KOM PI I KT A KOOPERACE I • přírodní výběr je v podstatě kompetitivní proces =^> • kooperace mezi organismy je jedním z nejzvláštnějších rysů živé přírody • sociální hmyz, člověk • mutualismus • Jak se navzdory konfliktu mezi organismy může kooperace vyvinout? • Charles Darwin: „struggle for life" ale i spolupráce mezi krávou a teletem (kooperace mezi příbuznými) • neodarwinismus: evoluce v populacích, selekce působí na jedince x tento předpoklad ale spíše implicitní, až do 60. let 20. stol. (př. Wrightova „interdémová selekce") • 1962 - Vero C. Wynne-Edwards: Animal Dispersion in Relation to Social Behaviour: • shlukování do hejn, disperze, omezení plodnosti, altruismus • kooperace vysvětlena jako selekce celých skupin spíše než individuální výběr (v krajní podobě „adaptace pro přežití druhu") reakce: • 1964: William D. Hamilton, John Maynard Smith 1966: George C. Williams 1976: Richard Dawkins skupinová selekce farním SoloC#ion) V.C. Wynne-Edwards: disperze proto, aby nedošlo k vyčerpání zdrojů produkce méně potomstva než potenciálně možné varovný křik ptáků, hejna ryb („rybí školy") skákání („stotting") gazely Thomsonovy Výhoda pro jedince! Gazelia thomsoni • strážní hlídky timálie šedé (Turdoides squamiceps) a surikat (Suricata suricatta) Výhoda pro jedince! sentinel Suricata suricatta Teoretické důvody proti skupinové selekci: • altruismus = chování zvyšující fitness příjemce a současně snižující fitness dárce (donora) Wynne-Edwardsova populace altruistu šíření „sobecké" alely v populaci Teoretické důvody proti skupinové selekci: Group selection favors the "altruistic" genotype. 1 Time 1OOOOGO i / II O Q •• O ••• Wynne-Edwards: Altruistic behavior will evolve because group selection favors it (i.e., more "selfish" populations go extinct.) The "selfish" genotype has a higher individual fitness. OOOOGO' OQQ' 1 1 \ \ X I ooooo Gene flow between populations Williams: Within-population selection favors the "selfish" allele and increases it more rapidly than whole-population events, so the "selfish allele will become fixed. ! Problém: nízká heritabilita skupiny ve srovnání s heritabilitou jedinců a krátký generační čas jedince ve srovnání se skupinou • změny na úrovni individuí mnohem rychlejší => infiltrace sobeckých jedinců, zánik altruistické populace Podmínky pro skupinovou selekci: • rychlé střídání extinkce a nového vzniku démů př.: fíkové vosy • prakticky nulová migrace: c ... ztráta jedince (cost) (b - c) ... prospěch skupiny (benefit) u_ ostrovní model: __^ JSfm c Závěr: selekce mezi démy (skupinová) bude silnější než selekce uvnitř démů (individuální) pouze je-li prospěch skupiny v porovnání se ztrátou jedince vyšší než průměrný počet migrantů v každé generaci. • Příkladem skupinové selekce je pravděpodobně evoluce virulence různých kmenů viru myxomatózy Michael Wade (1977): • experiment se skupinovou selekcí u potemníka moučného (Tribolium castaneum) SCHÉMA EXPERIMENTU výchozí populace x v přírodě však role skupinové selekce zřejmě minimální príbuzenská selekce firm Se|eC#ion) William Hamilton (1964) blanokřídlý hmyz: haplo-diploidní systém určení pohlaví: samice 2/V, samci N příbuznost: dělnice - dělnice = % královna - potomci = V£ dělnice - trubci = % inkluzivní fitness = fitness jedince a jeho příbuzných altruismus mezi příbuznými = příbuzenský altruismus • závislost na stupni příbuznosti mezi dárcem a příjemcem (= na pravděpodobnosti, že sdílejí společné geny) • Hamiltonovo pravidlo: rb > c r = příbuznost; b = výhoda (benefit); c = znevýhodnění (cost) vztah příbuznosti a skupinové selekce: eusocialita: blanokřídlí (Hymenoptera) termiti (Isoptera) savci : rypoš lysý (Heterocephalus glaber), rypoši rodu Cryptomys (Bathyergidae) sojka floridská Aphelocoma coerulescens (Florida): c = 7%, b = 14% r > c H. glaber INTRAGENOMOVÝ KONFLIKT • konflikt mezi jedinci v populaci • konflikt mezi příbuznými jedinci (sourozenci, matka - potomek) • konflikt mezi samcem a samicí (pohlavní výběr) • kooperace a konflikt na úrovni genomu: • George Williams: - tělo smrtelné x geny (skoro) nesmrtelné - „genový pohled" • Richard Dawkins: pojem sobecký gen (The Selfish Gene, 1976): • tělo pouze jako dopravní prostředek, přenosné médium (šiřitel) replikátorů (genů), které se nedokážou šířit samy • proto selekce působí na geny spíše než na celý organismus • geny spolu nutně musí spolupracovat (analogie s osmiveslicí) • Pozor! pojem „sobecký" chápán jako metafora! • občas se některý genetický element chová „neférově" -» ultrasobecká DNA Gregor Mendel A Q 50% 50% Intragenomový konflikt vede k většímu zastoupení některého genomového elementu v příští generaci Aa Gregor Mendel „drive" (tah) A 95% vychýlení segregačího (transmisního) poměru segregation distortion (SD) transmission ratio distortion (TRD) a 5% Intragenomový konflikt může mít mnoho podob, např.: Interference = zabránění přenosu alternativní alely Gonotaxe = přednostní přenos do germinální linie Vyšší tempo replikace (overreplication) např. transpozony MEIOTICKY TAH (meiotic drive) při interferenci je normální alela diskvalifikována z přenosu do další generace při gonotaxi se mutantní alela dostává do vajíčka, zatímco normální alela do pólového tělíska pólové tělísko Interference 1. Autozomální SD (segregation distorters) geny: • Drosophila melanogaster • u samců • preferenční přenos 95-99% • distorter a responder • zástava spermatogeneze u buněk s diskvalifikovanou alelou • často vznik modifikátorových genů • SD geny = „psanecké geny" „Spore killers" (s/c geny): • Neurospora 10vB.3O.lkU 1.7 7E3 000 1^00 W I L D T Y P Interference 1. Autozomální t haplotyp: • myš domácí • u samců • ~ třetina chr. 17 • preferenční přenos 95-99% • 4 paracentrické inverze =^> rekombinace jen 2% • responder + několik distorterů • t/t samci sterilní • =^> více než 15 letálních genů • různý genetický make-up vede k odlišným výsledkům tahu: distortery myši santť a) struktura chromozomů 17r páru genyT-haplotypii T;d4 T