Výsledky cvičení: Stanovení osmotického a vodního potenciálu rostlin HRANIČNÍ PLAZMOLÝZA Allium cepa molární koncentrace sacharózy (mol l-1) 0 0.1 0.2 0.3 0.4 0.5 0.6 0.7 0.8 opakování % plazmolyzovaných buněk 1 0 0 0 10 50 100 100 100 100 2 0 0 0 5 80 100 100 100 100 3 0 0 0 10 50 100 100 100 100 4 0 0 2 10 100 100 100 100 100 5 0 0 0 20 100 100 100 100 100 6 0 0 0 5 50 100 100 100 100 7 0 0 0 0 60 100 100 100 100 8 0 0 0 10 60 100 100 100 100 9 0 0 0 30 100 100 100 100 100 Elodea canadensis molární koncentrace sacharózy (mol l-1) 0 0.1 0.2 0.3 0.4 0.5 0.6 0.7 0.8 opakování % plazmolyzovaných buněk 1 0 0 10 60 100 100 100 100 100 2 0 0 30 100 100 100 100 100 100 3 0 0 0 50 100 100 100 100 100 4 0 0 20 80 100 100 100 100 100 5 0 0 0 50 100 100 100 100 100 6 0 0 10 70 100 100 100 100 100 7 0 0 10 90 100 100 100 100 100 "Pro každý rostlinný druh zvlášť vytvořte jeden XY graf (osa x - molární koncentrace inkubačního roztoku, osa y - naměřená data, tj. procenta plazmolyzovaných buněk.)" "V každém grafu odečtěte koncentraci, odpovídající 50 % plazmolyzovaných buněk z jejich celkového počtu." Takto získané hodnoty dosaďte do rovnice pro výpočet osmotického potenciálu; měření probíhalo při průměrné teplotě 23 ºC. Vypočtenou hodnotu osmotického potenciálu obou rostlinných druhů vyjádřete v MPa. REFRAKTOMETRIE molární koncentrace sacharózy (mol l-1) 0.1 0.2 0.3 0.4 0.5 0.6 0.7 0.8 Opakování 1: kalibrace (kontrola) 4.7 7.9 11.2 14.2 17.1 20.2 23.2 25.5 + Solanum tuberosum 5.5 8.5 10.7 12.4 14 15.5 17.6 19 Opakování 2: kalibrace (kontrola) 4.5 7.8 11 14.1 17.1 20.2 23.2 25.6 + Solanum tuberosum 5.5 8.3 10.8 12.4 14.2 15.8 17.6 19.1 "Vytvořte jeden XY graf pro data z obou měření - opakování (osa x - molární koncentrace inkubačního roztoku, osa y - procentická koncentrace inkubačního roztoku bez ( 1. řada) nebo s pletivem lilku bramboru (2. řada dat)." "Help: data přeskládejte (Kopírovat - Vložit jinak - hodnoty, transponovat) a graf vytvořte tak, jak ukazuje ilustrativní obrázek na následujícím listu (""ukázka grafu"")" "V grafu proložte a) naměřenými kalibračními hodnotami přímku neprocházející počátkem); b) vlastními měřeními polynom 2. stupně, nebo přímku. Odečtem z grafu (popř. pomocí regresních rovnic, pokud to zvládnete; průsečík: hodnota závislé proměnné (y) obou rovnic je stejná) zjistěte izotonickou koncentraci osmotika - odpovídá pozici průsečíku." Takto získanou hodnotu dosaďte do rovnice pro výpočet osmotického potenciálu; měření probíhalo při teplotě 23 ºC. Vypočtenou hodnotu osmotického potenciálu vyjádřete v MPa. TLAKOVÁ METODA Nezalitá rostlina Zalitá rostlina "Nezalitá rostlina, list 10 min odřízlý" 1. list 2. list 1. list 2. list 1. list 2. list tlak (bar) Skupina A 6 5.5 4.5 4.5 7 7 Skupina B 6.5 6 4 5 7.5 8 vodní potenciál (MPa) Skupina A Skupina B Průměrné hodnoty Převeďte získanou tlakovou hodnotu (v barech) na hodnotu vodního potenciálu (v MPa; pozor na znaménko!!!). Vypočtěte průměrné hodnoty ze čtyř opakování. Vypočtěte průměr z opakování pro listy muškátu s různým ovlivněním. Závěrečné shrnující úkoly: "1. Porovnejte Allium cepa, Elodea canadensis a Solanum tuberosum z hlediska hodnot jejich osmotického potenciálu." "2. Diskutujte, zda jste metodou hraniční plazmolýzy a metodou refraktometrickou měřili vodní potenciál rostlinných pletiv, nebo pouze osmotický potenciál - tedy jednu z komponent vodního potenciálu." "3. Do jaké výšky rostliny (pouze hypotetická situace) by samotný vámi zjištěný osmotický potenciál rostlinných pletiv byl schopen zabezpečit transport vody; jinými slovy, jakou výšku vodního sloupce by byl schopen vytlačit tlak rovný záporné hodnotě vámi stanoveného osmotického potenciálu? (Uveďte na příkladu jedné, vámi vybrané hodnoty osmotického potenciálu. Pozor na jednotky!)" Potřebujete znát vztahy mezi tlakovými jednotkami? Pak buď koukněte na web nebo klikněte přímo sem. Potřebujete znát vztah mezi tlakem a výškou vodního sloupce? Přečtěte si str. 4 a 9 ve skriptech! ##### Sheet/List 3 ##### Ivanovova gravimetrická metoda stanovení transpirace Hmotnost listů (mg) v čase (min) LA Druh 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 (cm2) Zea mays 409 399 397 384 382 376 372 370 365 359 359 357 353 26.6 Vicia faba 627 591 554 527 505 483 467 450 436 424 410 403 393 18.5 Beta vulgaris 896 871 831 795 771 741 720 699 688 679 667 657 650 47.9 Pelargonium zonale 502 501 491 479 465 455 450 433 427 425 420 418 417 74.4 Ficus elastica 325 319 316 313 312 311 310 308 307 307 305 303 302 87.2 Helianthus annuus 804 760 718 687 664 633 614 593 575 563 546 534 521 20.1 Výsledky zpracujte do následující tabulky: Rychlost transpirace (g H2O m-2 hod-1) v jednotlivých pětiminutových intervalech Druh 0-5 5-10 10-15 15-20 20-25 25-30 30-35 35-40 40-45 45-50 50-55 55-60 průměr Zea mays Vicia faba Beta vulgaris Pelargonium zonale Ficus elastica Helianthus annuus "1. Vyneste časový průběh rychlosti transpirace všech šesti druhů do jednoho spojnicového grafu (osa x - jednotlivé pětiminutové intervaly [min], osa y - rychlost transpirace jednotlivých druhů [g (H2O).m-2.h-1], hodnoty naměřené pro jednotlivé druhy rostlin jsou jednotlivými řadami dat)." "2. Vytvořte sloupcový graf porovnávající průměrnou rychlost transpirace jednotlivých druhů (osa x - jednotlivé druhy rostlin, osa y - průměrná rychlost transpirace jednotlivých druhů [g (H2O).m-2.h-1]. (Help: názvy rostlin a průměrné hodnoty jejich rychlosti transpirace si nakopírujte do pomocné tabulky a před vytvořením grafu je seřaďte podle velikosti rychlosti transpirace - jedno zda vzestupně či sestupně)." ##### Sheet/List 4 ##### Stanovení rychlosti transpirace intaktních rostlin gravimetricky "Šedé buňky označují rostliny inkubované v příslušném časovém intervalu ve tmě, bílé buňky pak inkubaci na světle." Hmotnost rostlin (g) v čase (min) LA Druh/čas (min) 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 (cm2) Zea mays 1 150.72 150.70 150.69 150.67 150.66 150.65 150.65 150.65 150.65 150.64 150.64 36.55 Zea mays 2 145.82 145.79 145.78 145.76 145.75 145.73 145.72 145.72 145.71 145.70 145.70 34.18 Zea mays 3 154.53 154.48 154.44 154.41 154.38 154.36 154.35 154.33 154.32 154.32 154.31 45.12 Zea mays 4 157.80 157.78 157.74 157.72 157.69 157.68 157.65 157.64 157.63 157.63 157.62 52.45 Zea mays 5 158.88 158.87 158.86 158.85 158.83 158.82 158.82 158.82 158.82 158.81 158.81 47.74 Zea mays 6 167.83 167.82 167.81 167.81 167.80 167.79 167.79 167.78 167.78 167.76 167.74 33.51 Zea mays 7 160.56 160.56 160.54 160.54 160.53 160.51 160.48 160.46 160.44 160.42 160.41 56.27 Zea mays 8 158.56 158.56 158.55 158.54 158.54 158.52 158.47 158.42 158.38 158.33 158.29 47.9 Zea mays 9 164.76 164.71 164.66 164.65 164.64 164.60 164.55 164.50 164.47 164.42 164.38 59.84 Zea mays 10 160.28 160.26 160.24 160.23 160.22 160.20 160.17 160.15 160.12 160.09 160.06 41.08 Intenzita transpirace (g H2O m-2 hod-1) Průměr Druh 0-5 5-10 10-15 15-20 20-25 25-30 30-35 35-40 40-45 45-50 Zea mays 1 Zea mays 2 Zea mays 3 Zea mays 4 Zea mays 5 Zea mays 6 Zea mays 7 Zea mays 8 Zea mays 9 Zea mays 10 1. Vypočtěte rychlost transpirace pro jednotlivé rostliny kukuřice a průměr rostlin inkubovaných na světle/ve tmě (doplňte spodní tabulku). "2. Vysvětlete, proč se liší rychlost transpirace u rostlin inkubovaných na světle a ve tmě." 3. Porovnejte naměřené hodnoty rychlosti transpirace kukuřice stanovené touto metodou a metodou Ivanovovou. ##### Sheet/List 5 ##### Mikroreliéfová metoda - stanovení počtu průduchů na jednotku listové plochy Opakování počet průduchů - počet zorných polí - průměr zorného pole (d) Zea mays Vicia faba Pelargonium zonale Svrchní strana listu Spodní strana listu Svrchní strana listu Spodní strana listu Svrchní strana listu Spodní strana listu průduchy zorná pole d (mm) průduchů.cm-2 průduchy zorná pole d (mm) průduchů.cm-2 průduchy zorná pole d (mm) průduchů.cm-2 průduchy zorná pole d (mm) průduchů.cm-2 průduchy zorná pole d (mm) průduchů.cm-2 průduchy zorná pole d (mm) průduchů.cm-2 1 107 32 0.3 104 19 0.3 106 15 0.3 101 13 0.3 0 136 2 1.2 2 105 3 1.2 136 2 1.2 102 20 0.3 121 2 1.2 0 112 4 1.2 3 105 2 1.2 133 2 1.2 100 17 0.3 103 15 0.3 0 105 3 1.2 4 108 2 1.2 120 2 1.2 108 16 0.3 100 14 0.3 0 121 3 1.2 5 121 3 1.2 144 3 1.2 104 19 0.3 113 17 0.3 0 113 4 1.2 6 3 1 0.3 105 19 0.3 109 13 0.3 127 11 0.3 0 103 21 0.3 7 4 1 0.3 104 14 0.3 102 12 0.3 0 8 103 33 0.3 0 Průměr Opakování počet průduchů - počet zorných polí - průměr zorného pole (R) Helianthus annuus Beta vulgaris Ficus elatica Svrchní strana listu Spodní strana listu Svrchní strana listu Spodní strana listu Svrchní strana listu Spodní strana listu průduchy zorná pole d (mm) průduchů.cm-2 průduchy zorná pole d (mm) průduchů.cm-2 průduchy zorná pole d (mm) průduchů.cm-2 průduchy zorná pole d (mm) průduchů.cm-2 průduchy zorná pole d (mm) průduchů.cm-2 průduchy zorná pole d (mm) průduchů.cm-2 1 101 12 0.3 105 10 0.3 104 12 0.3 103 10 0.3 0 100 10 0.3 2 133 2 1.2 156 2 1.2 111 10 0.3 143 6 0.3 0 112 9 1.2 3 107 13 0.3 103 9 0.3 113 2 1.2 155 2 1.2 0 130 1 1.2 4 110 12 0.3 110 2 1.2 102 13 0.3 110 10 0.3 0 105 10 0.3 5 130 10 0.3 146 11 0.3 106 11 0.3 135 2 1.2 0 100 9 0.3 6 100 14 0.3 103 11 0.3 111 10 0.3 143 6 1.2 0 112 9 0.3 7 109 13 0.3 100 12 0.3 105 9 0.3 102 8 0.3 0 8 107 10 0.3 105 8 0.3 0 9 0 Průměr Sumární výsledky Rostlinný druh Počet průduchů na 1 cm2 plochy listu svrchní strana spodní strana Zea mays Vicia faba Pelargonium zonale "Helianthus annuus," Beta vulgaris Ficus elastica Úkoly ke cvičení: 1. Doplňte obě tabulky a porovnejte jednotlivé druhy rostlin z hlediska počtu a lokalizaci průduchů na jednotku listové plochy. 2. Porovnejte počet průduchů na jednotku listové plochy na adaxiální a abaxiální straně listu. 3. Koreluje celkový počet průduchů na jednotku listové plochy s rychlostmi transpirace zjištěnými gravimetricky (Ivanovova metoda) pro jednotlivé rostlinné druhy? ##### Sheet/List 6 ##### Změny pH živného roztoku v průběhu příjmu různých forem N Nádobka č. Rostlinný druh Forma N Výchozí pH Konečné pH výchozí c H+ (mol.l-1) konečná c H+ (mol.l-1) změna c NO3-/NH4+ (μmol.l-1) průměrná změna c NO3-/NH4+ (μmol.l-1) 1 Zea mays NH4+ 5.60 4.15 2 Zea mays NH4+ 5.60 4.01 3 Zea mays NH4+ 5.60 3.73 4 Zea mays NO3- 5.41 5.86 5 Zea mays NO3- 5.41 5.49 6 Zea mays NO3- 5.41 5.48 7 Helianthus annuus NH4+ 5.60 3.78 8 Helianthus annuus NH4+ 5.60 3.78 9 Helianthus annuus NH4+ 5.60 3.75 10 Helianthus annuus NO3- 5.41 3.72 11 Helianthus annuus NO3- 5.41 3.79 12 Helianthus annuus NO3- 5.41 3.99 Vyplňte si také následující tabulku (pro pochopení výpočtů - proč nemůžete počítat rozdíl koncentrací přímo z rozdílu hodnot pH!) Výchozí pH Konečné pH 3 4 rozdíl pH 1 koncentrace H+ (mol.l-1) rozdíl koncentrací H+ (mol.l-1) Výchozí pH Konečné pH 5 6 rozdíl pH 1 koncentrace H+ (mol.l-1) rozdíl koncentrací H+ (mol.l-1) Úkoly ke cvičení: "1. Vypočtěte (doplňte do výše uvedené tabulky), jaké změně koncentrace NO3-, popř. NH4+, odpovídají změny pH roztoků oproti výchozímu stavu pro jednotlivé rostlinné druhy. Pro výpočet předpokládejte, že změny pH byly způsobeny pouze příjmem dusíkatých iontů, dále že jeden přijatý amonný kationt způsobí obohacení živného roztoku o jeden proton, popřípadě že jeden přijatý nitrátový aniont způsobí ochuzení živného roztoku o jeden proton, a konečně že objem živného roztoku zůstal v průběhu inkubace s rostlinami konstantní." 2. Odpovídají naměřené hodnoty pH u obou forem dusíku výše uvedenému mechanismu ovlivňování pH prostředí příjmem různých forem dusíku? "3. Pokuste se vysvětlit, proč u některých variant nebyly zjištěny teoreticky předpokládané změny pH, tedy co jiného kromě příjmu N mohlo ovlivnit námi naměřené hodnoty pH." ##### Sheet/List 7 ##### Výchozí živné roztoky: "po 100 ml do jednotlivých kádinek, přibližně 2 mM N (pouze NO3-); 2 rostliny v každé kádince" "založeno: 22. 3. 2011, 11:30" hodnoceno: 22. 3. 2011 16:30 kalibrace NO3- elektrody c NO3- (mM) 0.075 0.15 0.3 0.6 0.9 1.2 1.5 1.8 2.1 2.4 2.7 3 U (mV) 293.5 276.9 265.2 246.9 237.3 230.3 224.2 220 216.1 213.1 210 207.6 Nádobka č. Rostlinný druh V1 (ml) V2 (ml) U1 (mV) c1 (mM NO3-) U2 (mV) c2 (mM NO3-) n1 (mM NO3-) n2 (mM NO3-) n1-n2 (mM NO3-) hmotnost sušiny (g) čas inkubace s rostlinami (h) VP [µmol (NO3-). g-1. h-1] průměr VP [µmol (NO3-). g-1. h-1] m (NO3) na rostlinu za čas expozice (mg) 4 Zea mays 100 93 215.9 225.7 0.448 5 5 Zea mays 100 95 215.9 227.0 0.349 5 6 Zea mays 100 96 215.9 225.8 0.371 5 10 Helianthus annus 100 92 215.9 217.4 0.175 5 11 Helianthus annus 100 94 215.9 217.7 0.122 5 12 Helianthus annus 100 92 215.9 217.2 0.100 5 Úkoly ke cvičení: 1. Vypočtěte specifickou rychlost příjmu NO3- kořeny pokusných rostlin (doplněním výše uvedené tabulky). (Help: funkce EXP). 2. Jaké množství NO3- (v jednotkách hmotnosti) přijala v průměru každá ze dvou rostlin v expoziční nádobce v průběhu inkubační periody (výsledky opět uveďte v tabulce)? 3. Porovnejte průměrnou specifickou rychlost příjmu NO3- u kukuřice a u slunečnice. ##### Sheet/List 8 ##### Kořeny kukuřice z kultivačního experimentu Varianta (CO2)in (CO2)out Δ CO2 f dry mass Vr průměr Vr (ppm) (ppm) (ppm) (l hod-1) (g) (µmol g-1 h-1) (µmol g-1 h-1) kontrolní 383 415 18 0.15 kontrolní 383 416 18 0.19 -N 383 413 18 0.14 -N 383 424 18 0.21 -P 362 400 18 0.16 -P 441 489 18 0.12 -Fe 362 455 18 0.25 -Fe 441 482 18 0.10 Průměrné hodnoty Varianta průměr Vr relativní Vr (µmol g-1 h-1) (% kontroly) kontrolní 0.00 100.0 -N 0.00 -P 0.00 -Fe 0.00 "Obilky kukuřice a ječmene a semena bobu, předklíčené po dobu 2 hod nebo 2 dny " Varianta (CO2)in (CO2)out Δ CO2 f dry mass Vr průměr Vr (ppm) (ppm) (ppm) (l hod-1) (g) (µmol g-1 h-1) (µmol g-1 h-1) "Zea mays, 2 hod" 362 392.0 18 4.77 "Zea mays, 2 hod" 383 413.0 18 5.07 "Zea mays, 2 hod" 383 417.0 18 4.99 "Zea mays, 2 hod" 441 490.0 18 4.51 "Zea mays, 48 hod" 362 402.0 18 4.48 "Zea mays, 48 hod" 383 425.0 18 4.80 "Zea mays, 48 hod" 383 420.0 18 4.66 "Zea mays, 48 hod" 441 500.0 18 4.77 "Vicia faba, 2 hod" 362 470.0 18 10.39 "Vicia faba, 2 hod" 383 484.0 18 10.37 "Vicia faba, 2 hod" 383 512.0 18 10.34 "Vicia faba, 2 hod" 441 585.0 18 9.98 "Vicia faba, 48 hod" 362 940.0 18 9.85 "Vicia faba, 48 hod" 383 1000.0 18 9.44 "Vicia faba, 48 hod" 383 886.0 18 9.80 "Vicia faba, 48 hod" 441 980.0 18 10.03 "Hordeum vulgare, 2 hod" 362 445.0 18 6.25 "Hordeum vulgare, 2 hod" 441 508.0 18 4.86 "Hordeum vulgare, 2 hod" 383 443.0 18 4.12 "Hordeum vulgare, 2 hod" 383 437.0 18 4.12 "Hordeum vulgare, 48 hod" 383 447.0 18 3.70 "Hordeum vulgare, 48 hod" 362 472.0 18 4.63 "Hordeum vulgare, 48 hod" 441 575.0 18 4.39 "Hordeum vulgare, 48 hod" 383 495.0 18 4.15 Úkoly ke cvičení: 1. "Vypočtěte rychlost respirace kořenů, obilek a semen u všech měřených variant dle vzorce:" Vr = (Δ CO2 * f * k)/ m [µmol·g-1·h-1] "Δ CO2 - vzestup koncentrace CO2 po průchodu nádobkou (ppm, tj. µl·l-1)" f - rychlost průtoku plynu systémem při měření (l·h-1) k - převodní koeficient pro převod objemového množství CO2 (µl) na látkové množství (µmol); pro teplotu 22 °C a průměrný atmosférický tlak je "k = 0,041 (µmol·µl-1). (Pro přesné stanovení je možné vypočíst ze stavové rovnice plynů [p*V=n*R*T] podle aktuální teploty a tlaku v den měření.)" m - hmotnost sušiny vzorku (g) 2. Vyjádřete rychlost respirace kořenů rostlin pěstovaných za deficience minerálních živin jako % rychlosti respirace kontrolních rostlin (vyplňte tabulku). 3. "Porovnejte rychlost respirace obilek kukuřice a ječmene a semen bobu nakličovaných 2 nebo 48 hodin (vypočtěte, o kolik procent je vyšší průměrná hodnota obilek/semen nakličovaných 2 dny oproti těm nakličovaným 2 hodiny)." ##### Sheet/List 9 ##### "Světelná křivka fotosyntézy (gazometrické stanovení, průtočný systém)" "Zea mays, rostlina pěstovaná v Reid-Yorkově živném roztoku" PAR CO2 in CO2 out Δ CO2 f LA LA Pn (µmol m-2 s-1) (ppm) (ppm) (ppm) (l hod-1) (cm2) (m2) (µmol (CO2) m-2 s-1) 1250 450 411 24 9 1000 450 417 24 9 700 450 423 24 9 500 450 428 24 9 300 450 434 24 9 100 450 446 24 9 50 450 449 24 9 20 450 450 24 9 0 450 454 24 9 Úkoly ke cvičení: 1. Rychlost čisté fotosyntézy (Pn) vypočtěte dle vzorce: kde "ΔCO2 je rozdíl koncentrace oxidu uhličitého (v ppm, tj. µl (CO2) l-1) mezi vstupním ((CO2)in) a výstupním vzduchem ((CO2)out)" f     je průtok vzduchu v litrech za hodinu (l hod-1) "k  je koeficient pro převod ppm na µmol CO2 (jeho číselná hodnota je pro normální atmosférický tlak a laboratorní teplotu 0,041)" "LA  je listová plocha, na níž byla Pn stanovována,  v m2" 3600  je koeficient převádějící časový údaj v hodinách na údaj ve vteřinách 2. "Vytvořte graf závislosti Pn na PAR, nazývaný jako ""světelná křivka fotosyntézy"" (graf typu XY; osa X - PAR, Y - Pn)" 3. Body v grafech ručně proložte křivkou (matematická funkce popisující světelnou křivku fotosyntézy je poměrně komplikovaná). 4. Z grafů odečtěte hodnotu kompenzační ozářenosti (Ic) pro rostliny kukuřice. 5. Jaká je hodnota temnotní respirace (Rd) pro měřenou rostlinu kukuřice? ##### Sheet/List 10 ##### Varianta čerstvá hmotnost listů (g) A662 A644 objem acetonového extraktu (ml) Chl a (mg g-1) Chl b (mg g-1) Chl a+b (mg g-1) Chl a/Chl b kontrola 0.477 1.295 0.555 50 kontrola 0.480 1.864 0.863 50 kontrola 0.508 1.458 0.536 50 -N 0.486 0.217 0.626 50 -P 0.542 1.217 0.438 50 -P 0.502 1.351 0.491 50 -Fe 0.542 0.380 0.180 50 -Fe 0.520 0.166 0.062 50 Průměrné hodnoty: Varianta Chl a (mg g-1) Chl b (mg g-1) Chl a+b (mg g-1) Chl a/Chl b kontrola #DIV/0! #DIV/0! #DIV/0! #DIV/0! -N #DIV/0! #DIV/0! #DIV/0! #DIV/0! -P #DIV/0! #DIV/0! #DIV/0! #DIV/0! -Fe #DIV/0! #DIV/0! #DIV/0! #DIV/0! 1. "Vypočtěte obsah chlorofylů a a b na jednotku hmotnosti čerstvých listů, jejich součet a podíl; při výpočtu musíte zohlednit:" " - koncentraci chlorofylu a =   9,784×A662 - 0,99×A644     [mg.l-1 acetonového extraktu]" " - koncentraci chlorofylu b = 21,426×A644 - 4,65×A662     [mg.l-1 acetonového extraktu]" - objem acetonového extraktu připraveného z navážky listů: viz zabulka (zohledňuje případné ředění u příliš koncentrovaných vzorků) - navážku listů: viz tabulka 2. "Jak se liší obsah chlorofylů (a, b, a+b) u vámi testovaných rostlin kukuřice z různých výživových variant? Vyjádřete jako procento příslušné hodnoty u kontrolních rostlin pomocí tabulky."