13. Kvartér
Během kvartéru rozlišujeme v Českém masivu oblasti postižené kontinentálním
zaledněním a oblast extraglaciální. Tuto pak dělíme na území s převládající denudací
(vysočiny) a území s převládající akumulací (nížiny).
Kontinentální ledovec zasáhl území ČR dvakrát - v předposledním saalském
zalednění (odpovídá stupni riss v alpské terminologii) a ve starším elsterském
zalednění (odpovídá mindelu). V severních Čechách byl zaledněn Šluknovský a
Frýdlantský výběžek a česká část žitavské pánve (celkem kolem 1700 km2
). Plocha
pokrytá ledovcem na severní Moravě a Slezsku označovaná jako oderská oblast byla
rozsáhlejší (asi 2750 km2
). Glacigenní uloženiny jsou reprezentovány tily, které tvoří
morény a obsahují mezi souvky horniny z oblasti Skandinávie, Pobaltí a Polska.
Zejména z Ostravska známe rovněž sedimenty glacilakustrinní a glacifluviální.
Většina Českého masivu ležela v periglaciální oblasti, ve které se uplatňovalo
intenzívní mechanické zvětrávání a existovala desítky metrů mocná trvale zmrzlá
půda (permafrost). V některých našich pohořích (Šumava, Krkonoše, Hrubý Jeseník,
Králický Sněžník, Beskydy) jsou doklady o horském zalednění z poslední doby
ledové. V závislosti na substrátu a tvaru terénu vnikaly na svazích deluviální
uloženiny (suti, kamenná moře, svahové hlíny). V akumulačních oblastech
sedimentovaly štěrkopískové říční terasy, eolické spraše a váté písky. Během
interglaciálů a interstadiálů se v teplejším klimatu vytvářely půdy.
Opakovací otázky k tématu:
1. Hranice dosahu kontinentálního ledovce na území ČR.
2. Typy kvartérních sedimentů v periglaciální oblasti.