Exogenní ložiska Rozdělení • Zvětralinová: rýžoviska reziduální halmyrolitická zóny supergenního obohacení • Sedimentární: klastická sedimentární chemogenní a biochemogenní organogenní sedimentární Exogenní procesy • Eroze • Transport • Sedimentace • Činnost vody, větru, ledu • Mechanické a chemické zvětrávání Zvětralinová - rýžoviska • Koncentrace inertních minerálů ve zvětralinovém plášti • Minerály se uvolňují z matečných hornin a hromadí se • Lze je získávat rýžováním • Někdy se používá označení rozsyp • Eluviální (nepřemístěná zvětralina) • Deluviální (akumulace ve svahových sedimentech) • Proluviální (akumulace při úpatí svahů) • Au (Austrálie), Pt (Ural), diamanty (JAR), pyrop (České středohoří), kassiterit (Indonésie), wolframit (Barma) Zvětralinová - reziduální • Zvětrávání silikátových nebo karbonátových hornin • Odnos Na,K, Ca, Mg a hromadění zbytku (rezidua) tvořeného hydrosilikáty, hydroxidy nebo oxidy Al, Si, Fe • Tvorba závisí na typu horniny, na klimatu (tropické klima),morfologii terénu • Mají tvar plošných pokryvů, často jen v depresích • Ve vyšších horizontech Fe, Mn, Al – málo pohyblivé • Hydrosilikáty Ni migrují v profilu níže Reziduální ložiska kaolínu • Kaolinické zvětrávání živcem bohatých hornin (rul, žul, syenitů, pegmatitů) [• ]Při slabě kyselé reakci s okolím dochází k odnosu K, Na, CA, Mg ale i SiO[2] • Karlovarsko, Plzeňsko, Znojemsko Reziduální ložiska lateritů • Tropické pásmo • Zvětrávání bazických a ultrabazických hornin • Oxo-hydroxidy Fe a vodnaté alumosilikáty Fe • Dále Ni, Cr Reziduální ložiska lateritických bauxitů [• ]Zvětrávání hornin bohatých Al2O[3] a chudých na SiO[2] • Složení z oxy-hydroxidů Al a Fe • Částečný odnos Fe v případě matečné horniny bohaté na železo Zvětralinová ložiska - halmyrolitická • Halmyrolýza: zvětrávání na dně moří a oceánů • Probíhá působením kyslíku z mořské vody • Produktem je rudý hlubinný jíl • Zvětráváním efuzív (ryolitů, andezitů) vzniká bentonit • Bentonit: hlavní složka je montmorillonit • Velká sorbční schopnost a vysoká hodnota výměny kationtů • Využití v průmyslu (odstraňováni radioaktivního odpadu) Zvětralinová ložiska – zóny supergenního nabohacení • Na ložiscích sulfidických rud • Rozlišení 3 zón supergeneze • Oxidační zóna: prosakování srážkových vod nasycených rozpuštěným CO[2] a O - od zemského povrchu k hladině PV - rozpustné produkty z rozkladu primární rudy jsou ze zóny vymývány a přenášeny do cementační zóny - v období s minimem srážek jsou vynášeny zpět vzlínající PV kde se některé komponenty uloží - opakování procesu - z oxidační zóny jsou vyneseny prvky, které v ní nemohou vytvořit nerozpustné minerály - v nejvyšší části se postupně koncentrují prvky, které tvoří akumulace oxi-hydroxidů Fe (limonitu) a tvoří klobouk, tzv. gossan • Cementační zóna: pod oxidační - trvale zvodněná proudící podzemní vodou - reakce v prostředí neutrální až slabě alkalická - redukční prostředí – reakce mezi sulfidy a roztoky z oxidační zóny - metasomatické zatlačování primárních sulfidů sekundárními - cementace • Zóna primární mineralizace Vznik Ag-rud (Příbram, Kutná Hora) Au (Zlaté Hory) U – uranová čerň Sedimentární ložiska - klastická • Sedimentace transportovaných částic • Transport vodními toky, mořskými proudy • Sedimentární rýžoviska • Ložiska přeplavených nebo převátých zvětralin • Ložiska pyroklastik Sedimentární ložiska – klastická - rýžoviska • Nahromadění těžkých minerálů • Aluviální • Plážová • Eolická • Glaciální a fluvioglaciální Sedimentární ložiska – klastická – ložiska zvětralin • Transport a třídící schopnost vodních toků, příboje nebo větru • Ložiska psefitů, psamitů, aleuritů a pelitů • Ložiska štěrku a štěrkopísků • Písků • Jílů, jílovců Sedimentární ložiska – klastická – ložiska pyroklastik • Ložiska pemzy (Itálie) • Hydraulických tufů Sedimentární ložiska – chemogenní a biochemogenní • Transport ve formě roztoků nebo suspenzí • k sedimentaci dochází změnou koncentrace, tlaku, pH, Eh • Při biochemogenním zvětrávání jsou zúčastněné také organismy • Ložiska jen v sedimentačních bazénech, kde je minimální sedimentace klastického materiálu • Ložiska evaporitů, vápenců, dolomitů, magnezitů, chemogenních rud Fe, Mn, Al, ložiska fosforitů a elementární síry Sedimentární ložiska chemogenní - evapority • Nadměrné odpařování vody – vysrážení evaporitů • Mořské, jezerní, infiltrační • Mořské:odpařování mořské vody, aridní klima • Posloupnost rozpouštění závisí na rozpustnosti minerálů Sedimentární ložiska chemogenní - evapority • Jezerní evapority: odpařování jezerní vody • Složením výrazně odlišné od mořských • Látky přinášené vodními toky, větrem apod. • Zdroj boru (Turecko, USA) • Zdroj sody, lithia, bromu, jodu • Infiltrační evapority: vznik v aridních oblastech odpařováním vzlínajících vod • Ložiska ledku NaNO[3](Atacama - Chile) Sedimentární ložiska – chemo a biochemohgenní – vápence, dolomity, magnezity • Vysrážení CaCO[3] ve vodném prostředí – snížení koncentrace CO[2] poklesem tlaku nebo zvýšením teploty nebo odjímáním organismy • Ca^2++2HCO[3]^-↔CaCO[3]+CO[2]+H2O Ložiska chemogenních rud Fe, Al, Mn • Ukládání v pořadí Al-Fe-Mn ze suspenzí bohatých na tyto prvky • Ložiska Mn rud – Nikopol (Ukrajina) • Ložiska oxidických Fe rud – Ejpovice (Barrandien) • Ložiska karbonátových Fe rud – Francie • Ložiska silikátových Fe rud – Nučice, Chrustenice (Barrandien) Sedimentární ložiska – chemo a biochemogenní - fosfority • Tvorba na šelfu a nejvyšší části kontinentálního svahu • Chladná oceánská voda se mísí s teplou • Přesycení vody fosfátem-Ca • Vysoké koncentrace fosfátu – masivní rozvoj bioty • Zbytky po organsmech tvoří základ fosforitových akumulací Ložiska elementární síry • Sedimentární akumulace v mořských lagunách za spolupůsobení organismů • Anaerobní bakterie na dně lagun redukují sírany na sulfan, který vystupuje vzhůru a při hladině oxiduje na elementární síru Sedimentární ložiska - organogenní • Ložiska kaustobiolitů uhelné i živičné řady • Ložiska organogenních vápenců • Organogenní fosfority Protokol č.5 • Vyberte jeden druh ložiska a podrobněji zpracujte včetně výčtu lokalit u nás i ve světě. • Napište rovnici pro zvětrávání živců