Využití exponenciálního rozložení při analýze příjmů Úvod do problému: Je známo, že příjmy obyvatelstva ve společnosti jsou rozděleny nerovnoměrně. Jako první zkoumal toto rozdělení italský inženýr Vilfredo Pareto na konci 19. století. Zjistil, že příjmy lze modelovat mocninnou funkcí. V dalších letech se ukázalo, že tento tzv. Paretův zákon platí jen pro 5% nejbohatších lidí. Příjmy ostatních 95% obyvatel lze modelovat pomocí exponenciálního rozložení. (Proč to tak je? To je vysvětleno v článku F. Slaniny, Vesmír č. 9, rok 2001) Hustota: , distribuční funkce: Nechť náhodná veličina X udává měsíční příjem náhodně vybraného zaměstnance. Předpokládejme, že X ~ Ex(λ). Podle údajů Českého statistického úřadu dosáhla průměrná hrubá mzda v ČR za 1. až 3. čtvrtletí roku 2007 hodnoty 21 119 Kč. Úkol 1.: Zjistěte parametr λ pro náhodnou veličinu X. Řešení: Úkol 2.: Odvoďte obecný vzorec pro výpočet α-kvantilu náhodné veličiny X a pak vyjádřete medián náhodné veličiny X. Co lze říci o vztahu střední hodnoty a mediánu? Řešení: Výpočet mediánu: Znamená to, že aspoň polovina osob má průměrnou hrubou mzdu nejvýše 14 639 Kč a aspoň polovina osob má průměrnou hrubou mzdu aspoň 14 639 Kč. Protože exponenciální rozložení je rozložení s kladnou šikmostí (lze spočítat, že šikmost = 2), bude medián vždy menší než střední hodnota. Úkol 3.: Kolik procent zaměstnanců má podprůměrnou hrubou mzdu? Řešení: Znamená to, že téměř 2/3 zaměstnanců nedosáhnou na průměrnou mzdu. Průměr tedy není vhodnou charakteristikou střední úrovně mezd. Práce se systémem MATLAB Úkol 1.: Pomocí funkce exprnd náhodně vygenerujte příjmy n = 1000, 10 000 a 100 000 osob a vytvořte histogram vygenerovaných příjmů. r = exprnd(20000,n,1); hist(r) Úkol 2.: Vypočtěte průměrný příjem a vypočtěte medián příjmů. m = mean(r); x50 = median(r); Zjištěné hodnoty porovnejte s teoretickými hodnotami. Úkol 3.: Zjistěte, kolik procent osob bude mít podprůměrné příjmy. pocet=0; pocet=sum(r