Antropologie občanské společnosti II Bi2221 a Bi2221c 6/ Občanská společnost a migrace Mgr. Alena Řiháková Ústav antropologie PřF MU jaro 2009 alkari@centrum.cz Migrace • migrace (z latiny: migrātiō, „stěhování“): • 1. [ekologie], trvalé cyklické přesuny populací živočichů, zejména ryb (lososi, úhoři), nebo ptáků (tažní ptáci), podmíněné jejich životními (potravními, rozmnožovacími) nebo klimatickými rytmy; • 2. [antropologie], přesun jednotlivců i skupin v prostoru, který je spolu s porodností a úmrtností klíčovým prvkem v procesu populačního vývoje a výrazně ovlivňuje společenské a kulturní změny obyvatel na všech úrovních. Podstatné jsou otázky, zda migrace byla vědomá a záměrná, zda nové teritorium bylo již osídleno jinou populací, do jaké míry probíhala migrace násilně aj. Z evolučního hlediska jde o jednorázovou událost; je to vlastně přemístění se populace nebo její části z jedné lokality na jinou, přičemž lokality se nemusí lišit ve smyslu definice ekologické niky. Migrace může mít dlouhotrvající účinek, ale nemusí být spojena s následnou kolonizací. Příčiny migrací mohou být různé, pozitivní i negativní. S ekonomickým rozvojem se intenzita migrace neustále zvyšuje; • 3. [genetika], v genetice populací pohyb jedinců mezi různými populacemi a jejich vzájemné páření, vedoucí k změnám v genetické struktuře zúčastněných populací, takzvanému genovému toku. Migrace • Antropologie zkoumá: • Jak migrace ovlivňuje kulturní změnu a etnickou identitu. • Mikro-úroveň, mezoúroveň. • Objektem zájmu: sociální skupiny, jednotlivci, rodiny. • Závislá proměnná: chování migranta • Nezávislá proměnná společenský a kulturní kontext, transnacionální sítě Migrace • Migrace předchůdců člověka • Migrace Homo sapiens Migrace • Velká řecká kolonizace 8.-6. stol. p.K. (vycházela ze snahy o získání půdy, z potřeby surovin pro řemeslnou výrobu, odbytiště zboží, dovozu otroků a z přelidnění v řeckých městských státech). • Stěhování národů 4.-7. století • Arabové ve Středomoří 7.-8. století • Od 17. století do 2. světové války odešlo z Evropy přibližně 65 milionů lidí do Severní a Jižní Ameriky, 17 milionů lidí odešlo do Afriky a Austrálie. • V letech 1845–1851 došlo k výjimečné emigraci milionů Irů v důsledku hladomoru Migrace • Dnešní koncept migrace souvisí se vznikem národních států; 19/20. století první pasy a víza…role migrantů. • Kolonialismus – obchod s otroky: od 17. století rozvoj, nucená migrace z méně rozvinutých zemí do rozvíjejících se. • Od 19. století rozvoj smluvního najímání pracovníků – nucené práce • Do roku 1880 nebyla migrace do USA regulována Migrace • V poválečném období po 2. světové válce došlo v Německu k vysídlení asi 10 milionů Němců z východní Evropy. • Nucená migrace po rozdělení Indie a Pákistánu si vynutila přesun asi 18 milionů lidí. • Do nově vzniklého Izraele přišlo přes 3 miliony Židů z celého světa. • Po vietnamské válce opustilo jižní Vietnam 600 tisíc lidí. • Další migrace: Afganistan, rozpad Jugoslávie, rozpad bývalého Sovětského svazu Migrace • Po roce 1945 Evropa: • 1. návrat úředníků a pracovníků z kolonií • 2. pracovníci z chudších zemí J-E i mimoevropští: restaurace Evropy (prohloubilo propad chudých oblastí, odkud odcházeli práceschopní, v E ovšem neměli práva) • 3. jednotlivci z někdejších kolonií VB (Karibská oblast, Indie, Pákistán), Francie (Alžír, Maroko, Tunis), Holandsko. • + faktory - politické a sociální konflikty v koloniích • 1973 ekonomická krizeFomezení migrace • Faktory: ekonomické a sociální problémy „Jihu“ přispívají k migraci na „Sever“. Migrace • Integrace migrantů: • Německo: předpoklad, že pracovní migranti v 50. a 60. letech opustí zemi, neexistovala politika jejich integrace. Turci a Kurdové se nicméně nevraceli, naopak přicházely rodiny. Občanství chápáno jako vlastnictví „německé krve“. • Francie: občansko-politická integrace ve smyslu asimilace, mimo deklarovaného hrála rasa a etnicita roli. • Velká Británie: příliv z kolonií, snaha omezit imigraci na 0. Akceptace jiných kultur s podmínkou akceptace britské kultury jako nadřazené; oddělení privátní a veřejné sféry. Migrace • Národy: • 1. Přistěhovalecké a občanské – USA, Kanada, Austrálie • 2. Přistěhovalecké a etnické – Izrael • 3. Starousedlé a občanské – Francie, Velká Británie • 4. Starousedlé a etnické – Německo, Česká republika, Polsko Migrace • Roviny integrace: • Kulturní: asimilace, melting pot, kulturní pluralismus • Sociálně-ekonomická: úplná, částečná, segregace • Občansko-politická: asimilace, akomodace • Asimilace - proces postupného splývání kulturních, sociálních, etnických skupin, v němž jedna ze skupin (zpravidla menšinová) ztrácí specifické rysy a přejímá hodnoty a normy skupiny druhé (zpravidla většinové, dominantní). • Segregace (z latiny: sēgregātiō, „odlučování, oddělování“, ex-, „z“ a grex, „stádo“), diskriminace spočívající v oddělování a zvýhodňování určitých skupin obyvatelstva na základě rasy, pohlaví aj. Migrace • Typologie: • Nedobrovolná (uprchlíci) • Semi-trvalá: prodloužený pobyt s cílem, úmysl vrátit se • De-facto trvalá: nemožnost se vrátit • Ne-imigrace: dočasná migrace studentů, pracovníků • Dobrovolná (pracovní, studijní pobyt) • Nucená (příčiny environmentální, lidské…) Migrace - teoretizování • Teorie sítí • Migranti v oblastech, kam přicházejí vytváří sítě (kde se například zaměstnávají, USA komunity, politika státu). • Institucionální teorie • NNO a řada institucí, zájmových skupin, které participují, podporují migraci. • Kumulativní kauzality • Určité typy migrace zpětně migraci vyvolávají (pracovní – kde jsou místa). Migrace - teoretizování • Empirické zákony: Ravensteinovy zákony migrace, Zelinsky • Maximalizace kapitálu: Jedinec racionální; mzdy, práce, maximální zisk • Behaviorální modely • Push faktory: situace v zemi původu, která nutí hledat řešení migrací (životní úroveň, prostředí, diskriminace, politická situace) • Pull faktory: přitahují migranty do cílových zemí (vysoká kvalita života, rodina,…) Migrace - teoretizování • Strukturalismus • Faktory ovlivňující migraci jsou skryté, například: výraz kapitalismu – chudoba je podmíněna bohatstvím, patriarchální rodiny – rozhodnutí muže následuje rodina. • Humanistické perspektivy • Nepředvídatelnost, výraz touhy, či součást kultury, neracionálnost. • Integrované přístupy • Propojení všech komponentů. Česká republika • Husitství (1419-1434) • Třicetiletá válka (1618-1648) • Industrializace a urbanizace • 2. s. v. - Protektorát (odchod bohatých a kvalifikovaných), subjekty občanské společnosti: 1933 Demokratická péče o běžence, 1934 Sdružení k podpoře německých emigrantů • Komunismus – totalitní režim • Emigrace: střední věk, V • Imigrace: 40.-50. léta – politická imigrace z Řecka • Imigrace z Vietnamu • Do roku 1989: neexistoval oficiální azylový zákon. Česká republika – imigrace z Vietnamu • 1956 – imigrace jednotlivců a zvláště dětí (umístění v Chrastavě), mnozí setrvali na studiích • 1967 – 2100, většinou dělníci • 1973 – zástupci Vietnamské demokratické republiky objíždí země (včetně Československa) s požadavkem připravit kvalifikované pracovníky na obnovu země. Požadavek 10 000-12 000 osob. • Řada smluv v následných letech zajistila pobyt učňům na 7 let, stážistům na 4 roky s možností prodloužení. Nejvíc jedinců přijelo 1980-1983, a to 30 000. • V druhé polovině 80. let: československá strana využívá pracovníky v neatraktivních výrobách, vietnamská poskytuje migraci za úplatu (objevují se kriminální živly, děti funkcionářů) Česká republika – imigrace z Vietnamu • Učni procházeli nejprve intenzivní jazykovou přípravou tři měsíce ve společných střediscích a další tři měsíce již v podnicích, kde se měli učit. Tříleté učební plány učilišť bylo nutno v přípravě vietnamských dělníků zachovat při složitých a náročných profesích, zatímco jinde je bylo možno zkrátit, popřípadě položit větší důraz na praktický výcvik. • Pravidla pro studijní pobyty a chování studentů určovala vietnamská ambasáda. Student, který absolvoval v Československu vysokou školu s červeným diplomem, zde mohl pobývat ještě minimálně šest měsíců po promoci a ambasáda mu pomohla k pracovnímu pobytu. Pravidlo o možnosti zůstat po studiu v Československu bylo pro studenty obrovskou motivací ke studijním výkonům. Vidina výdělku peněz a možnost letecké zásilky se zbožím (moped, kolo, šicí stroj apod.) je "hnala" do studia. Na studijní výsledky vysokoškoláků i učňů působila nepochybně také druhá zásada: Student nebo učeň bez dobrých výsledků ve studiu byl pod stálou hrozbou odchodu zpět do Vietnamu. • Dalším příkazem ambasády bylo, že Vietnamci nesměli chodit sami ven. Zásada platila do roku 1980. Vietnamci se mohli pohybovat nejméně v trojicích (severokorejští studenti prý měli povinnost chodit na veřejnost v desetičlenném kolektivu). • Systém zákazů ambasáda uplatňovala přes vedoucí skupin. Vietnamec se nesměl stýkat s Vietnamkou. Došlo-li na koleji nebo na ubytovně k návštěvě osoby opačného pohlaví, musely být otevřené dveře, nebo se vyžadovala přítomnost třetí osoby. Po roce 1982 zákaz obsahoval zmírnění v tom smyslu, že Vietnamka mohla chodit s Vietnamcem, ale nesměla otěhotnět. Otěhotnění znamenalo okamžitý návrat do Vietnamu. Vietnamští studenti – muži nesměli nosit dlouhé vlasy, texasky, džínové košile nebo jiné západní oblečení. Na konci každého školního roku probíhalo týdenní soustředění s politickým školením. • (Brouček, Stanislav: Historie imigrace z Vietnamu do českých zemí. 31.05.2005 Dostupné z: http://www.klubhanoi.cz/view.php?cisloclanku=2005040901). Česká republika – imigrace z Vietnamu • Tlak na návrat do Vietnamu byl po roce 1989 nedůsledný • Femigrace do sousedních zemí, s.r.o. s občanem ČR – živnostenské oprávnění – dlouhodobý a trvalý pobyt • K stávajícím imigrace z Vietnamu na základě: slučování rodin, opětovným příchodem do sousedních zemí • Současná imigrace do ČR z Vietnamu je motivována především ekonomickými aspekty (uživit rodinu, zabezpečit děti a rodiče ve Vietnamu). • V čele Vietnamských komunit stojí osoby, které sem imigrovaly před rokem 1989. • Komunity se příliš neintegrují; vytváří se soběstačný servis, který zajišťuje komunikaci s majoritou. Česká republika – imigrace z Řecka • 1948-1950 imigrace asi 12 000 Řeků a Makedonců, 1946-9 probíhala v Řecku občanská válka (severní Řecko – Komunistická strana, jih – monarchie a podpora VB a USA). • Především se jednalo o evakuaci dětí či matek s dětmi. V další vlně dospělí muži a ženy (členové Demokratické armády Řecka) • Děti z první vlny imigrace byly rozděleny do dětských domovů, kde setrvaly do 15 let • Následná vlna imigrantů byla usídlena v oblastech, odkud byly vysídelni sudečtí Němci – izolováni. Nemohli se vrátit - později i do měst a snaha o jejich integraci. • Zachovávají si tradice. Základem jejich etnicity je vědomí společného původu a emigrantského osudu, řecký tanec, strava a jazyk. • (http://www.navychod.cz/?req=print&id=166) Česká republika – imigrace z Ukrajiny • První záznamy o Ukrajincích pochází z 16. a 17. století. Počet vzrostl po připojení Haliče a Bukoviny k habsburské monarchii. Od konce 19. století do roku 1989 byli ukrajinští imigranti nenávratně asimilováni. • Pro imigraci po roce 1989 napomáhá: minimální jazyková a kulturní bariéra, geografická blízkost, špatná ekonomická situace na Ukrajině. • Důvody: především ekonomické – pracovní migrace: zahrnuje především účast na právnické osobě či podnikání (nejisté a zdlouhavé je totiž povolení k zaměstnání). Dále rozsáhlá nelegální migrace. „Klientský systém“. • Struktura migrace: především muži v produktivním věku. • Migrační komunita: silná religiozita – pravoslaví, pojítko v komunitě. (http://www.socioweb.cz/index.php?disp=temata&shw=200&lst=111) Česká republika • Legislativa: • http://www.mvcr.cz/clanek/migracni-a-azylova-politika-ceske-republiky-470144.aspx?q=Y2hudW09Mw%3d%3 d • Po roce 1989 přitvrzení liberální azylové politiky (od roku 2000: nový azylový zákon č. 325/1999, mezinárodní ochrana zákon č. 165/2006). Uprchlíci • Uprchlíci: Úmluva o právním postavení uprchlíků (1951), Newyorského protokolu (1967), tzv. Ženevská úmluva. • uprchlík - státní příslušník třetí země, jemuž bylo přiznáno právní postavení uprchlíka ve smyslu Ženevské úmluvy, a který je oprávněn pobývat na území členského státu. V ČR je osoba, které bylo přiznáno postavení uprchlíka, označována jako azylant; (www.mvcr.cz) Mezinárodní ochrana - azyl • Azyl: • Azyl spolu se subsidiární formou ochrany spadá pod mezinárodní ochranu. • azyl - ochranný pobyt, který stát poskytuje státnímu příslušníku třetí země nebo osobě bez státní příslušnosti v souvislosti s jejím pronásledováním zpravidla z důvodů politických (v ČR jsou důvody udělení azylu specifikovány v zákoně o azylu) (www.mvcr.cz) Česká republika • Schengenský systém • Zachycení nelegální migranti se vrací do „první“ bezpečné země, do které vkročili – ČR je obklopena samými „bezpečnými zeměmi“, tudíž vrací obvykle na Slovensko Česká republika • Dublinský systém • Základní charakteristika: • - Dublinský systém je označení používané pro mechanismus, kterým je určován stát odpovědný za posouzení žádosti o azyl (mezinárodní ochranu) podané na území členských států Evropských společenství státním příslušníkem třetího státu. • - Je tvořen souhrnem objektivních kritérií pro určení odpovědného státu a praktických pravidel pro uplatnění této odpovědnosti. • - Podstatou nařízení je, aby žádost o azyl byla projednávána pouze ve státě, kterým žadatel na území EU vstoupil. • - Členský stát příslušný k posouzení žádosti o azyl je za podmínek stanovených v Nařízení 343/2003 (Dublin II) povinen převzít žadatele o azyl, který podal žádost v jiném členském státě, a dokončit posouzení žádosti o azyl. • - Přemístění žadatele z členského státu, ve kterém byla podána nová žádost o azyl, do příslušného členského státu se provádí po konzultaci dotyčných členských států v souladu s vnitrostátním právem prvního členského státu, jakmile je to z praktického hlediska možné, avšak nejpozději šest měsíců po přijetí žádosti o převzetí nebo rozhodnutí o opravném prostředku nebo přezkumu, pokud má odkladný účinek. Česká republika • Zmíněné právní úpravy jsou postaveny na principu, že pouze jediný členský stát určený podle stanovených objektivních kritérií, je odpovědný za posouzení žádosti o udělení azylu podané na území členských států Evropských společenství. Pro žadatele o azyl to znamená, že právo na meritorní posouzení žádosti o azyl má pouze v jednom členském státě (tzv. once-chance-only princip). Cílem takto stanoveného přístupu je spravedlivě rozložit finanční břemeno spojené s řízením o udělení azylu a následnou integrací azylantů či vycestování neúspěšných žadatelů o azyl a zabránit druhotnému nekontrolovatelnému pohybu žadatelů o udělení azylu po území členských států, konkrétně vzniku negativního jevu „asylum shopping“, tj. situace, kdy se současným či postupným podáváním žádostí o udělení azylu ve více členských státech žadatelé pokoušejí získat azyl. Dále pak jevu v odborné terminologii známému pod názvem „refugee in orbit“, kdy naopak žádný stát díky aplikaci institutu třetí bezpečné země neuznává svou příslušnost k meritornímu posouzení podané žádosti o azyl, přičemž žadatel je tímto dlouhodobě ponecháván v právní nejistotě ohledně toho, zda vůbec a jakým členským státem bude ve věci jeho žádosti o udělení azylu rozhodnuto. Povinnosti vyplývající členskému státu z takto nataveného systému je v případě své příslušnosti meritorně posoudit (prozkoumat důvody žádosti) žádosti o udělení azylu a v případě jejího zamítnutí přijmout taková opatření, aby neúspěšný žadatel o udělení azylu opustil území členských států. Předpokládaným přínosem tohoto systému je snížení celkových finančních nákladů vynakládaných jednotlivými členskými státy v souvislosti s azylovým řízením. • Zdroj: http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/ciz_rizeni_azyl Politika imigrace • Obecně snaha o podporu kvalifikované imigrace (Zelené karty, Výběr kvalifikovaných pracovníků) • http://www.mvcr.cz/clanek/zelene-karty.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d • Projekt dobrovolných návratů • Pro legálně pobývajícího cizince, který nemá prostředky pro návrat do země původu, emá rozhodnutí o správním vyhoštění… • Zajištění dopravy do země původu, včetně zaplacení letenky a předvýjezdové i transitní asistence. • Příspěvek ve výši 500 EUR pro dospělého a 250 EUR pro dítě do 15 let, který Vám bude poskytnut při odletu. • Nouzové ubytování na dobu od registrace do odjezdu z České republiky včetně základní stravy. • Účast v projektu nebrání do budoucna Vašemu přicestování do České republiky. • Pro prvních 2000 zájemců • http://www.mvcr.cz/clanek/projekt-dobrovolnych-navratu.aspx Pobytová střediska (www.suz.cz) • Přijímací středisko: žadatel povinen po určitou zákonem stanovenou dobu pobývá (za účelem provedení identifikačních úkonů, lékařského vyšetření apod.) Porušení povinnosti pobývat v přijímacím středisku je hodnoceno jako přestupek (Vyšní Lhoty, mezinárodní letiště Praha – Ruzyně). • Pobytové středisko: ubytování žadatele o udělení mezinárodní ochrany do doby nabytí právní moci rozhodnutí (Zastávka, Kostelec nad Orlicí, Havířov, Stráž pod Ralskem). • Integrační azylové středisko: přechodné ubytování azylantů (Jaroměř, Zastávka, Předlice). • Zařízení pro zajištění cizinců se nacházejí: Bělá pod Bezdězem – Jezová, Poštorná. Struktura imigrace do ČR Občanská společnost v prostředí migrace • Subjekty občanské společnosti pomáhaly emigrantů před 2. s. v. (1933 Demokratická péče o běžence, 1934 Sdružení k podpoře německých emigrantů). • Po roce 1989 vznikla řada nestátních neziskových organizací, jejichž cílovou skupinou byli 1/ cizinci, 2/ národnostní menšiny (mají státní občanství). Aktivity NNO v ČR • Právní služby • Psychologické služby • Sociální služby (pomoc při hledání bydlení, zaměstnání, stěhování…) • Vyjadřování se k politice týkající se migrace (webové stránky, členství v Komisi ministra práce a sociálních věcí pro integraci) • Kurzy, školení, přednášky (PC, hledání zaměstnání, jazykové kurzy, obchod s lidmi, nelegální migrace…) • Multikulturní aktivity Rizika migrace a preventivní působení NNO Příklady organizací • Poradna pro integraci • Organizace pro pomoc uprchlíkům • SOZE (Sdružení občanů zabývajících se emigrací) • Charita • Nesehnutí