HISTORICKÉ STAVEBNÍ SLOHY A JEJICH PROJEVY V LIDOVÉ ARCHITEKTUŘE Pár námětů a obrázků k inspiraci... Mgr. Ondřej Herzán rozdelení stavebních slohu ROMÁNSKY SLOH (10. - 12. stol.) GOTIKA (12. - 14. stol.) RENESANCE (14. - 16. stol.) BAROKO + ROKOKO (16./17. - 18. stol.) KLASICISMUS + EMPÍR (17. stol. - poč. 19. stol.) NOVORENESANCE + NOVOGOTIKA... (19. stol.) SECESE (19./20. stol.) KUBISMUS, RONDOKUBISMUS (1910 - 1920) KONSTRUKTIVISMUS (1. pol. 20. stol.) FUNKCIONALISMUS (1. pol. 20. stol.) MINIMALISMUS (80. léta 20. století) románsky sloh, gotika „...románský dóm a gotická katedrála jsou produkty stavební vůle, zaměřené mimo tento svět a pozemský život. Lidé středověku neznají přírodu. Je jim cizí, nepřátelská, hříšná a do značné míry nepřístupná..." „...odpuzován nepřátelskou mocí přírody, vytváří si gotický člověk umělé kraje a ráje." K. Teige, 1947 1 Panské tribunové neboli emporové kostely, většinou jedno-lodni, nesou název podle toho, Je byly vlastnictvím feudálního pána. Ve věži nebo v západní Části lodi měly zvýšenou tribunu čili emporu, na níž se pán s rodinou, oddělen od poddaných, účastnil bohoslužeb. Přicházel na ni chodbou z 1. patra obytného stavení přilehlého dvorce. 9 3 Baziliku charakterizuje lichý počet 4 ústupkový portál lodi, z nichž střední je vyžáí a přímo i boků osvětlená tzv. bazilikálními okny. Bazilika má někdy před kněžištěm příčnou lod (půdorys tvoří křížj a pod nim po-lozapušténou, na sloupy klenutou kryptu. O fi Kromě úzkých okének s oboustranné rozevřenými špa-letami se u věží, sálů ŕi v klášterních ambitech užívalo sdružených podvojných, potrojných nebo víceo-sých oken. 6 sdružené (potrojné)okno 7 zd'v° románský klášter 76 1 jednoduchý opěrný systém Gotické kostelní stavby jsou štíhle a jejich variíkalitu — směřování vzhůru zdůrazňuji mnohoboký závěr presbyteria (kněžiště), opěrné pilíře a vysoká úzkň okna s kružbami. ® 1, 3, 4 Lomený gotický oblouk umožňuje — °" proti románskému půlkruhovému - konstruovat stejně vysoké klenby nad různou šířkou prostoru. Jejich tlaky směřuji také více dolů. Kamenná klenební žebra do- -I vElíEq kaplI KOLEM WrfBU I 2 katedrální dispozice bez opěrného systému 3 katedrálníopérny systém 4 schéma gotického a románskeho klenebního systému volují klenout tenčía lehčí klenby a svádějí jejích tlaky dourťl-tých míst, kde ]e zachycují opěrné pilíře Zdi mohou být proto slabil a okenní otvory větší. © 5, 6, 7 0-kenní kružby, obrazce klenebních žeber, oblouky í ostatní detaily, v rané gotice jednoduché, nabývají ve vrcholné gotice na rozmanitosti avpozd-ní gotice dosahují někdy až přemíry bohatosti tvarů. 5,6,7 okenní kružby SINOVĚ TROJLODI ŕlU STÉJKOlODl (HAlll 8 základní prostorové typy gotických kostelů 5 typy gotických štítu NASOL? Nl DELOVÍ 6 schéma městského gotického opevnění KňPlTULHl SlŇ - Sll™4ř0,s,í SEHOiNiKO y gotický klášter RENESANCE „...na úsvitu renesance je rozevřena clona mezi člověkem a přírodou..." K. Teige, 1947 „...v této době došlo k prvnímu otevření intravilánu..." J. Lôw, 2003 m' r Lid líi 1 věž s arkádovým ochozem 2 zámek - novověké sídlo šlechty 3 věž v horní části osmiboká 1 Novým sídlem Šlechty jsou zámky, již ne-opevněné, i když někdy obehnané příkopem. V nejčlstší podobě bývají po [Mlskem vzoru čtyřkříd-lé s uzavřeným nádvořím s arkádami na 1-3 stranách a někdy s nárožními vě-zicemi. • 3 V renesančních arkádách se podie zásad starorímske architektury užívá tzv. nadřazenosti řádů: od nejjednoduä-sích a nejhmolněj-Ěích sloupů (nebo i 4 arkády na sloupech a pilířích, 1IVÍÍ H M NAOYQtt OflH*tEH lODilli-OTtVftENĚ CHODBY pilířů) v přízemi k stále Štíhlejším a o-zdobnějsim v patrech-• 7 Technika sgrafita spočívá v užití dvouvrsivé omítky, jejíž svrchní (světlá) vrstva se za vlhka pro Sk rabuj e na spodní (tmavou) zaschlou vrstvu. • H Měšťanské domy, slavené nebo přestavované po požárech celých měst, vrchol! štíty nebo atikami, jsou označené domovními znameními a pokryté sgrafitem nebo malbou. 5 sdružena okna 6 mříž 7 sgrafito BAROKO + ROKOKO .....barokní sloh se přestal zajímat pouze o stavby. Od koncepcí velkých areálů přešel až ke komponování krajiny..." J. Lów, 2003 V rane barokních .čelích stejně jako ůdorysech převlá-í přímky, pravoú-si a poměrná otnost. Teprve tzv. ía micky vrc holba rok užívá v ■ysech i půdoryli křivek a prosto-se skládají jakoby rostupů válců a ji-;h těles. © a Kasu-é okno je tak po-snováno pro polnost s tvarem ba-:ního kněžského látu čili kasule, .. Barokní gotika je íběžná s vrchol- ným barokem první třetiny 16. stol. a kromě nevelkého počtu novostaveb se uplatňuje při obnově velkých stredovekých klášterních kostelů. Architekti, kteří ji vytvářejí, se však gotickými prvky pouze inspirují, nekopírují je, i když užívají lomeného oblouku, čiperných pilířů, okenních kružeb a boha-lýcli obrazců klenebních žeber, od skutečné gotiky však odlišných. 3 strohý pravoúhlý půdorys rané barokního kostela 5 křivkami tvořený půdorys vrcholně barokního kostela 6 raný barok 7 maskaron - maska 8 vrcholný barok 1 Raně barokní zámky užívají (stejně jako v renesanci! italské uzavřené ětyř-křícUé dispozice se středním dvorem. Ve vrcholném baroku ji vystřidává francouzská otevřená „podko-vová" dispozice s předloženým čestným dvorem. © 2, 3 Pro barok je charakteristická souměrnost (symetrie) jak v řešení průčelí, tak celých dispozic zámků [na něž navazují napr. dlouhé aleje) nebo geometrických půdorysů francouzských zahrad s hvězdicemi cest. » 6 V baroku se moderními fortifikacemi neopev-ňují již všechna města, ale pouze vybraný počet měst strategicky rozložených, která se mění v pevností. Mohutné sypané hradby s bastiony a volně v příkopě stojícími nižšími ravcli-ny jsou zevně obezděné kamennou zdí a lícované cihlami. 4 raně barokní zahrada francouzského typu /NIMOlŇ.,; NELPftilEU KRTI 1 kupole 6 schéma barokního opevněn! KLASICISMUS + EMPIR „...vznikaly spory mezi dosavadním formálně geometrickým a nově se etablujícím krajinářským pojetím, kdy okolí důležitých budov se upravuje formálně geometricky a širší okolí volnou krajinářskou kompozicí..." K. Kuča, 1989 1, 3 Empír |ako první přebírá z řecké antické architektury nej-starší sloh — dórský rád, alt! užívá laké i-onského řádu. Sloupová průčelí, odvozc-ná z řeckých chrámů a stavěná u zámků, šlechtických hrobek apod., sp na domech a kostelech zjednodušuji a kladl s nízkým štítem nesou místo volných sloupů pilastry (podobají se plochým pilířům |. » Z, 4 Přť/emní domy venkovských měste- íuk dostavuji fnleSná atiková piiira, klerá mají pOUZfl střední okno [do půdy] sku-IttčnO, uslalni jsou slepá. ® fl, !) límpíro-vé ná]emni domy, iritované piM příliv o-byv.-itel do měst po /.rušení nevolnictví, isoii Šířkové, s dvorními křídly a do dvora se obracejí pavlačemi, končícími vždy společným záchodem. Z pavlíiče se také přímo VKtunufs do po-mftrnfl dobře osvětlených bytu. 1 sloupové průčelí ve formách dórskeho řádu, převzatého z antického řecka feston s mašlemi 6 železná zábradlí empirových schodišť, pavlačí a balkónů 8 nájemní dům se střechou 9 dvorní strana pavlačového souběžnou s průčelím nájemního domu 5^687491189705 NOVORENESANCE + NOVOGOTIKA... .....sentimentální romantismus...nachází vzory zejména v anglické tudorské gotice, která inspiruje celou Evropu..." J. Lôw, 2003 !-"*~N 1850 1910 1 novo románský klášter s bazilikou. praha-smíchov Historismus v architektuře je obciobím vědomého a záměrného napodobovaní (nikoliv kopírování! historických slohu z minulosti, a to i z mi-močeských oblastí. « 1, 3a, b Novoromán- . ské neboli pseudoro-manské slavby bývají složitější a ozdobnější než české stavby románské. Jsou často slaveny z cihel a omítány. • 2, 3d, e Podobně je tomu také u novogotických neboli pseudogotických 2 novogoticky dum s arkýřem staveb. Na začátku 20. století se napr, kružby v n^dedveř-ních světlicích skládaly z prefabrikátů [3C(. • 4 Při obnově památek převládl purismus (z latinského purus — čistýj,směr, který zbavoval opravované stavby všech mladšich slohových doplňků a uváděl je do „čisté" podoby prvotního slohu. Odstraněné hodnotné částí však často nahrazoval smyslenými tvary. 1 pilastr 2 novorenesance, národní divadlo praha Historismus v architektuře kromě obou středověkých slohů napodoboval i evropské slohy novověké. • 2, 5a. b Severoitalsky zaměřená novore-nesance neboli pseu-dorenesance užívala kamenných nebo kámen napodobujících průčelí s vysokými kanelovanými (žlábkovanými) sloupy, arkádami a kuželovými balustrádami pod okny a v atikách. • 4,5c Směr české novorene- 3 sloup 4 česká novorenesance, radnice kolín šance čerpal z domácích vzorů. Omítaná průčelí s arkýři a ozdobnými štíty pokrývají Sgrafita a malby. • 6, 4d, e Novoba-rok neboli pseudoba-rok kromě ornamentiky ve Stuku a v mřížích sáhl k prejzo-vým mansardovým střechám s vikýři a kupolím, ale i k sirkovým dispozicím s napodobením Čestného dvora. V dotyku se secesí se objevují již i trojdílná okna. 90 72 SECESE „...secesi ...se ještě na pomezí 19. a 20. století povedlo „vnutit" svůj umělecký řád všem projevům a věcem moderního života..." J. Pijoan, 1991 1 obecní dům praha '1 n 1 Secesní, zejména reprezentační architektury dotvářejí sochařská a malířská (lila, štukatury, mozaiky, zlaceni, obklady z mramoru, ušlechtilých dřev, kované prvky a barevná a leptaná sklav jediný stylový celok, • 2,3,4,5 Secese měla býl východiskem z krize, v oH searchi-lektura octla v období histurlsmu. Řešení se spatřovalo v nové ornamenlice: k té pat- 2, 3, 4,5 typické secesní prvky XBUÍNÍCE ň SVI5LE Liti v řf kouřová křivka, naturalistické listy, lidské masky, motivy kruhů a svislých lišt 1 výžlábkú_«6,7 Dalším prvkem jsou netradiční tvary štítů umisťovaných nad částí nesouměrně řešených průčelí (typické je segmentové zakončeni štítu mezi dvěma postranními pilířkyj. Obliby došel motiv kruhu nebo jeho části — u štítů, oken i v členění fasády. 6 domovní štíty r 771 ■jo ■ m m : lapil 71 1 hlavní nádraží praha 1 Do průčelí velkých veřejných secesních budov, jako nádraží, divadel a trínic, se vkládala rozměrná, obloukem ukončená okna. Typické jsou segmentové nebo tu-poúhlé štíty mezidvě-ina piUHty nebo véži-cemi, • 2, i Tvarové pestrosti se doslalo portálům, ale i samotným dvtJřím, kčůsií vyřezávaným a proskleným, plným ladných křivek. Výměna lakových dveří za 2 vstup do domu íádnl typizované je ochuzením celého průčelí. Kruh nebo jeho část so sluly výchozím tvarem pro celé portály, nade-dveřnl svetlíky, nebo alespoň jejich orámování v členení fasád. • 3 Kruh také ovlivnil ivary oken. (iná okna s neobvyklým vnitrním dělením mají nezaměnitelné geometrická orámování, nebo je provází bohatý rostlinný Stuk. 3 okna 7 domovní průčelí 4 domovní dvere a portály 68 MiO 1 moderna, vila j. kotěry praha 1, 4a Dříve než nejbo-hatší secesní stavby vznikla v reakci na přemíru ornamentiky českä moderna Jednoduchých geometrických tvaru se střídáním omítaných a cihlových ploch a s rovnými střechami » 2, 4b Kubismus proti strohosti moderny postavil plas U tiká průčelí promode-lovaná krystalickými tvary a motivy jehlanu a krychli (krychle latinsky cu-bus, vyslov kubus — odtud název slohu ]. • 3, 4c Poválečný dekorativismus nebo obloučkový sloh čilí sloh Legiobanky se dnes ;■■ ivii/.ujii/.ii(Uil SI vývojový stupeň kubismu — rondoku-blsmus (rond — okrouhlý • 5 Funkcionalismus se zaměřil na funkci a účelnost budov, a protože Jeho strohé geometrické! tvary jsou dané železobetonovou konstrukcí, býval označován i jako konstruktivismus. 5 funkcionalismus, veletržní palác (nar. galerie) KUBISMUS + RONDOKUBISMUS „...kde byla u kubismu „krychle", tam byl u rondokubismu „oblouk..." P. Škranc, 2004 KONSTRUKTIVISMUS „...prostředky, které konstruktivisté používali, zahrnují kovy, dráty, umělou hmotu..." http://www.artmuseum.cz FUNKCIONALISMUS MINIMALISMUS