Pohled do historie paleontologie • Řecko Zkameněliny => povrch zalit mořem, pocházejí z jiných než dnes žijících živočichů, postupný vývoj (především Anaximandros, Milét) Titus Lucretius Carus (99-55 př. K.) Myšlenkově správné postřehy, poté až do renesance krok zpět L.d.Vinci (1452-1519) Zkameněliny => zbytky mořských živočichů žijících v místech, kde kdysi bylo moře Georgius Agricola (1494-1555) „ „De Natura Fossilium“ (1546) – zde termín fosílie, fluidum cirkulující uvnitř Země Conrad Gessner (1516-1565) „De Rerum Fossilium Lapidum et Gemmarum“, první ilustrace fosílií, nerozlišil organické zbytky od anorganických Nicolaus Stensen (1638-1686) 1666 –začalo to žralokem, „glossopetrae maiores“, odlišení organických fosílií, „De Solido intra Solidum….“(1669), geologický čas a jeho specifikum, geologie a paleontologie jako věda, dílo dlouho neznámo Diskuse o fosíliích • 17. Století, Anglie, 50 let diskuse, střety zastánců ortodoxního kreacionismu a paleontologů, ukončení diskusí, 1695 – J. Woodward: „ Essay towards a Natural History of the Earth“ => fosílie jsou zbytky předpotopních zvířat a rostlin, při potopě shrnuty do horninového materiálu podle jistého (gravitačního) pořádku. Druhy dnes neznámé mohou být objeveny jako žijící v neprobádaných oblastech (kompromis). • J. Scheuchzer (1665-1728), překlad Woodwarda do latiny, poté začíná akceptace jeho názorů, 1726 – Homo Diluvii Testis (= Andrias scheuchzeri), význam potopy jako geologického činitele Lapides figurati J. B. Beringer, Univerzita Würzburg, studentské padělky, „Lithographiae Würcenburgensis“ (1726) – konec hříček přírody a definitivní nástup uznání fosílií jako zbytků organizmů. J. B. Lamarck (1744-1829), transformismus, dědičnost získaných vlastností, „Histoire naturellle des animaux“ (1815-1822) W. Smith (1796-1839) – princip stejných zkamenělin (1796) – možnost korelace hornin Gregor Mendel (1822-1884) – formulace základních zákonitostí genetiky Deskriptivní období paleontologie T.H. Morgan (1866-1945) lokalizace genu v chromozómech Thedosius Dobshanzky, „Genetics and Origin of Species“ (1937), populační genetika, syntetická teorie evoluce, neodarwinismus Francis Crick & James Watson, struktura DNA popsána (1953) Lynn Margulis- „The Origin of Eucaryotic Cells (1970)“ • Symbiotická planeta (Margulis) • Teorie Gaii • Zdůraznění spolupráce, symbiózy • Vývoj Země osciluje kolem stavu výhodného pro život Život sám má autoregulační funkci Rozvoj paleontologických metod • Elektronová mikroskopie • Rozvoj praktické mikroskopie • Rozvoj biostratigrafie (hledání energetických zdrojů – krize, války etc.) • Rozvoj paleontologie na univerzitách a výzkumných ústavech Druhá polovina 20. století Desková tektonika J. S. Gould et N. Eldredge – přerušovaná rovnováha Paleoekologie, paleogeografie, ekostratigrafie-E. Martinsson I. Prigogine – termodynamika, obecná definice evoluce D. Raup et J. Sepkoski – vymírání, neokatastrofismus J. S. Gould – modální komplexita Kritická teorie evoluce, systémová teorie evoluce Studium bioeventů (Walliser), pánevní analýza A. S. Kauffman – chaos a řád, autonomní agens J. Flegr – zamrzlá plasticita Paleontologie jako syntetizující přírodovědný přístup, součást komplexního pohledu na svět a jeho vývoj v čase, aplikace v řadě dalších přístupů (viz Úvod do paleontologie, podzimní semestr)