Bojíte se klíšťat? Alena Žákovská Ústav experimentální biologie, Přírodovědecká Fakulta, MU, Brno /. ricinus, Pisárky, Brno . JTj. ■'t**. ' " m A nymfa sameček samička členovci oonóza, ohnisková nákaza řenos transmisivní Obecné schéma přenosu: Donor (obratlovec A) ... vektor ... recipient (obratlovec B) Microtus agrestis http://home2.planetinternet.be/rv047190/hoe/muisje.htm Samice /. ricinus Katedra srovnávací fyziologie živočichů a obecné zoologie Apodemus sylvaticus http://www.consult-eco.ndirect.co.uk/lrc/specnews.htm nakaz členovci Druhy přenosů patogenů: - infekční agens se musí nejdříve pomnožit nebo prodělat určitý vývojový cyklus než může být přeneseno na nového hostitele - jen - agens se nemnozí a nevyvíjí, je přeneseno a)kontaminativně (ústními ústrojími, exkrementy, končetinami) b)inokulativně (ústními ústroji, žihadlem) ematofágpvé (švábi, rusi, mouchy-čeleď mouchovití, bzučivkovití, masařkovití- mohou přenášet salmonelózu, antrax-sněť, choleru, stafylokové nákazy, prvoky, virus LCM) f oaes ricinus tému Kmen .-členovci Arthropoda Podkmen:klepítkatci Chelicerata Třída ipavoukovci Arachnida Řád: roztoči Acarina Podřád:klíšťata Ixodides leď:klíšťatovití Ixodidae Rod:klíště Ixodes Druh:obecné ricinus Celeď:klíšťákovití Argasidae < Podčeleď: Ornithodorinae ^ Rod: Ornithodoros Podčeleď: Argasinae Rod: Argas ^ (Sedlák 2000) I U samce kryje téměř celý hřbet těla, zatímco u samic jen její přední část (1/3). Zbytek těla alloscutum samice je pokryt měkkou pokožkou, která umožňuje až třistanásobné zvětšení objemu při nasávání krve. Horní okraj štítu vybíhá po stranách v lopatky scapulae Pohlavní otvor u samců a samic leží v přední třetině těla. Před řitním otvorem probíhá anální rýha, determinační znak pro zařazení klíšťat do druhů. Nymfy a dospělci mají čtyři páry noh, larvy tři páry. Články bývají vyzbrojeny zubci, trny a ostny, které slouží klíštěti k přichycení k hostiteli. Na hřbetní straně chodidla 1. páru je umístěn Hallerův orgán se smyslovými i čípky je velmi důležitým čichovým orgánem pro vyhledávání hostitele. Na břišní straně zadečku, po straně 4. páru nohou, je jeden pár dýchacích otvorů stigmat ,äioSOma Obr. Samec klíštěte Ixodes ricinus 1: končetiny s drápky, 2: řitní otvor, 3: štít, 4: pohlavní otvor, 5: lopatky Obr.: Gnathosoma samice Ixodes ricinus A: Dorzální strana, B: Ventrální strana 1: smyslové plošky, 2: límec, 3: pouzdro chelicer, 4: chelicery, 5: chobotek 6: makadla Hlavička gnathosoma, základna-límec nese ústní orgány chobotek hypostom a chelicery a makadla palpi Na hřbetní straně límce leží oválné smyslové plošky chobotek hypostom, vyzbrojený několika příčnými řadami drobných , dozadu směřujících zoubků. Chobotek představuje , Po stranách chobotku jsou v pouzdrech uloženy párové chelicery, které u volně se pohybujících klíšťat nejsou patrné. V klidu jsou ústní ústroje zakryty mohutnými makadly Chobotek hypostom klíšťat má také funkci rozmnožovací. Samice jsou oplodňovány schránkami obsahujícími spermie spermatofory, které samec předává právě chobotkem. /. ricinus, Pisárky, Brno . JTj. ■'t**. ' " m A nymfa sameček samička Evropa 7. ricinus Asie L persulcatus, L dammini S. America L ricinus, L scapularis, L pacificus Afrika 7. ricinus Austrálie možná L holocyclus Rozšíření klíšťat komplexu Ixodes ricinus I. ricinus zasahuje do sev. Afriky, V. Británie, S, Ameriky, Asie, Japonska Cy J S Ixodes ricinus - velikost hostitelů odpovídá pravděpodobnosti jeho napadení klíštětem Životní cvklus: vajíčko - larva - nymfa - imago e\eď:klíšťatovití Ixodid Druhy klíšťat přenášející choroby na člověka, v CR i na světě Ixodes ricinus (kl. ob.) ČR, Evropa Virus klíšťové encefalitidy a skupiny Kemerovo, Borrelia b. S.I., Ehrlichia phagocytophila s.I., Coxiella burnetii, Rickettsia slovaca, R. helvetica, Francisella tularensis, Babesia microti 1. hexagonus (kl. ježci) ČR, Evropa, sev. Afrika B.b. v Německu Haemaphysalis concinna (kl. lužní) ČR, SR v. klíšťové encefalitidy, Rickettsia sibirica, Francisella tularensis H. punctata (kl. stepní) Evropa, sev. Afrika, Př. Asie, jižní a jihov. SR_________________ v. klíšťové encefalitidy, Bhandža a Tribeč < H. inermis (kl. lesostepní) jižní, jihov. SR, jihovýchod Evropy v. CEE, na člověku vzácně samice Dermacentor marginatus (piják stepní) jižní, jihových. SR, Eurasie člověka napadá zřídka v. CEE, CCHF, Bhandža; Coxiella burnetti, Rickettsia sibirica, R. slovaca, R. conori, Fr. Tularensis Dermacentor reticulatus (piják lužní) ČR Dyje, Morava, Eurázie Na člověka vzácně. Viry CEE, OH F, Rickettsia sibirica, R. conori, Francisella tularensis Hyalomna marginatum Eurázie, do stř. Evropy vzácně s ptáky Napadá i člověka. Viry CCHF, Bhandža, West Nile, Dhori, přenáší krevní parazity domácích zvířat- Babesia, Nuttallia Rhipicephalus sanguineus J. Evropa, do ČR na psech z Mediteránu Coxiella burnetii, Rickettsia conorii, přenáší krevní parazity Babesia, Nuttallia 1. scapularis, 1. pacificus S. Amerika B. Burgdorferi s.l. ____________________________________________________ AcÍ£^ R Ri irrirlr>rfori o 1 1 Životní cyklus: vajíčko-larva, N1-N3 (N5)-imago •Ústní ústrojí u dospělců na spodní straně těla •Hřbetní štít chybí, integument ±s •Velký počet instarů nymf •Noční, žijí ve škvírách stěn a podlahách lidských obydlí, v kurnících holubnících, v přírodě v norách savců, v hnízdech ptáků •Sají krátkodobě(minutu až pár hodin) •Vydrží hladovět i několik let •Patogeny přenáší kromě slinami i koxální tekutinou z koxálních žláz Druhy klíšťáků přenášející choroby na člověka, v ČR i na světě Klíšťata a klíš Amblyomna Dermacentor Hyalomna Argas Rhipicephalus i přenášené Jdská granulocytární ehrlíchíóza (HGE) Lidská babesióza Q horečka Riketsióza líšťová encefalitida Tularémie Lymeská borrelióza Způsobuje bakterie Ehrlichiaphagocytophila Infikuje granulocyty Poprvé byla popsána v r. 1994 u pacientů ze států Minnesota a Wisconsin (USA). Přenášena je opět klíšťaty, v Severní Americe Ixodes scapularis a v Evropě Ixodes ricinus Rezervoárovými hostitely jsou malí savci a lesní zvěř, koně a zřejmě i ptáci 8*vní potíže vznikají zhruba za týden po přisátí klíštěte bjeví se akutní nespecifické chřipkové projevy, příznakem jsou vysoké teploty, zimnice, bolesti hlavy, malátnost Dále se rozvíjí nevolnost, bolest svalů a kloubů, ztuhlost, možná i vyrážka, nejčastěji na rukou, nohou a obličeji Objeví i průjem, zmatenost a lymfadenopatie U dětí bývají nejvýraznější bolesti břicha. Smrt nastává zřídka, a to v případě nezahájení včasné léčby či současných nálezech sekundárních infekcí Onemocnění trvá zpravidla několik týdnů a spontánně neustupuje. Po nasazení příslušného antibiotika dochází k rychlému ústupu horeček. Zhruba polovina pacientů musí být hospitalizována. Průběh nemoci bývá těžší u starších a imunodeficitních osob / mí Babesióza je parazitární onemocnění Prvoci {Babesia microti. B. divergens) parazitují v krvi zvířat a člověka Nejprve napadají lymfocyty, poté erytrocyty Nemoc se vyskytuje i u lidí, kterým byla vyjmuta slezina a s oslabeným imunitním systémem rezervoárovými hostiteli při přenosu infekce jsou především hlodavci Projevuje syndromy podobnými malárii v různě intenzivních stupních, avšak bez periodicity Inkubační doba je různá - od 1 do 4 týdnů. Pro začátek nemoci je charakteristická horečka, zimnice, silné pocení, bolest hlavy a celková bolest svalů Později se objevují další symptomy zahrnující bolest kloubů, nevolnost, zvracení a vyčerpání Onemocnění může trvat několik týdnů až měsíců recka Je způsobená bakterií Coxiella burnetii a rozšířená po celém světě, kroně NZ, vysoce infekční ve fázi I (přes aerosol), po dlouhé kultivaci mění antigenní vlastnosti a dostává se do stadia IL, ve fázi I se nachází v kyselých fagolysozomech eukaryotických buněk Vyznačuje se nespecifickými potížemi, pneumonií, hepatitídou, horečkami, zimnicemi, únavou, myalgií, pocením, kašlem, bolestí hlavy, myokarditidou, meningoencefalitidou, může vést ke vzniku chronického únavovému syndromu e těžké ji diagnostikovat ■ Jako hostitelé vystupují divoká a domácí zvířata (kočky, dobytek, ovce, kozy atd) / sioza Bakterie Rickettsia slovaca, R. sibirica způsobuje Severoazijský klíšťový tyfus Inkub. doba 6-21 dnů Projevuje se třesavkou, zimnicí, horečkou, bolestí hlavy, lymfadenitidou a pupencovou vyrážkou, vaskulitidou, krvácení do kůže, poruchy krev. oběhu, snížení tlaku Napadá selektivně buňky endotelu, množí se v endotelií kapilár (mozku, myokardu, kůže), po odeznění přetrvávají v organismu, vyvolávají recidívy způsobuje ji bakterie Francisella tularensis, velmi stabilní, živá týdny ve vodě, v blátě a půdě a roky i ve zmrzlém mase, vysoce infekční, 10min při 56C stačí k usmrcení * Inkubační doba 3-5dnů Í Projevuj e se horečkou, zimnicí, kašlem, myalgií, zvracením, počáteční příznaky vymizí po 4 dnech pak se znovuobjeví po 1-3 dnech a trvají týdny, vzniká lymfadenopatie, konjunktivitida, zánět hltanu, mandlí, břišní typ se zvracením, bolestí břicha a průjmy, Pneumonie, nachází se v aerosolu, smrt v 1/3 nelécených případů Bakterie může pronikat kůží V místě vpichu nakaženého klíštěte vznikají leze a nastával zvětšení uzlin ncefalitida e způsobená Flaviry skupiny klíšťové encefalitidy: CEE / ČR 140-744 případů ročně Reservoár-hlodavci, vzácně pitím syrového mléka koz, krav Inkub. doba 7-14 dnů Bifázický průběh: 1. zvýš. T, bolesti hlavy, svalstva, několik dnů úlevy, 2. období nerv. potíží. Zvracení, prudké bolesti hlavy, vysoké horečky, závratě, ztráta paměti dostižení šedé kůry mozku, záněty bazálních ganglií, mozkové kůry lid, kortikosteroidy, antibiotika 7 Příznaky, diagnostika Ječ ba ^ ylo popsáno Obrny mimických nebo končetinových svalů '40 - radikulitida po přisátí klíštěte zánět míšních nervů ní choroby Druhá polovina 80. let 20. století Městečko Old Lyme Děti postihovány epidemickým zánětem kloubů Znovuobjevitel Lymeské boreliózy Steer první izolace B.b. z klíštěte v roce 1982 (Burgdorfer) * úspěšná charakteristika a popis v roce 1984 (Johnson) borelioza ,ávažné onemocnění způsobené Borrelia burgdorferi m Vyvolává poruchy řady orgánů »hnisková nákaza Výskyt téměř na celém světě V USA oznámeno od 1982-1996 100.000 případů v 1996 více než 16.000 případů v Evropě každoročně 50.000 případů V ČR každoročně kolem 3500 případů Rád: Spirochaetales ľeleď: Spirochaetaceae : Borrelia 11 definovaných příbuzných druhu „genomic groups" Borrelia afzelii Borrelia andersonü Borrelia bissettii Borrelia burgdorferi (sensu stricto) Borrelia garinii Borrelia j aponica Borrelia lusitaniae Borrelia sinica Borrelia tanukii Borrelia turdi Borrelia valaisiana Borrelia sinica druhy patogenní pro človeka v CR společný termín: Jednotlivé druhy B. bg. sensu lato se vzájemné liší fenotypem i genotypem, geografickým rozšířením, vektory a hostiteli Borrelia burgdorferi o ;ramnegativní bakterie Spirálovitá se 3 - 10 závity a 7-11 periplazmatickými bičíky pohyb rotací kolem podélné osy nebo smršťováním a natahováním délka: 10-30|um ďůměr: 0,2 - 0,5 |um '•'• JL ■ 1 ^ -* J-&*> S^ffi a a o o 3 a 3 i i» . E D D D 3 0 5 6 H I D O 4 H16 prostředí ,B*rrelia burgdorferi Pronikají do oblastí, kde jsou chráněny (např, před vlivem protilátek): . CNS, lidské fibroblasty Do organismu pronikají porušenou kůží, zde se začínají množit (vznik Erythema migrans), nebo putují do mízních uzlin Přecházejí do krve, mozkomíšního moku, jsou vylučovány i močí evhodné prostředí vede i k průniku dál do tkání a k tvorbě cyst tsJirsKJSjH Klíště Ixodes sp. Krevsající hmyz ? Nálezy borrelií v komárech Případy pacientů poštípaných hmyzem s následnou LB Zdroj nákazy LB v Jihomoravském kraji v letech 2000 - 2003 Culex (C.) pipiens s.l. http://www.gardensafari.net/first/mosquitoes.htm Možný zdroj infekce LB Hostitelé: 300 druhů zvířat (148 savců, 149 ptáků živících se ze země a 20 ještěrek) Savci - většinou malí hlodavci ■■v k * -■i Významnou úlohu plní hlodavci: myšice (Apodemus sylvaticus, A. flavicollis, A. agrarius), norník {Clethrionomys glareolus), pich {Glis glis), hraboš {Microtus agrestis), rejsek {Sorex minutus, S. araneus, Neomysfodies), krysa a potkan {Rattus rattus, R. norvegicus). Další savci: zajíci {Lepus timidus, L. europaeus), ježci {Erinaceus europaeus) a veverky {Sciurus vulgaris, S. carolinensis), vysoká zvěř (srnec, jelen), domestikovaná zvířata (pes, kočka, skot) a plazi (ještěrka) N\ ^ Borreliózy ' I. Časné lokalizované stadium • II. Časné diseminované stadium ' III. Pozdní eeneralizované stadium 3,9% ostatní 0,5% kardiologické 9,7% neurologické 16.2% j j muskuloskeletůrni 69,7% dermatologické váné stádium Dny až týdny od vniknutí borrelií ■ Mikroorganismy se množí v pokožce ■ Projevy Ťj-u ' ^^^H^^P^V_a váného stádia Bolesti hlavy, za zátylkem, ztuhnutí šíje Lehké podráždění mozkových plen Zvýšená teplota velká únava * Nechutenství, zažívací potíže ' Bolesti svalů, kloubů a vazů okalj »váného stádia Angína Katary horních dýchacích cest Zduření mízních uzlin ávratě o\ ' stadium ýdny až jeden rok po nákaze ■ Pomnožení borrelií ' Rozšíření krví po celém organismu Usazení do různých orgánů ■ Mozková tkáň Kožní proj e vy migrans lymfocytom Obr. lymfocytom ov ' stadium • Neurologické projevy i Obrny lícního nervu a končetin i Paraparézy (částečné ochrnutí) dolních končetin 'orucha hybnosti ' Porucha močení i Záněty mozku a míchy i Poruchy koordinace pohybu (chorea) i Roztroušená skleróza / o\ ' stadium Ostatní potíže - Revmatické Oční Gynekologické Srdeční arytmie Artritída zo váné stadium Schopnost dlouhodobé perzistence v lidském organismu Postižení nervového systému Degenerativní procesy v NS, demence Epileptický syndrom zo váné stadium íceorgánová postižení Srdeční arytmie Postižení jater Gynekologické komplikace Únavové stavy \ ých mechanismů - Během několika dnů po inokulaci ■ aktivace T-lymfocytů Tvorba antiboreliových IgM protilátek Tvorba antiboreliových IgG protilátek ií tkání přímým působením borrelií autoimunitními ději na podkladě zánětlivého onemocnění Acrodermatitis chronica atrophicans změny v kůži Erythema migrans- změny v kůži Hepatitida- zánět jater Myokarditida - zánět myokardu Myozitida - svalové onemocnění / Synovitida - zánět kloubů anica atrophicans anica atrophicans ní tkání ad2. autoimunitními ději (u neuroboreliózy) ■ Zánět mozku a míchy ■ Nezánětlivé onemocnění mozku a míchy ■ Poruchy funkcí nervů (poruchy citlivosti, motoriky, oslabení reflexů) ní tkání - ad3. na podklade zanethveho v w onemocněni CNS Míšní kořeny Periferní nervy Svalová tkáň ani - s *nutí Patologické děje jsou dány autoimunitním působením T lymfocytu proti Neuronům Gliálním buňkám nervového systému Svalovým buňkám Vazivovým a pojivovým buňkám ostika Vyšetření hladiny specifických protiboréliových protilátek - v párových vzorcích séra, mozkomíšního moku a moči, ELISA, Western blot Přímý důkaz - elektronová mikroskopie tření krve Sedimentace erytrocytu Bílý krevní obraz Revmatické testy Testy prokazující zánětlivé změny vyšetření jaterních funkcí vyšetření Záleží na tom, zda se vyskytlo erytema migrans EKG -EEG k průkazu borelii Q esternblot Nepřímá imunofluorescence čba Antibiotiky ze skupiny makrolidů (Azithromycin-Sumamed, Erytromycin-EmuV) Peniciliny (amoxicilin-Amoclen, Tetracykliny (Doxycyklin-Deoxymykoin Cefalosporiny I. a II. Generace (Rocepin, Claforan) Vlastní zkušenost s borreliózou Obtížná diagnostika Nesnadná léčba i světě, v CR a USA v roce 1995 (URL) \/e\ká Británie USA 0,3 ^6 120 Švýcarsko m 30 Švédsko (jih) ZI69 Slovinsko Rakousko 11301 25 Německo Irsko 10,6 16 Francie CR I 39 Bulharsko ZI55 __________ Průměrná incidence na 100 000 obyvatel pozitivity v jednotlivých letech oce případů LB v CR z let 1986-2003(URL) o "000 ÍJOOO 5000 4000 3000 2000 1000 0 1993 1995 1997 1999 2001 2003 Počet klíšťat (aktivita) se během 6 let pozorování nezměnil, pozitivita ano Z grafů lze vyčíst pravidelnost nárůstu a poklesu pozitivity a počtu hlášených případů během let LB v ČR podle místa získání infekce •Rozložení počtu hlášených případů onemocnění není v CR rovnoměrné. •Vyšší četnost onemocnění LB hlásí každoročně západní a střední Cechy a severní Morava. Nejvíce pacientů získalo infekci v okrese Frýdek-Místek, Příbram a Klatovy. •LB postihuje všechny věkové skupiny, ale výrazný vzestup nemocnosti pozorujeme po 30. roce života, vrchol mezi 45.-50. rokem a pak následuje pozvolný pokles. Zeny jsou obecně o 70% častěj i postiženy než muži. Detailnější pohled na oblasti s vysokou frekvencí infekce ukazuje, že jde hlavně o lokality v nižší nadmořské výšce podél vodních toků.# OHMU i ta UMI ^ÜI im LB pro člověka? Nejvyšší mezi 45.-55. rokem zen o 70% casteji nez u múzu Q Q I o I- Při kontaktu s klíštětem ilinami při sání klíštěte od 24-48 hod. Vyvržením obsahu střev do rány - při tzv "zaolejování" lechanicky při špatné manipulaci s klíštětem Přes nymfu (nejvyšší počet, méně zřetelná) léně samičkou (nejvíce infekční) 'odle dvouvrcholove křivky aktivity klíšťat v nejvíce v květnu a srpnu odle infekčnosti spíše v srpnu v České republice je průměrně každé desáté klíště infikováno / . liziko vzniku manifestního onemocnění 2% po odstranění jakéhokoliv klíštěte 0-40% u pozitivního klíštěte ia lokalitách v nižší nadmořské výšce podél vodních toků_/ Zjišťování pozitivity klíšťat, komárů jako dalších hematofágních členovců, hlodavců na přítomnost spirochete B. b. s A. na několika lokalitách v CR Bližší osvětlení cirkulace B. b. v přírodě Vymezení hostitelů LB v CR 4 Získání a identifikace izolátů spirochete B. b. s A. * Studium Ag vlastností Klíšťata O ^-M vrchovina - Bílý potok isárky ysoké Mýto Komáři Vysoké Mýto \í\ý potok Studénka >rno - Obrany Brno-Zebětín Hlodavci Studénka Polanka Rokytná Valchov Bílé karpaty téza atogenní ß.jb.s.l. se nachází také v jiných hematofágních členovcích než klíšťatech. Pokud ano, mohly by se tyto podílet na přenosu onemocnění LB. ní komárů Vyj oké Mýto Bílý potok ■ EKHÜ EEHO Eřccliv Použité metodiky: DFM, PCR, PCR-RFLP DFM a PCR pozitivita dospělců komárů Rok sběru Lokalita Počet DFM pozitivních/ Počet PCR pozitivních/ Počet vyšetřených komárů % zcelk.počtu komárů 1997-1998 C-M vrchov. 46/1282(3,4%) 12(0,9%) 1999-2000 Studénka 5/341 (1,5%) 5(1,5%) 2000 Břeclav 11/415(2,7%) 0(0,0%) 2001 Vys. Mýto 28/662 (4,2%) 2(0,3%) Celkem 90/2700 (3,3%) 19(0,7%) z zástupci rodů: Anopheles, Aedes, Culex, Culiseta, Ochlerotatus pozitivita naB.b. s.l u rodů komárů: Culex, Aedes Vyšetrení zimních komáru DFM a PCR pozitivita dospělců komárů Sezóna sběru Lokalita Počet DFM pozitivních/ Počet PCR požitivních(% Počet vyšetřených komárů Z celk. počtu komáru) Zimní C-vrchovina V. Mýto Břeclav Celkem 46/1182(3,4%) 20/469 (4,3%) 11/415(1,7%) 77/2166(3,6%) 12(0,9%) 1(0,2%) 0(0%) 13(0,6%) pozitivita na B.b. s.l u rodů komárů: Culex ritomnost spirocne v larvách komárů DFM a PCR pozitivita larev komárů Culex (C.) pipiens) molestus - larvy http://www.ento.okstate.edu/mosquito/biology.html Rok sběru Lokalita Počet DFM pozitivních/ Počet PCR pozitivních 1 Počet vyšetřených larev (% z celk. počtu larev) 1 1999_ 2001 Brno- Obrany 13/498(2,6%) 8(1.6%) 1 2001 Brno - Žebětín 13/950(1,4%) 1(0,1%) 1 2001 Vys. Mýto 1/350 (0,3%) 1(0,3%) 1 Celkem 27/1798(1,5%) 10(0,6%) 1 pozitivita na B.b. s.l u rodů komárů: Culex Výsledky PCR analýzy z Culex (C.) pipiens s. I. Culex pipiens molestus (hibernující samice - zima 2001): PCR pozitivní (primery - B. b. s. s., B. a., B. g.) 2 3 i — 256 bp Legenda: 1. pozitivní kontrola 2. negativní kontrola 3. C (C.) pipiens molestus Výsledky PCR - RFLP analýzy některých izolatu (Culex (C.) pipiens s. I.) Legenda: linie 2: negativní vzorek z larvy C.p.p. linie 3: pozitivní vzorek fí. afzelii z C. (C.) p. m. linie 4-6, linie 8-9: standardní kmeny B. afzelii z klíštěte linie 7: ß. garini i z klíštěte i i ysiecmy KA^t anaiyzy SDS-gradient PAGE proteinový profil Legenda: Z gelu se mohou rozeznat typické rozdíly mezi - B. afzelii a B. garinii (linie 5, Linie 6) - spirochetal! (linie 1) izolovanou z larvy Culex (C) pipiens pipiens a B. afzelii (linie 2) izolovaná z imaga Culex (C) pipiens molestus Výsledky ze studia komáru »NA komplexu Borrelia b.s.l. byly prokázány v larválním stádiu (0,6%) a u imág komárů (0,7%) rodů Culex a Aedes Izolovaná Borrelia afzelii byla prokázána u i mága komára Culex (C.) pi pie n s molestus, B. garinll u larvy C. (C.)pipiens s.T. pirochety v komárech přežívání celé íkolikaměsíční období jejich hibernace Jen určité % spirochet nalezené v trávícím traktu patří do rodu Borrelia pozitivita kl ist at, komáru jako dalších hematofágních členovců, íllodaVCU ysoké Mýto-omáři 1%, klíšťata 4% itudénka -hlodavci 751174 42% 2002 I0/257 35% 2000-2001 '"^fhNt /\vrížíi|ír JrBLtí "im VV1" ' m "J If ' TV r "fl(ť •• ^E j ■ ■"V- \míá j^^P^W t-íQ* 4 Bs P^^^ ^^- ^V -,^M K Pozitivita klíšťat v letech 1996 - 2000, Pisárky, Brno II 9 1996 1997 1998 Rok 1999 2000, Celkem nasbíráno 143/2073 6.9%