13. Vysokoteplotní hmotnostní
spektrometrie (DIP, měření tenzí par)
PPřříímý vstup (DIP/MS)mý vstup (DIP/MS)
Technika DIP/MS (Direct Inlet MS)
Analýza netěkavých, málo těkavých nebo termicky
labilních látek
vzorek → hmotn. detekce
Popis metody DIP/MS
SpojenSpojeníí DIP/MS:DIP/MS:
a) Solids probe (na hrotu sondy ampule)
b) Desorption chemical ionization probe (DCI)
(na hrotu sondy drátek)
(technika vhodná i pro látky, neposkytující žádnou
tenzi par – ionizace pevné látky i přímo na drátku)
Teplotní limit: dáno materiálem (sklo, Pt);
a) obvykle do 800 ºC
!! Zasunutí sondy se děje ve dvou stupních !!
Schematické znázornění spojení DIP/MS
(Solids Probe):
Schematické znázornění principu ionizace
pro spojení DIP/MS (Solids Probe):
Výhody:
- redukce vzdálenosti pro cestu vzorku do MS (cm - mm)
- nezávislé temperování hrotu sondy
- chlazení hrotu
- možnost také kvantitativní analýzy
Nevýhody:
- zvýšeno riziko náhlého zavzdušnění vnitřních prostorů
spektrometru (možnost zničení turbomolekulárních vývěv)
- zvýšena rychlost znečištění iontového zdroje případně
analyzátoru (závisí i na množství a chování analyzovaného vzorku)
- musí se jednat o chemicky čistý vzorek nebo o vzorek,
kde další složky nebo nečistoty mají dostatečně odlišnou těkavost
(pro jednoznačnost spekter)
- nutné dávkovat malá množství vzorku (mikrogramy), jinak
dochází ke zkreslení hmotnostních spekter
(vyprsknutí)
Schematické znázornění principu ionizace
pro spojení DIP/MS (DCI):
Další aplikace metody DIP/MS
Studium procesu pyrolýzyStudium procesu pyrolýzy
(analýza polymerů, celulózy, bakterií,
složek nukleových kyselin atd.)
Analýza lAnalýza láátek ztek z TLCTLC - (viz. již přednáška GC/MS)
Upozornění
!! D!! Dáávkovvkováánníí malmaléého mnoho množžstvstvíí je velmi dje velmi důůleležžititéé !!!!
PPřřííklad:klad: analýza 9 - bromantracénu (1, 10, 200 a 500 µg)
Analýza 9-bromantracénu metodou Solids Probe/MS (1, 10,
200 a 500µg, tj. BRANT1-4). Závislost TIC na době analýzy:
Analýza 9-bromantracénu metodou Solids Probe/MS (1, 10,
200 a 500µg, tj. BRANT1-4). Hmotnostní spektra naměřená
v čase odpovídajícímu první maximální odezvě látky:
Analýza 9-bromantracénu metodou Solids Probe/MS (1, 10,
200 a 500µg, tj. BRANT1-4).
Zvětšená část záznamů, oblast s vyššími hodnotami m/z:
Porovnání vybraného spektra 9-bromantracénu
s tabelovaným spektrem z knihovny NIST :
Srovnání analýzy vzorku metodou DIP a GC
SmSměěss - separace komponent
- GC - odlišné retenční časy
- DIP - odlišné hodnoty tenze par
PPřřííklad:klad:
Provedeno:
- změření chromatogramu a termogramu
- spektrální vyhodnocení a porovnání
z daných míst záznamů
Rekonstruovaný TIC chromatogram reprezentující hmotnostní
spektra získaná během výstupu vzorku z GC:
Rekonstruovaný TIC profil získaný opakovaným snímáním
hmotnostních spekter během zvyšování teploty u DIP:
Hmotnostní spektra naměřená během procesu analýzy vzorku
zavedeného přes DIP:
Hmotnostní spektra naměřená během procesu analýzy vzorku
zavedeného přes DIP: - (pokračování)
Hmotnostní
chromatogramy na
hodnotě m/z = 394
a 386, reprezentující
hmotnostně
spektrometrická
data, získaná v
procesu analýzy
vzorku zavedeného
přes DIP:
Hmotnostní spektra naměřená během procesu analýzy vzorku
zavedeného přes GC v retenčních časech odpovídajících
maximálním odezvám na chromatogramu:
DIPDIP - jednoznačná identifikace komponent pouze při dostatečně
odlišných hodnotách tenzí par
(u analýzy látky se projevilo, že složky těkají prakticky současně =>
2 složky + ftalát)
- metoda vhodná pro málo těkavé a termicky labilní látky,
především pro kvalitativní analýzu chemických individuí
- pokud je tenze par složek směsí dostatečně odlišná, pak
má metoda i v této oblasti své opodstatnění
GCGC - spektra jednotlivých od sebe separovaných látek jsou
reprezentativní
- metoda vhodná pro těkavé látky
VýhodnVýhodnéé provprováádděět kombinaci obou metodt kombinaci obou metod
- možnost identifikace látek metodou DIP pomocí standardu
Závěry
CitlivostCitlivost = signál vzorku / chemický šum
OvlivnOvlivněěno:no:
Negativně - nečistoty (zkoumaná látka, rozpouštědlo,
iontový zdroj, DIP – hrot, septum apod.)
- kolona - stacionární fáze
pozitivně - SIM
HmotnostnHmotnostníí spektrometr:spektrometr: limit 1⋅10-9 g látky
KvadrupKvadrupóóll -- citlivost:citlivost: udaná výrobcem - 1 ppb
realita - 100 ppb
Citlivost metody DIP a GC
Příklady stanovení vzorků metodou Solids Probe/MS
Analýza fullerenů (termogram a hmotnostní spektrum):
50 ºC 700 ºC
Analýza fullerenů (identifikace v knihovně spekter NIST):
Příklady stanovení vzorků metodou Solids Probe/MS - pokračování
Příklady stanovení vzorků metodou Solids Probe/MS - pokračování
Analýza směsi huminových kyselin:
termogram a MS spektrum z maxima na termogramu
(EI+, IP=16eV, 510 - 710 ºC)
Příklady stanovení vzorků metodou Solids Probe/MS - pokračování
Analýza směsi huminových kyselin po derivatizaci (TBAOH ):
termogram a MS spektrum z jeho posledního maxima
(EI+, IP=16eV, 50 - 710 ºC)
Příklady stanovení vzorků metodou Solids Probe/MS - pokračování
Analýza niklových (II) komplexů s ligandem 6-(2-chlorobenzylamino)
purin: termogram (EI+, IP=70eV, 30 - 630 ºC / 50ºC min-1)
Příklady stanovení vzorků metodou Solids Probe/MS - pokračování
Analýza niklových (II) komplexů s ligandem 6-(2-chlorobenzylamino)
purin: MS spektrum z maxima na termogramu
6-(2-chlorobenzylamino) purin
Měření tenze par
SpojenSpojeníí KnudsenovyKnudsenovy komkomůůrkyrky
s hmotnostns hmotnostníím spektrometremm spektrometrem
Měření tenzí par málo těkavých látek za vysokých
teplot (kovy, oxidy apod.)
vzorek → vysoko T efúzní Knudsenova komůrka → hm. detekce
IIii ≈≈ PPii
Lze zLze zíískat:skat:
- termochemické údaje o látkách
- aktivity složek systému → hodnoty TD funkcí (x, T)
PPřříínos:nos: v technické praxi
G, H, S
Schematické znázornění Knudsenovy komůrky
a ukázka měření tenze par slitiny Fe-Cr-Ni:
Schematické znázornění jiného typu Knudsenovy komůrky:
Zvláštnosti zařízení
ZajiZajiššttěěnníí ochrany IZ pochrany IZ přřed ohed ohřřevem:evem:
Knudsenova komůrka musí být tepelně stíněna nebo
chlazena
ZajiZajiššttěěnníí stabilnstabilníích TD podmch TD podmíínek:nek:
- povrch vzorku dostatečně velký
- kelímek z odolného materiálu
ZajiZajiššttěěnníí rovnovrovnováážžných podmných podmíínek:nek:
efúzní otvor dostatečně malý (0,5-1,5mm)
ZajiZajiššttěěnníí dostatedostateččnnéé ionizace molekulovionizace molekulovéého paprskuho paprsku
lláátky:tky: optimalizace podmínek činnosti IZ (po stránce
elektrické a mechanické) (pro kovy stačí nižší IP (viz. př. 2))
(T je vysoká => rychlost vysoká => pravděpodobnost
ionizace menší než pro zbytkovou atmosféru)
Výsledek
Molární dodatková Gibbsova energie GGEE v bcc fázi
pro T=1673K a molární směšovací Gibbsova energie
GGmixmix v fcc fázi pro T=1473K soustavy Fe-Ni-Cr
a) vlastní měření a b) Slough a Spencer
Molární dodatková Gibbsova energie GGEE v fcc fázi
soustavy Fe-Ni-Cr při T = 1673K (zobrazení 3D)
ObdobnObdobněě lze mlze měřěřeneníím pm přři vi vííce teplotce teplotáách urch urččitit HH aa SS
Termická analýza prostřednictvím MS
MetodyMetody
DIPDIP - pyrolýzní procesy
SpeciSpeciáálnlníí zazařříízenzeníí
- termogravimetrie s analýzou produktů
- analýza v procesu CVD (chemical vapour
deposition)
- ostatní
Schematické znázornění termogravimetrické
analýzy spojené s hmotnostně spektrometrickou
detekcí:
Schematické znázornění zařízení pro studium
termického rozkladu sloučenin:
Studium tepelného rozkladu komplexu Cu (II) bis
(dipivaloylmetanu) jako prekurzoru v metodě CVD:
hm. spektrum z maxima
na termogramu
termogram
30 ºC 120 ºC
v = 50 ºC / min
Tabelovaná podoba hmotnostního spektra komplexu
Cu (II) bis (dipivaloylmetanu) s identifikací hodnot m/z:
Tabelovaná podoba hmotnostního spektra dipivaloylmetanu
(2,2,6,6-tetrametyl-3,5-heptandionu) s identifikací hodnot m/z:
Teplotní závislost intenzit iontových proudů odpovídajících
hlavním produktům termického rozkladu
Cu (II) bis (dipivaloylmetanu) v plynné fázi:
1 …. [C3H2O2C(CH3)3]+
2 …. [C2HO]+
3 …. [C2H3O]+
4 …. [C(CH3)3]+
5 …. [CO]+
6 …. [Hdpm]+
7 …. [Cu(dpm)2-2C(CH3)3]+
8 …. [Cu(dpm)2]+
14. Netradiční hmotnostní
spektrometrie (MIMS, DEMS)
Knihovny spekter
MembrMembráánový vstup (MIMS, DEMS nebo MSCV)nový vstup (MIMS, DEMS nebo MSCV)
MIMS (Membrane Introduction MS)
DEMS (Differential Electrochemical MS)
MSCV (MS Cyclic Voltametry)
Sledování látek ve vodném a nevodném prostředí
komůrka → membrána (frita) → hmotn. detekce
Lze získat:
údaje o látkách - kvalita: identifikace látek, monitorování
a změnách změn v reakční soustavě
- kvantita: množství látek a přírůstek nebo
úbytek (standardy)
Přínos:
analytické aplikace: (vodné systémy - alkohol, organické látky)
sledování změn v reakční soustavě: - oscilační reakce
- biochemické reakce
(enzymatické)
studium elektrochemických dějů: - elektrochemické
degradace (PCB)
- elektrodové děje
(adsorpčně - desorpční)
rozdělení:
- chemický reaktor (klasický případ MIMS)
- biochemický reaktor (klasický případ MIMS)
- elektrochemický reaktor (metody MSCV, DEMS)
Zvláštnosti zařízení:
zajištění průchodu pouze vybraných druhů látek:
závisí na typu a polaritě membrány (hydrofóbní PTFE
s definovanou pórovitostí - desetiny až setiny µm)
zajištění krátké doby odezvy (desetiny-jednotky sekund):
realizace co nejkratšího spojení, ovlivnitelné též mícháním
(transport k membráně a difúze skrz ni)
vodné prostředí: chemická ionizace
(spektrum navýšeno o hm. jednotku)
polytetrafluorethylenová
membrána PTFE (GoreTex S10570, póry 0.02 µm, tloušťka 75 µm, porosita 50%)
ocelová frita (Siperm R14, Tridelta, Dortmund, SRN, póry 14mm, porozita 26%)
Hmotnostní spektrometr TRIO 1000 (Finnigan MAT, Fisions Instruments, USA)
programové vybavení pro sběr a analýzu dat MASSLAB
Specifikace parametrů membrán
Snímek membrány PTFE ze skenovacího elektronového mikroskopu
(SEM):
Vliv prostředí na charakter hmotnostního spektra - opakování
Spektrum vody z měření vodného roztoku technikou MIMS
porovnané se spektrem z knihovny spekter NIST:
Prostředí ovlivňuje
charakter ionizace
(IE → CI)
MH+
Vliv prostředí na charakter hmotnostního spektra - opakování
Spektrum benzenu z měření vodného roztoku technikou MIMS
porovnané se spektrem z knihovny spekter NIST:
Prostředí ovlivňuje
charakter ionizace
(IE → CI)
Historie vývoje techniky MIMS
Aplikace na rAplikace na růůznznéé analytickanalytickéé problprobléémymy => vývoj interface
Hoch (1963) - studium fotosyntézy a respirace
(reakce v plynné fázi)
Bruckenstein - analýza plynů z elektrochemických
(1971) procesů
Calvo (1981) - zkrácení doby odezvy (kinetická studia)
Smidt (1992) - studium kinetiky CO2, vznikajícího
a Vieltich v průběhu Bělousovy-Žabotinského
oscilační reakce (membrána PTFE)
Lloyd (1996) - analýza plynů z biologických procesů
(membrány ze silikonové pryže)
Ojala (1997) - stanovení organických látek ve vodných
roztocích přímo a po acetylaci
(metylpolysiloxanové membrány)
- analýzy ze životního prostředí
ŠŠirokirokáá oblast aplikacoblast aplikacíí
(životní prostředí, biologie, chemie …)
Historie vývoje technik MIMS - pokrač.
=>
Počátky kinetických aplikací (Lloyd)
Schéma MIMS pro sledování a řízení rozpuštěných plynů
a těkavých produktů z fermentačního procesu:
Kinetické aplikace (Lloyd) - pokrač.
Současné sledování příjmu O2 a tvorby CO2 v kvasnicích.
(A)…Pasteurova reakce
(inhibice tvorby CO2
prostřednictvím O2) v
kvasinkách
Saccharomyces
uvarum (108 buněk/ml).
(B)…Oscilace v
respiraci kvasinek
Candida utilis (2⋅108
buněk/ml). CCCP,
carbonyl cyanide mCl-
fenylhydrazon,
rozpojovač pro
uchovávání energie z
aerobního procesu,
brzdí Pasterův jev a
urychluje respiraci:
Schematické znázornění interface MIMS:
Analytické aplikace
Detailní zobrazení reaktoru k interface MIMS
pro běžné aplikace:
Analytické aplikace - pokrač.
Analytické aplikace
Stanovení benzenu ve vodě pro různé membrány
(detekční limit pro benzen stanoven na 2.7⋅10-5 mol.dm-3)
Analytické aplikace - pokrač.
Stanovení benzenu ve vodě pro různé membrány
(detekční limit pro naftalen stanoven na 6.0⋅10-6 mol.dm-3)
Analytické aplikace - pokrač.
Analýza směsi huminových kyselin metodou MIMS:
Mód Full Scan (2-1000 Da) a hmotnostní chromatogramy (840-850
a 750-760 Da) (EI+, IP=70eV, 510 - 710 ºC, membrána PTFE )
full scan
750-760
840-850
Detailní zobrazení reaktoru k interface MIMS
pro kinetické aplikace:
5 – termostat
6 – teflonový kryt pro
. udržení
Kinetické aplikace
Zmýdelnění etylesteru kyseliny octové (CH3COOCH3)
(zpoždění odezvy
< 1 sec)
Kinetické aplikace - pokrač.
Kinetické aplikace - pokrač.
= iodičnanem katalyzovaný rozklad peroxidu
vodíku na kyslík a vodu v kyselém prostředí
Formální zápis:
5 H2O2 + 2 IO3
- + 2 H+ → I2 + 5 O2 + 6 H2O (1)
5 H2O2 + I2 → 2 H+ + 2 IO3
- + 4 H2O (2)
2 H2O2 → O2 + 2 H2O (3)
Brayova – Liebhafskyho reakce
(1921 - 1931)
Kinetické aplikace - pokrač.
Mechanizmus - Ĺ. Treindl a R. M. Noyes (1993):
IO3
- + I- + 2 H+ → HIO2 + HIO (4)
HIO2 + I- + H+ → 2 HOI (5)
HIO + H2O2 → I- + H+ + O2 (aq.) + H2O (6)
HIO + I- + H+ ↔ I2 + H2O (7)
I- + H+ + H2O2 ↔ HIO + H2O (8)
Nová reakce (Treindl, Noyes) :
O2 (aq.) ↔ O2 (g) (13)
I2 ↔ 2 I• (9)
I• + O2 (aq.) ↔ IOO• (10)
IOO• ↔ IO2
• (11)
2 IO2
• + H2O → H+ + IO3
- + HIO2 (12)
Kinetické aplikace - pokrač.
Nastavené podmínky:
koncentrace [H+] 0.05 M
[IO3
-] 0.094 M
[H2O2] 0.19 M
t = 50 (±0.02) °C
nepřetržité míchání (2200 ot./min.)
SIM mód MS - sledované hmoty: O2, HIO, HIO2 a I2
Sledované vlivy:
atmosféra1 = vzduch
atmosféra2 = argon (Messer Technogas s.r.o.)
atmosféra3 = kyslík (Messer Technogas s.r.o.)
Kinetické aplikace - pokrač.
Kinetické aplikace - pokrač.
Kinetické aplikace - pokrač.
Diskuse výsledků studia B.-Ž. reakce
Nové informace
přímý důkaz přítomných druhů a pořadí jejich výskytu v roztoku
- uvolňování kyslíku (O2) předchází vzrůstu koncentrace jodu (I2)
- vzrůst koncentrace HIO a HIO2 probíhá současně v mezích chyb
měření času (?rovnováha?) mezi vývojem kyslíku a jodu
- pořadí O2, HIO2, HIO a I2 v hmotnostním spektru –
ve shodě s modelem Treindla a Noyese (4) - (12)
Ar atmosféra - výrazné, úzké píky
O2 atmosféra - vymizení oscilací
⇒ ovlivnění reakce okolní atmosférou – viz reakce (13)
Schematické znázornění interface MIMS:
Elektrochemické aplikace
Detailní zobrazení reaktoru k interface MIMS:
Elektrochemické aplikace - pokrač.
Křivky časové závislosti faradaického (a) a iontového (b)
proudu pro m/z = 44
při elektrochemické
oxidaci kyseliny
mravenčí (0,01 M);
adsorpční cela,
5 min, v = 22,3 mV s-1
Elektrochemické aplikace - pokrač.
adsorpce
Pt + HCOOH →
Pt-COOH + H+ + e-
Oxidace
HCOOH →
CO2 + H2
CO2
Křivky CV (a) a MSCV (b) (m/z = 44) křivky elektrochemické
oxidace kyseliny
mravenčí (0,01 M);
adsorpční cela, 5 min,
v = 22,3 mV s-1;
plná CV křivka
odpovídající čistému
základnímu elektrolytu
Elektrochemické aplikace - pokrač.
CO2
Závěr
Techniky MIMS, DEMS a MSCV jsou velice elegantní a
citlivé metody pro analýzu látek v roztoku a monitorování
průběhu dějů (reakce, elektrochemické děje apod.)
Úspěšnost závisí na typu membrány
Metoda je citlivá i při použití jiných typů membrán (např.
nafiony – iontová výměna => rychlá detekce stopových množství
alkalických prvků – Na+ apod.)
Knihovny spekterKnihovny spekter a identifikace la identifikace láátektek
Identifikace látky: dříve - dedukce,aplikace fragmentačních
pravidel, intuice
dnes - knihovny spekter (databanky výsledek
práce výzkumných a
vývojových týmů)
Faktor - čas
Kvadrupólový hmotnostní spektrometr a knihovna NIST
Kvadrupólový hmotnostní spektrometr
velmi rozšířený typ hmotnostního spektrometru
TRIO 1000 - software MassLab
- knihovna NIST (National Institute for Standards
and Technology)
Wiley ! EI !
Knihovna NIST
Soubory: - tabelovaná spektra (redukovaná, komprimovaná)
- strukturní vzorce
Porovnání dle: - shody polohy signálů v hmotnostním spektru
- shody relativních hodnot intenzit vůči
nejvyššímu základnímu píku ve spektru
Výsledek: - textový seznam látek spolu s parametry shody
(indexy podobnosti)
- strukturní vzorce (pokud jsou zahrnuty)
Pozn.: asociovány s knihovnou čísly CAS
(Chemical Abstracts Sequence)
- diferenční spektra
Vyhledávání referenčního spektra v knihovně NIST
Proces vyhledávání:
předběžné - tvorba a porovnání redukovaného spektra
- vážení podle hmot (násobení intenzit píků
odmocninami jejich hmot, tzv. “moment”)
=> přidání váhy slabším píkům na vyšších hmotách
- nejméně významné píky jsou odstraněny
Pozn.: lze ovlivnit manuálně
hlavní - detailní porovnání nejvíce shodných vybraných
spekter a kontrola přes zvolené filtry
- zjištění hodnot shody FOR a REV ke spektrům
- zobrazení nejvíce shodných spekter, seřazených
podle hodnot shody (MassLab - 20 položek)
Pozn.: lze ovlivnit manuálně
Hodnoty shody (fitu)
FOR (Fit vpřed) - čistota naměřeného spektra
(perfektní shoda = 1000)
Jakýkoliv pík navíc v některém z těchto dvou
spekter zredukuje hodnotu
REV (Fit vzad) - dokonalost obsažení naměřeného spektra ve
spektru knihovním
(perfektní obsažení = 1000)
Jakýkoliv pík navíc v knihovním spektru
zredukuje hodnotu
ŠŠpatnpatnáá hodnota FOR, ale vysokhodnota FOR, ale vysokáá hodnota REVhodnota REV =>=>
namnaměřěřenenéé spektrum je smspektrum je směěsnsnéé (směs knihovních spekter)
Pomocné funkce při nejednoznačném určení spektra
Proces odečtení knihovního spektra (Hitu) - u směsných spekter
Proces očištění spektra - automatický odečet pozadí
Výběr zvolené hodnoty m/z - tvorba hmotnost. chromatogramu
Uživatelské knihovny
pro nové látky nebo látky bez spektrálních údajů
pro jiný typ ionizace, než je EI (CI, desorpce laserem ap.)
cenná databáze
PPřřííklad:klad: analýza směsi DELOR 103
(SE 54, 0.1 µm, 0.25 mm x 15 m)
Celkový chromatogram a hmotnostní chromatogramy
z analýzy směsi DELOR 103:
tetra-
tri-
di-
mono-
TIC
Výsledek: Mr = 266,7 g mol-1 => C12H6,73Cl3,27
Procentové zastoupení různě chlorovaných derivátů ve
směsi Delor 103:
Výsledek srovnání spektra č. 408 se spektry z knihovny NIST:
Výsledek srovnání spektra č. 408 se spektry z knihovny NIST
(pokračování):
Knihovny spekter
Vývojový trend:
nároky na paměť
nároky na rychlost
Příčina: - vývoj metod v hmotnostní spektrometrii
- rozvoj oblastí chemického výzkumu, průmyslu atd.
Tvorba knihovny:
redukce spektra při maximálním zachování informací
(úspora času a obsah paměti)
! Spektrum knihovní a naměřené musí být srovnáno stejným způsobem !
Typy: - výběr určitého počtu nejintenzivnějších píků
(hodnocení významnosti iontů podle “momentu”)
- tvorba binárně kódovaného spektra (ano - ne)
Techniky: Biemann, PBM, SISCOM, LIANAL
tištěné verze → stará paměťová média → výkonné počítače → síť
růst
Historický přehled
Watson - zkrácený přehled o existujících knihovnách spekter
do 80 let
Charakteristika: početné, často se překrývající kompilace
referenčních hmotnostních spekter
ARCH, AROM, ASTM, ATLA, BIOL, COMA, DRUG, FORE, MSDC,
MSSS, NIDA, RACE, REGI, TRC
Současnost
Velké sbírky soukromé a obecně přístupné
Wiley Registry of Mass Spectral data
NIST/EPA/NIH Mass Spectral Data Base (dříve NBS/EPA/NIH)
NIST (National Institute for Standards and Technology, Gaithersburg MD, USA)
za podpory EPA a NIH (Environmental Protection Agency and National Institutes
of Health)
1998 - 129 tisíc vyhodnocených spekter z EI od asi 107 tisíc sloučenin
zdroje:
spektra z biomedicíny (NIH)
spektra derivátů (Ústav pro petrochemické syntézy, Moskva)
databáze Mass Lib (Chemická pojetí)
TNO těkavé látky (Chemická pojetí)
spektra léků a pro soudní účely (Georgia, Virginia, Kanada)
Obecný problém velkých databází:
kvalita spekter (mnohá bez korektury a znalosti podmínek)
spektra často přístrojově závislá (CI)
řešení: nezávislé kontroly na několika pracovištích
Další trend:
vytváření komplexních databází, využívajících nezávisle nebo
v kombinaci jejich výhod, např. GC/FTIR/MS. Jde převážně o
spojení spektrálních informací MS-IR a MS-NMR(H1, C13) =>
využití dalších spektrálních informací k úplné identifikaci látky
Existence simulačních programů
- (Mass Frontier - firma High Chem, v současnosti firma Thermo
Electron – jako součást software Excalibur)
Výhled do budoucna
počítačová síť (NIST, Wiley ap.) - výhodné např. v biochemii a
biologii
větší praktické aplikace systémů,využívajících kombinovaná
spektrální data (MS/IR případně také NMR)
knihoven spekter je celá řada
dnes dominantně využívané knihovny - NIST, Wiley
identifikace látky prostřednictvím počítačové sítě
spojení různých spektrálních informací pro úplnou identifikaci
látky (MS, IR, NMR)
využití různých metod úpravy spekter
využití programů pro simulaci spekter
Identifikace látky v knihovně je jednoznačná u známé látky
Rozhodující role připadá nadále člověku
Závěr