omezen okruhy potenciální viditelnosti. B.2.4. Identifikace znaků a hodnot krajinného rázu (B.2.4.1.) Pro každou z charakteristik krajinného rázu (přírodní, kulturní, historická) v dotčeném krajinném prostoru (DoKP) je třeba specifikovat markantní znaky a hodnoty, které se nejsilněji uplatňují v krajinném rázu – je to buď prostá přítomnost prvků a jevů nebo jejich prostorové a estetické uplatnění (B.2.4.2.) Je třeba identifikovat důležité rysy prostorových vztahů a krajinné scény (např. výrazné siluety, nepřehlédnutelné dominanty a výrazné uspořádání prvků krajiny) a identifikovat estetické hodnoty, území s harmonickým měřítkem a vztahy (B.2.4.3.) Je třeba klasifikovat nalezené znaky a hodnoty jako - zásadní - spoluurčující - doplňující - jedinečné - význačné - pozitivní - negativní (ad B.2.4.1.) a) Znaky a hodnoty přírodní charakteristiky mohou tkvět v přítomnosti, charakteru, struktuře a vizuálním projevu následujících prvků a jevů : +---------------------------------------------------------------------------------------+ |Prvky přírodní |Podrobnější členění prvků |Příklady jevů | |charakteristiky | | | | | | | | | | | |-------------------+-------------------------------+-----------------------------------| | Reliéf |a) rozlehlá sníženina |Např. skalní útvar(y), suťové pole,| | | |přirozený rozpad skal, skalní | | |b) užší sníženina |výchoz (s porostem, bez porostu), | | | |skála, skupina skal, bludný | | |c) ploché pahorkatiny a |balvan, kámen, kopec, útes, ostrov| | |vrchoviny |(se zelení, bez zeleně, se | | | |stavbou) , meze - kamenné | | |d) členité pahorkatiny a|rovnaniny, kamenné násypy, terénní | | |vrchoviny |meze (s porostem keřů, stromů, bez | | | |porostu) , lom(y), sypaná hráz | | |e) hornatiny |rybníka (s porostem, polní cestou, | | | |ap.), technická hráz nádrže (se | | | |zábradlím, silnicí, ap.), rokle v | | | |rovinatém a zvlněném terénu, | | | |štěrkovny, pískovny, okrouhlík, | | | |suk, oblík(y), kozí hřbet(y), | | | |skalní hřeben(y), skalní stěna(y), | | | |skalní defilé, ostroh, skalní zeď, | | | |skalní věž, skalní jehla, sklaní | | | |město, strukturní terasa, skalní | | | |prahy, krasové jevy (škrapy, | | | |jeskyně apod.), erozní rýhy, kráter| | | |apod. | | | | | | | | | |-------------------+-------------------------------+-----------------------------------| | Lesy |a) jehličnaté |Např. rozsáhlé holiny, průseky, | | | |nemocné, odumřelé lesní porosty, | | |b) smíšené |monokulturní porosty apod. | | | | | | |c) listnaté | | | | | | | | | | |-------------------+-------------------------------+-----------------------------------| | Porostní |a) druhově bohaté a | Např. širší přechodové pásmo | | pláště okrajů|členité porostní pláště lesa | (ekoton), vazba na okolní | | lesů | | krajinné složky (les - orná, | | |b) členité porostní | les - louky aj.) apod | | |pláště s nízkou diversitou | | | |druhů dřevin | | | | | | | |c) otevřené porostní | | | |stěny s průhledy do krajů | | | |porostu | | | | | | | | | | |-------------------+-------------------------------+-----------------------------------| | Rozptýlená |a) solitérní vzrostlé |Např. aleje, sady, parky na | | zeleň |stromy |okrajích sídel, stromořadí, meze, | | | |větrolamy, živé ploty, nálety na | | |b) pásy, linie stromů a |zemědělské půdě, porosty umělých | | |keřů |civilizačních prvků (lomy, | | | |štěrkovny, pískovny, ap.), | | |c) shluky, remízky |zarůstání zřícenin hradů a jiných | | |stromů a keřů |objektů aj. | | | | | | | | | | | | | | | | | |-------------------+-------------------------------+-----------------------------------| | Louky |a) květnatá luční |Sečené louky, pastviny se změněnou | | |společenstva |vegetací, neobhospodařované trvalé | | | |travní porosty (s náletovými | | |b) monokulturní až |dřevinami), vřesoviště, | | |polokulturní louky s |společenstva svahů, typy lučních | | |vtroušenými květnatými |společenstev aj. | | |společenstvy | | | | | | | |monokulturní louky | | | | | | | | | | |-------------------+-------------------------------+-----------------------------------| | Mokřady |a) rašeliniště |Např. slatiny, minerotrofní, | | | |sekundární rašeliniště, vrchoviště,| | |b) slatiny |litorální pásma, zrašelinělé louky,| | | |rákosiny, aj. | | |c) rozsáhlé okraje | | | |vodních nádrží a toků | | | | | | | | | | |-------------------+-------------------------------+-----------------------------------| | Vodní toky |a) přírodní a přírodě |Např. meandrující potok nebo řeka s| | |blízké s významným podílem |doprovodnou zelení, kanály, | | |břehových porostů bez |strouhy, příkopy, regulované toky | | |podstatných technických úprav |apod. | | | | | | |b) přírodní a přírodě | | | |blízké břehové porosty | | | |zachovány ve fragmentech | | | | | | | |c) technicky upravené | | | |bez nebo s minimální účastí | | | |přírodních prvků | | | | | | | | | | |-------------------+-------------------------------+-----------------------------------| | Vodních |a) přírodní a přírodě |Např. jezero s litorálním pásmem, | | nádrže a |blízké s významným podílem |rybník s vodní vegetací, litorálním| | jezera - |břehových porostů bez |pásmem, požární nádrž, bazény, | | břehové |podstatných technických úprav |koupaliště, přehrada, rozsáhlé | | porosty | |plošné vodní dílo apod. | | |b) přírodní a přírodě | | | |blízké břehové porosty | | | |zachovány ve fragmentech | | | | | | | |c) technicky upravené | | | |bez nebo s minimální účastí | | | |přírodních prvků | | | | | | | | | | |-------------------+-------------------------------+-----------------------------------| | Vodní plochy |a) samostatné vodní |Např. soustava rybníků, jezer | | |plochy |(doprovodná zeleň, ostrovy), | | | |jezerní krajina, rybniční krajina | | |b )soustava vodních ploch|(vodní kanály, zeleň, vodní | | | |vegetace) apod. | | | | | | | | | | | | | | | | | +---------------------------------------------------------------------------------------+ (ad B.2.4.1.) b) Přítomnost pozitivních hodnot v dotčeném krajinném prostoru je též zpravidla indikována přítomností přírodních cenností, chráněných dle jiných předpisů Přítomnost NPR ( včetně jejího ochranného pásma - OP) Přítomnost NPP (vč. OP) Přítomnost PR (vč. OP) Přítomnost PP (vč. OP) Přítomnost VKP Přítomnost velkoplošného ZCHÚ Přítomnost Přírodního parku dle § 12 Přítomnost lokalit přírodního a přírodě blízkého charakteru (např. součásti ÚSES) (NPR-národní přírodní rezervace, NPP-národní přírodní památka, PR-přírodní rezervace, PP-přírodní památka, ZCHÚ-zvláště chráněné území -viz Zákon č. 114/1992 Sb.) (ad B.2.4.1.) c) Znaky a hodnoty kulturní a historické charakteristiky mohou tkvět v přítomnosti, charakteru, struktuře a vizuálním projevu následujících prvků a jevů : +---------------------------------------------------------------------------------------+ |Prvky kulturní a | Podrobnější členění prvků |Příklady prvků | |historické | | | |charakteristiky | | | | | | | | | | | |-------------------+-------------------------------+-----------------------------------| |Civilizační prvky -|a) bez přítomnosti |Např. silnice, cesty, elektrovody, | |linie a pásy |doprovodných přírodních prvků |železnice, ropovody, plynovody, | | | |jiné nadzemní potrubí, zřetelné | | |b) s doprovodnými |kontury ploch, oplocení, náhony, | | |přírodními prvky ve fragmentech|kanály, náspy, hráze, liniové | | | |kamenice, lyžařské vleky apod. | | |c) s doprovodnými | | | |přírodními prvky | | | | | | | | | | |-------------------+-------------------------------+-----------------------------------| | Civilizační |a) bez přítomnosti |Např.orná půda (velké, malé polní | | prvky- plochy|doprovodných přírodních prvků |hony), polygonální kamenice, sady, | | | |vinice, chmelnice, zahrady, | | |b) s doprovodnými |historické parky, pastviny, | | |přírodními prvky ve fragmentech|hnojiště, skládky, lomy, | | | |průmyslové, zemědělské areály, | | |c) s doprovodnými |rozvodny VN, stavební objekty, | | |přírodními prvky |stavební soubory, zdi, betonové | | | |požární nádrže, těžní věže, | | | |chatové, zahrádkářské kolonie apod.| | | | | | | | | |-------------------+-------------------------------+-----------------------------------| |Sídla a stavby | Místa |Např. kapličky, boží muka, poutní | | | kulturně-historického a |kostely, křížové cesty, pomníky, | | | duchovního významu |památníky, smírčí kameny, bojiště, | | | |sakrální a obřadní místa, místa | | | |umělecké inspirace a pobytu | | | |významných osob, místa významných | | | |událostí | | | | | | | | | | |-------------------------------+-----------------------------------| | |Stavby a stavební soubory |Např.historické krajinářské úpravy,| | |dokládající historický vývoj a |zámecké areály a parky, hrady a | | |využití krajiny |zříceniny mlýny, hamry, vápenky a | | | |ostatní historické industriální | | | |stavby, nápustní zařízení vodních | | | |staveb apod. | | | | | | | | | | |-------------------------------+-----------------------------------| | |Struktura osídlení a |Např. soustředěná návesní, | | |urbanistická struktura sídel |soustředěná uliční, soustředěná | | | |okrouhlice, rozvolněná, dvorcového | | | |typu, pasekářská apod. | | |-------------------------------+-----------------------------------| | | Obraz sídla |Např. přítomnost výrazné | | | |architektonické dominanty, | | | |přítomnost výrazné architektonické | | | |dominanty, která se uplatňuje jako | | | |krajinná dominanta, zástavba s | | | |charakteristickými formami, | | | |materiály nebo barevností, zástavba| | | |s charakteristickou siluetou apod. | | | | | | | | | | |-------------------------------+-----------------------------------| | | Kulturně - historický |Např. podíl historických, památkově| | | význam místa |chráněných a architektonicky | | | |cenných objektů, stavby a místa | | | |spojená s pobytem a činností | | | |významných osobností, událostmi, | | | |stavby a místa dokládající | | | |historické utváření sídla apod. | | | | | | | | | | |-------------------------------+-----------------------------------| | | Zapojení sídla do |Např. okraje kompaktní zástavby s | | | přírodního rámce |převahou zeleně, členité okraje | | | |zástavby s plynulým přechodem do | | | |krajiny, rozvolněná zástavba s | | | |plynulým přechodem do krajiny, | | | |okraje zástavby s podílem vodních | | | |ploch, přechod zástavby do krajiny | | | |tvořený sady, vinicemi, apod. | | | | | | | | | +---------------------------------------------------------------------------------------+ (ad B.2.4.1.) d) Přítomnost pozitivních hodnot v dotčeném krajinném prostoru je též indikována přítomností architektonických a památkových hodnot Přítomnost MPR a VPR (vč. navrhovaných a vč. OP) Přítomnost MPZ a VPZ Přítomnost KPZ Přítomnost lokalit s památkovými objekty Přítomnost míst s důležitým kulturním významem Přítomnost architektonických (kulturních) dominant Zřetelně dochovalá ojedinělá nebo typická struktura osídlení Zřetelně dochovalá urbanistická struktura lokality MPR-městská památková rezervace, VPR-vesnická památková rezervace, MPZ-městská památková zóna, VPZ-vesnická památkové zóna, KPZ-krajinná památková zóna (viz Zákon č. 20/1987 Sb.) (ad B.2.4.2.) a) Estetické hodnoty krajiny jsou v rovině vlastností krajiny spoluvytvářeny [1] prostorovými vztahy a uspořádáním krajinné scény [1] harmonií vztahů a měřítka (ad B.2.4.2.) b) Znaky a hodnoty prostorových vztahů a uspořádání krajinné scény mohou tkvět v přítomnosti, charakteru, struktuře a vizuálním projevu následujících prvků a jevů +--------------------------------------------------------------------+ |Znaky prostorových vztahů a |Jevy | |uspořádání krajinné scény | | | | | | | | |-------------------------------+------------------------------------| | Mozaika krajinných složek|a) relativní vyrovnanost | | |obsahu malých i velkých ploch - | | |střední zrnitost | | | | | |b) určující podíl malých | | |ploch - jemná zrnitost | | | | | |c) určující podíl velkých | | |ploch - hrubá zrnitost | | | | | | | |-------------------------------+------------------------------------| |Plošná struktura krajiny |a) soustředné | | | | | |b) rozptýlené | | | | | |c) shluky | | | | | |d) kombinované (různé | | |kombinace) | | | | | | | |-------------------------------+------------------------------------| |Liniová struktura krajiny |a) horizontální | | | | | |b) vertikální | | | | | |c) paralelní | | | | | |d) diagonální | | | | | |e) rastrová | | | | | | | | | | | | | |-------------------------------+------------------------------------| |Bodová struktura krajiny |a) výrazná | | |krajinná dominanta | | | | | |b) dvě nebo tři | | |rovnocenné dominanty | | | | | |c) dominanta a | | |vedlejší prostorové akcenty | | | | | |d) nezaměnitelná | | |konfigurace dominant | | | | | |e) krajina | | |s drobnými prostorovými akcenty | | | | | |f) krajina bez | | |výrazných dominant a akcentů | | | | | | | |-------------------------------+------------------------------------| | Barevný akcent - v |a) krajina se vyznačuje po | | jednotlivých obdobích - |většinu roku mnoha barevnými | | aspekty ročních období |kombinacemi jednotlivých složek | | |(např. květnaté louky ve střídání s | | |malými polními hony a remízky, | | |smíšené lesy aj.) | | | | | |b) v krajině vždy převažuje | | |dominantní barva popř. kombinace | | |dvou barev (monokulturní pastviny na| | |velkých plochách vzhledem ke KC nebo| | |KP, až dominující rozsáhlé plochy | | |orné půdy apod.) | | | | | |c) barevný akcent krajiny je | | |nevýrazný až fádní (obsah jediné | | |nebo kombinace dvou krajinných | | |složek v celém KC, KP - scelené | | |polní hony aj.) | | | | | | | |-------------------------------+------------------------------------| | Kontrast hranic |a) nápadně ostré přechody | | krajinných složek |jednotlivých složek - okrajový | | |efekt, ostrá hranice rušivého vlivu | | | | | |b) přechody ploch jsou | | |tvořeny lemy (porostní plášť lesa, | | |bylinná společenstva na okraji | | |ploch, litorální pásma vodních | | |ploch, apod.) | | | | | | | | | | | | | |-------------------------------+------------------------------------| | Geometrizace krajinných |a) určující akcent technicky | | složek - technická |upravených ploch (nápadně upravené | | upravenost pozemků |plochy do geometrických obrazců, | | |nápadně rovné linie, technické | | |prvky) | | | | | |b) významný podíl technicky | | |upravených ploch (část ploch | | |upravena do geometrických obrazců, | | |nápadně rovné linie) | | | | | |c) zanedbatelný podíl | | |technicky upravených ploch | | | | | | | |-------------------------------+------------------------------------| | Prostorová scéna |a) otevřená (velké průhledy | | |do jiných KC, daleké pohledy apod.) | | | | | |b) zahloubená (uzavřená | | |kotlina, údolí, kaňon apod.) | | | | | |c) částečně otevřená | | | | | | | |-------------------------------+------------------------------------| | Horizonty a prostorové |a) zřetelné vymezení prostoru| | vymezení krajinné scény |výrazným horizontem, který je tvořen| | |jednoduchou čarou (čáru tvoří křivka| | |kopce, relativní přímka v plochém | | |reliéfu aj.) | | | | | |b) zřetelné vymezení prostoru| | |výraznými horizonty, tvořenými | | |složitými liniemi v několika | | |prostorových plánech a průhledy do | | |sousedních prostorů | | | | | |c) nezřetelné vymezení | | |prostoru | | | | | | | +--------------------------------------------------------------------+ (ad B.2.4.2.) c) Znaky harmonického (ad B.2.4.2.) c) Znaky a hodnoty harmonických vztahů v krajině a harmonického měřítka +-----------------------------------------------------------------------------------------------------------+ |Znaky |Jevy | |prostorových | | |vztahů a | | |uspořádání | | |krajinné scény| | | | | | | | |--------------+--------------------------------------------------------------------------------------------| | | | | | | |Formy |a) uzavřený prostor malých dimenzí | |prostorů | | | |b) uzavřený prostor velkých dimenzí | | | | | |c) otevřený prostor | | | | | | | |--------------+--------------------------------------------------------------------------------------------| |Harmonické |a) soulad dimenzí prostoru a dimenzí jednotlivých prvků | |měřítko | | | |b) soulad měřítka jednotlivých prvků a měřítka člověka | | | | | | | |--------------+--------------------------------------------------------------------------------------------| |Rozlišitelnost|a) účinek dominantního prvku | | | | | |b) účinek dominantního rysu | | | | | |c) účinek prostorového řádu (symetrie, asymetrie, shoda, gradace, | | |kontrast, rytmus) | | | | | |d) výraznost, neopakovatelnost, zapamatovatelnost scenerie | | | | | | | | |e) neopakovatelnost krajinných forem | | | | | |f) výraznost a nezaměnitelnost významu prvků krajiny ve vizuální | | |scéně | | | | | |g) výraznost či nezaměnitelnost způsobů | | | | | |hospodářského využití krajiny | |--------------+--------------------------------------------------------------------------------------------| |Zastoupení |a) převažující podíl přírodních a přírodě blízkých složek (cca nad 50%) | |přírodních a | | |přírodě |b) převažující kulturní plochy s významným podílem přírodních a přírodě blízkých složek | |blízkých | | |krajinných |c) převažující kulturní plochy se zanedbatelným podílem přírodních a přírodě blízkých složek| |složek v | | |oblasti | | +-----------------------------------------------------------------------------------------------------------+ (ad B.2. (ad B.2.4.3.) a) Klasifikace významu identifikovaných znaků a hodnot. Znaky a hodnoty krajinného rázu, které byly identifikovány v dotčeném krajinném prostoru (DoKP) nemají v rázu krajiny stejný význam. Některé z nich se rozhodujícím způsobem projevují ve struktuře krajiny a v krajinné scéně, vliv jiných je méně pozorovatelný. Významem rozumíme určitý podíl znaku nebo hodnoty v celkovém výrazu krajiny. Význam stanovujeme ve třech stupních podle následující stupnice: I. Zásadní; II. Spoluurčující; III. Doplňující I. Zásadní Charakteristika krajinného rázu, jejíž zastoupení je dominantní, a která je pro ráz krajiny zásadní. Jejím odstraněním nebo degradací by došlo k celkové změně rázu krajiny II. Spoluurčující Charakteristika krajinného rázu, jejíž zastoupení je až dominantní, může tvořit specifický doprovod složky zásadní a jejímž odstraněním nebo degradací by došlo ke změně celkového výrazu krajiny III. Doplňující Charakteristika krajinného rázu, která doplňuje zásadní a určující znaky a hodnoty a spoluvytváří tak ráz krajiny Je zřejmé, že zásahy do zásadních nebo spoluurčujících znaků a hodnot nebo jejich degradace budou považovány za konfliktnější, než zásahy do znaků a hodnot, které takový význam nemají. (ad B.2.4.3.) b) Klasifikace cennosti znaků a hodnot. Znaky a hodnoty krajinného rázu, které byly identifikovány v dotčeném krajinném prostoru (DoKP) nemají z hlediska obdoby stejnou cennost. Některé z nich můžeme proto označit jako jedinečné. Jsou to hodnoty, které se vyskytují ojediněle v rámci státu a patří k nejvzácnějším hodnotám přírodním, kulturně-historickým nebo estetickým. Jiné hodnoty jsou též velmi významné, ale jejich obdobu můžeme najít v různých lokalitách. Jsou to hodnoty význačné. Je zřejmé, že zásahy do jedinečných hodnot nebo jejich degradace budou považovány za konfliktnější, než zásahy do znaků a hodnot, které takovou cennost nemají. (ad B.2.4.3.) c) Klasifikace pozitivních a negativních projevů znaků a hodnot. Každá charakteristika, krom toho, že má určitý podíl na výrazu dané krajiny, se vyznačuje projevem. Projev může být pozitivní, tzn. že daná charakteristika působí v celkové krajinné scéně kladně, nebo negativní. Určení projevu je velmi důležité pro následné vyhodnocení charakteristik. Projev jednotlivých charakteristik stanovíme podle následujícího schématu: a) Pozitivní projev přírodních charakteristik q geograficky původní v daném celku (přírodě blízké až přírodní složky, jejich významný podíl) q geograficky nepůvodní, ale vzhledem k vývoji krajiny zdomácnělé (přírodě blízké až přírodní složky, jejich významný podíl) b) Pozitivní projev umělých charakteristik: q je podřízen až využívá charakteristický reliéf místa (např. Ještěd) q nenaruší harmonii měřítka a vztahů v krajině (např. objekt lidové architektury) q využívá oblastních zdrojů surovin (konstrukčně použitých do specifika místa), nebo při použití jiných surovin (materiálů) neznehodnotí výše uvedené q zvukem nepřehluší harmonii přirozených zvuků nebo zápachem nepřehluší přirozené pachy v prostoru nebo celku c) Negativní projev přírodních charakteristik: q geograficky nepůvodní v daném celku s negativními projevy (expanzívní nepůvodní druhy vzrostlých rostlin, např. porosty křídlatky sachalinské, bolševníku velkolepého, disturbance většího rozsahu vlivem působení zvěře a vegetace aj.) d) Negativní projev umělých charakteristik: q nerespektuje konfiguraci terénu q je v rozporu s harmonií měřítka a vztahy v krajině q vytváří nepřirozené aspekty s přihlédnutím k ročním obdobím q používá nevhodné materiály bez respektování tradičních technologií dané krajiny q zvukem přehluší harmonii přirozených zvuků nebo zápachem přehluší přirozené pachy v prostoru a celku q prašností či kouřem svého provozu pohledově zastiňuje krajinu a vytváří prašné povlaky (mění přirozenou barevnost) (Vetešník et Mejzrová 1997, upraveno) e) Neutrální projev chrakteristik: q je nezanedbatelnou charakteristikou, která se však jednoznačně nevyznačuje pozitivním ani negativním projevem Pro neutrální projev je charakteristické, že při změně celkového projevu charakteristik podílejících se na krajinném rázu může zvýraznit negativní či pozitivní projev některé z nich. Stanovení projevu musí být jednoznačné. Projev charakteristiky zaznamenáme podobně jako význam do příslušného řádku v tabulce pomocí následujících značek: [+] jednoznačně pozitivní [0] neutrální [-] jednoznačně negativní B.2.5. Vyhodnocení míry vlivu záměru na krajinný ráz (B.2.5.1.) Ačkoliv identifikace znaků a hodnot KR přinese řadu poznatků a KR je možno popsat nejenom třemi základními charakteristikami (přírodní, kulturní a historická), nýbrž řadou dílčích charakteristik, je třeba zúžit – zobecnit - závěry do pojmů, uvedených v § 12 zákona. Je to proto, že naprostá většina hodnocení dle § 12 slouží jako odborný podklad – expertní posudek v rámci správního řízení a je výhodné, když závěr koresponduje s dikcí zákona. Výstupem posouzení je proto závěr , ve kterém se konstatuje míra zásahů navrhovaného záměru do [1] přírodní charakteristiky [1] kulturní charakteristiky [1] historické charakteristiky [1] přírodních hodnot [1] estetických hodnot [1] významných krajinných prvků (VKP) [1] zvláště chráněných území (ZCHÚ) [1] kulturních dominant [1] harmonického měřítka [1] harmonických vztahů (B.2.5.2.)Míra zásahů je dána konfliktností zásahů do jednotlivých znaků a hodnot jednotlivých charakteristik a do rysů krajinné scény a dílčích scenerií krajiny, které byly identifikovány v průběhu hodnocení. Označení míry zásahů se provádí empiricky na základě zkušeností hodnotitele. Používá se čtyřstupňová škála pro označení míry zásahu : 0 žádný zásah X slabý zásah XX středně silný zásah XXX silný zásah Je důležité, zdali navrhovaný záměr zasahuje do znaků a hodnot [1] pozitivních [1] negativních [1] neutrálních (indiferentních) (B.2.5.3.) Míra zásahu není jediným kriteriem konfliktnosti navrženého záměru. Záleží na tom, do jak významného znaku nebo hodnoty KR záměr zasahuje. Záleží přitom na významu (důležitosti) identifikovaných znaků a hodnot pro ráz krajiny. Největší problém přináší záměr, který zasahuje do znaků a hodnot se zásadním významem. Znaky a hodnoty označujeme jako: [1] zásadní [1] spoluurčující [1] doplňující (B.2..5.4.) V závěru je rovněž konstatováno, zdali navrhovaný záměr představuje zásah do KR který vyniká jedinečnými znaky a hodnotami které jsou [1] jedinečné [1] význačné (B.2.5.5.) Výše uvedená kriteria hodnocení míry vlivu navrhovaného záměru je možno shrnout do jedné tabulky. +-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------+ | |Pozitivní|Neutrální|Negativní|Zásadní|Spoluurčující|Doplňující|Jedinečná|Význačná|Slabý|Středně|Silný| | | | | | | | | | |zásah|silný |zásah| | Znaky a hodnoty| | | | | | | | | |zásah | | |-----------------+---------+---------+---------+-------+-------------+----------+---------+--------+-----+-------+-----| | přírodní | | | | | | | | | | | | | charakteristika| | | | | | | | | | | | |-----------------+---------+---------+---------+-------+-------------+----------+---------+--------+-----+-------+-----| | kulturní | | | | | | | | | | | | | charakteristika| | | | | | | | | | | | |-----------------+---------+---------+---------+-------+-------------+----------+---------+--------+-----+-------+-----| | historická | | | | | | | | | | | | | charakteristika| | | | | | | | | | | | |-----------------+---------+---------+---------+-------+-------------+----------+---------+--------+-----+-------+-----| | přírodní | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | hodnoty | | | | | | | | | | | | |-----------------+---------+---------+---------+-------+-------------+----------+---------+--------+-----+-------+-----| | estetické | | | | | | | | | | | | | hodnoty | | | | | | | | | | | | |-----------------+---------+---------+---------+-------+-------------+----------+---------+--------+-----+-------+-----| | významné | | | | | | | | | | | | | krajinné prvky | | | | | | | | | | | | | (VKP) | | | | | | | | | | | | |-----------------+---------+---------+---------+-------+-------------+----------+---------+--------+-----+-------+-----| | zvláště | | | | | | | | | | | | | chráněná území | | | | | | | | | | | | | (ZCHÚ) | | | | | | | | | | | | |-----------------+---------+---------+---------+-------+-------------+----------+---------+--------+-----+-------+-----| |kulturní | | | | | | | | | | | | |dominanty | | | | | | | | | | | | |-----------------+---------+---------+---------+-------+-------------+----------+---------+--------+-----+-------+-----| | harmonické | | | | | | | | | | | | | měřítko | | | | | | | | | | | | |-----------------+---------+---------+---------+-------+-------------+----------+---------+--------+-----+-------+-----| | harmonické | | | | | | | | | | | | | vztahy | | | | | | | | | | | | +-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------+ Tato tabulka ukazuje, že zásah do určité charakteristiky nebo znaku či hodnoty je poměrně různorodě popsán, což je velmi názorné pro další rozhodování. Např. velmi konfliktní zásah navrhované stavby do lokality s výrazným přírodním nebo přírodě blízkým charakterem (lokalita přitom není VKP ani ZCHÚ) lze popsat např. jako : Přírodní hodnoty – pozitivní hodnota – určující hodnota – význačná hodnota – silný zásah (B.2.5.6.) Je třeba počítat s tím, že zásah do některých znaků a hodnot se objeví v tabulce vícekrát (např. zásah do ZCHÚ se objeví i v zásahu do „přírodních hodnot“ a v zásahu do „přírodní charakteristiky“, zásah do „harmonických vztahů“ se může promítnout i v zásahu do „estetických hodnot“. (B.2.5.7.) Pro orientaci je možno podrobné hodnocení vlivu navrhované záměru na identifikované znaky a hodnoty a na charakteristiky a jevy, uvedené v § 12 zákona doplnit obecnějším zhodnocením. Vychází se přitom z celkového výrazu krajiny – převládajícího rázu místa nebo oblasti. Jedná e především o vizuálně vnímaný výraz krajinné scény, o výraznost dominantních prvků nebo rysů, výraznost konfigurace prvků a ploch, o viditelnou rázovitost krajiny. +--------------------------------------------------------------------------------------------+ | |Výrazný zásah |Zřetelný zásah |Nevýrazný zásah |Nezřetelný zásah| | |který mění |který částečně |který nemění |který nemění | | |převládající ráz|mění převládající|převládající ráz|krajinný ráz | | | |ráz | | | | | | | | | | | | | | | |-----------------------+----------------+-----------------+----------------+----------------| |Převládající ráz místa | | | | | |nebo oblasti výrazný | | | | | |(rázovitá krajina) | | | | | | | | | | | | | | | | | |-----------------------+----------------+-----------------+----------------+----------------| |Převládající ráz místa | | | | | |nebo oblasti | | | | | |indiferentní | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | |-----------------------+----------------+-----------------+----------------+----------------| |Převládající ráz místa | | | | | |nebo oblasti nevýrazný | | | | | |až těžko definovatelný | | | | | | | | | | | | | | | | | |-----------------------+----------------+-----------------+----------------+----------------| |Převládající ráz | | | | | |s převahou pozitivních | | | | | |rysů | | | | | | | | | | | | | | | | | |-----------------------+----------------+-----------------+----------------+----------------| |Převládající ráz | | | | | |s vyrovnaným významem | | | | | |pozitivních a | | | | | |negativních rysů | | | | | | | | | | | | | | | | | |-----------------------+----------------+-----------------+----------------+----------------| |Převládající ráz | | | | | |s převahou negativních | | | | | |rysů | | | | | | | | | | | | | | | | | |-----------------------+----------------+-----------------+----------------+----------------| |Krajinná scéna | | | | | |s jedinečnými | | | | | |sceneriemi | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | |-----------------------+----------------+-----------------+----------------+----------------| |Krajinná scéna | | | | | |s význačnými sceneriemi| | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | |-----------------------+----------------+-----------------+----------------+----------------| |Krajinná scéna | | | | | |s běžnými sceneriemi | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ +--------------------------------------------------------------------------------------------+ |Zásahy, označené červeně, jsou zpravidla důvodem ke klasifikaci - nepřijatelný | | |------------------------------------------------------------------------------------------+-| |Zásahy označené oranžově jsou zpravidla důvodem ke klasifikaci - na hranici | | |přijatelnosti (za určitých podmínek mohou být přijatelné) | | | | | | | | |------------------------------------------------------------------------------------------+-| |Zásahy označené zeleně jsou zpravidla důvodem ke klasifikaci - přijatelné | | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ C. PODKLADY A INFORMACE Doplnit (Roman s Petrem)