Bodové odhady parametrů Parametrický prostor, parametrická funkce: Je dán měřitelný prostor (Q, A), náh. veličina X a množina pravděpodobností {Po;9 G 6}. Množina 6 se nazývá parametrický prostor a její prvky parametry. Jakékoli zobrazení h : 6 —> R9, kde q G N, se nazývá parametrická funkce. • Statistika T = g(X\,...,Xn) se nazývá nestranný odhad parametrické funkce h(0), právě když pro každé 9 G 6 platí Ee(T) = h(9). • Ti,T2 jsou dva různé nestranné odhady parám, fee h{9). Řekneme, že Ti je lepší nestranný odhad než T2, právě když pro každé 9 G 6 platí Dq(T\) < Dq(T2). • Posloupnost Ti,..., Tn,... statistik tvoří posloupnost asymptoticky nestranných odhadů parametrické funkce h{9), právě když pro každé 9 G 0 platí: lim Ee(Tn) = h{9) n—>oo • Posloupnost Ti,..., Tn,... statistik tvoří posloupnost konzistentních odhadů parametrické funkce h(9), právě když pro každé 9 G 6 a e > 0 platí: lim Pe(\Tn-h{9)\ 0 je parametr. Odvoďte vlastnosti odhadů 2 1 n ^>n — 1 Ti = en = --Ví« T2 = 9n = —-----min(Xi, ...,Xn) 3 n ^-^ 3n í=i parametru 9 a zjistěte, který z nich je lepší. [D(Ti) = f^ > D(T2) = 3ra(-^_2-, ] 3. Nechť Ti a T2 jsou nezávislé nestranné odhady 9. Předpokládejme, že rozptyl Ti je dvojnásobkem rozptylu T2. Stanovte konstanty k\ a k2 tak, aby T = k\T\ + k2T2 byl nestranným odhadem s nejmenším možným rozptylem. [k\ = 1/3, k2 = 2/3] 4. Mějme náhodný výběr Xi,..., Xn z exponenciálního rozdělení, Xí ~ Ex(cíX), kde Cj > 0, A > 0 n i/~\ n/^o + yo nrnrm An norlnm r\o yo m/~\+yn __ jsou konstanty. Dokažte, že statistika T = ^— je nestranným odhadem parametru l 5. Uvažujme náhodný výběr X\ ..., Xra z rozdělení s konečným rozptylem a2. Určete konstantu n tak, aby statistika T = c ■ J2(-^i ~ ^í-i)2 byla nestranným odhadem rozptylu. í=2 1 2(ra-l) 1