Vernířovice ­ Zadní Hutisko
Páskované železné rudy v rulách desenské skupiny
Souřadnice S42:
50°03,048´
17° 09,878´
1006 m n.m.
Klíčová slova: desenská skupina, BIF, železné rudy, magnetit
Výřez z turistické mapy KČT, lokality označena červenými body.
Oblast zasucených štol, pinek a hald označovaná jako Zadní Hutisko se nachází 3,5 km sv. od
Vernířovic, na j. ­ jz. svahu vrchu Homole, asi 500 m pod vrcholem. Stará hornická cesta a
celý pinkový tah leží asi 100 ­ 200 m nad cestou, po které vede modrá turistická značka
směrem na Františkovu myslivnu. Většina důlních děl je zasucená, materiál rudního
charakteru se nachází na četných haldách.
V okolí lokality existuje řada dalších výskytů ložisek železných rud stejného genetického
typu, která tvoří v desenské skupině nesouvislý rudní horizont ­ Mniší jámy, Pod Břidličnou,
Kyzový důl, Kosaře nebo Švagrov (obrázek 1).
Výskyty historických magnetitových ložisek v blízkém okolí lokality.
Geneze páskovaných Fe rud v horninách desenské skupiny je vysvětlována různými autory
odlišně. Jednou možností je sedimantární původ protolitu rud s částečným podílem bazického
vulkanismu (sobotínský amfibolitový masiv), jný názor pokládá Fe-rudy za produkt
diferenciace sobotínského amfibolitového masivu a vznik páskovaných struktur spojuje
s metamorfními procesy. Jeden z posledních názorů považuje Fe-rudy za nedílnou součást
desenských rul a jejich protolit spojuje s proterozoickými vulkanosedimentárními procesy.
Ložisko Zadní Hutisko reprezentuje typické páskovené křemen-magnetitové rudy
v desenských rulách. Rudní poloha má mocnost minimálně 1,2 m a střídají se v ní pásky
šedobílého křemen a tmavě zeleno-černé polohy tvořené magnetitem, amfibolem, biotitem ,
křemenem a chlority. Zastoupení magnetitu je průměrně 30 obj. %.
Hlavní rudní minerál ­ magnetit ­ má formu hypautomorfních nebo xenomorfních zrn o
velikosti 0,5 mm, výjimečně v porfyroblastech až 5 mm. Doprovod magnetitu na rudních
polohách tvoří amfibol, méně biotit, chlorit klinochlorového nebo chamositového složení a
albit. Nepravidelná je přítomnost apatitu, ilmenitu, kalcitu, titanitu a granátu.
Rudní horizont doprovází v těsném nadloží asi 10 cm mocný horizont pyritového zrudnění,
často s druhotným jarositem.
Na haldách v okolí ložiska byly nalezeny chloritizované ruly bohaté na turmalín skoryldravitové
řady. Zaznamenány byly rovněž polohy chudých páskovaných magnetitových rud
se samostatnými pásky granátu. Tento granát vykazuje převahu spessartinové složky.
Doprovázen je křemenem, amfibolem a biotitem ve formě poikiloblastů.
Ložisko Zadní Hutisko a další výše jmenovaná ložiska tvořila základnu pro rozvoj železářství
v Sobotíně a jeho okolí. Od 15. do poloviny 19. století byl zdejší hutní průmysl jeden
z předních v rámci střední Evropy (monarchie Rakousko ­ Uhersko).
V okolí je řada dalších zajímavých lokalit: Zadní Hutisko (krupník), Pod Břidličnou,
Střelecký důl nebo Rudná hora.
Výřez ze základní geologické mapy 1:200 000.
Fojt B. (2002): Páskované železné rudy v desenských rulách silezika: přehled názorů na jejich
vznik; současný stav poznatků. ­ Sborník ,,Mineralogie Českého masivu a Západních Karpat
2002", 17-24. Olomouc.
Mücke A., Losos Z. (1999): The significance of chlorites as a genetic indicator in ore deposits
examplified by the magnetite ores from the Desná Group (Silesicum, Czech Republic). Chem.
Erde, 59, 233-242. Leizig.
Mücke A., Losos Z. (2000): Polymorfně přepracované , páskované a silicifikované
magnetitové rudy v desenských rulách (silesikum, Česká Republika). ­ Acta Mus. Moraviae,
Sci. Geol., 85, 47 ­ 80. Brno.
Pouba Z. (1970): Pre-Cambrian banded magnetite ores of the Desná Dome. ­ Sbor. geol. Věd,
ložisk. Geol., 12, 7-64. Praha.
Zimák J., Fojt B. (2002): Lokalita č. 16 ­ Vernířovice ­ Zadní Hutisko. ­ Exkurzní průvodce
po mineralogických lokalitách na Sobotínsku, 61-65. Olomouc.