PŘEDNÁŠKY O PŮDĚ Zdeněk Máčka Lekce 4 Vznik a tvorba půdy 1. Pedogeneze n Pedogeneze = pochod při němž vzniká a vyvíjí se půda, pochod při kterém vznikají půdní typy. n Půdotvorné faktory → půdotvorné procesy → půdní znaky. n Genetické horizonty → půdní profil → půdní typ. 2. Půdotvorné faktory n Matečný substrát n Podnebí n Biota n Topografie n Čas n Člověk, podzemní voda Matečný substrát n Matečná hornina = horninový nebo organický předchůdce půdy. n Matečná hornina = pasivní půdotvorný faktor. n Základní skupiny matečných hornin: q skalní horniny + jejich zvětraliny q nezpevněné horniny (sypké sedimenty) q starší půdy n Vliv matečné horniny se uplatňuje: q skladbou a zrnitostí q chemizmem (obsah bází) Klasifikace matečných substrátů Taxonomický klasifikační systém půd ČR nA - Holocénní minerální sedimenty nB - Pleistocénní a předpleistocénní nezpevněné sedimenty nC - Reliktní, pohřbené sedimenty (rubifikované, kaolinitizované, feralitické) nD až F – Svahoviny nG – Organické substráty nH – Antropogenní substráty Podnebí n Klima ovlivňuje: charakter a intenzitu zvětrávání, přenos rozpustných látek (diferenciaci horizontů). n Působení klimatu na půdu: q přímé – srážky, teplota a výpar (efektivní srážky) q nepřímé – vegetace. n Humidní podnebí: dostatečné provlhčení, silné zvětrávání a přesuny látek, ochuzování povrchových, obohacování hlubších vrstev půdy. n Aridní podnebí: provlhčení nepatrné, pomalé zvětrávání, hromadění produktů zvětrávání, obohacování látkami v kapilární vodě. Vliv klimatu na hloubku regolithu Vliv klimatu na vegetaci Biota: živé organizmy n Klima, minerální síla matečného substrátu → stupeň biologické aktivity v půdě. n Živé organizmy v půdě ovlivňují: q akumulaci organické hmoty q biogeochemické zvětrávání q promíchávání půdy q koloběh prvků q stabilitu agregátů n Úloha vegetace q akumulace organické hmoty q recyklace kationtů dřevinami n Úloha živočichů q hrabaví savci, žížaly, termiti Topografie n Topografie ovlivňuje: rozdělení slunečního záření a vody. n Způsoby uplatnění reliéfu při pedogenezi: q výšková poloha q sklonitost q expozice q pohyb vody v terénu q vztahy s vegetací q vztahy s horninami Catena n Catena = posloupnost půd odlišných znaků na stejném matečném substrátu, ale v rozdílné topografické pozici na svahu od vrcholu po úpatí. Čas n Půda vyžaduje ke svému vzniku určité časové rozpětí. n Rychlost a délka zvětrávání n Chronosekvence n Stáří půdy = relativní pojem! n Půdní klimax = závěrečný vývojový stupeň půdy; půda se již v průběhu času dále nemění a je v rovnovážném stavu se stanovištěm. Podzemní voda n Podzemní voda se uplatňuje v závislosti na: q substrátu q klimatu q topografii n Podzemní voda způsobuje: q provlhčení nad hladinou podzemní vody – větší intenzita zvětrávání a vyluhování q kapilární vzlínání – obohacování o soli a koloidy, zasolování půd q zamokření – zpomalování rozkladu organických látek (rašeliny, slatiny) q redukční prostředí – vznik glejového horizontu Člověk n Způsoby působení člověka na půdu: q přímo q nepřímo – vliv na matečný substrát, reliéf, klima a vegetaci n Přeměna přirozených půd v půdy kulturní. 3. Půdotvorné procesy n Obecné půdotvorné (pedogenetické) procesy: q transformace q translokace q obohacování q ochuzování n Elementární pedogenetické procesy → dílčí půdotvorné procesy → pedogeneze. Vybrané elementární půdotvorné procesy n akumulace organických látek na půdě a pod jejím povrchem n rozklad a syntéza organických látek n rozklad a přeměna primárních minerálů n tvorba a přeměna sekundárních minerálů n tvorba a rozklad organominerálních látek n výměna iontů n fyziologický transport látek n rozpouštění, peptizace, koagulace n vzestupný, sestupný a boční pohyb iontů a koloidů n vnikání vody do půdy a její únik n vnikání tepelné energie do půdy a její únik n změny struktury a pórovitosti Vybrané dílčí půdotvorné procesy n zvětrávání (fyzikální, biogeochemické) n tvorba jílu n tvorba humusových forem (= akumulace a přeměna organických látek v půdě) n vymývání solí n hnědnutí (brunifikace) n přemisťování jílu (illimerizace) n podzolizace n glejovatění n zasolování (salinizace) n feralitizace Procesy akumulace a přeměn organických látek v půdě n Tvorba nadložního humusu n Tvorba rašelinných horizontů n Tvorba humózních horizontů Typy humusových forem n Mor (surový humus) n Moder n Mul Procesy přeměn minerálních složek půdy n Hnědnutí (brunifikace) n Feralitizace Procesy tvorby vnitřní stavby půd n Způsoby tvorby agregátových struktur v půdě: q biogenní q kryogenní q hydrogenní q chemogenní q technogenní Procesy reorganizace vnitřní stavby půd - pedoturbace n Bioturbace n Hydroturbace – vertické procesy n Kryoturbace n Technoturbace Procesy mobilizace a imobilizace látek v půdě n Vyluhování – okyselování n Desalinizace n Translokace karbonátů – dekarbonitizace n Translokace jílů – illimerizace n Translokace humusu a sesquioxidů –podzolizace Procesy přínosu látek z vnějšího prostředí a jejich akumulace v půdě n Akumulace solí - salinizace Procesy tvorby pedocementací a pedokompakcí n Pedocementace n Pedokompakce 4. Půdní profil n Půdní profil = svislý řez půdou. n Genetické půdní horizonty → půdní profil. n Diagnostické znaky půdních horizontů: q MORFOLOGICKÉ ZNAKY: n mocnost n barva n zrnitost n struktura n soudržnost n obsah humusu n obsah konkrecí q KVANTITATIVNÍ ZNAKY, např.: n obsah uhličitanů n pH Označení půdních horizontů n Hlavní půdní horizonty q O horizont (L, F, H vrstva) q A horizont q E horizont q B horizont q C horizont q R vrstva Označení půdních horizontů n Subhorizonty v rámci hlavních horizontů q např. např. Bt1 – Bt2 n Přechodné horizonty q např. A/B, B/C n Upřesnění označení hlavních horizontů q např. h = akumulace organické hmoty v minerálních horizontech, g = skvrnitost horizontu v důsledku oxidace a redukce, k = akumulace CaCO[3]