CVIČENI Z KRAJINNÉ EKOLOGIE 29. - 30.3. 2010 typologie krajin na české úrovni Mgr. Ondřej Herzán proč typy krajin cr? Potřeba implementace zásad Evropské úmluvy o krajině Sjednocení pohledu na rázovitost a pestrost naší krajiny Typologie krajinného rázu ČR - vlastnosti: + přírodní + socioekonomické + kulturněhistorické Vyhodnocení dostupných charakteristik primární, sekundární i terciární krajinné struktury relevantní charakteristiky 17 vrstev, dostupných v mapových dílech, pokrývajících celý stát d Výšková členitost georeliéfu ČR 2) Rekonstruované typy lesních porostů a přirozeného bezlesí v rámci jejich uplatnění v krajinách ČR 3) Biogeografické členění (především biochory) 4) Výjimečný reliéf ČR 5) Typy historických sídel a plužin v ČR 6) Národnostní hranice před II. světovou válkou 7) Hranice staré sídelní krajiny 8) Historické země a jejich staré sídelní útvary 9) Typy lidových staveb, typické sklony střech, používané materiály... 10) Oblasti velikostních kategorií venkovských sídel a průmyslová sídla 11) Ložiska uhlí v ČR 12) Scelené státní zemědělské velkostatky ve 20. století 13) Typy současných krajin podle způsobu využívání 14) Ochrana přírody a krajiny a stabilita společenstev 15) Památkově chráněná sídla, zóny a dominanty 16) Výjimečné krajinářské kompozice 17) Památná místa v ČR „OPOZIČNÍ HODNOTOVÉ OSY" d Nížiny - hory (vegetační stupňovitost) 2) Rovina - velehory (relativní členitost reliéfu) 3) Běžný reliéf - zcela výjimečný reliéf 4) Biogeografické podprovincie (Hercynicum, Carpaticum, Polonicum, Pannonicum) 5) Krajiny přírodě blízké - krajiny člověkem podmíněné až změněné (struktura využití ploch) 6) Úrodná starosídelní krajina - zemědělsky marginální krajina VÝSLEDNÁ TYPOLOGIE „Doba osídlení krajiny dané biogeografické podprovincie pozoruhodně koreluje s příslušnou vegetační stupňovitostí, odpovídá jí typ sídla a plužiny i lidového domu" STARÁ SÍDELNÍ KRAJINA HERCYNICA A POLONICA - krajina je nepřetržitě osídlena od neolitu - zabírá 2. vegetační stupeň Hercynika a 3. vegetační stupeň Polonika - sídelní typy vesnic jsou ve velké většině tvořeny návesními ulicovkami - pro oblast je charakteristický lidový typ českého a moravského roubeného domu - běžný je reliéf plošin a pahorkatin, charakteristické jsou měkké tvary tvořené plošinami, pánvemi a plochými i členitými pahorkatinami, - převažují drtivě zemědělské krajiny STARÁ SÍDELNÍ KRAJINA PANNONICA - krajina rovněž nepřetržitě osídlena od neolitu, - zabírá 1. a 2. vegetační stupeň Panonika a Karpatika - sídelní typy vesnic - ulicovky či silnicovky - pro oblast je typický lidový typ hliněného případně kamenného podunajského domu, - plošiny a ploché pahorkatiny, převažuje mírná modelace terénu bez výraznějších převýšení, - je tvořena převážně zemědělské Krajiny, místy lesozemědělské VRCHOLNÉ STŘEDOVĚKÁ SÍDELNÍ KRAJINA HERCYNICA - zabírá 3. a většinu 4. vegetačního stupně, - sídelní typy - návesní (a návesní ulicové) vsi - pro oblast je typický český a moravský roubený dům, v severozápadní části sem přesahuje i dům západoevropský hrázděný, v Jesenické oblasti i roubený dům slezského pomezí - oblast nepřetržitě osídlená od vrcholného středověku, tj. od 13. až 14. století - členité pahorkatiny a plochými vrchovinami, v jižních Čechách i chladnějšími rovinami pánví - lesozemědělská krajina, lesní a zemědělská VRCHOLNE STREDOVEKÁ SÍDELNÍ KRAJINA CARPATICA - tvoří ji 3. a většina 4. vegetačního stupně - jizni čast -návesní(a navesní ulicové) vesnice - od Moravské brány na sever, vesnice řadové se záhumenicovou pluzinou - pestrá skladba původních typů domů - od hliněných na jihu přes moravský roubený dům moravského Valašska po dům slezského pomezí - nepřetrzitě osídlená od vrcholného středověku, tj. od 13. a 14. století - v reliéfu plošně převládají členité pahorkatiny, - typ je tvořen v drtivé většině lesopolní krajinou, lesní a polní krajina jen enklávy POZDNE STREDOVEKÁ KRAJINA HERCYNICA - typ je tvořen krajinou Hercynika z části ve 4. a zcela v 5. vegetačním stupni -jižní část - Okrouhlice - severní část (od osy Hlinsko - Bystré na Žďársku a údolím Ohře na Karlovarsku) - lesní lánové vsi - vnitrozemí - českomoravský roubený dům, - severní příhraniční oblasti - vliv roubeného domu slezského pomezí a západoevropského domu hrázděného - joblast nepřetržitě osídlenou až od pozdního středověku, tj. od druhé poloviny 14. století a před rokem 1500 po Kr. - reliéf -ploché vrchoviny a hornatiny NOVOVEKÁ SÍDELNÍ KRAJINA HERCYNICA - typ je tvořen krajinou Hercynika z části v 5. a ve všech vyšších vegetačních stupních - řadové vsi (lesní lánové) , rozptýlené osídlení osamělých dvorců - vnější vlivy - v sv. pohořích v klasické formě roubený dům slezského pohraničí, na Krušnohorsku západoevropský dům hrázděný a na Šumavě dokonce alpský roubený dům - oblast osídlená až v novověku, tj. nejdříve od 16. století, - georeliéf - hornatiny NOVOVEKÁ SÍDELNÍ KRAJINA CARPATICA - typ je tvořen krajinou Karpatika z části ve 4. a dále ve vyšších vegetačních stupních - valašské řadové a řetězové vsi,rozptýlené osídlení - typ je z hlediska kulturních okruhů klasicky vyhraněn v roubených typech domů moravského Valašska a goralského typu na Těšínsku, - jde o oblast osídlenou až v novověku, tj. nejdříve od 16. století -georeliéf - hornatiny, nižší polohy - členité vrchoviny - především krajina lesní Mapa 1: Rámcové Typy sídelních krajin ZDROJE LOW, J., CULEK, M., HARTL, P., NOVÁK, J. (2006): Krajinné typy České republiky. Sborník 23. výroční konference Fyzickogeografické sekce ČGS - Brno 2006. Brno. LOW, J., MÍCHAL, I.: Krajinný ráz. Lesnická práce, Kostelec nad Černými lesy, 2003, 552s. ISBN 80 - 86386 - 27 - 9 + fotografie vlastní či převzaté