Motorické a vegetativní reflexy, reakční doba
Mgr. Soňa Buchtíková
Motorika - somatický nervový systém
= hybnost,  komplex dějů od  udržování vzpřímeného postoje po změnu místa (lokomoci)
•     řada jednoduchých pohybů má reflexní charakter
•     řízena nervovou činností somatickým systémem, který ovládá kosterní svalstvo
•     reakční doba - čas vědomě řízené reakce, který uplyne od okamžiku zapůsobení podnětu po motorickou odpověď
receptor —> synapse —> sensorické centrum mozkové kůry (somatosensorické, sluchové, atd.)
—> vznik impulsu v motorické kůře a jeho cesta přes motorická centra do efektoru (svalu).
í> Takto volně řízená reakce je mnohem pomalejší než reakce reflexní.
Svalový tonus
základ veškeré hybnosti, zajišťovaný činností páteřní míchy, jde o trvalou, lehkou kontrakci všech kosterních svalů; tvoří jej dvě složky svalové činnosti:
- opěrná motorika (motorický systém polohy) - reflexní charakter na nižší úrovni, přes míšní nervovou soustavu; reakční doba = 20-40msec.
receptory - svalová vřeténka, šlachová tělíska
- cílená motorika (motorický systém pohybu) - řízená činností mozkové kůry, volně řízená činnost (chci něco udělat); reakční doba = 100msec;
je možná díky komunikací mozkové kůry s podkorovými strukturami připravujícími pohyb a koordinaci práce svalových skupin
^ rozhodující je kôrové motorické centrum (určitým svalům odpovídá určitá oblast kůry)
Vegetativní nervový systém
•    označován také jako autonomní - nezávislý na vůli;
•    řídí činnost hladkého svalstva
•    propojení a spolupráce s motorickým (somatickým) systémem x navíc spolupracuje se systémem endokrinním
•    zajišťuje řízení funkcí vnitřních orgánů, kontroluje vnitřní prostředí organismu; reguluje např. činnost srdce, plic, trávicího a vylučovacího ústrojí, žláz endokrinních, slzných a potních
•    odlišný od somatické NS stavebně i funkčně:
a) veg. nerv. vlákna jsou tenčí —► pomalejší vedení vzruchů
b) veg. eferentní dráhy jsou přerušeny synaptickým gangliem, které leží mimo CNS
c) veg. rexlexy mají delší trvání, nelze je ovlivnit vůlí
47
Vegetativní NS tvoří část centrální a periferní.
Periferní složku tvoří:
1) aferentní senzorická - hlásí bolestivé podněty, dráždění vnitřních receptoru
2)  eferentní motorická vlákna - vstupují do tzv. předřazovacích ganglií, dělí se na:
a)  sympatikus - zrychluje činnost = příprava organismu na fyzickou a psychickou zátěž, např. stres, útěk, svalová práce (zvýšení srdeční činnosti, přísunu krve, glukózy do činných tkání); mediátorem je noradrenalin a adrenalin.
b)    parasvmpatikus - zpomaluje činnost -zotavení organismu, spánek, uplatňuje se zvýšení sekrece a hybnosti trávící trubice, přívod živin do tkání z trávící trubice; mediator je acetylcholin
■'
Reflexy
nervová činnost se uskutečňuje v soustavách neuronů uspořádaných do různě složitých nerv. obvodů
reflexní oblouk = základní funkční jednotka nervového řízení, nerv. děj, při kterém se přenáší signál z čidla nervovou dráhou k výkonnému orgánu
odpověď organismu na změny vnějšího a vnitřního prostředí
odpověď na dráždění receptoru zprostředkovaná CNS
probíhá po reflexním oblouku, který má 5 částí:
1.  receptor - příjem podráždění
2.  aferentní (dostředivá) dráha - vede vzruch do CNS
3.  CNS - zpracovává informaci
4. eferentní (odstředivá) dráha - z CNS
5. efektor = výkonný orgán - odpověď na podráždění
reflexní oblouky:
1) monosynaptické - mají mezi aferentním a eferentním neuronem pouze jednu synapsi (funkční kontakt mezi 2 neurony)
2) polysynaptické - je-li jich vmezeřeno více
Interneuron
Receptor
v kůži
Eferentn motoneuron
Efektor (sval)
•   rozdělení reflexů dle I.P.Pavlova :
a) nepodmíněné - vrozené,reflexní oblouk je geneticky kódován
- stereotypní, rychlá odpověď
- centrum v míše a mozku mimo kůru
- např. zornicový, slinný, patelami reflex, dávivý, dýchací, atd.
b) podmíněné      - získané učením během života
- centrum v mozkové kůře
- vznik na základě spojení podmíněného podnětu (zvuk zvonku) s nepodm. reflexem (slinění)
- př. současné a opakované zvonění při podávaní potravy => slinění i při pouhém zvonění
-jejich dráha není trvalá, musí se upevňovat opakováním   x    => vyhasnutí reflexu (zapomínání)
EMG = elektromyografie
•    vyšetřovací metoda, která je založena na snímání povrchové nebo intramuskulární svalové aktivity
•    zaznamenává změnu elektrického potenciálu, ke které dochází při svalové aktivaci
•    záznam - EMG = elektromyogram
•     lze měřit rychlost vedení vzruchu nervem
•     aktivací motorické jednotky kosterního svalu jsou vyvolány akční potenciály (AP), vzniklé elektrické pole je možné zaznamenávat u člověka přímo z povrchu těla z pokožky v blízkosti svalu.
http://biomech.ftvs.cuni.cz/pbpk/kompendium/biomechanika/experiment metody emg.php
Video: (video emg6)
Praktická ukázka
1) Vegetativní reflex (detektor lži)
•     Pomůcky: PC, dvě elektrody umístěné v dlaních dobrovolníka, 1 dobrovolník
•     Postup:
Vezmeme čísla od 1-10, vyšetřované osobě řekneme aby na papír napsala číslo, na které bude myslet, my ho nesmíme vidět. Budeme měřit zda vyšetřovaná osoba lže či nelže
Do dlaní vyšetřovaného dáme elektrody (tak aby je měl v dlani), červenou do pravé dlaně PR, černou do levé dlaně LR. Vyšetřovaný si sedne zády k nám a zavře oči, na všechna čísla bude odpovídat NE i kdyby to byla pravda (chvíli počkat s odpovědí).
Vyšetřující bude říkat čísla od 1-10 a sledovat jak se bude měnit myografická křivka. Zvýší-li se amplituda křivky, vyšetřovaný lže
• pokud lžeme sympatikus zvýší sekreci adrenalinu, který řídí činnost potních žláz. Produkce potu v dlaních způsobuje vyšší vodivost a také vyšší záznam (pot je vodivý elektrolyt)
•    Disc - Cti úlohu - lhani - enter (jen jedna čára žlutá), rychlost záznamu 32 sec.
2) Měření reakční doby reflexu
měření rychlosti vzruchu nervem
Pomůcky: 3 elektrody, detektor, kladívko
a) prostřednictvím Achillovy šlachy budeme dráždit lýtkový sval pomocí mechanického úderu.
Vyšetřovaný ve stoji klečí jednou nohou na židli (rukama se opírá o opěradlo), kolem lýtka obtočíme a upevníme gumové pásy (ne moc těsně) a pod ně zasuneme elektrody nevlhčené vodivým gelem (zelená do prostřed!). Budeme dráždit lýtkový sval (prostřednictvím Achillovy šlachy mechanickým úderem kladívka.
Úder do Achilovky —> zaznamená čidlo, informace jde do mozku —> výsledek trhnutí svalu. Mezi podrážděním (úderem) a trhnutím (odpovědí) uplyne určitá doba, kterou zaznamenáme. Úder kladívka (1. amplituda), trhnutí lýtkového svalu (2. amplituda).
Disc —> Cti úlohu —> reflexy —> Mereni —> Start - rychlost záznamu 16 sec.
Pak měření do paměti:
Mereni —> Start —> Enter —> Enter —> červená tabulka s procenty, dám asi tak 3 údery pak Enter —> Ecs ^Graf
Roztáhnutí grafu: Graf —> L / P najede kolmá čára, kterou vyberu úsek který chci zachovat —> pak zase L - chci-li smazat levou stranu / P- smaže pravou. Po roztažení najedu kolmou čárou na začátek úderu -odečtu čas, pak najedu na začátek odpovědi svalu - odečtu čas = rozdíl je čas vedení vzruchu v msec.
b) úderem do ramene bude vyšetřovaný odpovídat ohybem špičky = cílená odpověď