Environmentálně geografické praktikum Co je geografie? Geografie je všechno, co dělají geografové;-) Věda s problematickou identitou:-( Kde to je? Studuje prostorové rozmístění (distribuci) věcí Proč to tam je? Snaží se vysvětlit, proč jsou věci rozmístěné zrovna takovým způsobem A co s tím ...? Pokouší se ukázat, jak toto porozumění může přispět k řešení problémů ve světě Viz také text na www stránkách American Association of Geographers http://www.aag.org/Careers/What is geog.html Zdeněk Máčka: Environmentálně geografické praktikum 2 Geografické tradice (William Pattison) 1. Tradice prostoru Mapování prostorového uspořádání jevů 2. Tradice regionu ^^"^ Studium jednoho místa či oblasti, výzkum specifických otázek a problémů týkajících se daného regionu 3. Tradice vztahu člověk -prostředí Jakým způsobem prostředí determinuje a limituje aktivity člověka, jak člověk zpětně ovlivňuje prostředí 4. Tradice věd o Zemi (Earth Science) Akcent na fyzickou geografii (geologie, reliéf, klima, oběh vody, půda, biota [vegetace]) Zdeněk Máčka: Environmentálně geografické praktikum 1O geografických idejí, které změnily svět (Susan Hanson, 1997) RÁMCE PRO SVET 1. Idea mapy 2. Mapy počasí (synoptická mapa): využití telekomunikací pro předpovídání chování počasí 3. Geografické informační systémy SVET JAKO DOMOV ČLOVEKA 4. Lidské adaptace (policy making) 5. Klimatologie vodní bilance (water budget climatology) 6. Antropogenní změny Země SVĚT JAKO PROPOJENÁ MOZAIKA 7. Prostorová organizace a propojenost 8. Hierarchie hexagonů: teorie centrálního místa 9. Megalopole: budoucnost je tady VNÍMÁNÍ SVĚTA 10. Vědomí místa Zdeněk Máčka: Environmentálne 4 geografické praktikum Environmentálni geografie Řeší různé aspekty vztahu mezi člověkem a prostředím Integruje metody fyzické, sociální, ekonomické a regionální geografie Studium demografických, kulturních a ekonomických procesů, které vedou k nadměrné exploataci přirodnich zdrojů a produkci odpadů Řešení environmentálních problémů skrze chápání biogeochemických cyklů (oběh vody, uhlíku, dusíku, ...) a využívaných technologii, které s těmito cykly interferují Role instituci zaměřených na vztah člověka a prostředí - státní instituce, státní regulace, NGO, podnikatelské subjekty Zdeněk Máčka: Environmentálně geografické praktikum 5 Zaměření environmentálni geografie Zabývá se degradací ŽP, kvalitou globálního ŽP a životními podmínkami Využívá různé disciplíny geografie pro studium složek prostředí, lidské populace, využití země a jejich vzájemných vztahů Cílem je poznat stav životního prostředí a kvalitu života lidí a ostatních organizmů — ústředním tématem jsou způsoby využívání země, které vedou k degradaci prostředí a snižují jeho schopnost udržovat život ZNEČIŠTĚNÍ PROSTŘEDÍ Degradace prostředí v důsledku nějakého typu kontaminace Způsoby kontaminace: - cizorodé látky - nadměrné množství přirozeně se vyskytující látky Typy znečištění: akutní, chronické ENVIRONMENTÁLNÍ DISTURBANCE Fyzické narušení prostředí (odlesnění, povrchová těžba, orba, ...) VYUŽITÍ ZEMĚ (LAND USE) A TECHNOLOGIE Technologie jako pracovní nástroj a destruktivní síla zaštiťující rostoucí populaci a její spotřebu Zdeněk Máčka: Environmentálně 6 geografické praktikum Stav světové populace 20. století: snižování kvality ŽP + růst světové ekonomiky, nerovnoměrná distribuce ekonomického růstu Rozvinuté země velká spotřeba zdrojů, vysoká životní úroveň, vyspělé zdravotnictví, nízká porodnost, velká délka života, velká produkce odpadů Rozvojové země rostoucí ekonomika Deprimované země narušované ŽP a nefunkční ekonomika Rozvojové + deprimované země mají 5-ti násobnou populaci než rozvinuté země, a zároveň 15-ti násobně rychlejší populační růst Vliv člověka na ŽP je funkcí: populační hustoty, využití země, míry spotřeby, charakteru prostředí v lokálním a regionálním měřítku Zachování světového řádu - bohatí omezí svoje potřeby, chudí sníží svá očekávání Zdeněk Máčka: Environmentálně geografické praktikum 7 Výhledy do 21. století Lidská populace Životní prostředí Ekonomický růst Bi i .i Využití země 12.0 1 I 11.0 10.0 9.0 w 8.0 S 7.0 6.0 V] o 5.0 S 4.0 2.0 1.0 1950 1960 1970 I960 1990 2000 2010 2020 2030 2040 2050 — Constant Fertility — High — Low — Medium Potřebujeme prognózy: populace využití země znečištěni kvality života environmentálních změn Zdeněk Máčka: Environmentálně geografické praktikum B Koncept rozvoje Rozvoj: ekonomický růst zahrnující nahrazení jednoho typu využití země (land use) jiným, který má větší ekonomický efekt Ekonomická produktivita: výnos, který daný typ využití země přináší z 1 km2 Typy využití země si konkurují, vítězí typ s největším ekonomickým efektem Hustota land use: intenzita ekonomické aktivity nebo množství účelových zařízení (např. plocha počet zaměstnanců, počet obyvatel, spotřebovaná energie, vyprodukované odpady, ...) Zdeněk Máčka: Environmentálně geografické praktikum 9 Přirodni zdroje Sociální konstrukce „přírodních zdrojů": cokoliv se stává zdrojem, pokud to lidé z kulturních, technologických či ekonomických důvodů zdrojem učinili Klasifikace přírodních zdrojů: - přírodní statky (sensu stricto) - přírodní procesy - přírodní podmínky Klasifikace podle reprodukovatelnosti: - obnovitelné - neobnovitelné Zdeněk Máčka: Environmentálně geografické praktikum 10 Schopnost Země uživit lidstvo (koncept „carrying capacity") Biologická únosnost prostředí = počet lidí, které je Země schopná uživit Kulturní únosnost prostředí = velikost lidské populace, která je schopná žít dlouhodobě v rovnováze se svým prostředím, s přiměřenou kvalitou života a způsoby využití země, které nevedou k její degradaci Světová populace v r. 1965 - 3 mld., současnost 6 mld. Velikost udržitelné světové populace: realisté - 6 mld., optimisté - 10 až 12 mld., idealisté - 40 mld. Zdeněk Máčka: Environmentálně geografické praktikum 11 Limity růstu Kritické faktory ovlivňující stav ŽP: - velikost lidské populace - technologie - neomezená spotřeba (konzumerizmus) - způsoby využití země Nesoulad mezi nabídkou (zdroji) prostředí a lidskými potřebami a aspiracemi — redistribuce věcí (vody, potravin, technologie, lidí, ...) Pokojné a násilné vyrovnávání nesouladu mezi dostupností zdrojů a lidskou spotřebou Donella H. Meadows - Dennis L. Meadows - J0rgen Randers - William W. Behrens III (1972): The Limits to Growth Zdeněk Máčka: Environmentálne geografické praktikum 12 Naše role v globální environmentálni komunitě SPOTŘEBITEL (consumer) geografické praktikum Rostoucí environmentálni dopady lidské činnosti Uveďte 5 environmentálních problémů, podle vlastního úsudku je seřaďte podle závažnosti Několik příkladů za všechny: vodní a větrná eroze orné půdy + akcelerovaná sedimentace v nivách, kyselé deště, znečištění podzemních vod, kácení tropických lesů, neřízená urbanizace (slumy) Trendy v chudých a bohatých zemích Chudé země: růst populace + chudoba — vyčerpávání základních zdrojů (půda, les, voda); 80% světové populace spotřebovává 25% zdrojů Bohaté země: neudržitelný ekonomický růst — globální rozsah narušování ŽP; 20% světové populace spotřebovává 70 až 80% zdrojů Trvale udržitelné využívání země: klíč k environmentálnímu managementu Člověk jako součást prostředí Environmentální účetnictví = metody vyčíslení environmentálních nákladů ekonomických aktivit (znečištění, destrukce ŽP) - výroby, transportu, spotřeby a služeb Environmentální náklady musí být zakalkulovány do ceny výrobku nebo služby Účetnictví přírodních zdrojů - do měření ekonomického výkonu není započítána klesající produktivita půdy, lesů, rybích populací, degradace mokřadů, volné krajiny, . Boj s chudobou - v rozvojových zemích je třeba nejdříve odstranit chudobu, teprve poté orientovat ekonomiku k trvalé udržitelnosti Základem bude trvale udržitelné produktivní zemědělství: - vyšší produkce a příjem - zajištění vlastnictví půdy - znalost vhodného způsobu hospodaření - mezinárodní marketingová strategie Zdeněk Máčka: Environmentálně geografické praktikum Nezbytné změny ve způsobu (policy) využívání přírodních zdrojů Reforma zemědělství Udržitelné zemědělské postupy - menší výnosy, vyšší ceny — menší konkurenceschopnost Do ceny zemědělských produktů je třeba započítat cenu: eroze půdy, ztráty živin, kontaminace podzemních vod hnojivy a pesticidy PŘECHOD K TRVALE UDRŽITELNÉMU ZEMĚDĚLSTVÍ: - vývoj a zavádění udržitelných zemědělských praktik - zpočátku státní subvence, později přechod zpět k tržním mechanizmům - celosvětová standardizace nákladů a cen Efektivní využívání surovin a energie Podpora úsporných technologií (bydlení, doprava, výroba, .) Německo, Japonsko a Švédsko - od 70. let snížili o 40% spotřebu energie na jednotku produkce Ekologické daně z energie Omezení monopolního postavení velkých společností, vytvoření konkurenčního prostředí Zdeněk Máčka: Environmentálně geografické praktikum 16 Měření trvalé udržitelnosti Indikátory ŽP a trvalé udržitelnosti: kvantitativní informace, která charakterizuje určitý jev, jenž se týká ŽP nebo/a udržitelného rozvoje (vzduch, voda, biotopy, krajina, průmysl, zemědělství, dopravy, sociální sféra, ...) Indikátory jsou používány při politickém rozhodování na všech úrovních + pro informování veřejnosti Typy indikátorů: - klíčové (titulkové, headline): poskytují jednoduchou a jasnou informaci o klíčových faktorech ŽP, jsou výběrem z velkého množství témat - agregované: jediný údaj integrující řadu skutečností s cílem poskytnou celkový obraz Komise OSN pro udržitelný rozvoj (UN CSD) - soubor indikátorů udržitelného rozvoje, 58 indikátorů, uspořádány podle rámce: hnací síly - zátěž-stav - dopad-odpověď Environmental sustainability index (Yale University + Columbia University) ČR podle ESI2005 zaujímá ve světě 92. místo Jaké parametry/charakteristiky se používají pro měření sustainability? Zdeněk Máčka: Environmentálně 17 geografické praktikum Tnble 9: 2005 Environmental Sustain ability In H e i Building Blocks - Components Component Loqic Environmental Systems A country is more likely to be environmentally sustainable to the extent that its vital environmental systems are maintained at healthy levels, and to the extent to which levels are improving rather than deteriorating. Reducing Environmental Stresses A country is more likely to be environmentally sustainable if the levels of anthropogenic stress are tow enough to engender no demonstrable harm to its environmental systems. Reducing Human Vulnerability A country1 is more likely to be environmentally sustainable to the extent that people and social systems are not vulnerable to environmental disturbances that affect basic human wellbeinc; becoming less vulnerable is a sign that a society is on a track to greater sustainability. Social and Institutional Capacity A country" is more likely to be environmentally sustainable to the extent that it has in place institutions and underlying social patterns of skills, attitudes, and networks that foster effective responses to environmental chad enges. Global Stewardship A country is more likely to be environmentally sustainable if it cooperates with other countries to manage common environmental problems, and if it reduces negative transboundary environmental impacts on other countries to levels that cause no serious harm. Trie components summarize trie indicator values in 5 thematic categories 292-4M 435-46:2 H4Í.6-52.4 | B52.5-59.Í | | 58.7-75.1 Zdeněk Máčka: Environmentálně geografické praktikum 18 Zemědělství: produkce potravin, hlad a životní prostředí Kulturní vývoj světového zemědělství Mechanizace zemědělství Rostliny a zvířata živící světovou populaci: pšenice, kukuřice, rýže, brambory, kasava zvířata - 10% potravinových zdrojů Systémy zemědělské produkce: samozásobitelský (intenzivní, stěhovavé, nomádismus) komerční Hlad a podvýživa Zelená revoluce nové strategie tradičního zemědělství, biotechnologie, geneticky modifikované organizmy Zemědělství a prostředí eroze půdy, zasolení, pokles hladiny a kontaminace podzemních vod, znečištění povrchových vod Trvale udržitelné zemědělství - potřeba změny Zdeněk Máčka: Environmentálně geografické praktikum 19 Znečištění atmosféry: prostorové rozšíření, trendy a dopady Hlavní polutanty: SO2, oxidy N, CO, CO2, polétavý prach, uhlovodíky, ozón, kyselá depozice, syntetické látky, radioaktivní látky, teplo Zdroje znečištění atmosféry: automobily, elektrárny, průmyslové závody, vypalováni lesa, větrná eroze Dopady znečištění na člověka a prostředí - vliv na lidské zdraví: polétavý prach, CO, troposférický Znečištění vod: prostorové rozšíření, trendy a dopady Zdroje a šíření znečištění povrchových vod: bodové + plošné zdroje znečištění vody ve venkovské <-> městské krajině odtok srážkové vody (first flush-flow, 10-20 mm) - znečištění ze zemědělství (pesticidy) - eroze půdy - spad z atmosféry Znečištění podzemních vod: nebezpečné odpady - pevný odpad - pesticidy a umělá hnojiva průsaky ze septiků - produktovody Recipienty znečištění (sinks) = části hydrologického cyklu se zpomaleným oběhem vody (půda, jezera, pobřežní vody); recipientem jsou rovněž živé organizmy včetně lidí Technologie pro čištění odpadních vod: primární a sekundární čištění; chemické a vegetační (kořenové) ČOV Zdeněk Máčka: Environmentálně geografické praktikum 21 Půda a krajina: pedogeneze, využívání a degradace Topografická predispozice způsobu využívání země Vztahy půda <-> land use <-> prostředí (pedogenetické režimy): vlhké tropy, pouště a stepi, lesy středních šířek, tundra, mokřady, poříční nivy, orná půda Eroze půdy: ron, stržová eroze Environmentální dopady půdní eroze: snížení úrodnosti půdy, fragmentace krajiny, akcelerovaná sedimentace, znečištění povrchových vod Rozšiřování plochy obdělávané půdy: - marginální půda - pěstování plodin je úspěšné pouze okolo 50% času - submarginální půda - méně než V£ let přináší úspěch s pěstováním plodin (neplodné roky jsou způsobeny suchem, povodněmi či chladem) Zdeněk Máčka: Environmentálně geografické praktikum 22 Biodiverzita: trendy, hrozby a ochrana speciace <-> extinkce (pseudoextinkce, pravá extinkce) Trvání druhu zpravidla v intervalu 0,5 - 1 mil. let Procesy speciace: geografická izolace + polyploidizace (méně častá, omezena hlavně na rostliny) Inventarizace druhů (součty, odhady) a trendy extinkce Geografická biodiverzita - ostrovní biogeografie, biotop (habitát) země a ztráta biotopů, ekologická nika Ohrožené druhy organizmů, druhová ochrana využití Způsoby ochrany biodiverzity: ochrana biotopů (územní ochrana) - síť ZCHÚ; poučení z krajinné ekologie (prostorové rozšíření, propojenost a poloha biotopů ve vztahu k diverzitě rostlin a živočichů); budování ekologických sítí (biocentra a biokoridory), ÚSES Zdeněk Máčka: Environmentálně geografické praktikum 23 Komise Brundtlandové - Naše společná budoucnost Rezoluce Valného shromáždění OSN A/RES/38/161 z roku 1983: Process of preparation of the Environmental Perspective to the Year 2000 and Beyond I World Commission on Environment and Development (WCED) = Brundtland Commission I Our Common Future / Naše společná budoucnost = Brundtland Report (1987) I UN Conference on Environment and Development (EARTH SUMMIT), Rio de Janeiro 1992 I Agenda 21 + Rio Declaration / deklarace z Ria I Commission on Sustainable Development (CSD), prosinec 1992 Zdeněk Máčka: Environmentálně 24 geografické praktikum Strategie udržitelného rozvoje ČR (SUR ČR) Rada vlády pro udržitelný rozvoj + ministr životního prostředí Cíle: - určit hrozby - sociální, ekonomické a environmentální - pro další vývoj ČR - najít cesty a nástroje, jak se těmto hrozbám vyhnout Prioritní osy: - populace, člověk a zdraví - ekonomika a inovace - rozvoj území - krajina, ekosystémy a biologická rozmanitost - stabilní a bezpečná společnost Místní agenda 21 AGENDA 21 = dokument OSN, program pro 21. stol., ukazuje cestu k udržitelnému rozvoji na naší planetě (Summit Země, Rio de Janeiro, 1992) MÍSTNÍ AGENDA 21 (MA21) = nástroj pro uplatnění principů udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni v praxi Zdeněk Máčka: Environmentálně geografické praktikum 25