Petr Hudeček 144123, SEG Politická geografie: 13. 3. 2009 ČTENÁŘSKÝ DENÍČEK 1 Tehri: A Castastrophic Dam in the Himalayas (Petre Bunyard) OBSAH ČLÁNKU - Území v severní Indii, na okraji Himalájí. Jedná se o údolí řeky Bhagirathi a jejího přítoku v okolí města Tehri - Území je postiženo environmentálními problémy způsobenými odlesněním okolních svahů a narušením zdejší rovnováhy. Dubové lesy, které jsou|byly součástí Indické|místní kultury byly vykáceny (ne místními) kvůli potřebě dřeva v nížině od 50. let - Kauzalita je uváděna v následujících krocích (přibližně): odlesnění –► ztráta krmiva pro dobytek + rozvoj eroze + nedostatečné zadržení vody –► nedostatek hnoje + odnos úrodné půdy + povodně a zanášení koryt + sucho –► menší výnosy z polí + menší obdělávané plochy + zničení pastvin u řeky –► hlad + odchod mužů do měst za prací + změna místní komunity. - Místní komunity si jsou vědomi problémů a ví jak je řešit (obnova lesů), přitom tato starost leží na ženách jako na těch, které zůstaly ve vesnicích (změna jejich sociálního postavení). Již se objevují snahy o nápravu situace. - Oblast má být zatopena přehradou, která má být nevyšší v Asii, přestěhovat se má 85 tisíc lidí, zatopeno údolí do vzdálenosti více než 40 km. Účelem je zlepšení závlah, zásobování pitnou vodou a elektřinou v nížině (blízko je Dilí). - Oblast a půda v horách (málo obyvatel, nevýznamná produkce) má být obětována na rozvoj úrodnější a zalidněnější nížiny (zelená revoluce) - Velké přehrady se staví v Indii od 30. let a v současnosti jich je již mnoho (= mnoho zatopené půdy), přitom je problémem jejich kvalita (již jich několik prasklo). Jejich stavba je brána jako ukazatel rozvoje a vyspělosti. Přehrady jsou plánovány technokraty od stolu a prosazovány politickou mocí. - Přitom by bylo mnohem efektivnější investovat do zlepšení hospodaření s vodou (opravy kanálů atd.), ale především do lepšího využití země a zabránění erozi (a snižování úrodnosti půdy) třeba pomocí zalesňování. - Problémem je rozdělování dotací|zdrojů. Ty jdou na přehrady místo do místních komunit, které vědí co a jak je třeba a mají zájem a odhodlání to řešit. Uvedena kauzalita: dobré životní prostředí –► dobré podmínky pro život –► méně dětí –► řešení populačního problému - Proti přehradě se na počátku 90 let zvedla velká vlna odporu (celonárodní s přesahy do zahraničí). Různé aktivistické skupiny byly nazývány (úřady) ekoteroristy. Přesto se v roce 1991 podařilo pozastavit výstavbu a veřejní představitelé prohlásili, že celou věc znovu přehodnotí (pomohlo k tomu i velké zemětřesení v oblasti) –► nic se nestalo a zakrátko se začalo opět s výstavbou –► 1996 další velké protesty, opět příslib přehodnocení. - K budoucnosti se autor v článku taví skepticky a uvádí podporu stavby velkých přehrad ze strany WB, která je staví do souvislosti s řešením problému nedostatku čisté vody a úmrtí dětí. ZHODNOCENÍ ČLÁNKU - I když dle nadpisu se dá čekat, že se autor bude věnovat především výstavbě přehrady, neméně důležitou linií je problém odlesňování a nápravy poškození místních ekosystémů. Nemůžu se ubránit pocitu, že tyto dvě linie se k sobě příliš nehodí. V celém článku se řeší především problém místních komunit spojený s odlesněním, jeho následky a možnostmi nápravy. Přitom ale přehrady není|nebyla plánována (pokud jsem to tak dobře pochopil) vůbec pro místní komunity. Jedná se o projekt, který má pomoci lidem v nížině a jejich problémům. Když se problematika shrne, tak se jedná o obětování malého ve prospěch velkého. V podstatě o oběť rozvoji nížiny. Samozřejmě, že tako oběť je pro místní obyvatele devastující, ale chybí mi pohled obyvatel nížin. - Zajímavá by byla aktualizace článku. Přehrady v současné době totiž stojí a je asi naplněna. Dá se tedy předpokládat, že k zásadnímu ovlivnění projektu nedošlo. Je tedy otázkou, zda zdejší hnutí nějak přispělo|rozproudilo debatu a zájem lidí na svém okolí, či boj za obnovu lesa, nebo zda se díky neúspěchu rozplynulo do ztracena. OTÁZKY Opravdu spolu souvisí odlesnění a stavba přehrady? Jak může ovlivnit globální změna klimatu debatu o této přehradě? Je u nás situace odlišná? Green Revolution (Graham P. Chapman) OBSAH ČLÁNKU - Malthusiánské předpovědi o nedostatku jídla se nenaplnili díky rozvoji zemědělství. Růst produkce byl způsoben jednak zvětšením obdělávaných ploch a jednak intenzifikací produkce. Přesto se i dnes vyskytují hladomory a část lidstva hladoví. - Za studené války každý systém nabízel svůj způsob řešení hladu – socialisté přerozdělením půdy či kolektivizací, kapitalisté intenzifikací výroby technickými prostředky - V Mexiku r. 1944 založena americkými nadacemi CIMMYT (v čele N. Borlaug), která vyvíjela výnosnější hybridy pšenice a kukuřice. Snahy byla vytvořit nižší variety, které budou moci mít větší klasy (nižší = nebudou se lámat a nebude tolik odpadu). To přineslo větší nároky – na zavlažování, na hnojení, na boj proti škůdcům napadajícím náchylné monokultury. Problémem byla monokulturizace velkých ploch, narušení půdního pokryvu a změna mikroklimatu. Zvýšení výnosů ne vždy znamenalo zvýšení tržeb – například u rýže se snížila kvalita (Filipíny). - Nové hybridy se rozšířili po světě v souvislosti s růstem populace v některých zemích a schopností vlády řešit nedostatek potravin. High external input agriculture se z Mexika rozšířila do Indie a Pákistánu, do zemí Latinské Ameriky, nové kultivary rýže vypěstované na Filipínách se rozšířili po monzunové Asii. V uvedených zemích se výrazně zvýšila produkce potravin a u části dokonce převýšila potřeby obyvatel. - Na vývoji nových variet a intenzifikaci zemědělství pracuje mnoho výzkumných center po celém světě zaštítěných a podporovaných různými institucemi (OSN, FAO, WB …) - Zintenzivnění zemědělství se negativně podepsalo na životním prostředí - snížila se rozmanitost krajiny, půda se zamořila pesticidy|hnojivy či zasolila, zvýšila se potřeba zavlažování, nastal nedostatek krmiva pro zvířectvo … Tyto nevýhody se dotkly především chudých. Dalším problémem byla|je nedostupnost nových technologií pro malé farmáře, případně pokles tržní ceny produkce díky zvýšení výnosů. V současnosti se podnikají kroky k omezení negativních vlivů (lepší využívání půdy, vody, přizpůsobení plodin místním podmínkám …). - Zelená revoluce bezpochyby pomohla některým zemím, ale na druhou stranu některým oblastem zatím nepomohla (Afrika). Problémem je také další růst počtu obyvatel a jejich bohatnutí tj. nárůst spotřeby „náročnějších produktů“ (mléko, maso …). Optimisté hledají oporu u GMO, které by mohly zvýšit výnosnost, odolnost proti škůdcům či úrodnost půdy. Problémem je stále jejich potřeba vody a neznámé dopady na životní prostředí. - Společnosti vyvíjející GMO jsou obviňovány ze ziskuchtivosti a panuje obava z opětovné nedostupnosti nových technologií|variet pro drobné zemědělce. Kromě nejasných dopadů na životní prostředí není ani jasné, jaké odezvy vyvolá nové zemědělství ve společnosti. Jané je, že (asi) nikdy nebude dosaženo rovnováhy a jak zemědělství, tak společnost se bude neustále vyvíjet. Otázkou je, jakým směrem. ZHODNOCENÍ ČLÁNKU - Článek podává stručné zhodnocení zelené revoluce a uvádí i problémy s ní spojené. Změna v zemědělství spojená s vysokoprodukčními varietami hlavních světových plodin je bezpochyby jednou ze zásadních událostí 20. Století a dá se udávat jako přiklad vyspělosti a důmyslnosti lidstva. Problémem je, že byla obecně přijata jako bezproblémová záležitost a úzce vázána na západní|kapitalistickou teorii. V rámci soupeření světových systémů se jakékoliv problémy po dlouhou dobu nepřipouštěli. Kritika se objevuje až od 90. let, společně s pádem východního bloku. - Jistým problémem při hodnocení „revoluce“ je neexistence opozice. Jak bylo v článku uvedeno, alternativa ve změně vlastnických struktur byla přivlastněna socialismem, a proto se po jeho ústupu na ni pohlíží jako na nesprávnou cestu. Samozřejmě neobhajuji násilné kolektivizace atd., ale věřím, že v některých oblastech|zemích může|mohlo přerozdělení půdy pomoci. To je ovšem neslučitelné se základní západní premisou - nedotknutelnost soukromého vlastnictví. Otázkou zůstává, zda opravu existuje či ve své době existovala jiná úspěšná možnost. Pokud ne, je kritika zelené revoluce o to těžší a neměla by vycházet z jejího naprostého popření. Na druhou strnu nelze zelenou revoluci zbožšťovat, jak se leckde děje. Osobně bych vycházel z jejího názvu – „revoluce“ v sobě nenese nikdy jen pozitiva. OTÁZKY Jedná se opravdu o revoluci, nebo jen pokračování a rozvinutí vědeckých poznatků? Převládají pozitiva, či negativa revoluce? Existuje nějaká alternativa k zelené revoluci? Jak se dívá na (jak by hodnotil) revoluci kapitalista a jak socialista? Treajectories of Development Theory: Capitalism, Socialism, and Beyond (David Slater) - Bude odevzdáno do nedělní půlnoci, omlouvám se 12 Myths about Hunger (Holly Poole-Kavana) OTÁZKY Nakolik se dá kritizovat tato kritika? Je nějaký mýtus pravdivý? Dá se nějaký z uvedených mýtů kritizovat lépe?