Zásady detekce chemických, bakteriologických a radioaktivních nebezpečných látek Ing. Pavel CASTULIK, CSc CB 050 Vojenská chemie, toxikologie ochrana před vysoce toxickými látkami Prírodovedecká fakulta Masarykovi university Brno Jaro 2011 OBSAH J • Účel detekce • Podmínky detekce • Neelektronické detekční prostředky • Elektronické detekční prostředky • Mobilní analytické prostředky • Praktické příklady detekce 2 Informační zdroje Informační zdroje lUPAC™.^ Pure and Applied Chemis Entgiftung Mittel. Methoden und Probleme V... .. i - POUŽÍVANÍ CHEMICKÝCH ZBRANI A JEDNANÍ O JEJÍCH ZÁKAZU: BD UMTOS!!. K SQVCASXŮXIi Informační zdroje .. -t-sw, . ~n. ......LJ.nj.|........r. MUNiH.HAľlilE K fl. n, tpííflOPOB ;OBETCKOE BMOnOrUHECHOE OPVJKME: HCTOPKlfl, ľlHfŕl Iff KÍL. I H ■■ ľ J L-1 V 111í A Mm—r ígim Organophosphorus Poisons *WTICl....."nil1" *SM ANll ai:i.ATll> IľOMNU-NM D. F. HEATH „ " ■ T---■"•--".....■ ■ Pcrgamon Press Oio b mw^ r k long* iioLjor In**k1- -■■ -m. ,■ ľ t ŕ 41 m*-^i »J k+i v m. i-v i DEKONTAMINACE Horrora In Tokyo Subivijr unii M u. t Hu irtíi 1 ů ClLy Zbraně hromadného ničení -J C chemické B iologické R adiologické N ukleární E xplosivní a zápalné 8 Hromadné použití chemických French gas attack on German lines, Belgium, 1916 Účinky zpuchýřujícího yperitu na ■ O v ■ kuzi 11 Inhalační otrava civilistů nervověparalytickou látkou (Kurdistan) Civilní nehody s nebezpečnými materiály Průmyslové havárie THURSDAY 2 DECEMBER 2004 VIEW FROM EUROPE Bhopal 2ff years on: polluted wi chronic illness and little compens THE FAILURE of the Indian vii-na-.:.-in and .in American iiorpnriu inn muckle ihe aficr-■HnTectJE of one af Hie vfamt indinLrial ftciritlcntt in liihUiry Iih left a legmcy of on. Monday, Dli\h hefore the 20th aaniwruiry of Lhc Bharjal diHah[L-r in Irwllu ■ uudy halt ^1-n^j^^irLni mu-v ivon: Are Mill drj tr*- (IK l*i^ht rtt - lJciZiipirK-r £ ^H-^f pojsoua-ua methyl i-HLt^pKa[tf fMJC> fitLH k-:itciJ fioJTiliti^ton ~ In I Mm '■"lL-i 20 yeir* in. the ■4l»lVdH «IiII ^wni( ju&i cornpcUr-nÖon, nifetjLi :ne mediciü uKiKtinnce und Lrcnd- iim.' Iii - und ■ ■ m [i; c I ■ i: '■ ■ ■ vc aconofnlc and &ocf*l nlMblll-uuion The plant Mie hu rtiJI tidI been cleancd up ao tnwic wasltii ütiEE pullulc Lhc pnvi-rofimen. int) cflrt»inHune wwer IhiKt jcurmundug cnmiaiiiniti im lunlraw *re mi]I ihm sujtviujuímf cnmmunnlu eveSQ/aiöxi ThuuMiiuLi more wem lo die from the effects ot' ritw ntřtu in 'hVMtllf an* y=»s thai falf Iii Indian gtwarminent nnr Linien Carbide have done eiiDjgb fco 1 consequences Survivors i:i: m '.ri.ii-i'^: lhc 20ill ;n ml y l ipg^f hv ■ If tnji<£jcan<:d e_ " ltd uV aft vf lhc factory is Mill severely contaminated, and is poisHSiinj; prcvund waler repurl deutils the « Bee,-a survivor If lit:Ľ!e« sMl atffcr tram imti, LUnciAes. ■"i in- company Jn.-idedic-iuorc auamiilcf of ihc 'ultra-hai.iidous' MIC In H hopni in fcullí. and did not cauiu khc ulunl capacity." lbe rcpurl says. "ĽCC tronsferred tech-nttluey that was not proven nud t-mailed upcratinnal risk.*, || did not a|jpL>- the anmc ^tandatLb of vuietv ill dcklHlt i the USA. Unlike in lhc L the company fulled to mi uf comprehensive cmeEbenes nr system in BhtifKd Id ^ I0C4J nnniinunilH-.? uhnin let CaihLde BHOPAL- UNION CARBIDE isokoncentrace metvl isokvanátu Požár v chemickém provozu ni ii il II II li i tm ii Únik chloru na železnici Konvenční útoky produkující nebezpečné látk Chemikálie jako výbušniny • Dopravní nehody • Požáry a exploze • Průmyslové nehody • Povodně • Zemětřesení • Přírodní infekční epidemie • Záměrné použití Chemických, Biologických, Radiologických, Nukleárních a Explozivních materiálů) 20 Úkoly průzkumu Mezi 5 základních úkolů CBR průzkumu naleží: Detekce a kontrola Identifikace Značení Hlášení Odběr vzorků 21 Sy sté m d ete kce-va ro vá n í-id entif i kace CBR nebezpečných látek • Systém detekce-varování a identifikace CBR látek poskytuje životně důležité informace o typech a hodnotách CBR látek v prostředí za účelem: 1. Zabezpečit varování o použití/úniku nebezpečných CBR látek 2. Zjistit a ověřit typ,hodnoty a rozsah kontaminace 3. Monitorovat hodnoty CBR kontaminantů v prostředí po incidentu 4. Stanovit zbytkovou kontaminaci na dekontaminovaných površích a prostředí 22 Detekce a monitoring chemických látek (důvody pro monitoring) Důvody: > Poplach a varování > Prevence expozice / negativní zdravotní účinky > Nutné pro první pomoc a terapii > Vyhledání zdroje / rozsah kontaminovaného prostoru > Identifikace chemické látky > Kontrola účinnosti monitorovacího opatření > Kontrola dekontaminace Provedeni rozhodnuti a dalších činnosti 1 Síření kontaminace Chemická nebo radiační kontaminace Nízkomolekulární toxické látky tabun sarin látka VX Vysokomolekulárni struktury Molekulový model kyseliny deoxyribonukleové, nositele genetických informací, která je jedním z nejdúležitějších cílit působení otravných látek a bojových biologických prostředků Molekulový model ricinu, rostl, jedu, který byl v USA navržen jako bojová otravná látka VIRY BAKTERIE TOXÍNY ■J Toxiny Toxíny biologického původu: • ricin • aconitine • anisatine • amanitine • falloidine • ophiotoxin bufotoxin batrachotoxin saxitoxin nereistotoxin fugu toxin botulinus toxin tetanus toxin 29 Ricinis communis • Vstup infekce: Zažívací a inhalační tra • nkubační doba: 24-7 hod • Nákaza nepřenosná • Úmrtnost: vysoká • Symptomy: Nevolnost/Vrhnut Dýchací potíže Bolesti břicha Krvavý průjem 35 000 00 3 700 000 300 000 45 000 10 000 3 000 500 20 0.14 0, 02 0, 001 0,00003 glukóza chlorid sodný Jodid draselný oxid arsenitý kyanid draselný sírový yperit strychnin sarin tetrodotoxin VX nein tetanus toxin botulotoxin 31 První jaderný pokus TRINITY 16.červenec 1959 0.016 vteřiny po explozi Množivá jaderná reakce štěpné trosky jádro S3&U i neutron n&vtrony vzniklé pfi Štěpeni Vysoce nebezpečné chemikálie acrylonitrile amiton amonia arsine boron trichloride boron trifluoride carbon disulfide chlorine chloroacetophenon diborane ethylene oxide fentanyl fluorine formaldehyde hydrogen bromide hydrogen chloride hydrogen cyanide hydrogen fluoride hydrogen sulfide malathion mercury methyl isocyanate nitric acid-fuming parathion perflurisobutylene phosgene phosphine phosphorus trichloride sulfur dioxide sulfuryl chloride sulfuric acid tungsten hexafluoride • Bojové chemické supertoxické a zpuchýřující látky • Policejní dráždivé látky • Toxické průmyslové chemikálie • Agrochemikálie • Farmakologické látky • Toxíny • Bakteriologické látky • Radioloaické látkv 35 Detekce CBR materiálů Pozorování prostředí • Viditelné oblaky • Symptomy u zvířat • Odbarvení listí • Olejovité kapky, skvrny na površích • Muniční pozůstatky, nevybuchlá munice, barevné značeni Pozorování osob Pachy, vůně • Znaky a symptomy zasažení(dráždění očí, pokožky, dýchacího traktu) 37 Problémy detekce Žádný detektor není univerzální Komplexnost -požadavky na výcvik osob Dostupnost instrumentů citlivost selektivita Cena rychlost Vnější znaky napadení Kolorimetrie Plamenová fotometrie/fotoionizace Spektrometrie pohyblivosti iontů Enzymologie Chromatografie plynová/vrstvová Infračervená spektroskopie Ramanova spektrometrie Hmotnostní spektrometrie Neutronová indukční spektrometrie 40 Určení detekčních přístrojů 1 • Detekce na místě • Detekce a monitoring prostorů • Dálková detekce a monitoring • Identifikace na místě • Odběr vzorků a následná analýza na místě a v laboratořích (mobilní a stacionární) V_ Detekce a monitoring chemických látek i V Volba prostředků detekce a monitoringu závisí na: ♦ Typu chemické látky ♦ Fyzikálním stavu (plyn, páry nebo kapalin) ♦ Požadavek na detekční citlivost a přesnost ♦ Rychlost detekce/potřeba stálého monitoringu ♦ Vnější teplota, vlhkost, srážky, vítr ♦ Typ kontaminovaného povrchu ♦ Charakter falešné pozitivní a negativní detekce ♦ Bezpečnost detekčního prostředku (např. výbušné prostředí) 42 Detekce a monitoring chemických látek (faktory ovlivňující expozici) Fyzikální vlastnosti chemické látky: • Plyn, páry, kapalina • Hustota par/těkavost • Charakteristické chemické skupiny/atomy v molekule Vnější podmínky: • Směr a rychlost větru • Teplota • Vlhkost • Srážky • Charakter povrchů Detekce a monitoring chemických látek i Byt si vědom že: • Při nízkých teplotách (< 10°C) je obtížné detekovat málo těkavé látky ve formě par • Je nutné sledovat ohrožené prostředí také podle vnějších znaků/známek kontaminace • Provádět přístup ke kontaminovanému prostředí zpravidla po směru větru • V případě postupu proti větru, použít stupeň ochrany A • Kontaminované prostředky jsou zdrojem sekundární kontaminace v_) 44 Kategorie detekční metod Principy detekčních metod jsou založeny na interakci sledovaných bakterií, virů, molekul, atomů a radionuklidů s jinými reagenty, katalyzátory, s vybranými spektry záření a s fyzikálními detektory. Doprovodné změny a projevy jsou vyhodnocovány: neelektronický elektronicky 45 Neelekronické metody a prostředky detekce Organoleptická detekce Atypický zápach/vůně látek • Zkažená vejce • Zelená kukuřice • Česnek/hořčice • Muškáty • Hořké mandle • Zelí • Kafr • Ředidlo • Ovoce • H2S • Fosgén • Sulfidový yperit • Lewisit • Kyanovodík • Vx • Soman • Sarin • Tabun Organoleptické koncentrace i mg/m3_ k \ Br-benzylCN Dráždí dříve jabloň, květ Fosgén 4.4 ztuchlé seno zelená kukuřice Cl-acetofenon 0.2 ovocný Chlorpikrin 7.3 pichlavý Clark 1 0.3 ovocný Difosgen 8.8 Ztuchlé seno Clark II 0.3 mandle Chlor 10.0 štiplavý Br-aceton 0.5 ostrý Lewisit 14.0 muškáty Metyldick 0.8 štiplavý Soman kafr HCN 1.0 mandle VX 0 Yperit 1.3 česnek N-yperit ryby U^l-kyan 1 adamsit 2.5 dráždí CS, CR dráždí-štiplavýy 49 Detekční prášky • Princip rozpustnosti organických barviv v kapalných toxických látkách • Barvivo (směs barviv) je nasorbována na práškovém nosiči (křemelina, silikagel, kaolin, bentonit) a při styku s toxickou látkou jako rozpouštědlem vylouží barvivo z nosiče projevující se výraznou barevnou změnou 53 Rozpouštění barviv s látkami Látka Barvivo Zbarvení Lewisit Kongo červeň Yperit Sudánová červeň VX Bromkrezolátová zeleň Soma/Sarin Žluté barvivo 54 Kaolin 99,2% Sudánová žluť 3G 0,4 % Sudánová červeň 5G 0,4 % Zbarvení žluté * O S-yperit N-yperit Lewisit Br-benzylCN Olej Benzen Benzín Voda 55 Detekční papírky Detekční papírky Látka Kongo v v v cerven o Dimetyl žluť o Sudan červeň o Krystal violet o KBiJ4 S-yperit O O O O N-yperit O Lewisit O O o O o 57 Barevné reakce o Acetyl(butyryl)cholinest bezbarvý N i O-COCH Indofenylacetát H20 Barevné reakce Detekční papírky Auswerte bilde r für Lostsf kennung sanstrich Detekční papírky-tří barevné Detekce kontaminace terénu 62 Detekce kontaminace oděvu 63 Detekční papírky jako osobní detektor i 64 Tříbarevný detektor Souprava detekčních papírků 66 Detekční papírky CHLORINE PH 68 Souprava barevných detektorů (vrstvová chromatografie) Detekční souprava Detekce skutečných OL na terénu 72 Detekce skutečných OL na terénu 73 Detekční trubičky Barevné reakce-detekční trubičky Detekční trubička na fosgén Phosgene 0.02/a Order n Si 01M U1 F /n Standard Measuring Range Number of Strokes (n) Time l«?r M^asureinent Standard Deviation Colour Change a.QS to 1 /0.02 lo Q.ť 20 í AO řjppi. e min / .ipp. 12 nu ± 10 ta 15 "fa Ambient Operating Conditions Absolute Humidity : O to 40 °C : 3 to 15 mg HřO / L Reaction Principle COCI, + Aromatic amine —?■ red raaVW U^M. 77 Detekční souprava pro průmyslové škodlivin Detekční souprava pro průmyslové škodlivin 79 Zvýšení efektivnosti a citlivosti detekce trubičkami 80 Kvantitativní detekce trubičkami Citlivost detekčních trubiček (mg/m3) Nervové látky 0,05 HCN 0,5 S-yperit 1,0 Chlorkyan 0,5 N-yperit 1,0 BZ 1,0 Lewisit 1,0 CS 1,0 Fosgén 5,0 Chloracetofenon 0,5 Detekční souprava „Chemický průkazník" CHP-71 Chemický průkazník CHP 05 o o o 84 DETEHIT- Biochemický detekční proužek na nervověparalytické látky K Citlivost DETEHIT při +20 °C a expozici 2 minuty Sarin 1.105mg/l Tabun 8.105 mg/l Soman 8.106 mg/l VX 5.105 mg/l Imobilizovaná butyrylcholinesteráza Barevný etalon Substrát J 85 Biochemický detekční proužek NERVE AGENT DETECTC DETEHlf Contents: 20 detection strips in foil, desiccanl Mär.ulactureú Expiry Date 092000 092005 Biochemický detektor Polní přenosná laboratoř 88 Bio-detektor na tenké vrstvě -J 89 Elektronické metody a prostředky detekce Detekce a monitoring chemických látek l Detekce par Detekce kapalin 91 Elektronická detekce (spekroskopie pohyblivosti^ iontů-IMS) Á Molecularsiŕvť Plamenová spektrometrie Vzorek látky je spalován ve vodíkovém plameni a přítomnost atomů prvků emituje charakteristické světlo. Optický systém vyhodnocuje patřičné vlnové délky světla odpovídající konkrétním prvkům (např. fosfor 510 nm, síra 392 nm atd.) 94 Plamenový detektor AP2C ;44l;: ^ Ramanova spektra Aceton peroxid i K Baking Soda 500 1000 1500 Raman Shift (cm'1) 2000 1 A Amonium Nitrate Hydrogen Peroxide n-1-1-1-1- 500 1000 1500 2000 1500 200i Raman Shift (cm1) 96 Přenosný Ramanový detektor Rychlá detekce a identifikace velkého množství chemických látek Rozlišení směsí látek Identifikace výbušin Není nutný odběr vzorku pokud je látka v opticky propustném obalu 98 Detekce v polních podmínkách Prodloužená sonda detektoru Identifikace-analyza na miste GC/MS spektrum Broker DataAnaJysis - [[Untitled]] - 347.MSF File Separate Identify Procedure Assess Report View Tools Options Help IČ spektrum VX látky ■A 314 Í4 O-ETKVJj-S- (2-DrrSOPKOPYliAMIHQETHYli) HETI[VLPHOSFEiONOTHIOIATÉ,- Z1424 1 .** 0.00 3DD0 2500 Í999 1500 Looa IČ spektrum yperitu S-HOSTAM.SISCÍ-níUORORETIÍYL} SULFIDE; ZÍ9S 1.ÖD CCD T5CD JOOO 1500 2DC D LS DO 1000 Detekce s následnou identifikací látek na místě-přenosný GC/MS Infračervená dálková detekce 105 Infračervený dálkový monitor 107 Vznik časticového záření alfa (a) -——J Nestabilní atómovú jádro s nadbytkem protonů a neutronů může vyzářit nadbytečné Částice v podobě zářeni alfa. Vznik časticového záření beta (B) -——J vznik záření beta Pokud je uvni vtř nestabilního jádra přitiš velké množství neutronů, může se některý z neutronů rozpadnout na proton a elektron. neutron se rozpadá na proton a elektron proton zůstává v jádře Vznik elektromagnetického záření ama vznik záření gama nestabilní atomové jádro Jednou z cest, kterou se jadro zbavuje přebytečné energie, je jeji vyzářeni v podobě záření gama (elektromagnetické záření). Stínění radioaktivních záření T • » * * * » pronikavost radioaktivního záření 2 2) zá řeni beta 3) zéfen f gama 4) neutrony Poločas rozpadu Poločas rozpadu thoria (213Th] 100 000 atomů Miliardy roků 112 Detekce ionizační záření 1 Nelze detekovat lidskými smysly Detekovat lze pouze pomocí přístrojů Detekce radioaktivní kontaminace Průjezdná dozimetrická kontrola vozidel Místo průjezdné dozimetrické kontroly_ • Na rozdíl od expozice osob s přímým kontaktem chemických nebo bakteriologických látek, v případě vlivu radiace nemusí osoby přijít do přímého kontaktu se zdroji záření. • Radiační energie je přenášena buďto elektromagnetickým zářením (x, y) nebo energetickými částicemi (a,(3,n°). 117 Radiační dávka/příkon Expozice představuje ozáření jakéhokoliv objektu, živého nebo neživého. Velikost ozáření je vyjádřena radiační absorbovanou dávkou (RAD), jež představuje absorpci 100 ergů energie na 1 gram tkáně. Podle SI systému jednotkou dávky je Gray(1 Joule per kilogram), který se rovná 100 RAD nebo 1 RAD=0.01Gy (1cGy). Dávkový příkon představuje radiační dávku za časovou jednotku (RAD/h, Gy/h) 118 • Radiační dávka představuje množství energie absorbované tělem a je vyjadřována jednotkou REM (Roentgen Equivalent Man). Podle systému SI jednotkou radiační dávky je Sievert, který je rovný 100 REM 119 Dávky ozáření, nástup symptomů a ^ jejich trvání_Á Dávka cGy Symptomy Nástup Trvání 0-35 Žádné - - 35-75 Střední nevolnost, bolest hlavy 6 hod 12 hod 75-125 Nevolnost/zvracení (30%) 3-5 hod 24 hod 125-300 Nevolnost/zvracení (70%) 2-3 hod 3-4 dny 300-350 Silná nevolnost/zvracení (90%) Průjem (10%) 1 hod 2-6 hod 3-4 dny 2-3 týdny 530-830 Silná nevolnost/zvracení (90%) Průjem (10%) 1 hod 1-8 hod 830-3000 k— Silná nevolnost/zvracení (90%) Desorientace (100%) 3-10 min 3-10 min Do smrti 30min-10hod 120 Detekce bakteriologických látek • Lidé jsou vnímavý a citlivý na bakteriologické expozice a v převážných případech jedinými subjektivními biodetektory vůbec. • Prvotní klinické nálezy mohou být nespecifické nebo atypické ve srovnání s přírodními onemocněními. Tudíž zdravotníci-hygienici- infekční služba nemusí v počátcích být schopni odlišit přírodní onemocnění od bakteriologického útoku. • Objektivní instrumentální detekce bakteriologických je ztížena stále omezenými technologickými možnostmi ve vztahu k potřebné rychlosti detekce a ^specifičnosti._ 121 Detekce bakteriologických látek Indikátory Existují odlišnosti mezi přírodním průběhem epidemií a bakteriologickým útokem: Epidemická křivka kulminuje během hodin (použití toxinů) nebo několika dnů (mikroorganizmů) a počet obětí narůstá trvaleji Může být souběžný výskyt onemocnění v různých místech Geograficky atypické onemocnění Vysoký výskyt zasažení respiračního systému (expozice aerosoly-antrax) Oběti se vyskytují po směru převažujícího větru Menší poměr zasažených osob pracujících ve vnitřních prostorech vybavených ventilací oproti osobám z vnějšího prostředí (nebo zcela naopak, pokud bio-útok byl směřován do budov). Zvýšený počet nemocných zvířat, často různých druhů Velké množství smrtelných případů obětí s omezenými příznaky souvisejících s velkou expozicí v blízkosti útoku Svědci útoku a nalezení důkazů o použití prostředků a zařízení k provedení záměrného útoku 122 • Diagnóza skutečné bakteriologické expozice oběti je časově náročná a vyžadující převážně laboratorní vybavení • Pro stanovení diagnózy je velmi důležité provedení odběrů environmentálních a biologických vzorků a jejich rychlé vyhodnocení jak na místě tak zejména v laboratorních podmínkách 123 Bio-ldentifikace-metody Izolace infekčních kultur (1 až 2 dny) Detekce toxinů GC-MS nebo zvířecí inokulací Antibody detekce (specifický immunoglobulin M se může objevit během 3 dnů) Detekce antigénu enzymatickou nebo jinou citlivou zkouškou Detekce genomu s použitím DNA vzorků Detekce metabolických produktů infekční nebo toxické látky v klinických vzorcích 124 Bio-detektor na tenké vrstvě 125 Automatický bio-detektor 126 1 Detekce bio-látek na magnetických nnQiř.ír.h 1. Navázaní spor na magnetické M mikročástice s markerem ***** ^———=—=.= ^- ■ - ■--— «-» II. Spory na magnetickém nosiči jsou magneticky separovány/shromážděny III. Nenavázané markery jsou odstraněny výplachem IV. Shromážděné označené spory na magnetických mikročásticích jsou vybuzeny Světlem a jejich emitované záření je detekováno 127 QTL Biosensor Assay Technology I. Spory jsou smíchány s reagenty obsahující magnetické kulové mikročástice a fluoroscenční marke ry MAGNETIC FIELD OFF MAGNETIC FIELD OFF QTL Biosensor I- II. Indikační materiály se naváží na spory v průběhu míchání a inkubační doby 129 QTL Biosensor A III. Roztok je zmagnetizován a všechen navázaný i nenavázaný magnetický materiál je zachycen na magnetickém povrchu v_ 130 QTL Biosensor Assay Technology 1 131 QTL Biosensor Assay Technology 1 V. Kuličky jsou vybuzeny světelným zdrojem • Navázané markery vysílají světelné záření • Emitované světlo je zesíleno a dále pracováno 132 Praktická detekce Pěší a mobilní průzkum Detekce detekčními papírky 135 Detekce v terénu detekčními papírky 136 Detekce v terénu detekčními trubičkami Detekce v terénu detekčními trubičkami 138 Detekce s elekronickými detektory 139 Vyhledávání zdroje kontaminace Identifikace zdroje kontaminace Detekce skutečných otravných látek j 142 Detekce skutečných otravných látek 143 Vyhledávání zdroje kontaminace Vyhledávání zdroje kontaminace Výcvik detekce se skutečnými otravnými látkami 146 Pěší průzkum a značení detekovaných míst Radiační průzkum a odběr vzorků 148 Kontrola kontaminace osob 149 Kontrola kontaminace osob detektorem a odběr vzorku sterem pro analýzu I S4PE na odběr vzorků z povrchů a kapalin 151 Detekce přítomnosti nebezpečné látky na materiálů uzavřeném v nepropustném obalu Detektor/monitor s krystalovým senzorem 153 Odběr bakteriologického vzorku 154 Odběr bakteriologického vzorku Odběr bakteriologického vzorku Zpracování bakteriologického vzorku pro analýzu na místě_ Zpracování bakteriologického vzorku ro analvzu na místě Analýza bakteriologického vzorku na místě I