geografie a volby otázky a komentáře • Je pro voliče při hlasování u voleb rozhodující prostředí, ve kterém vyrůstají/žijí nebo jsou spíše ovlivněni faktory z vnějšku (účinky politických kampaní, médií,..)? • Proč se KSČM proměnila z „městské�g strany na venkovskou? • Cítíte se jako voliči ovlivněni tradičností volby svého okolí? • Jak se liší volební systém na Slovensku a v ČR? • Kolik z nás má stejný jako politický postoj naši rodiče? • Jaký je dnes poměr mezi starými a mladými lidmi volící KSČM ? • Jaké by bylo rozložení voličů a volební úspěšnost pravicových stran (ODS, SZ)? • …Nemyslím si, že většinový systém omezuje vliv politických stran, protože větší šanci uspět mají jen kandidáti výrazných politických stran (ostatní jsou výjimkou). Velmi záleží, zda jedinec kandiduje za velkou a etablovanou politickou stranu nebo malou a ne tolik výraznou. Není také pravda, že efektivně potlačuje extrémistické strany a podporuje ty umírněné. I v české politice existuje dostatek příkladů – do Senátu se dostali mediální hvězda s pochybnou pověstí Vladimír Železný, nečestní lidé už od pohledu typu Vladimíra Drymla nebo populisté příkladu Jiřího Čunka zakládající si oblibu na „rázném“ řešení s Romy. • Za vůbec nejhorší považuji argument, že většinový volební systém nutí strany ke spolupráci a vede k vytvoření stabilní vlády. Sám autor přiznává, že v takovém případě přežijí jen dvě až tři nejsilnější strany. V českých podmínkách je tato myšlenka téměř děsivá. Po 41 letech socialismu si myslím, že naše země ještě není připravena k další vládě jedné strany (byť demokraticky zvolené), protože vzhledem k absenci jakékoliv politické kultury by svého postavení začala téměř jistě zneužívat…. • …Zvláště popis volebního systému pro prezidentské volby v USA mi přijde zbytečně detailní, navíc obsahuje nepřesné tvrzení, že volitelé jsou k volbě určitého kandidáta zavázání. Nejsou, pouze se zatím v praxi nestalo, že by někdo volil pro druhého kandidáta, na druhou stranu se ale několik volitelů zdrželo. Možnost být zvolen s menšinou hlasů ale prakticky několikrát nastala (naposledy ve volbách 2000, kdy Bush „porazil“ Gora). • V krátké poznámce o dalších volebních systémech se autor znovu zmiňuje o alternativním hlasování, ale zcela vynechává hlasování blokové. Drobné nepřesnosti se pak dopouští v popisu fungování systému STV, kdy hlasy přesunované shora nejsou obvykle vybírány náhodně, ale jsou určeny proporcí druhých (či dalších) preferencí na všech lístcích, které jsou momentálně započítány pro kandidáta…. • Zvláštní je naprosté opomenutí velikosti volebního obvodu a z toho plynoucího přirozeného prahu a uzavírací klauzule, které velmi výrazně mění rozdělení mandátů. • …Výhody a nevýhody většinových systému jsou vztaženy v podstatě pouze k prostředí Velké Británie, přitom jiné typy fungují poněkud jinak a odlišné jsou rovněž výstupy stejného typu v různých státech. … • … Rozvrstvení jednotlivých stran vzešlé z analýzy není nikterak překvapivé, ale potvrzuje racionální zaměření politických stran na obecnou pozici své cílové skupiny... • …Podpora určité politické strany v daném regionu je zcela jistě historicky, geograficky a kulturně podmíněna. Na daném území si obyvatelé většinou vytvářejí určité vazby s konkrétními stále stejnými politickými stranami. Tento fakt by mohl ovlivnit snad jen pokles účasti obyvatel ve volbách či jiné faktory. Znalost volebních preferencí v určitém regionu je zcela jistě prospěšná také pro politické strany, které mohou přizpůsobit tímto svoje kampaně v daném území… • …Podle mého názoru jsou výsledky analýzy očekáváné. Například ČSL (dnešní KDU-ČSL) je typická strana venkova, kde se nachází nejvyšší procento věřících. Svou roli zde může sehrát i nepsané pravidlo, že pravý katolík má povinnost volit KDU (Křesťanskou demokratickou unii). Volba KSČ je typická pro občany s vysokým podílem dělnické třídy a to především v pánevních oblastech Kladenska, Ostravska, Karvinska a pohraničí. Jedná se o chudší oblasti, kde chtějí mít lidé vyšší sociální jistoty, které komunisté nabízejí. ČSSD a ČSS, dvě levicové strany mají největší podporu ve velkých městech. Toto je závěr analýzy z roku 1991, ale podle mého mínění došlo do dnešní doby k velkým změnám a to jednak z hlediska politických stran (dnes 5 velkých, 3 z nich zde zmíněné) a jednak z hlediska rozmístění volební podpory. Nově vzniklé pravicové strany ODS a SZ jistě ubraly voliče těmto stranám a zároveň si dovoluji tvrdit, že velká města a jejich okolí patří dnes už voličům ODS. Pro určení typického voliče SZ by bylo nutné vytvořit novou analýzu, sám si na jeho přesné umístění na mapu ČR netroufám…