Využití populační biologie v druhové ochraně Druhová ochrana: Jak velká musí být populace, aby přežila? Malé populace vymírají snadněji (častěji) než velké. Hlavní důvody: - ztráta genetické variability (a tím schopnosti se přizpůsobit změnám prostředí, odolávat chorobám atd.) v důsledku příbuzenského křížení a genetického driftu - kolísání v početnosti populace způsobené náhodnou variabilitou porodnosti a úmrtnosti - výkyvy prostředí (stochastické jevy: kolísání míry predace, konkurence, výskytu nemocí, dostupnosti potravy, vyskyt přírodních katastrof jako požárů, záplav, sucha...) Případová studie I: Ovce tlustorohá (Ovis canadensis spp.) - metapopulace v polopouštních horských habitatech na jihozápadě USA Rozšíření poddruhů ovce tlustorohé na jihozápadě USA Současný areál O. c. cremnobates Historický areál Současný areál O. c. nelsoni Současný areál O.c. mexicana (Meta)populace ovce tlustorohé v polopouštních podmínkách pohoří na jihovýchodě Kalifornie (USA) V roce 1990 osídleno populací uvedeného početu jedinců Dříve osídlená horská oblast, v r. 1990 bez populace Nikdy (ani v minulosti) neosídlené horské oblasti Co to je metapopulace? A: Tři nezávislé populace B: Jednoduchá metapopulace složená z tří navzájem propojených populací C: Metapopulace složená ze zdrojové populace a tří propadových populací C: Metapopulace složená z vícero zdrojových i propadových populací Vliv počáteční velikosti populace (N = počet jedinců) ovce tlustorohé na její přežití po dobu 50 let (celkem 120 izolovaných populací) Míra genetické variability v průběhu vývoje teoretické populace (10 generací) v závislosti na výchozí velikosti efektivní populace (Ne) Co to je efektivní velikost populace (Ne)? Počet jedinců skutečně se podílejících na reprodukci! Vliv poměru pohlaví (náhoda, sociální struktura), variability v počtu potomků,krátkého generačního cyklu s velkou kolísavostí počtu jedinců z generace na generaci) Ne = 4 Nm Nf Nm + Nf Výpočet pro druhy s velkým kolísaním velikosti populace mezi jednotlivými generacemi (např. jednoleté rostliny, obojživelníci, mnohé druhy hmyzu): 1 / Ne = 1 / t (1 / N1 + 1 / N2 + ... + 1 / Nt) t = čas (např. počet let) resp. počet generací N1 = počet reprodukčně aktivních jedinců 1. generace Co to je efektivní velikost populace (Ne)? Příklad: Populace motýla během 5ti let (1 generace / rok): 10, 20, 100, 20, 10 jedinců 1/Ne = 1/5 (1/10 + 1/20+ 1/100 + 1/20 + 1/10) = 31/500 Ne = 500/31 = 16,1 (aritm. průměr = 160/5 = 32) ˇ Snížená zdatnost (fitness) při příbuzenském křížení (inbreeding depression) jako důsledek exprese recesivních alel (nevhodné vlastnosti, gen. choroby) * Snížená zdatnost vlivem křížení s geneticky příliš odlišnými jedinci (outbreeding depression - zpravidla ze vzdálených populací příslušících jiným poddruhům) jako důsledek neslučitelnosti chromosomů a enzymových systémů ­ nižší fertilita / natalita ­ vyšší mortalita ­ nižší odolnost vůči nemocem ­ menší schopnost se přizpůsobit změnám prostředí resp. obstát v daných podmínkách (outbreeding depression!) Snížená zdatnost vlivem genetických defektů Viv genetického driftu na heterozygotnost populace (průměrné hodnoty ze simulace - po 25 populacích stejné velikosti) Vliv imigrace na genetickou variabilitu populace (simulace při N = 120, po 25 populacích na každou míru imigrace) Vliv mutace na genetickou variabilitu populace (simulace při N = 120, po 25 populacích na každou míru mutace) Vliv míry dočasného poklesu velikosti (N) a růstu populace (r) na její genetickou variabilitu Vliv efektivní velikosti zakladatelské populace (nepříbuzných jedinců!) na genetickou variabilitu Genetické úzké místo (,,hrdlo lahve" - genetic bottleneck) a efekt zakladatele (founder effect) Vliv příbuzenského křížení (příbuzenské plemenitby) na úmrtnost mláďat jako jednoho z důsledků tzv. inbreeding depression (40 různých savčích populací) Klíčivost druhu Ipomopsis aggregata (Polemoniaceae - jirnicovité) v horách Arizony (USA) v závislosti na velikosti populace Minimální životaschopná populace (Minimum Viable Population - MVP) ,,Minimální velikost životaschopné populace jakéhokoli druhu na jakémkoli stanovišti je nejmenší možná izolovaná populace mající 99% pravděpodobnost existence po dobu 1000 let navzdory předvídatelným vlivům demografické, environmentální a genetické stochasticity či přírodních katastrof" (Schaffer, 1981). * Smysluplně vyjádřitelná pro efektivní velikost populace * Definice je z hlediska délky přežití (1000 let) a míry pravděpodobnosti přežití (99 %) subjektivní ale také flexibilní: lze upravit např. na 500 či 100 let, 95% pravděpodobnost. Minimální životaschopná populace * Pravidlo 50 / 500 (pouze k zachování genetické variability) ­ 50 jedinců: chovy domácích zvířat (chovatelská zkušenost) ­ 500 jedinců: laboratorní chovy octomilek (Drosophila) * Závislost MVP na ­ příslušnosti ke konkrétnímu druhu (a vyššímu taxonu): ­ počet potomků, délka generačního cyklu atd. ­ genetické variabilitě v rámci dané populace (její historii) ­ vnějších podmínkách a jejich kolísání: klima, míra predace a výskytu nemocí či parasitů, míra konkurence,...) ­ např. ovce tlustorohá v již. Kalifornii: 100 jedinců (prostředí!) * Problém nedostatku demografických studií na různých druzích (časově náročné, nákladné, obtížný výběr vhodných studijních objektů) * Obecně platí jako orientační číslo pro MVP ­1000 jedinců u populace obratlovců ­10 000 jedinců u populace bezobratlých Vliv demografické variace a míry kolísání životních podmínek (prostředí) na pravděpodobnost vyhynutí populace palmy Astrocaryum mexicanum) v průběhu 100 let v závislosti na výchozí velikosti populace Pravděpodobnost vyhynutí pod 5 % Vír vymírání (extinkční vír - extinction vortex) Minimální dynamické území (minimální velikost území, Minimum Dynamic Area - MDA) * Plocha (vhodného životního prostředí) potřebná k zachování minimální životaschopné populace (původně: lesního porostu). * Odhad na základě znalosti velikosti životního prostoru (domovského okrsku) jedinců a skupin daného druhu. ­ Populace drobných savců: 10 000 - 100 000 ha ­ Populace velké šelmy (medvěd grizzly): 50 000 - 2,5 miliónů km2 Případová studie II: Medvěd hnědý - grizzly (Ursus arctos horribilis) v severní Americe Rozšíření medvěda grizzlyho v severní Americe Současný areál Historický areál Medvěd hnědý - grizzly (Ursus arctos horribilis) v severní Americe: * Minimální životaschopná populace: 50 - 90 jedinců (95% pravděpodobnost přežití po dobu 100 let) * Minimální dynamické území ­ 50 jedinců: 50 000 km2 ­ 1000 jedinců: 2 500 000 km2 * Národní parky v USA jsou příliš malé na to, aby umožnily existenci MVP (Yellowstone NP: 9 000 km2), nadto jsou od sebe odděleny často nepřekonatelnými vzdálenostmi a překážkami. Mnoho stávajících populací patrně vyhyne! Medvěd hnědý - grizzly (Ursus arctos horribilis) v národním parku Yellowstone (USA) a jeho okolí: * 34,5 tis. km2 * cca 170 dospělých jedinců * 42 samic (1996 -2001 průměrně 36) Analýza životaschopnosti populace (Population Viability Analysis - PVA) * Kombinace demografické studie populace (ohroženého druhu) se studiem ­ nároků druhu na prostředí ­ dostupnosti požadovaných ,,zdrojů" (potrava, úkryty atd.) ­ identifikace slabých míst v bionomii druhu (zranitelných stádií v jeho vývojovém cyklu) * Předpověď trendů vývoje pomocí statistických metod * Metodika je stále ve vývoji, diskutována, neustálena Případová studie III: Mangabej chocholatý (Cercocebus g. galeritus) v lesích na řece Tana (Keňa) lesní plochy Výskyt pouze v zaplavovaných lužních lesích na dolním toku řeky. Výrazné zmenšení a fragmentace habitatu během 20 let vlivem zemědělské činnosti * Pokles jak celkové populace tak počtu skupin o cca 50 % * Stav 1989: 700 jedinců, avšak efektivní populace jen cca 100 jedinců: - velký počet nereprodukujících jedinců - velká variabilita v počtu potomků * Analýza životaschopnosti populace: 40% pravděpodobnost vyhynutí během příštích 100 let. * MVP: skoro 8 000 jedinců (pouze demografické faktory!) Mangabej chocholatý (Cercocebus g. galeritus) v lesích na řece Tana (Keňa): Případová studie IV: Tetřívek prériový Attwaterův (Tympanuchus cupido attwateri - Attwater's Prairie Chicken) v Texasu (USA) Historické a současné rozšíření tetřívka prériového (Tympanuchus cupido) v severní Americe Poddruh z východního pobřeží (Tympanuchus cupido cupido - ,,Heath Hen") vyhynul v r. 1932 Tetřívek prériový Attwaterův žije na prérii jihovýchodního pobřeží sev. Ameriky (Texas). Vyžaduje kombinaci porostů vysokých a nízkých trav. Hrozí mu vyhynutí v důsledku úbytku a fragmentace jeho habitatu. Hlavní příčiny: přeměna prérie na ornou půdu či stavební pozemky (zvětšování měst), příliš intensivní pastva. 1900: cca 1 000 000 1937: 8 700 1967: 1 070 1981: 1 438 1987: 1 108 1989: 432 1993: 456 1994: 158 1995: 68 1996: 42 2001: 42 Úbytek vhodného habitatu pro tetřívka prériového Attwaterova o 97 % z 2,4 milionů hektarů (1900) na 80 200 ha (1993), z toho o 57 % do r. 1937. Odhad velikosti populace: Početnost hnízdících jedinců v období 1972-1992 Tetřívek prériový vyžaduje vhodná tokaniště. Na obrázcích poddruh Tympanuchus cupido pinnatus - Greater Prairie Chicken). Dnes tokaniště částečně zarůstají nepůvodními druhy keřů. Méně dramatický avšak rovněž znepokojivý je pokles populací původních kurovitých ptáků ve střední Evropě: Tok tetřívků obecných (Tetrao tetrix) Tetřev hlušec (T. urogallus) Jeřábek lesní (Bonasa bonasia) Případová studie V: Tetřev hlušec (Tetrao urogallus) Taiga - přirozený habitat Habitat tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) ve střední Evropě PPřřirozenirozenáá holinaholina -- zvzvěětraltraláá skskáála (la (azonazonáálnlníí,, orobiomorobiom)) AntropogennAntropogenníí holinaholina -- emisnemisnííPPřřirozenirozenáá holinaholina -- vývratvývrat RozvolnRozvolněěný porost vlivem intenzivnný porost vlivem intenzivníího hospodaho hospodařřeneníí v minulostiv minulosti Habitat tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) ve střední Evropě AntropogennAntropogenníí holinaholina -- pasekapaseka ZarZarůůstajstajííccíí paseka: vypaseka: vyššíšší podrost vytlapodrost vytlaččuje boruje borůůvvččíí a brusina brusinččíí, br, bráánníí ve výhledu (ve výhledu (predpredáátotořřii!)!) LesnLesníí svsvěětlinatlina ŘŘíídký les (modký les (možžnost prnost průůletu!) s bohatým podrostemletu!) s bohatým podrostem 1) Pupeny buku jako jarní potrava slepice; 2) Borůvčí jako zdroj potravy od jara do podzimu; 3) Solitérní odumřelé stromy či nízké, neolistěné větve pro tok na stromě; 4) Ukryt pro hnízdo pod nízkými větvemi smrku; 5) Vyšší keříky borůvky a brusinky jako kryt před špatným počasím; 6) Odumřelé dřevo jako zdroj hmyzu; 7) Mraveniště jako zdroj potravy (bílkovin!) - hlavně pro kuřata při špatném počasí; 8) Pařezy a jiná vyvýšená místa pro tok na zemi; 9) Jeřabiny jako potrava na podzim a v zimě; 10) Obnažená půda jako popeliště; 11) Husté koruny jako noční, resp. zimní úkryt. Nároky tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) na habitat ve střední Evropě středohoří Fichtelgebirge (Bavorsko) Důležité prvky prostředí tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) PopeliPopeliššttěě SvSvěětlina, odumtlina, odumřřeleléé ddřřevo (hmyz jako potrava!)evo (hmyz jako potrava!) BorBorůůvvččíí ((Vaccinium myrtillusVaccinium myrtillus)) BrusinBrusinččíí ((Vaccinium vitisVaccinium vitis--ideaidea)) Důležité prvky prostředí tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) ZastoupenZastoupeníí stromstromůů rrůůzných przných průůmměěruru kmene (v prsnkmene (v prsníí vývýššce) na studijnce) na studijnííchch plochplocháách (ch (FichtelgebirgeFichtelgebirge, Bavorsko):, Bavorsko): šširokirokéé, zelen, zelenéé sloupcesloupce -- žživivéé stromystromy úúzkzkéé,, ššrafovanrafovanéé sloupcesloupce -- odumodumřřeleléé stromystromy ZastoupenZastoupeníí stromstromůů rrůůzných przných průůmměěrrůů kmene (v prsnkmene (v prsníí vývýššce) na studijnce) na studijnííchch plochplocháách (ch (FichtelgebirgeFichtelgebirge, Bavorsko), Bavorsko) s vs vííce nece nežž 10 pozorov10 pozorováánníími tetmi tetřřevaeva Důležité prvky prostředí tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) Vztah pokryvnosti stromovVztah pokryvnosti stromovéé vrstvyvrstvy (z(záápoje porostu) a výskytu tetpoje porostu) a výskytu tetřřevaeva VztahVztah ,,,,hustoty okrajehustoty okraje"" a výskytu teta výskytu tetřřevaeva Důležité prvky prostředí tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) Vztah pokryvnosti roduVztah pokryvnosti rodu VacciniumVaccinium a výskytu teta výskytu tetřřevaeva Souhrn: Chceme-li zachránit ohrožený druh, musíme chránit jeho existující populace na přírodních stanovištích (in situ), případně je udržovat v chovech (ex situ). Přitom je třeba zohlednit poznatky o - autekologii druhu (jeho nároky na prostředí), - jeho bionomii a populační biologii (vývojový cyklus; způsob reproduce) - a etologii (sociální vazby v populaci, reprodukční chování), stejně tak jako poznatky z - populační genetiky, - dem- a synekologie (vliv konkurence a predace). Na základě dostupných resp. zjištěných údajů k těmto oblastem stanovíme minimální životaschopnou populaci daného druhu v daném prostředí, její minimální dynamické území a provedeme analýzu životaschopnosti dané populace. Ta nám napoví potřebná opatření a pravděpodobnost jejích úspěšnosti.