Ohrožení přírody introdukcí nepůvodních druhů Zavlečené, vysazené, nepůvodní druhy: druhy, které byly schopny překonat překážku svého šíření pouze s pomocí člověka (úmyslnou či neúmyslnou), a tak osídlit danou lokalitu Klasifikace druhů zavlečených do Evropy: - archeofyty / (archeozoa) ­ zavlečené či vysazené před r. 1492 (1500) - neofyty / (neozoa) ­ zavlečené či vysazené od r. 1492 (1500) Invazní druhy: - podmnožina nepůvodních (exotických) druhů - nepůvodní druhy, které rozšiřují svůj areál a zastoupení v biotopech vytlačováním původních druhů Expanzivní druhy: - druhy původní, které začaly výrazně rozšiřovat svůj areál a počet lokalit výskytu, často v důsledku narušení prostředí člověkem Ohrožení přírody introdukcí nepůvodních druhů Ohrožení přírody introdukcí nepůvodních druhů Vysazení a zavlečení nepůvodních druhů živočichů (psů, koček, krys, prasat, koz atd. a jejich parazitů i nemocí) bylo a je příčinou vyhubení mnohých ostrovních endemitů. Kočka ulovila leguána na Galapágách Na Hawaii bylo kromě jiných druhů vyhubena řada šatovníků (typického příkladu adaptivní radiace) Vysazená divoká a zdivočelá domácí prasata mění prostředí a hubí původní druhy Ohrožení přírody introdukcí nepůvodních druhů Zavlečená stromová užovka - boiga hnědá (Boiga irregularis) ohrožuje endemické ptáky na pacifických ostrovech, např. Guamu. Původní areál boigy hnědé Ohrožení přírody introdukcí nepůvodních druhů Osídlení ostrovu Guam boigou hnědou a její další šíření v Tichomoří Ohrožení přírody introdukcí nepůvodních druhů Endemické druhy ptáků vyhubené na Guamu boigou hnědou Zosterops conspicillatus - Bridled white-eye Původně nejmenší a nejhojnější pták na Guamu, zdejší endemický poddruh vyhuben asi jako první ptačí taxon. Rhipidura rufifrons - Rufous fantail Dříve hojný, vyhuben. Myiagra freycineti - Guam flycatcher Dříve hojný, vyhuben. Halcyon cinnamomina - Micronesian kingfisher Původně rozšířený ve všech lesích Guamu, přežívá pouze v zajetí v několika zoologických zahradách v USA. Rallus owstoni - Guam rail Nelétavý druh, zmizel z jihu ostrova začátkem 70. let a ze zbytku ostrova do konce 80. let 20. století. Přežívá populace v zajetí, pokusy o reintrodukci v oblastech chráněných před hady. Ohrožení přírody introdukcí nepůvodních druhů Další původní druhy ptáků vyhubené na Guamu boigou hnědou Myzomela cardinalis - Cardinal honeyeater Dříve běžný druh lidských sídel. Acrocephalus luscinia - Nightingale reed-warbler Byl vzácný již dříve, zmizel brzy po zavlečení boigy. Ptilinopus roseicapilla - Mariana fruit-dove Druh přežil první fázi šíření boigy, avšak nebyl pozorován od r. 1984. Gallicolumba xanthonura - White-throated ground-dove Druh na Guamu nepřežil 90. léta 20. století Phaethon lepturus - White-tailed tropicbird Jeden z vícero druhů mořských ptáků, kteří přestali hnízdit na Guamu Ostrov Moorea (Společenské ostrovy) Francouzská Polynésie Ulity druhů rodu Partula Ohrožení přírody introdukcí nepůvodních druhů Vysazení nepůvodních plžů vedlo k zániku velkého počtu druhů endemických druhů plžů (Partula spp.) Francouzské Polynésie Původní, endemický druh Partula sp. Ohrožení přírody introdukcí nepůvodních druhů Býložravá oblovka Achatina fulica z Afriky, introdukce na ostrov Moorea v 60. letech 20. století za účelem chovu na maso Dravý plž Euglandina rosea z Floridy a střední Ameriky; introdukce na ostrov Moorea v r. 1977 za účelem hubení plžů Achatina fulica Ohrožení přírody introdukcí nepůvodních druhů Jihoamerická ropucha obrovská (Bufo marinus) byla vysazena na severu Queenslandu aby redukovala hmyzího škůdce (brouka) na cukrové třtině. Místo toho hubí mnohé původní živočichy vč. ptáků a malých vačnatců. Ohrožení přírody introdukcí nepůvodních druhů Kapradinka nepukalka (Salvinia molesta) z jihovýchodní Brazílie Lake Moon Dara (sev. Queensland, Austrálie) před a po vysazení nosatce Cyrtobagous salviniae (1981) Ohrožení přírody introdukcí nepůvodních druhů Mol Castoblastis cactorum z Jižní Ameriky zredukoval americké kaktusy opuncie (Opuntia inermis, O. stricta) v Austrálii. Jeho šíření do Sev. Ameriky (vč. Mexika) však ohrožuje existenci velkého počtu zde domácích druhů opuncií. Ohrožení přírody introdukcí nepůvodních druhů Tuberkulóza skotu ohrožuje lesní poddruh bizona v Kanadě, populace buvola kaferského i lva v Krügerově národ. parku v jižní Africe. Ohrožení přírody introdukcí nepůvodních druhů Pontokaspický mlž slávička mnohotvárná (Dreissena polymorpha) se rozšířil od r. 1890 z Hamburku Labem po střední Evropě. Od konce 80. let 20. století, kdy se dostal s balastní vodou do severoamerických Velkých jezer se lavinovitě šíří vodní sítí severní Ameriky, kde vytlačuje původní druhy bentosu a způsobuje velké ekonomické (technické) škody. Ohrožení přírody introdukcí nepůvodních druhů Ohrožení přírody introdukcí nepůvodních druhů Vodní mor kanadský (Elodea canadensis) je dnes rozšířen po celé Evropě Zelená řasa Caulerpa taxifolia z teplých vod Pacifiku se šíří ve Středozemním moři; zkouší se biologický boj pomocí plže Elysia subornata. Ohrožení přírody introdukcí nepůvodních druhů dnesdříve Rozšíření norka evropského Norek evropský (Mustela nutreola) byl dříve intenzivně loven Dnes je vytlačován norkem americkým - minkem (Mustela vison) ze Sev. Am. Např. v Estonsku je volně žijící populace norka posilována vysazováním jedinců z chovu Rozšíření norka evropského původně dnes Ohrožení přírody introdukcí nepůvodních druhů Nálezy půdního ploštěnce Artioposthia triangulata (= Arthurdendyus triangulatus) z Nového Zélandu v Anglii a Walesu (první nálezy v Evropě 1963 v sev. Irsku 1965 v sev.-záp. Skotsku). Jako predátor významně redukuje populace žížal. Ohrožení přírody introdukcí nepůvodních druhů Evropské druhy žížal se šíří severní Amerikou (vč. velkých oblastí prostých severoamerických žížal) a mění charakter lesních ekosystémů Oblast (modře) zalednění během poslední doby ledové. V Sev. Americe se žížaly v době příchodu Evropanů vyskytovaly hlavně na jihovýchodě; tyto druhy v konkurenci podléhají evropským druhům. Invaze evropských žížal do Severní Ameriky Lesní podrost (vlevo) a přirozená obnova javoru Acer saccharum (vpravo) v lese bez žížal Lesní podrost (vlevo) a přirozená obnova javoru (vpravo) v lese s žížalami Kapradina Botrychium mormo mizí z lesů osídlených žížalami Ohrožení přírody introdukcí nepůvodních druhů Ohrožení přírody introdukcí nepůvodních druhů Půda a podrost v lese bez žížal Půda a podrost v lese s žížalami Ohrožení přírody introdukcí nepůvodních druhů Ohrožení přírody introdukcí nepůvodních druhů Srovnání obsahu celkového uhlíku v horních vrstvách půdy (nahoře podle vrstev, dole celkem) v lesích s (nepůvodními) žížalami a bez nich ve dvou oblastech (Arnot Forest a Tomkins Farm v USA) Ohrožení přírody introdukcí nepůvodních druhů Srovnání příjmu dusíku ve formě amoniového iontu a dusičnanového iontu rostlinami (vztaženo na jeden mg kořenů) v lesích s (nepůvodními) žížalami a bez nich ve dvou oblastech (Arnot Forest a Tomkins Farm v USA) Ohrožení přírody introdukcí nepůvodních druhů Ohrožení přírody introdukcí nepůvodních druhů Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) v Evropě Šťáva z lodyh a listů obsahuje fototoxické furanokumariny: dráždivé, za spolupůsobení UV záření způsobují způchýřnatění pokožky, bolestivá zánětlivá zranění, která se těžko hojí. Ohrožení přírody introdukcí nepůvodních druhů Invazní bolševníky v Evropě Ohrožení přírody introdukcí nepůvodních druhů Invazní bolševníky (Heracleum spp.) v Evropě Kromě bolševníku velkolepého (původně z Kavkazu a oblasti na jih od něj) se v Evropě šíří příbuzné, nepůvodní druhy: - bolševník perský (H. persicum) ve Fennoscandii - bolševník Sosnowského (H. sosnowskyi) v Pobaltí Bolševník velkolepý se projevuje invazivně také v Severní Americe. Ohrožení přírody introdukcí nepůvodních druhů Rozšíření invazních bolševníků (Heracleum spp.) v Evropě Ohrožení přírody introdukcí nepůvodních druhů Rozšíření invazních bolševníků (Heracleum spp.) v Evropě Ohrožení přírody introdukcí nepůvodních druhů Invazní bolševníky (Heracleum spp.) v Evropě Ohrožení přírody introdukcí nepůvodních druhů Dynamika invaze bolševníku velkolepého v Česku (velikost čtverce: 11 km x 12 km) Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) v Evropě Tak jako i v jiných zemích byl bolševník velkolepý v Českých zemích původně vysazován jako okrasná rostlina - poprvé 1862 ­ či snad již dříve ­ v zahradě zámku Kynžvart v zapad. Čechách. Zde zplanělé rostliny od r. 1877, r. 1907 již na sev.-vych. Moravě, 1950 9 známých lokalit ve volné přírodě, dnes cca. 600. Ohrožení přírody introdukcí nepůvodních druhů Vlastnosti bolševníku velkolepého, které z něj dělají mimořádně úspěšnou invazní rostlinu: - vysoká plodnost a schopnost samoopylení (jedna jediná rostlina může dát základ populaci, tedy i invazi) - doba kvetení leží v rámci vegetační sezóny dostatečně brzy, rostliny tak stihnou ukončit životní cyklus a vytvořit zralá semena - vysoká hustota semen v půdní bance, přežívání některých semen po min. dva roky - velmi vysoká klíčivost semen - klíčení brzy na jaře, než vyraší původní druhy rostlin - rychlý růst listových růžic, jejich schopnost vytvářet hustý porost a zastínit jiné rostlinné druhy (konkurenty) - nízká mortalita vzrostlých rostlin - velký počet rostlin, které vykvétají a vytvářejí semena - schopnost odložit kvetení na dobu, kdy bude mít rostlina dost zásobních látek (úspěšnost na suboptimálních stanovištích) Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) v Evropě Ohrožení přírody introdukcí nepůvodních druhů Ohrožení přírody introdukcí nepůvodních druhů Ohrožení přírody introdukcí nepůvodních druhů Křídlatka japonska (Reynoutria japonica), křídlatka sachalinská (R. sachalinensis) a v Česku pak především jejich zde vzniklý kříženec křídlatka česká (R. x bohemica) patří k nejúspěšnějším invazním rostlinám. Původ: Dálný východ (Japonsko, Korea, Čína resp. ostrov Sachalin). Introdukce v 19. století jako okrasné parkové rostliny. Šíří se kolem vodních toků a na místa narušená lidskou činností (ruderál). Konkurenčně silné druhy s vysokou schopností regenerace. Vytlačují původní druhy. Ohrožení přírody introdukcí nepůvodních druhů Netykavka žláznatá (Impatiens glandulifera) Původ: Himálaje Dovezena do Evropy jako okrasná rostlina v první polovině 19. století. Brzy zplaněla, šíří se hlavně podél vodních toků, ve vlhkých nivách vytváří souvislé, trvalé porosty a nahrazuje původní vegetaci. Také podél lesních cest, na pasekách. Krátkodobě i na rumištích apod. Ohrožení přírody introdukcí nepůvodních druhů Netykavka malokvětá (Impatiens parviflora) Původ: jihozápadní Sibiř, západní Mongolsko, západní Himálaje. Zavlečena do dalších oblastí Asie, Evropy, sev. Afriky, Sev. Ameriky v první polovině 19. století. Šíření v Česku od konce 19. století ze zámeckých parků, botanických zahrad. Vyžaduje stinná stanoviště bohatá na živiny. Zde vytváří souvislé porosty a potlačuje původní druhy bylinného patra vč. netykavky nedůtklivé. Netykavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere) Netykavka malokvětá (Impatiens parviflora) Ohrožení přírody introdukcí nepůvodních druhů Solenopsis invicta Šíření jihoamerického mravence Solenopsis invicta v USA Následek přímého kontaktu člověka se S. invicta Ohrožení přírody introdukcí nepůvodních druhů Solenopsis invicta Následek přímého kontaktu člověka se S. invicta Ohrožení přírody introdukcí nepůvodních druhů Solenopsis invicta Vyčíslení ročních škod způsobených zavlečeným mravencem S. invicta v USA Pro biol. boj proti mravenci S. invicta jsou využívány mouchy rodu Pseudacteon a prvok Thelohania solenopsae. Ohrožení přírody introdukcí nepůvodních druhů Solenopsis invicta Potenciální rozšíření (červené body) mravence S. invicta v severní Americe a Austrálii a okolních souostroví na základě vyhodnocení klimatických dat. První, maloplošný výskyt v Austrálii byl již zaznamenán! Ohrožení přírody introdukcí nepůvodních druhů Solenopsis invicta Potenciální rozšíření (červené body) mravence S. invicta v Asii na základě vyhodnocení klimatických dat. Ohrožení přírody introdukcí nepůvodních druhů Solenopsis invicta Potenciální rozšíření (červené body) mravence S. invicta v Evropě, Africe a na Blízkém východě na základě vyhodnocení klimatických dat (červené body). Ohrožení přírody introdukcí nepůvodních druhů Africký poddruh včely medonosné - Apis mellifera scutellata, resp. jeho hybridi s jinými poddruhy se šíří jižní a střední Amerikou. Svou vysokou agresivitou představují nebezpečí pro původní včelstva, zvířata i člověka.