Laurasiotheria
laurasiotheria


ŠELMY
•masožraví (všežraví – medvědi), loví
•mohutný dravý chrup
•bystré smysly, dokonalé pohybové schopnosti, rozvinuté duševní vlastnosti
•nemají slepé střevo a klíční kost
•odrazová vrstva v cévnatce (tapetum cellulosum)
•šelmy pozemní a vodní (Fissipedia – Feliformia, chybí M3, a Caniformia, Pinnipedia – ploutvonožci)
•pozemní: téměř po celém světě, do Austrálie dovezeny člověkem; jednoduchý žaludek, krátké střevo;
vynikající čich
•medvědovití, lasicovití (kuna, lasice, tchoř, hranostaj, norek, skunk, rosomák); cibetkovití
(cibetka, žantka, promyka); kočkovití (k. divoká, k. plavá, rys ostrovid, lev, tygr, levhart, puma,
gepard), psovití (vlk, šakal, liška, kojot, pes dingo, p. domácí, fenek), medvídkovití, hyenovití

In the walrus (Odobenus rosmarus), both males and females have tusks. [Credits : © Corbis]



Šelmy (Carnivora)
n„Fissipedia“ - pozemní šelmy - parafylie
nnejvětší špičáky, mají úplný sekodontní chrup (různé druhy zubů), vyvinutý mléčný chrup
ntrháky (v dolní čelisti 1. stolička, M1; v horní čelisti poslední praemolár, P4)
nmohutná lebka
nprstochodci (kromě medvědů)
nredukovaná nebo chybí klíční kost

trhák
poslední třenák a první stolička přeměněny v trháky (ukrajují maso)
P4 a M1

řád: Šelmy (Carnivora)
typy zubů


nčeleď: kočkovití (Felidae)
nzkrácené rostrum, kulatá hlava, velké oči, snížený počet zubů max.30 (redukce zadních stoliček)
n3 1 3 1
n 3 1 2 1
nprstochodci, zatažitelné ostré drápy
npřední nohy 5, zadní 4 prsty
Feliformia
urys ostrovid (Lynx lynx)
ukočka divoká (Felis silvestris) - SK

čeleď: kočkovití (Felidae)
urys ostrovid (Lynx lynx)
• vysoké nohy, krátký ocas
• podélný pruh na zádech, skvrny
• štětičky, licousy
• velké okrsky (10-25 km2)
• lov srnčí zvěře
• 3121/2131
• trojvrcholová M1, 2 P
• Šumava, Beskydy, Jeseníky

nčeleď: kočkovití (Felidae)
ukočka divoká (Felis silvestris)
•zavalitá, větší hlava, příčně pruhovaná, tmavší pás na hřbetě, huňatý ocas, držení dolů!
• P1-P3 = 3 P, 3131/3121, dvouvrcholová M1
• ostrůvkovitý výskyt (Bílé Karpaty?)

nčeleď: medvědovití (Ursidae)
uzavalité tělo, zakrnělý ocas,
ubunodontní moláry, trháky jen slabě zvýrazněny
uomnivorní
uploskochodci
ubez mimických výrazů
u
«medvěd hnědý (Ursus arctos)
u
Caniformia

medvěd hnědý medvěd 2
Naše největší šelma, chybí trháky, dlouhé tvrdé patro, alveolární výběžek, silný hřeben,
314(3)2/314(3)2, Beskydy, Javorníky, utajená březost
nmedvěd hnědý (Ursus arctos)
u

nčeleď: lasicovití – kunovití (Mustelidae)
unaše nejmenší šelmy (krátké nohy)
uprstochodci, na zadní končetině 5 prstů
umírně protažená lebka, dlouhé tvrdé patro až za zuby, dobře vyvinuté trháky
upachové řitní žlázy
usamci větší než samice, utajená březost
u

nčeleď: lasicovití = kunovití (Mustelidae)
u
«Jezevec lesní (Meles meles)
«Vydra říční (Lutra lutra)
«Kuna lesní (Martes martes)
«Kuna skalní (Martes foina)
«Norek evropský (Mustela lutreola) - vyhuben
«Norek americký (Mustela vison)
«Tchoř tmavý (Mustela putorius)
«Tchoř stepní (Mustela eversmanni)
«Lasice kolčava (Mustela nivalis)
«Hranostaj (Mustela erminea)

u
«Jezevec lesní (Meles meles)
-zavalitý, svrchu šedý, končetiny a břicho černé, kresba na obličeji
-lesní, po celém území, noční, jez. hrady, zimní spánek
jezevec
Velká široká lebka, M1 4 hrbolky - velké, 314(3)1/314(3)2, sagitální hřeben, trháky nevýrazné

«Vydra říční (Lutra lutra)
- vodní, protáhlé tělo, dlouhý ocas, plovací blány, dlouhé „vousy“
- návrat koncem 20. století
Široká plochá lebka, nízký sagit. hřeben, trojúhelníkový podočnicový otvor, 3141/ 3132, široká M1
vydra

norek americký (mink) Lutreola vison (=Mustela v.)
- plovací blány, osrstěná chodidla, tmavě hnědý, bílá brada
- původem ze S. Ameriky, expanze koncem 20. století
norek evropský (L. lutreola) – menší, bíla skvrna i na horní čelisti, u nás vyhubený

uKuny: utajená březost, 3141/3142, zaoblená mozkovna, sagitální hřeben jen naznačen
«Kuna lesní (Martes martes)
«- žlutá skvrna, špička čenichu černá
M
Kuna skalní (Martes foina)
- bílá skvrna až na nohy, špička čenichu růžová, synantropní

nTchoř tmavý (Mustela putorius)
n- zavalitější, tmavohnědý, maska, tmavý ocas, řitní žlázy, menší lebka
n- otevřená krajina, noční
M
Tchoř stepní (Putorius eversmannii)
- srst do žluta, spodina tmavá, světlý ocas při kořeni jinak také tmavý, štíhlý, méně výrazná maska
- kulturní step

Lasice kolčava (Mustela nivalis)
- nejmenší, nejhojnější šelma
- jednobarvý ocas, bílá v S Evropě a Alpách
- samec větší
- pohyb skoky
«Hranostaj (Mustela erminea)
- černá špička ocasu, na zimu bílý, vlhčí stanoviště, utajená březost, řitní žlázy

nčeleď: psovití (Canidae)
npřední končetina - palec postaven výše a zakrnělý, zadní končetina - 4 prsty
nvyšší nohy, nezatažitelné drápy (ve stopě drápy), prstochodci
nprotažené rostrum, patro končí na zadní hranici řady zubů
n3 1 4 2
n 3 1 4 3
nve smečce
vlk

nčeleď: psovití (Canidae)
uvlk (Canis lupus)
uliška obecná (Vulpes vulpes)
upsík mývalovitý, mývalovec kuní (Nyctereutes procyonoides)
ušakal obecný (Canis aureus)
u

nVlk (Canis lupus)
-široká hlava, kratší uši, svěšený huňatý ocas
- široké jařmové oblouky, silnější nadočnicové výběžky
- SV Morava (ze Slovenska)
vlk048

liška 1 liška 3
liška obecná (Vulpes vulpes)
- dlouhý huňatý ocas, spodina a konec ocasu bílé, protáhlý čenich, tlapky a uši černé
- široké lícní kosti, ploché nadočnicové výběžky
- hojná, nory

Psík mývalovitý (Nyctereutes procyonoides)
- zavalitý, nízké nohy, odstálá srst, nohy černé, tmavý ocas
- masivnější lebka, slabší trháky, výkus pod úhlovým výběžkem
- původem z JV Asie, dnes hojný, noční, nepravý zimní spánek
psik049

Šakal obecný (Canis aureus)
- expanze z JV Evropy, velikost lišky, kratší ocas, vyšší nohy, šedohnědý, stepní
Č: Medvídkovití – Procyonidae
Mýval severní (Procyon lotor)
- černobílá maska, pruhovaný ocas
- ze S. Ameriky, poblíž vod, šplhá

Sudokopytníci (Artiodactyla)
ndošlapují na poslední článek prstů (3. a 4.) opatřené kopyty, absence 1. prstu, 2. a 5. prst
slabší
nredukce klíční kosti, zubů (horní řezáky)
nprotáhlá lebka s velkou mozkovnou
nbýložraví, prekociální mláďata
nparafylie – uvnitř nich i kytovci
n
Southern Right Whale (Eubalaena australis) kopytnici050

nnepřežvýkavci (Nonruminantia = Suina)
-úplný chrup, jednoduchý žaludek, silný 2. a 5. prst (dotýkají se země)
n
učeleď: prasatovití (Suidae)
uřezáky s kořeny, stále rostoucí špičáky (kly) bez kořenů (klektáky a páráky), bunodontní stoličky,
otevřené očnice, sagitální hřeben
u3 1 4 3
u 3 1 4 3
uz boku sploštělé tělo, protáhlý rypák
u
«prase divoké (Sus scrofa)

«prase divoké (Sus scrofa)
prase - samec 1
úzká dlouhá lebka, otevřené očnice, zřetelný sagitální hřeben

«prase divoké (Sus scrofa)
prase - samec 2 prase - samice - 2
samec
samice

npřežvýkavci (Ruminantia)
nbýložravci, v horní čelisti chybí horní řezáky i špičáky (kromě jelena), tvar řezných hran na
molárech a praemolárech - dvojité půlměsíce, diastema, uzavřené očnice
nčtyřdílný žaludek (přežvykují), došlapují na 3. a 4. prst, ostatní redukované
2 čeledi: jelenovití a turovití
Parohy (kostěné) vs. rohy (rohovina), v slzní kosti 2 vs. 1 kanálek, velikost koruny stoliček
jelen
kráva
skenovat0005

upřežvýkavci (Ruminantia)
učeleď: jelenovití (Cervidae)
usamci (samice pouze u soba) kostěné výrůstky na pučnicích (parohy), na špici nejmladší, ob rok
nebo ob 2 shoz, zuby: 0033/3133, paspárky vyvinuté, ve stádech
uvelká slzní jamka
«Los (Alces alces)
«Jelen evropský (Cervus elaphus)
«Srnec (Capreolus capreolus)
«Daněk evropský (Dama dama) – V Středomoří a Malá Asie
«Sika (Cervus nippon) – JV Asie
«Jelenec běloocasý (Odocoileus virginianus) - Amerika

upřežvýkavci (Ruminantia)
učeleď: jelenovití (Cervidae)
«Jelen evropský (Cervus elaphus)
nhnědý, nažloutlá skvrna u řiti, samice o třetinu menší, ml. skvrnití
ndolní špičáky přiléhají k řezákům, podobné, přítomny horní špičáky nebo jejich náznak, hluboké
slzní jamky
noddělená stáda, původně dva poddruhy
n
jelen - samec 1 jelen - samice Cervus elaphus

upřežvýkavci (Ruminantia)
učeleď: jelenovití (Cervidae)
«Srnec (Capreolus capreolus)
u
n
n
srnec 1 roe-deer
- nejmenší, kratší obličej, zakrnělý ocas, krátké jednoduché paroží, změna zbarvení na zimu, bílá
skvrna na zadku, skvrnitá ml.
- široké krátké slzní kosti, nepatrná slzní jamka
- běžný po celém území

podřád: přežvýkavci (Ruminantia)
čeleď: jelenovití (Cervidae)
«Los evropský (Alces alces)
-náš největší savec (velikost koně), protažené rostrum (hrbol na čenichu), mohutné lopaty (u nás
ne), tmavě hnědý
-protažená lebka, malé slzní jamky, kostěné hrboly
-druhá polovina 20. století migrace, dnes 2-3 oblasti (vlhké)
u
n
n

přežvýkavci (Ruminantia)
čeleď: jelenovití (Cervidae)
«Jelen sika (Cervus nippon)
- v létě skvrnitý, menší, z JV Asie a Japonska
n
n
Jelenec běloocasý (Odocoileus virginianus) – štíhlý, košíčkovité paroží, dlouhý ocas, při běhu
nahoru, z Ameriky

upřežvýkavci (Ruminantia)
učeleď: jelenovití (Cervidae)
«Daněk evropský (Dama dama)
«- menší, lopatovité paroží, v létě skvrnitý, černě lemovaný obřitek
«- původem z V Středomoří a Malé Asie
daněk 1
Relativně široká lebka, tvar paroží

upřežvýkavci (Ruminantia)
učeleď: turovití (Bovidae)
una čelních kostech rohové kosti na ně rohovité rohy, trvalé, většinou u obou pohlaví, nejstarší na
špici, paspárky silně redukované
ujeden slzní kanálek, zuby: 0033/3133
ustáda, otevřená krajina
«Kamzík horský (Rupicapra rupicapra)
«Koza bezoárová (Capra aegagrus)
«Muflon (Ovis musimon)
«Zubr evropský (Bison bonasus)
«Tur domácí (Bos taurus)
«Ovce domácí (Ovis musimon f.aries ??)

u
učeleď: turovití (Bovidae)
«Tur domácí (Bos taurus)
n
n
tur 3 tur

čeleď: turovití (Bovidae)
Kamzík horský (Rupicapra rupicapra)
- hákovitě zahnuté rohy, tmavá maska, krátký ocas, v zimě tmavší
- „kamzičí vous“
- úzká lebka, chybí slzné jamky, krátké kořeny stoliček
- ostrůvkovitý výskyt (pohoří), u nás nepůvodní (Lužické hory, Hrubý Jeseník)

učeleď: turovití (Bovidae)
«Ovce domácí (Ovis musimon f.aries ??)
nMuflon (O. musimon)
-srpovitě zahnuté rohy (samci), světlé skvrny na bocích
-původ: Korsika a Sardinie
ovce 049050053048056055054052049

Koza bezoárová
(Capra aegagrus)
-nepůvodní druh

Pratur (Bos primigenius)
Soubor:Ur-painting.jpg Bovoidea1 Lascaux


Zubr (Bison bonasus)
Foto:Klein&Hubert/WWF-Canon/Sumbrs bel6 bison


Lichokopytníci (Perissodactyla)
nu nás nepůvodní
nnejsilnější 3. prst, rohovité pouzdro - kopyto
nbýložravci
nchybí klíční kost, protažená lebka
núplný chrup, špičáky jako řezáky, řezáky i v horní čelisti, mezi špičáky a praemoláry diastema
nlofodontní nebo bunodontní moláry
učeleď: koňovití (Equidae)
«Kůň domácí (Equus przewalski f. caballus)
«Kůň Převalského (Equus przewalskii)

Lichokopytníci (Perissodactyla)
učeleď: koňovití (Equidae)
«Kůň domácí (Equus przewalski f. caballus)
kůň 3-konik3