Obecné základy týkající se magmatu 1.Ochlazování 2.Výstup a umístění magmat v kůře •felsické intruze •magmatický stoping (stoped stock) zóna tavení •kotlovitý pokles (cauldron subsidence) •prstencové žíly (ring dykes • •zvoncovitý pokles (pokles, sklenice) Bell-jar plutony •střední (centrální) komplexy • diapirový plutonismus •mafické intruze • Paralelně uložené vrstvy) •kuželovité vrstvy •trubky, nálevky, komíny •nálevkovité (komínovité, trubkovité) žíly •prstencové žíly a prstencové komplexy • Obecné základy týkající se magmatu – • •Teplota magmatu •Rychlost výstupu a ochlazování vystup-magmat Historické klasifikační systémy •Barevná stupnice •Felsické horniny •Mafické horniny •Ultramafické versus ultrabazické •Kyselost - bazicita, to znamená řadu hornin křemík (či oxid křemičitý) obsahující. •Kyselé (acidní) > 66 hm.% SiO2 : Granity ~ 72 hm. % SiO2, granodiority ~ 68 hm.% SiO2 •Intermediální (neutrální) - 52 až 66 hm.% SiO2 : Andezit 57 hm.% SiO2 •Bazické - 45 až 52 hm. % SiO2 : Bazalty mají rozpětí od 48 do 50 hm.% •Ultrabazické - < 45 hm. % SiO2 : Peridotity 41 až 42 hm.% SiO2 Saturační pojetí saturace SiO2 • kompatibilní vyskytují se s primárním křemenem nebo primárními SiO2 •Nasycené minerály (+Q) •Všechny živce •všechny pyroxeny •všechny amfiboly •Slídy •fayalit (Fe-bohatý olivín) •spessartin Mn3Al2(SiO4)3 •almandin Fe3Al2(SiO4)3 •Titanit •Zirkon •Topaz •Magnetit •Ilmenit •apatit •nekompatibilní nevyskytují s primárním křemenem •Nenasycené minerály (-Q) •Leucit •Nefelin •sodalit •Kankrinit •Analcim •forsterit (Mg-bohatý olivín) •melanit (Ti-granát) •andradit - Ca3(Fe,Ti)2(SiO4)3 •pyrop - Mg3Al2(SiO4)3 •Perovskit •Melilit •Korund •kalcit Klasifikace hornin podle nasycení Si Přesycené horniny – obsahující primární křemen (či jinou modifikaci SiO2) Nasycené horniny - bez křemene a současně bez nenasycených minerálů Nenasycené horniny – obsahující nenasycené minerály •výskyt křemene a nenasyceného minerálu je případ reakce mezi dvěma minerály za vzniku minerálu nasyceného. •2SiO2 + NaAlSiO4 ===> NaAlSi3O8 •Qtz + Ne ===> Albit •SiO2 + Mg2SiO4 ===> 2MgSiO3 •Qtz + Ol ===> En Saturace aluminiem - Al2O3 nasycení •Peraluminiové - Al2O2 > (Na2O + K2O + CaO) •Mezi normativními minerály se objevuje korund •V horninách jsou přítomny minerály: muskovit, topaz, turmalín, spessartin-almandin, korund, andalusit a sillimanit. •Metaluminiové - Al2O3 < (Na2O + K2O + CaO) ale Al2O3 > (Na2O + K2O) •V normě horniny se objevuje anortit •Typické jsou Al-bohaté minerály, např. biotit, hornblend. •Subaluminiové - Al2O3 = (Na2O + K2O) •Nízký obsah normativního anortitu •Živce a zástupci živců, pouze minerály s podstatným podílem Al2O3. •Peralkalické - Al2O3 < (Na2O + K2O) •V normě se objevuje egirin, sodné a vzácněji draselné silikáty. •Alkalické ferrohořečnaté minerály jsou běžné, tj. egirin, riebeckit, richerit. Saturace vybrané skupiny granitoidních hornin A-CNK IUGS klasifikace •modální minerální složení (MODE – nejvýstižnější znázornění distribuce pomocí minerálů vyjádřené v objemových procentech). •Planimetricka analýza –způsoby stanovení modu horniny. Čím je hornina hruběji zrnitá tím větší plochu musíme analyzovat •optické modální analýzy •F Šroubovým integračním stolkem firmy Leitz, kdy se výbrus plynule posouvá jedním ze 6-8 šroubů, přičemž každým analyzujeme jeden minerál případně skupinu minerálů (např. akcesorické); • •F bodovým integračním stolkem (např. ELTINOR nebo Glagolev), kde stlačením tlačítek, přiřazeným jednotlivým minerálům, posouváme výbrus poskokem jedním směrem (délku skoku můžeme regulovat podle zrnitosti horniny); •F nebo pomocí křížového stolku, upevněného na otočném stolku polarizačním mikroskopu, v kombinaci s hrubší mřížkou vsazenou do okuláru. Opticky identifikované minerály v jednotlivých polích mřížky vyhodnocujeme na PC s použitím speciálního programu, který je naprogramován tak, že sám určuje dostatečný počet bodů potřebných pro dosažení optimálního výsledku. QAPF zdvojený trojúhelníkový diagram pro plutonické horniny obr3 str QAPF - gabroidní horniny cpu1 QAPF – číslo tmavosti: nasycené SiO2 obr6 QAPF – číslo tmavosti: podsycené SiO2 obr7 str str str Normativní klasifikace , norma horniny , normativní minerály •Normativní minerální složení - analýzy – vyžadující chemickou analýzu a přepočet na normativní (standardní minerální buňky) – norma horniny obr22b Analýzy prvků pro petrogenetické studie •Hlavní prvky (horninotvorné prvky, horninotvorné oxidy) které tvoří třináct hlavních oxidů, jejichž obsah je uváděn ve hmotnostních %: SiO2, TiO2, Al2O3, Fe2O3 (ferri), FeO (ferro), MnO, MgO,CaO,Na2O, K2O, H2O+, P2O5, CO2 •Podružné nebo stopové prvky •Hodnoty pro tyto prvky jsou uváděny v rozpětí ppm a pouze zřídka je jejich obsah v hm. %. Zahrnují prvky: •Li, Be, Sc, V, Cr, Co, Ni, Cu, Zn, Ga •Rb, Sr, Y, Zr, Nb •Ba, Pb •plus F, Cl, S. •Prvky vzácných zemin - Rare Earth Elements (REE nebo lantanidy od atomového čísla 57 do 71), jsou uváděny v ppm nebo mg/g. Prvky REE jsou důležité pro petrogenetické studie, protože skupina REE je koherentní. Nejsou zahrnovány do celkové sumy 100% hlavních oxidů. Normativní analýzy (stanovení normativního složení) – norma horniny •oficiální metoda doporučené klasifikace a nomenklatury vyvřelých hornin (Le Maitre 1982) výpočet normativního složení (mesonorma) horniny se provádí přepočtem složení chemického •nevýhodou normativního přepočtu je, že norma složení nepostihuje rovnoměrně všechny základní znaky minerálního složení vyvřelých hornin •Jde o hmotnostní normu na rozdíl od „molekulární normy“, Niggliho (1936) •Nejužívanější a nejrozšířenější formou přepočtu chemického složení vyvřelých hornin na normativní minerály představuje CIPW norma (název podle autorů: Cross, Iddings, Pirsson, Washington 1903). • Variační diagramy - Variace složení Harkerovy diagramy – • variacni-diagramy-gr Znaky frakcionace •MgO index •Poměr Mg-Fe –MgO/MgO+FeO (ferro-) –MgO/MgO+FeO+Fe2O3 (ferri-) –Mg/Mg+Fe (vyjadřuje atomární nebo kationové poměry). •Normativní poměr Ab/Ab+An •Index tuhnutí (Kuno, 1959) –SI = 100 MgO/(MgO+FeO+Fe2O3+Na2O+K2O) •Diferenciační index : –Larsenův index –DiL = 1/3 SiO2+ K2O -(CaO+MgO+FeO) –DiL = 1/3 (Si+K)-(Ca+Mg) •Thornton- Tuttleho index: pro felsické horniny – DiTT = Qtz + Ort + Alb + Nep + Lec + Kms •Thornton- Tuttleho index: pro mafické horniny –DiTT = FeO+Fe2O3 /FeO+Fe2O3+MgO . – • Trojúhelníkové variační diagramy •AFM – Především pro mafické horniny –A = Na2O + K2O –F = FeO (+Fe2O3) –M = MgO –Vynášejí se údaje buď v molekulových nebo hmotnostních procentech. • CNK - především pro felsické horniny (granitoidní): –vrcholy odpovídají: Na2O - K2O – CaO, nebo zdrojem pro vyhotovení odpovídajícího trojúhelníkového diagramu mohou být i normativní minerály Alb, Anr a Ort obr14 Obr65a magmatický proces •Magmatický proces zahrnuje: •vznik magmatu natavením nebo roztavením pevných hornin, •výstup do svrchních částí zemské kůry (případně až na zemský povrch), •diferenciaci a krystalizaci. •Základní složky magmatu jsou: • SiO2, Al2O3, Fe2O3, FeO, CaO, MgO, Na2O a K2O; •v magmatu je přítomna i plynná fáze - H2O, CO2, HCl, HF, H2S, H2, CO, SO2, SO3 a N2 (tyto látky jsou zčásti absorbovány v kapalné fázi, zčásti jsou v ní vázány chemicky). Magma může obsahovat do cca 10 % pevné fáze Typy magmat •v zásadě jde o čtyři základní typy magmat: –bazické magma (často označované jako bazaltové magma), – kyselé magma (granitové magma), – magma intermediárního složení (andezitové magma) a –ultrabazické (pikritové) magma. • •Mezi procesy vzniku magmat patří: •Možnost vzniku magmatické taveniny z rozdílných zdrojů. •Různý stupeň parciálního tavení z jediného zdroje. •Frakční krystalizace •Míšení dvou nebo více magmat •Asimilace/kontaminace magmat horninami kůry •Původ magmatu –Primární bazaltová magmata –Diferenciace –Anatexe –Parciální tavení •Krystalizace magmatu Procesy diferenciace magmatu •diferenciace likvací, •plynným přenosem •projevy difuse a diferenciace •krystalizační diferenciace •asimilace, syntexe a kontaminace •Diferenciace zahrnuje skupiny procesů, které probíhají v magmatických tělesech a jejichž výsledkem je vznik dvou nebo více magmat, nebo hornin, z jedno homogenního primárního magmatu (zdroje). Bowenovo krystalizační schema – a navazující •Kontinuitní a diskontinuitní řada Bowen-cb Postupná frakcionace magmatu s uplatněním Bowenova reakčního schématu a příklady odpovídajících frakcí hornin evoliuce Difuze a diferenciace •Diferenciace magmatu vlivem tepelného proudění – zjednodušený model. •Migrace prvků vyvolaná změnou teploty - Soretův efekt: –koncentrace v různých místech běžných roztoků je závislá na teplotě –při ochlazování jen od okrajů musí docházet k difusi rozpuštěných látek a nakonec k nerovnoměrné koncentraci –směrem k ochlazujícím se okrajům látky difundují nejhůře rozpustné látky chlazeni Gravitační diferenciace filtrační diferenciace •vznikající krystaly mohou být od taveniny odděleny vlivem gravitace - gravitační diferenciace. Při gravitační diferenciaci minerály s vyšší specifickou hmotností •V případě filtrační diferenciace je tavenina oddělena od krystalů tlakem. •zbytková tavenina může být ze „„sítě““krystalů vymačkána vhodně působícím tlakem. Jde o proces, který si můžeme přirovnat k vyždímání houby nasáklé vodou. grav aPm20a Asimilace, syntexe a kontaminace asimilace Deskriptivní označení Felsická Intermediální Mafická Ultramafická Intruzívní (plutonit) Granit Diorit Gabro Peridotit Extruzívní (vulkanit) Ryolit Andesit Bazalt Komatiit (velmi vzácný) Průměrné složení SiO2 - 72% SiO2 - 58% SiO2 - 50% SiO2 - 45% Al2O3 - 14% Al2O3 - 17% Al2O3 - 16% Al2O3 - 4% MgO - 1% MgO - 3% MgO - 7% MgO - 31% FeO - 3% FeO - 7% FeO - 11% FeO - 10% ostatní 10% (K2O, Na2O) 15% (CaO, Na2O) 16% (CaO a Na2O) 10% (CaO) Minerální složení Křemen, alkalické živce, kyselé plagioklasy Ca-Na plagioklasy, Amfibol, ±pyroxen ± křemen Ca-plagioklasy Pyroxen, Olivín, Pyroxen, Slídy, amfibol ±Amfibol, Ca-plagioklasy ± Olivín Barva Velmi světlá Středně šedá až zelená Tmavě šedá až černá Velmi tmavě zelená až černá Specifická hmotnost 2.7(nejnižší) II.85 3.0 3.3(nejvyšší) (g/cm3) Umístění Většina kontinentů Většina magmatických (vulkanických) oblouků (kontinentální a ostrovních oblouků) Oceánské hřbety, oceánské ostrovy a kontinentální platóbazalty Plášť Teplota tavení (°C) 600° - 800°C (nízká) 800°- 1000°C 1000°- 1250°C Více než 1600°C (vysoká) Obsah plynů Vysoký Střední Nízký nízký Viskosita Vysoká Střední Nízká Velmi nízká Průběh erupce Velmi explozivní Explozivní i efuzívní Převážně efuzívní Nebyl pozorován Typický charakter terénu Kontinentální řetězce, kaldery, kužely, lávové kupoly Stratovulkány (smíšené vulkanické kužely) Štítové vulkány (např. Havaj), zlomové a deskové proudy plató bazaltů (např. platóbazalty Columbia River). Desky-hiearchie2