Tintinnopsis campanula (Ehrenberg, 1840) Tintinnopsis_campanula Acanthostomella norvegica (Daday, 1887) Acanthostomella_norvegica Parafavella denticulata (Ehrenberg, 1840) Parafavella_denticulata Kalpionelidi (Calpionellida) - Tintinnidi volně plouvoucí pelagičtí prvoci. Rec. několik druhů sladkovodních, fosilní zřejmě všechny marinní. V příbřežních prostředích i na volném moři. Jejich největší četnost zaznamenána v rozsivkových nebo dinoflagelátových bloomech. Schránka – lorika - soudečkovitá nebo zvoncovitá. Rozměry menší než milimetr - 50-200mm x 25-30mm. Některé formy ornamentovány příčnými a podélnými žebry nebo vytvářejí bazální osten. Recentní mají organické a aglutinované schránky, fosilní kteří se k nim řadí převážně vápnité - častá domněnka, že kalcifikace druhotná. Fosilní hlavně nacházeny ve výbrusech jako příčné nebo podélné řezy. V podélných řezech systematickým znakem obruba nebo zúžení u otevřeného konce loriky. Mikrostruktura kostry: Organická, částečně vápnitá nebo aglutinovaná. – Vápnité aglutinované z velmi malých kokolitů, křemité aglut. z velmi malých diatom nebo zrníček křemene. Kalcitová tvořena vlákny kalcitu orientovanými kolmo k povrchu. Vnější hranice spíš hladká, vnitřní nepravidelná u hrubozrnných. Někdy 2 vrstvy mezi nimi org. (recentní vápnitá 3 vrstvy). Hojné zejména ve vápencích svrchní jury až spodní křídy, které se usadily v bathyálu – Tethyda rody Calpionella alpina, Tintinopsella. Uváděny jsou i ze sedimentů ordoviku až recentu. calp3b calp3b Calpionella alpina Foraminifera – největší horninotvorný význam ty, jejichž schránky z CaCO3, mnohem menší význam aglutinované. Planktonické známe od svrchní jury, bentózní od kambria do recentu. Plankt. nejč. komůrky ve spirále, stěna je perforována četnými póry. U čeledi Globigerinidae jsou za života na schránkách tenké jehlice, které v sedimentech chybí. Žijí většinou ve fotické zóně, některé druhy během ontogeneze do větších hloubek. Nerozmnožují se ve vodách s nižší salinitou než 30%o, v Černém moři nežijí (kolem 17%o). plkforlv 5355 HM99PLT019 foram1 Globigerina colour Gavelinella_intermedia_F13_X Rotalliina Hoeglundina_sp_F63_V 023%20-%20Nodosaria_paupercula_F50_V(( Nodosaria Hoeglundina foram7 Bentozní mají rozmanitější schránky – tvar i materiál, i rozměry. Jedna nebo více komůrek, v jedné nebo několika řadách i ve spirále. Stěna aglutinovaná, vápnitá nebo vzácně i křemitá. V karbonátu nejvíce stroncia ze všech mořských bezobratlých, pod CCD pouze aglutinované. Figure 3 Figure 2 Nummulites Nummulitenkalk des Eozäns FIG_4 Nummulites gizehensis FIG_5B FIG_5A Podle rozměrů se dělí na velké (kolem 5 mm) a malé, horninový význam mají zejména velké - Nummulites až 6 cm v průměru - chrakterističtí pro mělčí teplá moře na celém světě v paleogénu Nummulitový vápenec z Cheopsovy pyramidy Na složení hornin se významně podílejí od devonu - (endothyrové vápence), mimořádného významu ve svrchním karbonu a permu (fusulinové vápence) – i víc než nummulitových, Paleozoicke foraminifery – systematika hlavně z výbrusů (vápnité ve vápencích) Foraminiferový hlen – hlubokomořský sediment – v hloubkách 700-6000 m, vyvinut ve všech oceánech, převládá v Atlantiku -dnes hlavně globigerinový hlen - v korálových útesech mohou být místně významnější než koráli. v křídě hlavně Globigeriny, které jsou hojné i v terciéru a recentu. foram2 foram V terciéru se na složení vápenců hlavně účastnili zástupci nadčeledí Miliolidae, Alveolinea, Orbitoidea a hlavně Nummuliti – ti chrakterističtí pro mělčí teplá moře na celém světě v paleogénu. Alveolinový vápenec – hlavně eocén mediteranní oblasti - v 1m3 eocénní opuky u Kressenbergu 5 mld různých for. for2 -U nás hlavně v mor. devonu, českomoravské křídě, -karpatském paleogénu (aglutinované) -a neogénu - předhlubeň. Foraminiferový vápenec – hlavní složka jsou Ca foraminifery. fora012 Orbulina Clavulina sp., an agglutinated benthic foraminifera Rserfor2_crop http://sciences.univ-angers.fr/geologie/atlas/Umediterranea2.gif Uvigerina mediterranea Hofker ForA,V,4x ForI,4x Srovnání ve výbrusech: Foraminifery většinou malé velikosti a schránka s mnoha komůrkami, Gastropodi nemají komůrky a obvykle jsou rekrystalovaní, Ammoniti větší a tlustější přepážky TRIPLOT Trojúhelníkový graf ukazující různé látkové složení schránek foraminifer a jejich četnost v ekologicky rozdílných prostředích Figure 1 caption Figure 1 Ostracoda – lasturnatky, třída podkmene korýšů, jsou planktonické i bentózní. Od kambria do recentu. Měkké tělo se dvěma páry tykadel k pohybu je ukryto v dvouchlopňové zvápenatělé schránce přibližně fazolovitého tvaru – 0,4 - 2,5 mm (prvohorní planktonické druhy až 58mm). ostrcd 70L19Ostracod1 ostracoda 00G18V+1 Cyprididae 1) Neocythere denticulata 2) Neocythere vanveenae 3) Mandocythere harrisiana 4) Protocythere albae 5) Cornicytereis larivourensis gaultweb2 Ostracod_07_F07_X Cytherelloidea chapmani Ostracod_12_F83_IX Protocythere albae Během života se několikrát svlékají a vytvářejí si novou větší schránku. Lastury mohou být hladké nebo skulpturované, misky jsou spojené podél zámku, reprezentovaného obvykle brázdou a překrývají se podél volných okrajů. Misky jsou často zatočené podél volných okrajů a vzniká duplikatura – projevuje se na okraji misek charakteristickou zvápenatělou vnitřní lamelou. Známe je z mořských, brakických i sladkovodních sedimentů. Mají malý horninotvorný význam, ale např. v terciéru časté spolu s foraminiferami a důležité stratigraficky. Cyprisové jílovce 6) Cythereis reticulata 7) Cythereis folkestonensis 8) Isocythereis fortinodis 9) Platycythereis gaultina 10) Rehacythereis luermannae Gault Clay Ve výbrusech jsou málo studovaní. Patrná může být skulptura. Centrální deprese v každé misce je reprezentována výrazným zesílením schránky. Duplikatura je patrná u schránek v příčném řezu. Póry nebývají vidět.