5. RESPIRACE výměna plynů mezi tělem a prostředím, zejména 02 a C02 - vnější respirace (dýchací cesty, výměna plynů v tkáních) - vnitřní respirace (na úrovni buněčného metabolismu) prakticky všechny chemické reakce provázející život se odehrávají ve vodě => rozpustnost 02 a C02 ve vodných roztocích Thousands of Feet 10 20 30 20 100 1 1 1 1 1 ,_, ca Pu 6 80 O to tu y 15 » 3 n H p+ •Ji t 60 p S 5 10 - (D f 40 M o ^^"■*3L (Tí < 20 1 1 t Mt Everest c HS J Ba 4 6 Altitude 8 km Změny barometrického a parciálního 02 a C02v různém prostředí (kPa) vzduch 8848 m n.m. 5500 m n.m. 0 m n.m. p02 6,9 10,6 21,1 41.1 -10 m (H20, ppm) 41,1 -100 m (H2o, ppm) 231,5 ■1000 m (H2o, ppm) 2135,8 %02 pC02 %co2 21 0,01 0,03 0,01 0,03 0,06 0,33 3,06 0,03 0,03 0,03 0,03 0,03 250 380 760 1520 8360 76760 zvířecí nory sysel 1 sysel 2 rypoš klokaní kapsa voda normálně -1000 m 15,9 10,9 14,1 15,8 15,5 13,7 14 15,7 3,85 6,25 4,78 5,32 ppm 02 ppm C02 8-10 0,02 8-10 0,02 3,8 6,2 4,8 760 Rospustnost plynů ve vodě v závislosti na teplotě (juM/kPa) °C 02 co2 N2 He 0 21,7 767,5 - - 10 16,9 531,2 - - 20 13,7 386,8 6,82 - 30 11,6 294,9 - - 37 10,6 250,5 5,61 3,75 40 10,2 234,8 - - Srovnání rozpustnosti a koncentrace plynů ve vodě a jejich kapacitance/koncentrace ve vzduchu (20°C) rozpustnost / kapacitance" voda vzduch koncentrace voda vzduch 02 0,331 9,88 C02 9,30 9,88 N2 0,164 9,88 ml / litr kPa 6,98 209,5 0,31 0,3 Rozpustnost 02 ve vodě v závislort na salinitě a teplotě (juM/kPa) °C Salinita 0% 1% 2% 3% 4% 0 21,7 20,2 18,9 17,7 16,6 10 16,9 15,8 14,8 13,9 13,1 20 13,7 12,9 12,2 11,5 10,8 30 11,6 11,0 10,4 9,86 9,33 40 10,2 9,71 9,26 8,73 8,35 800- (S 600 o a. « u s: £ 400 p, Ö 2 200 o to - 100 H 80 T: 3 Capacitance: £_ Solubility: O, ± Distilled water ^L - 40 20 10 20 30 40 Temperature °C Grafické vyjádření závislosti rozpustnosti / kapacitance 02 a C02 na teplotě ve vodě a vzduchu. Příjem plynů je také ovlivněn jejich difúzí, náhodným tepelným přesunem z jednoho místa na druhé, pohybem závisejícím na vlastnostech materiálu, teplotě, tlaku a koncentračním gradientu. - v organismech se uplatňuje jen na velmi malé vzdálenosti Difúzni koeficienty (cm2/s) pro 02 a COt 2 pro různé biologické materiály 02 co2 vzduch (0°C) 0,178 0,139 (20°C) 0,20 voda (20°C) 20x10"6 18x10"6 (37°C) 33x106 lidské plíce (37°C) 23x106 svaly (20°C) 14x10"6 kůže mloka (25°C) 14x10"6 pojivová tkáň (20°C) 12x10"6 rosol žabího vajíčka (20°C) 10,2x10"6 obal žraločího vajíčka (15°C) 3,0x10"6 kůže úhoře (14°C) 2,4x10"6 obal lososí jikry (5-15°C) 1,8x10"6 Chitin (20°C) 0,7x10"6 RESPIRAČNÍ SYSTEM OBRATLOVCŮ Způsoby výměny plynů u obratlovců hladina 02 na : i - přijmu; e - výdeji; v :a - arteriích; v - vénách o Amphibian Skin Blood capillaries "Open" i = e -na u y Fish Gills Secondary lamellae Blood capillaries Ventilatory water flow Count ercurrent -^j ~v u y Mammalian Lung Alveolus Ventilation Blood capillaries "Pool" ue n a Bird Lung Parabronchus Blood capillaircs Ventilatory air flow Crosscurrent í. . . . r e : <, ; : ■ ! i B D Mlok surýn (Siren), má malé plíce i žábra, 02 přijímá hlavně povrchem těla - hustá sít vlásečnic, tenká kůže + celkově větší plocha povrchu než plíce s žábry, dobře vyvinutý cirkulační systém. 90 80- 70- Vliv velikosti těla ~ proporce hmota x povrch u surýna (Siren) a jeho schopnost přijímat 02 kožním dýcháním i J3 OD (N o 3. 60 B 50 Cíl c s 40 BI C c 30 Cl, >. o 20 10 p02 limited torr 140 1601 Weight 0.36 g Not p02 limited 3.0g 13.7 g 10.3 --.. 16.6 357 g 1310g 5 10 15 Oxygen Partial Pressure (kPa) 20 ejvetsi voani ooratiovci nemající dostatečné vyvinuté spec. _ (plíce jsou malé a prakticky nefunkční) Velemloci - Cryptobranchus, obývají intenzivně tekoucí vody aci organy 12 10 1 8 Intenzita vlnění mloka Cryptobranchus a hladina 02 v jeho krvi a li •? u L^ bO C O ní 3 4 pO- 1 100 75 50 25 % Saturation of Water o o o. ? "a pr •ti 0 0 Také některé žáby mají zvětšují svůj tělní povrch záhyba kůže (americké Vodnice) nebo vláskovitými útvary (africké Drápenky) s bohatou sítí krevních kapilár Vodnice posvátná (Titicac Telmatobius culeus ttšäk mim Dove Blackburn m, Human Homo sapiens Chuckwalia Sauroiwalus obesus Big brown bat Eptesicus fucus Boa constrictor Boa constrictor Cat shark Scytiorhinus canicula Brown trout Satmo trutta Elephant trunk snake Acrochordus javanicus Red-eared turtle Pseudemys scripta Green lizard Lacerta viridis Goldfish Carassius carassius Southern musk turtle Sternotfierus minor Plaice Pleuronectes platessa Tiger salamander Ambystoma tigrinum European eel Anguilla anguilla Mud puppy Necturus macufosus Reedfish Calamoichttiys caíabaricus Pelagic saa snake Pelamis ptaturus Mudskipper Periophthatmus cantonensis Bullfrog (larva) Rana catesbeiana Bullfrog (adult) Rana catesbeiana Hellbender Cryptobranchus alleganiensis Lungless salamander Ensatina eschscholtzii Význam kožního dýchání pro různé skupiny obratlovců | Oxygen uptake ] Carbon dioxide excretion 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 Percent of tola I gas exchange ■ často během zvýšené aktivity nebo při nedostatku 02 ■ V průběhu embryonálního Vývoje (pnčnoústí I Elasmobranchii - žraloci a rejnoci) - také nutriční funkce ■ někteří sumci, jeseteři, veslonosi, lezouni, samice dvojdysných ryb (Lepidosiren) při hlídání hnízda mnozí vodní mloci larvy většiny ryb Velmi dobře vyvinutá keříčkovité/vláknité žábry, kterými je schopen za nedostatku 02 ve vodě mávat, zvyšovat tak proudění vody kolem nich a tím zlepšovat příjem 02. Intenzita pohybu zaber koreluje s přístupností 02 ve vodě => čím méně 02, tím intenzivnější pohyby. Zábronoš skvrnitý (Necturus maculosus) ,'■; ►IVi nitmi lameia m^zti - většina ryb přesto příjem 02 pokožkou u např. kapra může tvořit 6%-20% (nízký p02 - vysoký p02), u mnoha ryb a paryb příjem a výdej 02 a C02 pokožkou je pod 5% - metabolismus pokožky PETROMYZON Gill pouch------ Pharynx ^á I Out er gill openings ■ Efferent gill duct Radial artery MYXINE Gill pouch ^- Outer gill opening ^-----Pharyngo-cutaneous duct Water Muscle layer Efferent branchial arteries Žábry kruhoústých (mihule a sliznatky) 5-15 párů žaberních váčků napojených na hltan Mihule (Petromyzon) - příjem vody i přes žaberní otvotry Sliznatky (Myxine) - příjem vody přes hltan -Afferent branchial artery Pharynx -Ventral aorta -Blood V Pokročilé žábry kostnatých ryb (Teleostei) a příčnoústých (Elasmobranchii) nejčastěji 4 páry žaberních oblouků - 5-7 párů žaberních štěrbin elkova plo zaber - počet žaberních oblouků - počet žaberních filament a lamel - plocha jednotlivých lamel (místo výměny plynů) - aktivní ryby => více filament a lamel (oproti pomalým a vzduch dýchajícím rybám) Počty žaberních filament, lamel, plocha zaber a difúzni vzdálenosti voda-krev pro různě aktivní druhy ryb velikost počet filament počet lamel plocha difúzni vzdálenost (kg) (total) (na mm, jedna strana) (cm2/g) (H) aktivní druhy kranas (Trachurus) 0,03 1665 39 7,8 2,2 candát (Lucioperca) 0,07 1811 15 18 - pstruh (Salmo) 0,4 1606 19 2,0 6,4 tuňák (Katsuwonus) 3,3 6066 32 13,5 0,6 tuňák (Thunnus) 26,6 6480 24 8,9 - pomalé druhy vřeténka (Callionymus) 0,04 478 16 2,1 - sumeček (Ictalurus) 0,25 - 10 1,2 - ďas mořský (Opsanus) 0,25 660 11 1,9 5 lín (Tinea) 0,27 1764 22 1,8 2,5 vzduch dýchající ryby lezoun (Anabas) 0,06 567 21 0,6 10 keříčkovec (Saccobranchus) 0,04 658 23 0,7 3,6 100 000 - 10 000 o 1000 -, 100 - Závislost velikosti těla a celkové plochy zaber u ryb, korýšů a měkkýšů(*) 0,01 100 1000 Body Weight (grams) ÍOOOO Callionymus te-Ä/^Ä" i'A. • 11 K'i ochranný sliz na povrchu zaber má stejný difúzni koeficient pro 02 jako voda (s poklesem pH se ale snižuje) přívod vody k žábrum - podtlakem v ústní dutině (kontrakce svaloviny) - pohybem skřelí - nárazová ventilace (aktivně se pohybující žraloci a ryby) - nárazová ventilace je účinnější než pumpování ústa/skřele (bukální pumpování) účinnost extrakce 02 pro rybí žábry je 20-60% odhadovaná energetická náročnost respirace: 5-15% klidového metabolismu energetická spotřeba 02 na respirační práci při aktivitě se může zvýšit až 30x ři 5 násobném navýšení celkové spotřeby 02 (pro pstru Přechod mezi pumpováním ústa/skřele a nárazovou ventilací v závislosti na rychlosti plavání u makrel Ventilační cyklus pumpy ústa/skřele ryb (bukální pumpování) 0.6 0.8 Seconds Physiological dead space > Secondary lamellae Znázornění fyziologického a anatomického mrtvého prostoru lamelárních rybích zaber Anatomical dead space Branchial aid Inspired water Některé ryby (např. karasi) za nedostatečného nasycení vody 02 nabírají do tlamy kyslík - zvyšují nasycenost vody v tlamě 02 - polykají ho => vstřebávání 02 v trávicím systému Regulace respirace - skupina neuronů v centrálním nervovém systému, centrum v prodloužené míše - pacemaker (společné všem obratlovcům), u ryb však nejsou další pomocná ganglia, narozdíl od výších obratlovců - sensory citlivé zejména na parciální tlak 02 v krvi (parciální tlak C02 se ve vodním prostředí mění jen velmi málo, vysoká rozpustnost C02) - lokalizace senzorů není úplně jasná, u ryb mohou být: v ústní dutině, v žaberní dutině, v cévách, nebo v mozku. - ventilační pohyby dále ovlivňují stresové situace: osmotický stres, mechaniský stres, chemické stimuly, znepokojení/vylekání, teplota - samotná změna teploty mozkového kmene vede ke změně rytmu ventilačních pohybů FYZIOLOGICKÉ DŮSLEDKY VODNÍ RE voda 0,999 1,14 hustota (kg/l) 0,999 viskozita (centiPoise) 1,14 02 difúzni koeficient (cm2/s) 0,000025 obsah 02 (ml/l) 1-6 specifické teplo (J/l °C) 4184 tepelná vodivost (mJ/cm/s/°C) 6025 vzduch 0,00123 0,018 0,198 210 1,234 252 vysoká viskozita => pomalý, energeticky náročný průtok media (vody) malý obsah 02 => je potřeba aby celkově protekl velký objem média vodní => pro 1ml 02 ~ 11 (1kg) vody suchozemský => pro 1ml 02 ~ 25ml (25mg) vzduchu velká tepelná kapacita: 1ml 02 - metabolické teplo = 0,005°C /1l vody = 800°C /vydechovaný vzduch celkově malý příjem 02 => nízký metabolický obrat / snadná unavitelnost => prakticky nemožná termoregulace