1. Vyhodnocení chromatogramu
Kvalitativní charakteristikou látky je retenční čas tr. Jako kvantitativní používáme buď výšku v maximu píku (hmax) nebo přesněji plochu píku A. Pro zjištění plochy nejjednodušeji postupujeme tak, že pík aproximujeme trojúhelníkem (viz obrázek), protože pak pro výpočet plochy lze použít vztah A=l/2*h*w, kde h je výška trojúhelníka a w příslušná délka základny trojúhelníka.
Při vyhodnocování chromatogramu dále obvykle určujeme hodnoty Nef a Rs. Počet efektivních teoretických pater Nef je mírou účinnosti kolony, je vysoký pro „úzké" (základna píku w—►()) a zadržované (tr—>oo) píky.
w
tr-to (retenční minus mrtvý čas) se nazývá redukovaný retenční čas (pozn. tr a w musí být vyjadřovány ve stejných jednotkách např. mm !!!).
*----------		t:	-----------------------►	
M-------------		ti	-------------------*■        \	k
				
■	ta «—► i		M	h 1
"»	J		----4*----**4----»i^-1	
Tf  1      '.   TT 2
Rozlišení Rs je mírou separace dvou píku. Např. hodnota Rs=l,00 udává, že dva stejné píky vykazují jen 2 %-ní překryv, při Rs= 1,50 považujeme píky za kvantitativně separované.
R„ =
*2    h
Retenční chování daného solutu A lze v chromatografii také charakterizovat
t -t       n (SF)
• kapacitním poměrem (faktorem)     k = —------ = —-------   (= míra afinity ke SF)
t0        nA(MF)
.rozdělovačikonstantou      Kß J^L =nA(SF)-V(MF) =](V(MF1a
[A]MF     V(SF)-nA(MF)        V(SF)
• retenčním (retardačním) faktorem   R, =    _    =------ (=zlomek ret. času, který A stráví v MF)
u       l + k
u(A) = průměrná rychlost složky A,u = průměrná rychlost MF.