Lokalita: Petrov nad Desnou - Granátovka
Anotace: granátické svory skupiny Červenohorského sedla
Souřadnice S42:
50° 01,425´
17° 03,921´
557 m.n.m.
Klíčová slova: svor, kvarcit, granát, turmalín, rutil
Výřez z turistické mapy KČT, lokalita zvýrazněna.
Jako Granátovka, příp. Granátová skála (dř. Weissenstein) je označován skalní výchoz
ležící zhruba 400 m jižně od vrcholu Kamenitého kopce (616 m n.m.) u Petrova nad Desnou
(mapa 1); k lokalitě lze dojít po zeleně značené turistické trase vedoucí ze Sobotína do
Rapotína (foto 1, 2 a 3). Granátovka je součástí naučné stezky po významných
mineralogických lokalitách v okolí Sobotína. Podrobnou charakteristiku lokality a jejich
minerálů uvádí Zimák et al. (2002) a Zimák a Novotný (2002)
1
Granátovka je tvořena relativně světlými granátickými svory (mapa 2, foto 4 a 5), které
přecházejí do kvarcitických svorů a svorových kvarcitů s polohami kvarcitů a čočkami
sekrečního křemene (foto 6 a 7). V podloží tohoto horninového komplexu vystupují kvarcity.
Podle Kretschmera (1911) byly kvarcity v prostoru této lokality dobývány pro potřeby
sobotínských železáren (na stavbu tavicích pecí).
Porfyroblasty granátu ve svorech na Granátovce mají červenohnědou barvu, jejich
velikost je obvykle 3 až 8 mm, v některých partiích svorů (např. v blízkosti křemenných
sekrecí) i přes 1,5 cm; Kruťa et al. (1967) se zmiňuje o až 4 cm velkých krystalech granátu.
Převažují na nich plochy rombického dodekaedru. Granátové porfyroblasty obsahují značné
množství uzavřenin - jde zejména o ilmenit (zpravidla v podobě tabulek uspořádaných do
linií) a křemen (nepravidelná zrna). Z výsledků ED analýz granátu je zřejmá převaha
almandinové složky a obvyklá chemická zonálnost, která se projevuje ubýváním Mn a Ca ve
směru od středu porfyroblastu k jeho okraji a rostoucím obsahem Fe a Mg v témže směru (viz
tabulka 1, anal. č. 1 až 6).
granát turmalín
anal. č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11
SiO2 35,35 35,38 35,29 37,64 35,59 34,98 36,28 36,36 36,09 34,38 34,59
TiO2 0,20 0,18 0,02 - - - - - - 0,92 0,80
Al2O3 20,01 20,08 20,42 21,84 20,07 20,59 21,18 20,78 20,52 32,16 32,23
CaO 1,68 0,83 0,39 5,37 2,87 0,42 4,28 5,37 6,54 0,93 1,06
FeO 38,83 40,71 40,65 33,24 38,33 40,80 30,09 31,19 32,50 7,53 7,49
MgO 0,40 0,71 1,26 0,50 0,53 1,22 1,40 1,18 0,94 5,88 5,26
MnO 2,04 0,97 - 2,28 0,82 - 6,58 5,48 3,04 - Na2O
- - - - - - - - - 1,55 1,49
suma 98,51 98,86 98,03 100,87 98,21 98,01 99,81 100,36 99,63 83,35 82,92
Si 2,97 2,96 2,96 3,01 2,98 2,94 2,95 2,95 2,95 5,83 5,88
Ti 0,01 0,01 0,001 - - - - - - 0,12 0,10
Al 1,98 1,98 2,02 2,06 1,98 2,04 2,03 1,99 1,98 6,42 6,46
Ca 0,15 0,07 0,04 0,46 0,26 0,04 0,37 0,47 0,57 0,17 0,19
Fe 2,73 2,85 2,85 2,22 2,68 2,87 2,05 2,12 2,22 1,07 1,07
Mg 0,05 0,09 0,16 0,06 0,07 0,15 0,17 0,14 0,12 1,49 1,33
Mn 0,14 0,07 - 0,15 0,06 - 0,45 0,38 0,21 - Na
- - - - - - - - - 0,51 0,49
Tab. 1. Reprezentativní ED analýzy granátu (anal. č. 1 až 9) a turmalínu (anal. č. 10, 11) v granátickém
svoru (anal. č. 1 až 6) a kvarcitickém svoru až svorovém kvarcitu (anal. č. 7 až 11) - výsledek
analýz uveden v hm. %, počet kationů na bázi 12 atomů kyslíku (granát) nebo 24,5 atomu kyslíku
(turmalín); v případě analýz granátu jde o tři profily třemi individui, v každém profilu jsou tři analyzované
body umístěné ve směru od centra zrna k okraji v tomto pořadí: 1-2-3 (1. profil), 4-5-6 (2. profil)
a 7-8-9 (3. profil) - podle Zimáka et al. (2002)
2
V základní tkáni svorů mírně převažuje muskovit nad křemenem. Muskovit v ní tvoří až
1,5 mm velké tabulky, které jsou často uspořádány do pásků, v nichž bývá hojně přítomen
ilmenit ve formě drobných tabulek i nepravidelných zrn. Do pásků bývá segregován i
křemen. Relativně častá jsou oválná, až 0,05 mm velká zrna zirkonu a místy i zrna monazitu(Ce)
obdobné velikosti.
V nejvyšší části Granátovky vystupuje tmavší hornina s ojedinělými zrny granátu o
velikosti max. 3-4 mm. V základní tkáni převažuje křemen nad muskovitem - jde o horninu
na přechodu mezi kvarcitickým svorem a svorovým kvarcitem. Ojediněle je přítomen biotit,
jenž tvoří až 1 mm velké šupiny. Běžnou akcesorií je turmalín skoryl-dravitové řady s
převahou dravitové složky (viz tabulka 1, anal. č. 10 a 11), přítomný v podobě zrn nebo
sloupečků o velikosti až 0,5 mm. V daleko menším množství než v popsaných svorech se
zde vyskytuje ilmenit, tvořící zrna nebo zprohýbané tabulky o velikosti až 1,3 mm. Místy
je hojně přítomna grafitická substance, která se často koncentruje ve velmi jemně
šupinkovitých muskovitových páscích, případně i v křemenných páscích. Obzvláště vysoké
koncentrace grafitu bývají přítomny podél čoček sekrečního křemene. Porfyroblasty granátu
mají izometrické xenomorfní průřezy. I v tomto případě jde o poikiloblasty, avšak s výrazně
menším množstvím uzavřenin (křemen převažuje nad ilmenitem). Ve srovnání s granátem ze
svoru lze konstatovat vyšší podíl spessartinové složky a poněkud odlišnou chemickou
zonálnost: obsah Mn a Mg klesá ve směru od centra k okraji, obsah Fe a Ca v témže směru
roste (viz tabulka 1, anal. č. 7 až 9).
Kvarcity, které se vyskytují na Granátovce i na drobných výchozech pod ní, obsahují
vedle šupinek muskovitu jako typické akcesorie magnetit, hematit a také rutil, jenž lokálně
tvoří dlouze prizmatické až jehlicovité krystaly červenohnědé barvy, jejichž velikost dosahuje
až 2 cm.
V širším okolí je řada dalších zajímavých lokalit jako např. Sobotín-Kožušná, Střelecký
důl, Anenský pramen nebo Bludov.
3
Výřez ze základní geologické mapy 1:200 000.
Literatura
Kretschmer, F. (1911): Das metamorphe Diorit- und Gabbromassiv in der Umgebung von
Zöptau (Mähren). - Jahrb. d. k. k. geol. Reichsanstalt, 61, 53-180. Wien.
Kruťa, T. - Paděra, K. - Pouba, Z. - Sládek, R. (1967): Die Mineralienparagenese in dem
mittleren Teile des Altvatergebirges (Hrubý Jeseník, Hohes Gesenke, ČSSR)I. - Čas.
Mor. Muz., Vědy přír., 52, 5-28. Brno.
Zimák, J. - Novotný, P. (2002): ,,Granátovka" u Petrova nad Desnou - klasické naleziště
granátického svoru v Hrubém Jeseníku. - Bull. mineral.-petrol. Odd. Nár. Muz., 10,
304-305. Praha.
Zimák, J. - Novotný, P. - Fojt, B. - Novák, M. - Vávra, V. - Kopa, D. - Losos, Z. - Prinzová,
E. - Skácel, J. (2002): Exkurzní průvodce po mineralogických lokalitách na Sobotínsku.
UP Olomouc.
4