1
MINISTERSTVO DOPRAVY
ODBOR SILNIČNÍ INFRASTRUKTURY
TP-76
TECHNICKÉ PODMÍNKY
GEOTECHNICKÝ PRŮZKUM PRO POZEMNÍ
KOMUNIKACE
Část A – Zásady geotechnického průzkumu
Schváleno : MD-OSI č.j. 485/09-910-IPK/1
ze dne 17.6.09 s účinností od 1.července 2009
se současným zrušením 2. znění TP
schváleného MDS-OPK č. j. 21890/01-123 z 11.5.2001
Praha, červen 2009
Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.
2
OBSAH
1 PŘEDMĚT TECHNICKÝCH PODMÍNEK ..................................................................... 4
2 NÁZVOSLOVÍ............................................................................................................... 4
3 VŠEOBECNÉ ZÁSADY A POŽADAVKY...................................................................... 5
3.1 Všeobecně ............................................................................................................. 5
3.2 Druhy geotechnického průzkumu........................................................................... 6
3.3 Dokumentace geotechnického průzkumu (dříve Projekt GTP)............................... 8
3.4 Průzkumné práce, hmotná dokumentace............................................................... 9
4 METODICKÉ ZÁSADY GEOTECHNICKÉHO PRŮZKUMU....................................... 10
4.1 Orientační průzkum.............................................................................................. 10
4.2 Předběžný průzkum ............................................................................................. 11
4.3 Podrobný průzkum ............................................................................................... 15
4.4 Doplňující průzkum............................................................................................... 18
4.5 Geotechnické sledování výstavby ........................................................................ 19
4.6 Zvláštní postup geotechnického průzkumu .......................................................... 20
4.7 Průzkum pro rekonstrukce a/nebo opravy pozemních komunikací ...................... 20
5 GEOTECHNICKÉ ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PRŮZKUMU..................................... 21
5.1 Zářez .................................................................................................................... 21
5.2 Zářez – zemní těleso............................................................................................ 21
5.3 Zářez – zemník..................................................................................................... 22
5.4 Podloží násypu..................................................................................................... 22
5.5 Násyp ................................................................................................................... 23
5.6 Podloží vozovky ................................................................................................... 23
5.7 Základové poměry objektů ................................................................................... 24
5.8 Přechodová oblast................................................................................................ 24
6 PRŮZKUM MATERIÁLOVÝCH NALEZIŠŤ PRO POZEMNÍ KOMUNIKACE ............. 25
6.1 Všeobecně ........................................................................................................... 25
6.2 Vyhledávací průzkum........................................................................................... 25
6.3 Podrobný průzkum ............................................................................................... 25
6.4 Doplňující průzkum a sledování těžby.................................................................. 26
7 GEOTECHNICKÉ ZKOUŠKY A MĚŘENÍ................................................................... 28
7.1 Všeobecně ........................................................................................................... 28
7.2 Laboratorní zkoušky............................................................................................. 28
7.3 Terénní a zhutňovací zkoušky.............................................................................. 31
8 ZPRÁVY O VÝSLEDCÍCH GEOTECHNICKÉHO PRŮZKUMU ................................. 32
9 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY ........................................................................ 33
9.1 Citované a související normy................................................................................ 33
9.2 Citované a související resortní předpisy............................................................…36
9.3 Citované a související právní předpisy................................................................. 37
Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.
3
PŘÍLOHA Č. 1 – Klasifikace hornin podle vrtatelnosti pro vrty pro piloty a pro rýhy pro
podzemní stěny ............................................................................................................. 39
PŘÍLOHA Č. 2 – Prostředí chemicky agresivní vůči betonu .......................................... 41
PŘÍLOHA Č. 3 – Prezentace výsledků geotechnického průzkumu................................ 42
Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.
4
1 PŘEDMĚT TECHNICKÝCH PODMÍNEK
Tyto TP platí závazně pro realizaci geotechnických průzkumů staveb dálnic a silnic
(včetně objektů PK v trase). Pro GTP tunelů PK platí TP 76, část C. Pro GTP staveb
místních a účelových komunikací platí ustanovení těchto TP v rozsahu vymezeném
smlouvou.
TP stanoví zásady pro zadání, návrh, provedení a vyhodnocení geotechnických
průzkumných prací, jejichž cílem je vyšetřit zájmové území pozemní komunikace
z inženýrskogeologického hlediska, posoudit stupeň agresivity prostředí jak zemin, tak
podzemních vod, na beton a betonové konstrukce a zejména vyšetřit geotechnické
vlastnosti hornin jako základové půdy, zemní konstrukce a sypaniny pro hospodárné
a bezpečné provedení staveb pozemních komunikací.
Obecné zásady navrhování, provádění a dokumentace geotechnického průzkumu (dále
GTP) se řídí obecně závaznými právními předpisy pro provádění geotechnických
(případně geologických) prací a dále podle části B těchto TP.
2 NÁZVOSLOVÍ
2.1 Základní pojmy, jako hornina, skalní hornina, zemina, popis horniny
a inženýrskogeologická klasifikace horniny, jsou uvedeny v ČSN EN ISO 14689-1.
Pojmy označující vlastnosti zemin jsou uvedeny v ČSN EN ISO 14688-1. Zásady pro
zatřiďování zemin podle zrnitosti a plasticity, případně další zásady vhodné pro
zatřiďování hrubozrnných zemin podle ulehlosti a jemnozrnných zemin podle
neodvodněné smykové pevnosti, jsou uvedeny v ČSN EN ISO 14688-2. Klasifikace
zemin a hornin je uvedena v ČSN 73 6133.
2.2 Základní a odvozené pojmy z oboru silničního a mostního stavitelství použité
v těchto TP jsou uvedeny v ČSN 73 6100, ČSN 73 6133, ČSN 73 6200 a ČSN 73 6244.
2.3 Pojmy z oboru geotechnického průzkumu stanoví část B. Tyto pojmy se pro účely
těchto TP doplňují takto:
2.4 technické práce: průzkumné práce prováděné v terénu, zahrnující odkryvné práce,
odběry vzorků zemin, skalních hornin a vody a práce doplňkové při odkryvných pracích
(oddělování zvodní, vystrojování vrtů apod.), terénní zkoušky a měření.
2.5 odkryvné práce: práce vrtné (vpichy, vrty), práce kopné a hornické (kopané sondy,
rýhy, šachtice).
2.6 nepřímé metody: geofyzikální metody, penetrační sondování, metody založené na
geologické interpretaci leteckých snímků.
2.7 sezónní zaměření hladiny podzemní vody: souhrn maxima informací o hladině
podzemní vody zájmového území v co nejkratším časovém úseku, ne delším než 7 dní.
Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.
5
2.8 chemické agresivní prostředí: za chemické prostředí agresivní na beton
a betonové konstrukce se považuje takové, ve kterém jsou v přírodních zeminách nebo
podzemní vodě překročeny limitní hodnoty obsahu jednotlivých agresivních činitelů
podle ČSN EN 206-1.
2.9 nepříznivé území: území nepříznivé pro vedení trasy komunikace z hlediska
ohrožení stability, z hlediska únosnosti a sedání. Jsou to například území náchylná ke
svahovým pohybům nebo jimi dotčená, dále poddolovaná nebo slatinná území, výsypky,
území s možností zemětřesení (seismických účinků) apod. Vedení trasy přes nepříznivé
území vyžaduje zvláštní opatření a postupy průzkumu, přípravy dokumentace
a realizace staveb.
2.10 vysoký násyp: násyp vyšší než 6 m, případně i násyp nižší, který však vzhledem
ke svému tvaru, umístění v terénu a nepříznivým inženýrskogeologickým
a hydrogeologickým poměrům vyžaduje vyšetření stupně stability. V souladu s ČSN 73
6133 se vždy jedná o druhou, případně třetí geotechnickou kategorii. Do první
geotechnické kategorie patří násyp nižší než 3 m, do druhé pak násyp výšky 3-6 m.
2.11 hluboký zářez: zářez o hloubce větší než 6 m, případně i zářez o hloubce menší,
který však vzhledem ke svému tvaru, umístění v terénu, případně nepříznivým
inženýrskogeologickým a hydrogeologickým poměrům vyžaduje vyšetření stupně
stability. V souladu s ČSN 73 6133 se vždy jedná o druhou, případně třetí
geotechnickou kategorii. Do první geotechnické kategorie patří zářez mělčí než 3 m, do
druhé pak hloubky v rozmezí 3-6.
2.12 sypanina: materiál vhodný k budování násypu, aktivní zóny podloží vozovky,
sanačních vrstev podloží násypu, konsolidační vrstvy, přísypu svahů a stabilizovaných
podkladních vrstev, zásypů a obsypů.
2.13 zemník: ložisko nerostné suroviny vhodné jako sypaniny.
2.14 aktivní zóna (podloží vozovky): horní vrstva zemního tělesa na násypu i v zářezu,
o tloušťce zpravidla 0,5 m, do níž zasahují vlivy zatížení a klimatu.
2.15 konsolidační vrstva: vrstva z propustného a nenamrzavého materiálu, zřizovaná
pod násypem na málo únosném podloží. Působí jako drenážní vrstva pro bezpečné
odvedení vody z konsolidujícího podloží násypu a zabraňuje negativnímu působení
vytlačené vody na zeminy násypu. Vrstva shodného materiálu může rovněž sloužit jako
ztužující prvek konstrukce násypu.
3 VŠEOBECNÉ ZÁSADY A POŽADAVKY
3.1 Všeobecně
3.1.1 Geotechnika a inženýrská geologie vyšetřuje vlastnosti zemin i skalních hornin,
studuje jejich interakci se stavebními objekty a zjišťuje jejich využitelnost jako
konstrukčního materiálu. Zahrnuje vzájemně propojené specializace, jako jsou
Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.
6
mechanika zemin, mechanika hornin, inženýrská seismologie, zakládání staveb,
podzemní stavitelství, environmentální geotechnika a lomařství. Inženýrská geologie
zpracovává informace pro optimální využití horninového prostředí pro inženýrská díla
a předpovídá jejich zpětný vliv na geologické prostředí; při tom zahrnuje i řešení
hydrogeologických otázek spojených se stavební činností. Má přímý vztah k životnímu
prostředí a ve svých pracovních metodách, závěrech a doporučeních musí brát v úvahu
zájem ochrany přírody.
Geotechnika slouží pro řešení geotechnických úloh tam, kde je zemina nebo skalní
hornina hlavními stavebními materiály a/nebo geologickým prostředím.
Geotechnický průzkum spolu s definováním geotechnických dat poskytuje podklady pro
vypracování příslušného druhu dokumentace, tj. musí poskytnout veškeré údaje nutné
k řádné charakteristice horninového prostředí a spolehlivému stanovení
charakteristických hodnot parametrů, které budou použity ve výpočtech při návrhu
stavby. Tyto údaje musejí zahrnovat stanovení agresivity základové půdy na beton a
betonové konstrukce a informace o režimu a agresivitě podzemní vody na staveništi
a v jeho okolí. Při uplatňování požadavků na geotechnický průzkum i při jeho provádění
musejí být uplatňovány zásady etapovosti a hospodárnosti.
Poznámka: Pro účely přípravy dokumentace staveb je nutné doplnit geotechnický
průzkum průzkumem pedologickým. Pedologický průzkum není předmětem těchto TP
ani součástí GTP.
3.1.2 Program geotechnických průzkumných prací se volí tak, aby výsledek průzkumu
v maximální míře poskytl ucelený obraz o inženýrskogeologických poměrech
zkoumaného území a o fyzikálně-mechanických vlastnostech dotčených hornin.
Tomuto hledisku se podřizuje i volba průzkumných metod. Při plánování geotechnického
průzkumu se musejí uvažovat požadavky na stavbu a krátkodobé i dlouhodobé chování
zamýšlené konstrukce.
3.1.3 Geotechnickou průzkumnou činnost je nutné již od nejnižší etapy zaměřit na
složité úseky trasy komunikace a na nepříznivá území podle 2.9, aby v nich bylo možné
zajistit včasnou přípravu a provedení podrobnějších průzkumů. Základové poměry, které
mohou ovlivnit rozhodnutí o zařazení do geotechnické kategorie podle ČSN 73 6133,
ČSN EN 1997-1 a dosud platné ČSN 73 1001, se mají stanovit pokud možno co
nejdříve, jelikož se touto kategorií řídí charakter a rozsah průzkumu. Ve všech etapách
geotechnického průzkumu je nezbytná trvalá spolupráce zhotovitele GTP
s objednatelem, případně dalšími uživateli výsledků průzkumu.
3.2 Druhy geotechnického průzkumu
3.2.1 Geotechnický průzkum se rozlišuje:
a) podle druhu výstavby na:
1) průzkum pro novostavby komunikací,
2) průzkum pro rekonstrukce a opravy komunikací,
Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.
7
b) podle předmětu šetření na:
1) geotechnický průzkum trasy a jejího bezprostředního okolí,
2) průzkum materiálových nalezišť – zemníků – mimo trasu komunikace,
3) geotechnický průzkum pro objekty,
c) podle etapovosti na:
1) jednoetapový průzkum,
2) víceetapový průzkum,
d) podle podrobnosti etapy na:
1) orientační,
2) předběžný,
3) podrobný,
4) doplňující,
5) geotechnické sledování výstavby.
3.2.2 Vztah etap průzkumu a druhů dokumentace staveb je pro novostavby uveden
v tabulce 1. Jednotlivé etapy geotechnického průzkumu musejí být provedeny
v dostatečném časovém předstihu před zpracováním příslušného druhu dokumentace,
pro který shrnují a vytvářejí podklady. Výjimky z tohoto ustanovení jsou přípustné pouze
v případech vyžadujících zvláštní postup podle kapitoly 4.6.
Pokud nejsou zpracovávány všechny druhy dokumentace (např. pokud na základě
dohody se stavebním úřadem není nutné zpracovávat DÚR a místo DÚR a DSP se
zpracovává sloučená dokumentace), provádí se jednoetapový (podrobný) průzkum.
Jednoetapový průzkum se provádí obvykle pro rekonstrukce a opravy komunikací podle
kapitoly 4.7.
Tabulka 1 – Vztah etap průzkumných prací a fází dokumentace staveb
Druh
dokumentace
staveb
Druh geotechnického průzkumu
Průzkum trasy Průzkum materiálových nalezišť – zemníků
Studie
Studie
Rešerše a orientační
průzkum Fáze vyhledávacího průzkumu
DÚR Předběžný průzkum
Vyhledávací
průzkum
Ověření množství a vlastností sypaniny
DSP
Podrobný, případně
i doplňující průzkum
Podrobný průzkum
PDPS Doplňující průzkum Doplňující průzkum
RDS
DSPS
Geotechnické sledování
výstavby
Sledování kvality při těžbě
Legenda: DÚR – dokumentace pro územní rozhodnutí
DSP – dokumentace pro stavební povolení
PDPS – projektová dokumentace pro provádění stavby
RDS – realizační dokumentace stavby
DSPS – dokumentace skutečného provedení stavby
Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.
8
3.3 Dokumentace geotechnického průzkumu (dříve Projekt GTP)
3.3.1 Dokumentaci geotechnického průzkumu zpracovává vybraný zhotovitel
dokumentace GTP podle části B těchto TP a podle zadávacích podmínek zajišťovaných
objednatelem. Zhotovitel předběžného průzkumu obvykle v závěrech předběžného
průzkumu zpracovává ideový návrh prací podrobného průzkumu pro složité úseky trasy.
U velké a komplikované dokumentace GTP může objednatel požadovat expertní
posouzení.
Pro zpracování dokumentace GTP předá objednatel potřebné podklady, a to zejména:
a) mapu vhodného měřítka, odpovídajícího příslušnému stupni dokumentace stavby,
s vyznačenou trasou komunikace včetně situačního zakreslení objektů; v mapě
musejí být vyznačeny pevné body pro situační a výškové zaměření technických
prací,
b) podélný profil v trase s vyznačením nivelety,
c) charakteristický příčný řez,
d) základní údaje o komunikaci, zejména o objektech, které co do podrobnosti
odpovídají řešené etapě průzkumu,
e) základní informace o případném poddolování, o případných ochranných pilířích
apod., podklady o podzemních inženýrských sítích.
Podrobnost podkladů a) až c) se řídí stupněm dokumentace podle tabulky 2.
Tabulka 2 – Doporučená měřítka podkladů pro geotechnický průzkum
Druh
dokumentace
Příloha Trasa komunikace
Mostní
objekty
Zemníky
(ložiska)
Studie situace 1 : 25 000 1 : 10 000 1 : 10 000
podélný
profil
1 : 10 000 / 1 000 – –
DÚR *) situace 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000
(doporučuje se 1 : 2 000)
(doporučuje
se 1: 2 000)
podélný
profil
1 : 2 000 / 200 – 1 : 5 000 / 500
DSP *) situace 1 : 2 000 1 : 2 000 1 : 2 000
podélný
profil
1 : 2 000 / 200 1 : 200 / 200 –
příčné
profily
1 : 200 / 200 – –
PDPS *) situace 1 : 1 000 1 : 1 000 1 : 1 000
podélný
profil
1 : 1 000 / 100 1 : 1 000 1 : 1 000
příčné
profily
1 : 100 / 100 – –
*) Poznámka: V podkladech musejí být zakresleny všechny podzemní inženýrské sítě a úplnost
těchto údajů potvrdí objednatel podpisem.
Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.
9
3.3.2 Dokumentací GTP stanovený druh a rozsah průzkumných prací je nutné
upřesňovat podle skutečností zjištěných v průběhu prací. Toto ustanovení se týká
například:
a) hloubky odkryvných prací pro zjištění základových poměrů objektů,
b) přizpůsobení technologie odkryvných prací stavu horniny a účelu těchto prací
(například odběru vzorků),
c) použití vhodnějších metod k dosažení požadovaného účelu.
3.3.3 Dojde-Ii ke změně trasy nebo nivelety komunikace anebo ke změně situování,
konstrukčního uspořádání objektů a zemního tělesa oproti podkladům předaným
v průběhu pokračující přípravy dokumentace stavby, objednatel o tom neprodleně
informuje zhotovitele průzkumu a společně se písemnou formou dohodnou na dalším
postupu prací.
3.4 Průzkumné práce, hmotná dokumentace
3.4.1 Pro provádění, pracovní metody a postupy geotechnického průzkumu platí
ustanovení části B.
3.4.2 Před vstupem na cizí pozemek (před zahájením technických prací) je zhotovitel
geotechnického průzkumu povinen uzavřít s vlastníkem pozemku nebo, není-Ii možné
zjistit vlastníka, s nájemcem pozemku písemnou dohodu o provádění geologických prací
(ve smyslu § 14 zákona č. 66/2001 Sb.). Při zjišťování vlastníků (resp. nájemců)
dotčených pozemků se předpokládá součinnost objednatele se zhotovitelem. Doklady
o podzemních sítích, ověřené správci těchto sítí, dodá objednatel před zahájením
technických prací.
Poznámka: Skutečnou polohu podzemních vedení se doporučuje ověřit jejich správci
přímo na místě sondy, včetně pořízení jednoznačného grafického záznamu o jejich
uložení.
3.4.3 O průběhu průzkumných prací informuje zhotovitel průzkumu podle potřeby
objednatele, který případně informuje další uživatele průzkumu. Objednatel si může
v průběhu průzkumných prací vyžádat jejich předběžné výsledky. Souhrnné zhodnocení
průzkumných prací se předává v závěrečné zprávě podle kapitoly 8.
3.4.4 Součástí technických prací je odběr vzorků hornin, případně vzorků vody. Podle
účelu se jedná o vzorky dokumentační a zvláštní, které se dále dělí na vzorky zemin
třídy kvality vzorku 1 a 2 (dříve neporušené) a vzorky zemin třídy kvality vzorku 3–5
(dříve poloporušené a porušené), jejichž součástí jsou i vzorky technologické.
Definice jednotlivých vzorků je uvedena v části B (kapitola 7.5). Pro odběr vzorků, jejich
označení, uložení, balení, dopravu a úschovu platí ustanovení části B.
3.4.5 Hmotná dokumentace se dělí podle doby uchování na:
a) dokumentaci pro závěrečné zprávy,
Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.
10
b) dokumentaci pro výpočet zásob,
c) trvalou hmotnou dokumentaci.
Dokumentace ad a) a b) je nutná k doložení zjištěných skutečností po celou dobu
provádění (etapovitého) geotechnického průzkumu. Zhotovitel v součinnosti
s objednatelem provede skartaci těchto vzorků po skončení příslušné etapy průzkumu
a po převzetí jejích výsledků objednatelem. Toto ustanovení se nevztahuje na vzorky
horniny prokazující využitelnost této horniny jako silničního stavebního materiálu (pro
konstrukci vozovky).
Trvalá hmotná dokumentace (ad c)) jednak slouží pro potřeby stavby, jednak je rovněž
trvalým dokumentem pro účely výzkumu inženýrskogeologické stavby širší oblasti
a neskartuje se dle bodu a) a b). Po předání závěrečné zprávy přechází odpovědnost za
úschovu těchto vzorků na objednatele, který je jejich majitelem. Zpravidla se vzorky
uschovávají alespoň 3 roky po dokončení odkryvných prací anebo 1 rok po dokončení
stavby. O uchování trvalé hmotné dokumentace pro studijní účely po výše uvedené
lhůtě rozhodne na návrh zhotovitele průzkumu Česká geologická služba.
4 METODICKÉ ZÁSADY GEOTECHNICKÉHO PRŮZKUMU
4.1 Orientační průzkum
4.1.1 Orientační průzkum se provádí v rámci zpracování studie a poskytuje podklady
k jejím závěrům. Slouží k orientačnímu posouzení území dotčeného navrhovanou
komunikací z inženýrskogeologického a hydrogeologického hlediska. Výsledky
orientačního průzkumu jsou podkladem pro posouzení umístění trasy a ke specifikaci
problematických míst vyžadujících podrobnější zkoumání.
4.1.2 Jako hlavní pracovní metody se při orientačním průzkumu využívají excerpce
literárních a archivních pramenů s využitím poznatků základního geologického výzkumu
a všech dřívějších průzkumných prací (podkladů Geofondu) a studium zkoumaného
území z hlediska geologie a geomorfologie, dokumentují se přirozené a umělé odkryvy.
Jako doporučené se s výhodou uplatňují nepřímé metody, jako jsou například metody
založené na geologické interpretaci leteckých snímků a geofyzikální měření.
4.1.3 V průběhu orientačního průzkumu je vhodné zpracovat mapu geologického
nebezpečí („geological hazard“) v rozsahu potřebném pro uvažovanou studii.
4.1.4 Souhrn výsledků orientačního průzkumu zpravidla obsahuje:
a) základní místopis trasy s přehledem morfologických, inženýrskogeologických
a hydrogeologických poměrů, údaje o hlavních typech pokryvných útvarů
a horninách skalního podkladu a o předpokládané hloubce hladiny podzemní vody,
b) předběžné vymezení oblastí nepříznivých z hlediska únosnosti a stability území,
c) předběžné posouzení inženýrskogeologických poměrů v místech velkých objektů,
zejména mostů, s odhadem (prognózou) základových poměrů,
Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.
11
d) posouzení potenciálních možností získání stavebního materiálu z místních zdrojů
pro stavbu pozemní komunikace ve zkoumaném mapovém pruhu, včetně možnosti
použití druhotných materiálů (popílek, struska, důlní odvaly apod.),
e) mapu geologického nebezpečí („geological hazard“) a poddolování,
f) souhrnné posouzení vhodnosti realizace stavebního záměru ve zkoumaném
prostoru z inženýrskogeologického a hydrogeologického hlediska, případné
doporučení vhodnějších alternativ,
g) doporučení programu průzkumu pro další etapu.
4.2 Předběžný průzkum
4.2.1 Předběžný geotechnický průzkum se provádí ve stanovené trase. Jeho náplní je
inženýrskogeologické a hydrogeologické posouzení trasy (nebo i variant trasy)
a posouzení technické realizovatelnosti pozemní komunikace včetně posouzení
staveniště mostních objektů s případným doporučením optimálního vedení trasy.
Výsledky předběžného průzkumu jsou podkladem pro zpracování dokumentace pro
územní rozhodnutí (DÚR).
4.2.2 Úkol předběžného průzkumu
Úkolem předběžného průzkumu je:
a) vyšetření inženýrskogeologických a hydrogeologických poměrů v trase
a v dotčeném okolí trasy a jejich geotechnická interpretace,
b) návrh způsobu založení objektů, stanovení stupně chemicky agresivního
prostředí v zeminách a podzemní vodě (ČSN EN 206-1) a dodání geologických
podkladů pro zhodnocení prostředí z hlediska bludných proudů podle TP 124,
c) vyšetření nepříznivých území (podle 2.9) s návrhem řešení, případně
s doporučením ke změně trasy,
d) zhodnocení použitelnosti hornin z trasy a z jejího bezprostředního okolí jako
sypaniny (podle ČSN 73 6133) nebo jako konstrukčního materiálu do vozovky
podle příslušných norem, případně podle dalších požadavků objednatele
uvedených v zadání průzkumu,
e) ověření dostupnosti, množství a vhodnosti druhotných materiálů, pokud se
v blízkosti trasy jejich zdroje vyskytují,
f) stanovení kategorií těžitelnosti hornin podle ČSN 73 3050 ve smyslu TKP 4:
Pro stavby pozemních komunikací se stanovují 3 třídy těžitelnosti:
I. Těžba je prováděna běžnými výkopovými mechanismy (buldozery,
rypadla, ruční provádění výkopů).
II. Pro těžbu a rozpojování horniny je nutné použít speciální rozpojovací
mechanismy (rozrývače, skalní lžíce, kladiva),
III. K rozpojování je nutné použít trhacích prací.
Podrobná metoda pro zatřiďování těžitelnosti je v ČSN 73 6133.
Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.
12
Poznámka: Do zrušení ČSN 73 3050 se vždy uvádějí zatřídění podle ČSN
73 6133 a ČSN 73 3050. Kromě odkryvných prací je při průzkumu pro zatřídění
těžitelnosti hornin v zářezu v případě očekávání výskytu skalních hornin nutné
využít také práce geofyzikální, zejména kombinaci seismických
a geoelektrických metod.
g) zatřídění hornin podle vrtatelnosti pro vrty pro piloty podle Katalogu popisu
a směrných cen stavebních prací 800-2 (viz příloha č.1),
h) provedení orientačního výpočtu stability svahů zářezů některou z metod mezní
rovnováhy,
i) vyšetření režimu podzemní vody v trase budoucí komunikace a v jejím širším
okolí,
j) posouzení vlivu geotechnických poměrů a povětrnostních podmínek na provádění
zemních prací; při tom je nutné vzít v úvahu působení povětrnostních vlivů na
vlastnosti hornin během těžby, během případného deponování a v průběhu
zpracování do násypu, do aktivní zóny nebo do podkladu,
k) zhodnocení vlivu budoucí komunikace a stavební činnosti na okolí – především
na ohrožení hladiny ve stávajících vodních zdrojích nebo na znečištění
podzemních vod (včetně posouzení možnosti zřídit vodní zdroje náhradní), dále
ohrožení stability sousedních objektů vlivem změny hladiny podzemní vody apod.,
l) navržení ideového programu podrobného průzkumu se zvláštním zřetelem na
riziková místa nebo rizikové faktory v daném území.
4.2.3 Pro předběžný průzkum se využívají obdobné hlavní pracovní metody jako v 4.1.2
(včetně prostudování nových přírůstků v archivu Geofondu ČR, zařazených v období po
zpracování etapy orientačního průzkumu). Podrobněji se studuje zkoumané území,
provádějí se technické práce s odběry charakteristických vzorků hornin a podzemní
vody a jejich laboratorní zkoušky. V této etapě je účelné používat geofyzikální metody.
Vhodné je provedení účelové inženýrskogeologické mapy (dále jen lG mapa), podle
složitosti poměrů potenciálního staveniště zaměřené zejména na vyznačení
nepříznivých území (čI. 2.11.), tj. včetně podmáčených území a území údolních náplavů,
dále na vyznačení geodynamických jevů, ložisek nerostných surovin, poddolovaných
území, eventuálně jiných geologických skutečností, které mohou ovlivnit stavbu.
4.2.4 Odkryvné práce se navrhují a uskutečňují v rozsahu odpovídajícím druhu
konstrukce (zemní těleso, objekt) a složitosti inženýrskogeologické stavby předmětného
území dle pokynů těchto TP.
Minimální počet sond v této etapě v trase je dán tabulkou č. 3. Minimálním počtem sond
se rozumí jejich umístění v podélném směru trasy. Sondy v příčném směru nejsou do
tohoto počtu zahrnuty a uvažují se jako jedna sonda. Počet sond u pozemních objektů,
ČSPH apod. je zcela individuální, ale je nutná minimálně jedna sonda (i archivní) na
objekt. V případě mostů o dvou až třech polích jsou to minimálně dvě sondy, u estakád
minimálně jedna sonda na tři pole.
Řešení geologické stavby zájmového území ve směru příčném k trase bude vždy
upřesněno v zadávací dokumentaci (Kvalitativních požadavcích) jednotlivých staveb.
Pro komunikace se směrově oddělenými jízdními pásy (čtyřpruhové) musejí být
Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.
13
v příčném řezu minimálně 2 sondy, pro dvoupruhové komunikace je možné použít
i jednu sondu v kombinaci s jiným geologickým údajem.
Hloubka sond se určuje v místech budoucích:
a) zářezů se zohledněním předpokládané hloubky budoucího odvodňovacího
zařízení – minimálně 3 m pod niveletu projektované vozovky,
b) násypů podle únosnosti a stlačitelnosti zemin v podloží násypu do hloubkového
dosahu ovlivnění stavbou,
c) mostních objektů podle hloubky skalního podkladu a/nebo podle aktivní hloubky
podloží budoucího základu a zejména na základě požadavků vyplývajících ze
způsobu založení a z požadovaných charakteristik podle ČSN 73 6133, ČSN
73 1001, resp. ČSN EN 1997-1, ČSN EN 1536 a ČSN 73 6244.
Tabulka 3 – Směrné počty průzkumných sond v rámci předběžného GTP
Náročnost stavby nenáročná náročná
Geotechnické poměry jednoduché složité jednoduché složité
Geotechnická kategorie 1 2 2 3
nižší než 3 m 1 ks / 250 m 1 ks / 100 m – –
Násyp
vyšší než 3 m – – 1 ks / 150–100 m +)
1 ks / 75–50 m +)
mělčí než 3 m 1 ks / 250 m 1 ks / 100 m – –
Zářez
hlubší než 3 m – – 1 ks / 100 m 1 ks / 50 m
Mostní objekt o jednom poli 1 ks 2 ks 2 ks 2–3 ks
Mostní objekt o více polích viz výše odstavec 4.2.4
Trasa 1 ks / 500 m 1 ks / 200 m – –
Legenda: +)
větší četnost platí pro násypy vyšší než 10 m
Poznámka: Pro dvoupruhové komunikace a rekonstrukce mohou být směrné počty
průzkumných sond při zadání průzkumu přiměřeně sníženy.
Počet sond uvedený v tabulce 3 neplatí pro případ výskytu nepříznivého území
ovlivňujícího stavbu, v tomto případě se postupuje individuálně.
4.2.5 Inženýrskogeologické mapování a rajónování území je určeno k ověření a ke
znázornění inženýrskogeologických poměrů v uvedeném okolí trasy.
lG mapa se zpracovává zpravidla v šířce mapového pruhu 600 m až 1000 m pro dálnice
a rychlostní silnice, cca 300 m pro dvoupruhové silnice v měřítku 1 : 10 000, případně
1 : 25 000, s využitím archivních a mapových podkladů a studia terénu.
V lG mapě se kromě výše uvedeného vyznačuje také předpokládaná trasa
a dokumentační body (výchozy apod.). Pokud existuje mapa z předchozí etapy
průzkumu, sestavuje se mapa reambulovaná se zakreslením nově zjištěných údajů.
Součástí lG mapování je získávání údajů o výskytu a o předpokládaném množství
Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.
14
vhodných sypanin, případně silničních stavebních materiálů v blízkém okolí trasy.
4.2.6 Geofyzikální průzkumné práce jsou metody nepřímého zjišťování geologických
poměrů, uplatňují se zejména ke spojitému ověření inženýrskogeologického prostředí
a k jeho pravděpodobné interpolaci v intervalech mezi odkryvnými pracemi.
Geofyzikální průzkum je založen na zjišťování změn fyzikálních vlastností, jako jsou
např. elektrická vodivost, magnetická susceptibilita nebo rychlost šíření seismických vln.
Geofyzikální rozhraní nemusí vždy souhlasit s geotechnickým (rozhraní různých
inženýrských vlastností). Interpretace geofyzikálních prací musí být vždy založena na
korelaci s výsledky odkryvných prací.
4.2.7 Terénní zkoušky a měření slouží k ověření geotechnických vlastností zemin
a hornin in situ. K tomuto účelu se uplatňují zejména zkoušky dynamické a statické
penetrace, presiometrická měření ve vrtech a jiné terénní zkoušky, např. podle 7.1.2.
Jejich použití je naprosto nezbytné u hornin, u kterých při vrtání dochází ke změně
struktury a velmi obtížně lze odebírat neporušené vzorky (např. zvětralé a rozložené
břidlice).
4.2.8 Laboratorní zkoušky zemin, skalních a poloskalních hornin se uskutečňují ke
stanovení popisných vlastností, k jejich zařazení do klasifikačního systému (podle ČSN
73 6133, ČSN 73 1001, případně podle ČSN EN ISO 14688-2) a k prognóze jejich
fyzikálně-mechanických vlastností, rozhodujících o použitelnosti hornin z trasy jako:
a) sypaniny,
b) materiálu do aktivní zóny podloží vozovky,
c) materiálu do stabilizovaných podkladů vozovky,
d) případně sanačního materiálu do podloží násypů.
Nezbytnou součástí laboratorních prací jsou zkoušky chemických charakteristik zeminy
a podzemní vody v trase v místě objektů a stanovení chemické agresivity prostředí na
beton podle ČSN EN 206-1. V případě zjištění chemicky agresivního prostředí se pro
podrobnou etapu průzkumu navrhne režimní monitorování agresivity.
4.2.9 Hydrogeologické práce se již v této etapě předběžného průzkumu zaměří na
výběr oblastí, kde pravděpodobně nastane vzájemné ovlivnění hydrogeologické
struktury a budoucí stavby. Průzkum se provádí v dostatečně širokém okolí tak, aby do
něj byla zahrnuta celá hydrogeologická struktura dotčená stavbou.
4.2.10 Hlavními pracovními metodami hydrogeologického průzkumu v této etapě je
hydrogeologické mapování a sezónní záměry hladiny podzemních vod v pozorovacích
vrtech a vodních zdrojích v širším okolí navrhované trasy.
4.2.11 Výsledkem hydrogeologických prací v dané etapě průzkumu je zpravidla:
a) mapa stávajících hydrogeologických objektů v pruhu o šířce cca 1 km (u dálnic
a rychlostních silnic) a cca 500 m u silnic, se základními údaji o jednotlivých
objektech,
b) mapa hydrologických povodí,
Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.
15
c) případný návrh na režimní pozorování vytipovaných oblastí ve vyšší etapě
průzkumu,
d) zhodnocení vlivu budoucí komunikace a stavební činnosti na okolí – především
na ohrožení hladiny ve stávajících vodních zdrojích nebo na znečištění
podzemních vod (včetně posouzení možností zřídit vodní zdroje náhradní).
4.3 Podrobný průzkum
4.3.1 Podrobný geotechnický průzkum poskytuje podklady ke zpracování dokumentace
pro stavební povolení (DSP). Jeho úkolem je:
a) shromáždit co nejúplnější údaje o inženýrskogeologických a hydrogeologických
poměrech v trase a v dotčeném okolí trasy a provést jejich geotechnickou
interpretaci, v souladu se zásadami ČSN 73 6133 a TKP-D, kapitola 3 provést
stabilitní výpočty a výpočty časového průběhu sedání, obojí odpovídající svojí
vypovídací schopností úrovni poznatků provedeného stupně GTP, dále shromáždit
potřebné údaje pro výpočty vlivu budované komunikace na okolní zástavbu (např.
změna proudění vody, zvýšení deformací přilehlých objektů apod.),
b) podrobně objasnit základové poměry stavebních objektů včetně rozšíření souboru
ověřených fyzikálně-mechanických vlastností podloží z předchozí etapy průzkumu,
případně postupovat v souladu s požadavky na GTP podle ČSN EN 1536, ČSN
EN 1537, ČSN EN 1538, ČSN EN 12063, ČSN EN 12715 a ČSN 73 2005,
c) doplnit údaje o pevnostních, deformačních a technologických vlastnostech hornin
z trasy a z bezprostředního okolí, které je možné využít jako sypaninu (podle ČSN
73 6133), jako materiál do konsolidační vrstvy, jako konstrukční materiál do
vozovky či jako kamenivo do betonu (s přihlédnutím k podmínce vyloučení
alkalické reakce betonu podle TP 137); v případě navrhování vyztužených
zemních konstrukcí postupovat v souladu s ČSN EN 14475 a TP 97,
d) provést laboratorní zkoušky zemin, hornin a druhotných materiálů, případně
zkoušky interakce zemin s konstrukčními materiály (např. geosyntetickými
výztužemi),
e) stanovit chemické charakteristiky a stupně agresivity podzemních vod a zemin na
stavební konstrukce dle ČSN EN 206-1 a jejich změny v čase (kromě odběrů z
nových odběrných míst také provést kontrolní odběry ze sond předběžného
průzkumu za účelem upřesnění agresivity),
f) upřesnit vlastností druhotných materiálů, pokud se počítá s jejich využitím do
zemních těles,
g) doplnit údaje o režimu podzemní vody v trase budoucí komunikace a v případě
potřeby navrhnout opatření ke snížení hladiny podzemní vody; stanovit vliv
kapilární vzlínavosti na vodní režim vozovky,
h) provést základní korozní průzkum ve smyslu TP 124 (měření smí provádět pouze
zhotovitel s oprávněním na provádění korozního průzkumu), pokud jeho potřeba
vyplyne z DÚR,
i) zpracovat případný ideový návrh programu doplňujícího geotechnického průzkumu.
Pro vypovídací schopnost průzkumu je nutné uvést konkrétní (úplné) hodnoty, týkající
se všech údajů podle výše uvedených bodů a) až i) a sloužící jako podklad pro
zpracovatele projektové dokumentace stavby na úrovni DSP. Náležitou pozornost je
Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.
16
třeba při zpracování výsledků průzkumu věnovat nepříznivým územím ve smyslu čI. 2.9.
~ ---- ~-~-~--
4.3.2 Pracovní metody a postupy se stanoví na základě poznatků všech dosavadních
průzkumů, zvláště předchozí etapy předběžného průzkumu, a to podle složitosti
inženýrskogeologických poměrů.
4.3.3 Odkryvné práce a měření nepřímými metodami se oproti předchozí etapě
zahušťují tak, aby spolu s výsledky předchozích etap poskytly potřebný spojitý
prostorový obraz o inženýrskogeologických a hydrogeologických podmínkách
zájmového území a o fyzikálně-mechanických vlastnostech hornin je tvořících.
4.3.4 Při programu odkryvných prací a profilů geofyzikálních měření atp. se navržená
trasa komunikace rozděluje na dílčí úseky podle průběhu nivelety v terénu (pláň v úrovni
terénu, zářez, násyp, mostní objekt, přechodová oblast) a s ohledem na
inženýrskogeologickou charakteristiku těchto úseků. Pro tyto úseky se práce rozvrhují
samostatně.
4.3.5 Provádění odkryvných prací se řídí těmito zásadami:
a) Potřebný počet a hloubka odkryvných prací vyplývají ze složitosti geologické
stavby území a složitosti úkolu podle požadavku 4.3.3. Odkryvné práce musejí
poskytnout jasný a nezkreslený obraz o rozhraní odlišných struktur, případně
o stupni navětrání horniny a o přirozeném uložení hornin. K tomuto účelu je
vhodné provést alespoň minimální počet šachtic. V tabulce č. 4 jsou uvedeny
směrné počty sond, do kterých se započítávají i sondy archivní z předchozích
průzkumů. V případě násypů a zářezů se vzdáleností rozumí vzdálenost příčných
řezů. Pro komunikace se směrově oddělenými jízdními pásy (čtyřpruhové) musejí
být v příčném řezu minimálně 2 sondy, pro komunikace dvoupruhové je možné
použít i jednu sondu v kombinaci s jiným geologickým údajem.
b) Průzkumná díla je v případě průzkumu pro dálnice a rychlostní silnice vždy
nezbytné situovat jako dvojice (nebo trojice v případě sondy v ose komunikace) do
příčných řezů. Minimálním počtem sond se rozumí jejich umístění v podélném
směru trasy. Sondy v příčném směru nejsou do tohoto počtu zahrnuty a uvažují se
jako jedna sonda.
c) Hloubka sond se navrhuje tak, aby byly ověřeny všechny vrstvy podloží, na
kterých se projeví přitížení, dynamické účinky nebo jiné vlivy (viz ČSN EN 1997-1).
d) Pro zjištění základových poměrů mostních objektů se odkryvné práce navrhují
podle požadavků vyplývajících z konstrukčního uspořádání s ohledem na interakci
konstrukce a základové půdy, nejméně však pod každou opěrou či pilířem jedna
sonda. Pro průzkum přechodové oblasti mezi objektem a násypem platí čI. 6.4
ČSN 73 6244.
Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.
17
Tabulka 4 – Směrné počty průzkumných sond v rámci podrobného GTP
Náročnost stavby nenáročná náročná
Geotechnické poměry jednoduché složité jednoduché složité
Geotechnická kategorie 1 2 2 3
nižší než 3 m 1 ks / 100 m 1 ks / 50 m – –
Násyp
vyšší než 3 m – – 1 ks / 75–50 m +)
1 ks / 50–25 m +)
mělčí než 3 m 1 ks / 100 m 1 ks / 50 m – –
Zářez
hlubší než 3 m – – 1 ks / 75–50 m +)
1 ks / 50–25 m +)
Mostní objekt viz výše odstavec 4
Přechodová oblast 2 ks 3 ks 3 ks 4 ks
Trasa 1 ks / 200 m 1 ks / 100 m – –
Legenda: +)
větší četnost platí pro zářezy hlubší a násypy vyšší než 10 m
Poznámka: Pro dvoupruhové komunikace a rekonstrukce mohou být směrné počty
průzkumných sond při zadání průzkumu přiměřeně sníženy.
Počty sond uvedené v tabulce 4 neplatí pro případ výskytu nepříznivého území
ovlivňujícího stavbu, v tomto případě se postupuje individuálně.
4.3.6 Podrobný průzkum uskutečňovaný geofyzikálními metodami se provádí
zpravidla v předstihu před odkryvnými pracemi. Program geofyzikálního průzkumu při
tom vychází z geotechnické interpretace předchozích etap průzkumných prací. Výsledky
měření se průběžně zpracovávají a inženýrskogeologicky interpretují v součinnosti se
zpracovatelem průzkumu. Poznatky geofyzikálního průzkumu se mohou použít
k upřesnění rozvrhu odkryvných prací.
4.3.7 Pro zhodnocení a využití geofyzikálních měření platí zásada souborného
vyjádření výsledků geofyzikálních měření s výsledky ostatních průzkumných metod. To
znamená, že výsledky geofyzikálních měření se vyhodnocují ve vzájemné součinnosti
s řešitelem inženýrskogeologického průzkumu, např. ve formě hloubkového seismického
a odporového podélného (příčného) profilu, zakresleného do podélného (příčného)
inženýrskogeologického profilu. Dále se zde zakreslí a vyhodnotí výsledky případného
karotážního měření apod.
4.3.8 Terénní zkoušky a měření se v této etapě zaměřují na určování fyzikálněmechanických
parametrů hornin tvořících budoucí zemní těleso (svahy, pláň vozovky
v zářezu), přetvárných vlastností zemního masivu, kde vlivem přitížení nebo odlehčení
stavbou dojde ke změnám napjatosti a deformacím, a geomechanických parametrů
hornin určených k zabudování do násypu a do pláně.
4.3.9 Laboratorní práce jsou zaměřeny na určení geomechanických vlastností hornin
v trase pro účely komplexního geotechnického zhodnocení území komunikace podle
4.2.8 a podle kapitoly 5.
Laboratorní rozbory vzorků vody a zemin, odebraných při průzkumu, stanoví jejich
Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.
18
chemické charakteristiky a stupeň agresivity na betonové konstrukce podle tab. 2 normy
ČSN EN 206-1, zkušební metody musejí být v souladu s předpisy uvedenými v normě
ČSN EN 206-1.
Metodika laboratorních zkoušek se řídí platnými českými, případně evropskými normami
nebo normami specifikovanými objednatelem při objednání průzkumu, případně
doporučenými postupy podle kapitoly 5. Soubor základních norem pro laboratorní
zkoušky je v seznamu na konci TP.
4.3.10 Hydrogeologická část průzkumu se v této etapě zaměřuje na úseky, které byly
vytipovány v předchozí etapě. Na ostatních úsecích, kde hydrogeologické podmínky
stavbu neovlivní, se průzkum omezuje na registraci hloubky hladiny podzemních vod
v rámci geotechnického průzkumu.
Pro režimní pozorování, navržené v etapě předběžného průzkumu, se provádějí vrty,
zkoušky apod. a základní měření (např. ve dvou časových intervalech – podle doby
trvání průzkumu této etapy). Provedené vrty se předají objednateli, který zajišťuje jejich
pozorování tak, aby celková doba pozorování byla co nejdelší, minimálně jeden
hydrologický rok.
4.3.11 Úkolem hydrogeologické části průzkumu je stanovit:
a) vydatnost přítoků do zářezů,
b) vliv stavby na hladinu stávajících zdrojů, případně včetně návrhu možného
nápravného opatření při negativním ovlivnění,
c) návrh monitorovací sítě (seznam objektů k režimnímu pozorování a sledování
chemismu podzemní vody),
c) chemickou charakteristiku a stupeň chemické agresivity podzemních vod na
betonové konstrukce dle ČSN EN 206-1, případně na úpravy zemin pojivy (vápno,
cement, silniční pojiva),
d) podle požadavku objednatele (zejména u dálnic a rychlostních silnic) také nové
zdroje podzemních vod pro obslužná zařízení a stavební dvory, náhradní zdroje
vod pro obyvatelstvo v případě ovlivnění stávajících zdrojů,
e) hladinu podzemní vody a vliv kapilární vzlínavosti na vodní režim vozovky.
4.3.12 Pokud se mostní objekt nebo jiný stavební objekt obsahující betonářskou nebo
předpínací výztuž nachází podle DÚR v oblasti s možným výskytem bludných proudů,
provede se základní korozní průzkum ve smyslu TP 124. Geofyzikální měření
provedené určeným normativním způsobem (měření smí provádět pouze zhotovitel
s oprávněním pro provádění korozního průzkumu) jsou spolu s údaji o zdrojích bludných
proudů a charakteristikou úložných zařízení podkladem pro navržení ochranných
opatření specializovaným pracovištěm.
4.4 Doplňující průzkum
4.4.1 Doplňující průzkum je samostatnou průzkumnou etapou. Je zvláštní, zpravidla
časově oddělenou nebo prolínající se podetapou podrobného průzkumu. Jeho výsledky
jsou doplněním a upřesněním podkladů pro PDPS, případně DSP. Je zaměřen na
Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.
19
vybrané zejména mostní objekty a problémové úseky trasy (vysoké násypy, hluboké
zářezy, přechodové oblasti), ke zpřesnění závěrů podrobného průzkumu a na řešení
těch dílčích problémů, které vyplynuly z výsledků podrobného průzkumu
a z projektového řešení na něj navazujícího.
4.4.2 Pracovní metody doplňujícího průzkumu jsou obdobné jako v podrobném
průzkumu, se zvýšeným důrazem na terénní zkoušky a měření.
Topografickým podkladem jsou mapové podklady v měřítku 1 : 1 000, se zakreslenou
upřesněnou trasou a mostními objekty.
4.4.3 Hlavním cílem odkryvných prací je odběr vzorků zemin a skalních hornin pro
doplňující laboratorní zkoušky, jejichž rozsah a metodika jsou přizpůsobeny navržené
konstrukci a technologii provádění (např. triaxiální zkoušky po zvolené dráze napětí pro
stanovení vstupních dat do numerického modelu). U hlubokých zářezů a násypů na
měkkém podloží je nutné zaměřit terénní a laboratorní zkoušky na získání potřebných
podkladů pro stabilitní řešení a upřesnění velikosti a časového průběhu sedání.
Při doplňkovém průzkumu pro mostní objekty je nutné vycházet z údajů o prostorovém
umístění, o rozměrech, tvaru a konečném konstrukčním a dispozičním uspořádání
objektu v součinnosti řešitele průzkumu a projektanta. Rozsah průzkumných prací se
navrhuje samostatně pro jednotlivé objekty.
Poznámka: Za minimální počet sond je třeba uvažovat 3 sondy pro jeden objekt.
4.5 Geotechnické sledování výstavby
4.5.1 Geotechnické (dále jen GT) sledování výstavby se uskutečňuje podle části B
zejména u hlubokých zářezů, vysokých násypů, v těch místech trasy, kde jsou navržena
sanační opatření, a při zakládání mostních objektů. Dále se geotechnické poměry
prověřují v místech, kde z důvodu neprovedeného odlesnění apod. nebylo možné
uskutečnit průzkumné práce. Toto sledování je dále nezbytné u staveb realizovaných ve
smyslu jednotlivých ustanovení ČSN 73 0039 na poddolovaném území. Doporučuje se
rovněž u staveb třetí geotechnické kategorie.
4.5.2 Mezi důležité činnosti při sledování výstavby se řadí geotechnický monitoring
(kontrolní sledování). K hlavním metodám patří sledování časového průběhu sedání
objektů a vysokých násypů, průběžné měření rozptylování pórových tlaků pod násypy
na měkkém podloží, inklinometrická a extenzometrická měření pro sledování přetváření
svahů apod. Program kontrolního sledování musí vypracovat geotechnický odborník na
základě doporučení zprávy o podrobném geotechnickém průzkumu a program musí být
součástí příslušné projektové dokumentace stavby. Realizace geotechnického
sledování musí být prováděna odborně způsobilým pracovištěm a musí být nabídnuta
i zhotoviteli podrobného nebo doplňujícího průzkumu. Předem musejí být stanoveny
meze přijatelného chování konstrukce, varovné (limitní) stavy při překročení těchto mezí
a způsob řešení vzniklých situací.
4.5.3 Součástí GT sledování je GT dozor objednatele stavby. Úkolem GT sledování je
Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.
20
zpracování inženýrskogeologické písemné dokumentace, případně pořízení hmotné
dokumentace o provedené stavbě, přebírky základových spár a hloubek zakládání
objektů. Způsob a rozsah dokumentace je součástí programu průzkumných prací. Dále
se při GT sledování stavby průběžně porovnávají geotechnické předpoklady
dokumentace včetně geomechanických parametrů základové půdy i stavebních zemin
(podle předcházejících průzkumných etap) se skutečností. V případě závažného
nesouhlasu zhotovitel okamžitě informuje objednatele.
4.6 Zvláštní postup geotechnického průzkumu
4.6.1 V případech, kdy trasa komunikace prochází nepříznivým územím podle 2.11, se
při průzkumu uplatňuje zvláštní postup, související s odlišnou přípravou dokumentace
stavby a navazujícími sanačními pracemi – podle tabulky 5.
Tabulka 5 – Zvláštní postup geotechnického průzkumu
Alternativy řešení
v oblasti nepříznivého území
mimo oblast
nepříznivého území
Fáze přípravy
dokumentace
činnost zhotovitele průzkumu činnost uživatele
Studie
Indikace potenciálních nebo
aktivních geodynamických jevů
(1 : 10 000)
DÚR
Ponechání, případně
úprava trasy
Změna trasy: postup
podle tab. 1
DSP
Jednoetapový průzkum pro
sanaci, včetně mapování
(1 : 10 000)
Projektová
dokumentace sanace
Změna trasy: postup
podle tab. 1
Sanace ohrožené oblasti – realizace –
Změna trasy: postup
podle tab. 1PDPS
Geotechnické sledování sanace
RDS
DSPS
Geotechnické sledování výstavby
Výstavba
v sanovaném území
4.7 Průzkum pro rekonstrukce a/nebo opravy pozemních komunikací
4.7.1 Průzkum pro rekonstrukci a/nebo opravu pozemní komunikace, které zasahují i do
zemního tělesa, zahrnuje zjištění potřebných geotechnických podmínek,
hydrogeologických poměrů a fyzikálně-mechanických parametrů zemin zemního tělesa
a dotčeného území podle 4.3.
4.7.2 Druh, rozsah a metodika průzkumných prací se stanovují na základě zadání
objednatele podle charakteru rekonstrukce nebo opravy (například zlepšení podloží, dílčí
změna trasy a nivelety, případně rozšíření komunikace apod.) a podle stavu dosavadní
prozkoumanosti.
V případě průzkumu pro rekonstrukce a opravy komunikací se průzkumné práce
Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.
21
soustřeďují zejména na:
a) zjištění skutečné tloušťky krytu a podkladních vrstev včetně ochranné vrstvy,
b) stanovení fyzikálních a mechanických vlastností materiálů těchto vrstev,
c) stanovení únosnosti (stlačitelnosti) zemin v podloží vozovky metodami
odpovídajícími metodě navrhování (statické, případně rázové zatěžovací zkoušky
apod.),
d) zjištění vodního režimu v podloží vozovky,
e) zjištění stavu drenáže, resp. odvodňovacího zařízení.
4.7.3 Zvláštní kategorií je rekonstrukce a oprava pozemní komunikace poškozené
sesuvnými pohyby zemního tělesa. Potřebný průzkum se provádí podle dokumentace
GTP vypracované inženýrským geologem.
5 GEOTECHNICKÉ ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PRŮZKUMU
5.1 Zářez
5.1.1 Zářez se vyhodnocuje jednak jako zemní těleso, jednak jako zemník, tj. jako zdroj
sypaniny do násypu – viz 5.3. a 5.5.
5.2 Zářez – zemní těleso
5.2.1 Při vyhodnocení zářezu jako zemního tělesa se stanoví:
a) fyzikální, mechanické a technologické vlastnosti horniny a její zatřídění podle
ČSN 73 6133, případně ČSN EN ISO 14688-2,
b) zatřídění horniny podle těžitelnosti – podle ČSN 73 6133 a TKP 4 – viz čI. 4.2.2;
kromě odkryvných prací je při předpokladu výskytu obtížně těžitelných hornin
nutné využít souběžně také práce geofyzikální, zejména kombinaci seismických a
geoelektrických metod,
c) stávající režim podzemních vod širšího okolí trasy a prognóza jeho ovlivnění
provedením zářezu se zvláštním zřetelem na stávající zdroje vody; charakteristika
vodního režimu, chemická agresivita prostředí (ČSN EN 206-1),
d) vlastnosti hornin ovlivňujících stabilitu svahů:
1) pevnostní charakteristiky,
2) stupeň navětrání,
3) puklinatost – četnost puklin, vzdálenost, orientace a vlastnosti výplně,
e) u poloskalních a rychle zvětrávajících hornin vývoj pevnostních parametrů v čase
odpovídajícím době životnosti konstrukce,
f) předběžně stabilita svahu zářezu výpočtem pro nejpravděpodobnější polohy
smykových ploch, předpokládaný vývoj pórových tlaků, případně dynamická a jiná
zatížení,
g) případná doporučení zhotovitele k technologii otvírky a postupu těžby zářezu,
vyžadují-Ii geologické poměry zvláštní postup, zejména pokud se hornina v zářezu
Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.
22
bude těžit odstřely,
h) podmínky pro návrh zajištění stability zářezu, pokud je nutné (např. ocelové sítě
proti padání kamenů, lavičky, přikotvení nestabilních bloků apod.),
i) podmínky pro návrh protierozních opatření v nestabilních, rychle erodujících
zeminách (např. spraších),
j) doporučení zhotovitele ke způsobu úpravy pláně vozovky u skalního výlomu:
1) po hrubém skalním výlomu,
2) ve vztahu k možnému výronu podzemní vody z puklin.
5.3 Zářez – zemník
5.3.1 Při vyhodnocení zářezu jako zemníku se posoudí požadavky pro násyp podle
bodu 5.5 s uvážením změn vlastností horniny vlivem povětrnosti po dobu případného
deponování a dále se posoudí použitelnost horniny:
a) jako materiálu konstrukčních vrstev vozovky,
b) do aktivní zóny podloží vozovky podle ČSN 73 6133,
c) jako sanačního materiálu (například do sanační vrstvy pro podloží násypu,
sanační přísyp svahů apod.) podle ČSN 73 6133 a podle kritérií předepsaných
dokumentací,
d) posouzení možnosti úprav zemin, především podmínečně vhodných či málo
vhodných zemin ke zvýšení jejich využitelnosti podle ČSN 73 6124-1, řady ČSN
EN 14227 a ČSN 73 6133, TP 94.
Poznámka: Při výpočtu zásob zeminy v zářezu jako zemníku je třeba vzít v úvahu
objemovou hmotnost zeminy v přirozeném uložení, výsledky zkoušek zhutnitelnosti
zeminy (viz ČSN 72 1015) a předepsanou míru zhutnění zeminy v zemním tělese (ČSN
73 6133, ČSN 72 1006, TKP 4). Je třeba věnovat zvýšenou pozornost možnému
přehutnění zeminy v bilanci zásob materiálu.
5.4 Podloží násypu
5.4.1 Při vyhodnocování hornin v podloží násypu se stanoví:
a) fyzikální vlastnosti hornin v podloží, rozlišení litologických typů, mocnost a směr
sklonu vrstev; sestaví se geotechnický výpočtový model,
b) míra dohutnění podloží podle ČSN 72 1006.
Pro založení vysokých násypů (vyšších než 6 m) se dále stanoví:
c) pevnostní a přetvárné charakteristiky a další údaje nezbytné pro výpočet stability,
sedání a časového průběhu konsolidace podloží násypu do hloubky, kde se již
neprojeví deformace od zatížení násypem, a stanoví se deformace podle ČSN 73
6244 (výpočty stability a sedání a jeho časového průběhu mají ve fázi průzkumu
informativní charakter, je nutné je provést podrobně pro finální návrh ve fázi
projektové dokumentace),
d) v odůvodněných případech pórové tlaky během výstavby, případně vhodný
Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.
23
konstitutivní vztah popisující chování zemin podle výsledků laboratorních
a terénních geotechnických zkoušek,
e) doporučení efektivního způsobu založení nebo sanace podloží,
f) způsob sledování sedání, případně rozptylování pórového tlaku ve složitých
geotechnických poměrech.
5.5 Násyp
5.5.1 Pro zřízení násypu ze zemin se stanoví:
a) vlastnosti zeminy v přirozeném stavu uložení (tj. v zemníku), jako je například
vlhkost, zrnitost, konzistence, pórovitost, relativní hutnost apod. dle ČSN CEN
ISO/TS 17892-1 až -12, ČSN 72 1010 a ČSN 72 1018,
b) pojmenování a klasifikace zemin podle ČSN 73 6133, ČSN EN ISO 14688-2,
c) požadovaná minimální objemová hmotnost zhutněné sypaniny podle ČSN
73 6133, ČSN 72 1006 na základě laboratorních zkoušek zhutnitelnosti podle ČSN
EN 13286-2, případně ČSN 72 1018,
d) pevnostní charakteristiky zeminy podle ČSN EN ISO/TS 17892-7, ČSN EN
ISO/TS 17892-8 a 17892-9 při objemové hmotnosti odpovídající předepsané míře
zhutnění podle ČSN 72 1006,
e) pro vysoké násypy také přetvárné vlastnosti zhutněné sypaniny podle ČSN EN
ISO/TS 17892-5 při objemové hmotnosti odpovídající předepsané míře zhutnění
podle ČSN 72 1006; dále se zjistí údaje nutné ke stanovení časového průběhu
sedání,
f) případná doporučení a podmínky k ověření předpokládaných parametrů
zhutňovací zkouškou.
5.5.2 Ve specifických případech, kdy se podle výsledku klasifikace jedná o zeminy málo
vhodné nebo nevhodné do násypu (například o rychle zvětrávající skalní horniny),
případně jedná-Ii se o prosedavé, obtížně zhutnitelné zeminy (například spraš, vátý
písek apod.) anebo sypaniny z druhotných surovin (popílek, struska, hlušiny), je nutné
v koordinaci s projektovým řešením ověřit možnost jejich úprav, případně ověřit
možnosti jejich využití ve vrstevnatém nebo vyztuženém násypu (obojí podle ČSN
73 6133) návrhem a provedením zhutňovací zkoušky podle 7.3.
5.5.3 Pro zřízení násypu z kamenité sypaniny se stanoví podle ČSN 73 6133 a TKP 4:
a) klasifikace kamenité sypaniny,
b) kvalitativní kritéria zhutňování podle ČSN 72 1006,
c) doporučený způsob kontroly, četnost a kritéria kontrolních zkoušek.
5.6 Podloží vozovky
5.6.1 U zemin v zářezu a v násypu do aktivní hloubky podloží se stanoví:
a) vhodnost pro podloží vozovky včetně namrzavosti podle ČSN 73 6133, případně
ČSN 72 1191,
Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.
24
b) objemová hmotnost v přirozeném stavu a požadovaný stupeň dohutnění podloží
podle ČSN 72 1006 (v zářezu),
c) charakteristika předpokládaného vodního režimu v podloží podle ČSN 73 6114,
d) návrhový modul přetvárnosti pláně podle ČSN 73 6114, ČSN 72 1006 a TKP 4
a hodnota CBR zemin pláně a aktivní zóny; vyhodnotí se podle ČSN 73 6133,
eventuálně se stanoví charakteristický modul pružnosti z hodnoty CBR podle
postupu v TP 170; vyhodnocení obsahuje doporučení pro případnou úpravu nebo
výměnu podloží v případě hodnot CBR nižších, než uvádí ČSN 73 6133 a TKP 4,
a v případě, že zeminu nelze upravit.
5.6.2 U vozovek na skalním podloží je pro návrh vozovky a pro volbu těžební metody
nezbytné určit údaje podle 5.2 a) a dále ověřit odolnost proti působení mrazu podle ČSN
73 6133, čI. 9.2.2. a charakteristiku vodního režimu. Nevyhoví-Ii odolnost horniny
kriteriím předepsaným proti účinkům mrazu, je nutné ověřit možnost a způsob zlepšení
podloží podle ČSN 73 6124 a řady ČSN EN 14227.
5.7 Základové poměry objektů
5.7.1 Základové poměry objektů se posuzují podle ČSN EN 1997-1, ČSN 73 6244,
případně podle specifických požadavků dokumentace stavby. Dále se stanoví:
a) zatřídění hornin podle ČSN 73 6133 pro využití výkopku,
b) zatřídění hornin podle ČSN 73 6133 a TKP 4 – viz čI. 4.2.2,
c) zatřídění hornin podle vrtatelnosti pro vrty pro piloty podle přílohy č. 1 těchto TP,
d) přetvárné a pevnostní vlastnosti hornin v podzákladí,
e) úroveň hladiny podzemní vody a odhad přítoků do stavební jámy,
f) chemické charakteristiky zemin a podzemní vody a stupeň chemické agresivity
prostředí na beton podle ČSN EN 206-1,
g) doporučení geotechnického prostředí pro situování základové spáry, případně
doporučení hloubky a způsobu založení,
h) doporučení k provedení terénních zkoušek a měření podle 7.3,
i) návrh sklonu svahů dočasných výkopů, případně doporučení pro výpočet zemních
tlaků na pažící konstrukci.
5.8 Přechodová oblast
5.8.1 Geotechnický průzkum se podle ČSN 73 6244 řídí nároky přilehlého násypu
a objektu. Kromě zjištění inženýrskogeologických poměrů přechodové oblasti ve smyslu
čI. 6.3 citované normy se stanoví:
a) zatřídění staveniště do geotechnické kategorie a způsob určení geotechnických
parametrů podle tabulky 3 normy ČSN 73 6133,
b) geotechnické vlastnosti zemin vytěžených z výkopů a jiných sypanin pro použití
do zemního tělesa,
c) doporučení k odstranění, případně omezení případných rozdílů v sedání objektu
a zemního tělesa ve smyslu čI. 6.5 a 6.6 ČSN 73 6244, při zohlednění časového
faktoru provádění stavby.
Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.
25
6 PRŮZKUM MATERIÁLOVÝCH NALEZIŠŤ PRO POZEMNÍ
KOMUNIKACE
6.1 Všeobecně
6.1.1 Průzkum materiálových nalezišť pro pozemní komunikace, pokud je součástí
zadání geotechnického průzkumu, se uskutečňuje podle vztahu k přípravě dokumentace
stavby uvedeného v tabulce 1.
6.2 Vyhledávací průzkum
6.2.1 V rámci zpracování studie a dokumentace stavby pro územní rozhodnutí a jako
podklad pro vypracování těchto dokumentů se uskutečňuje vyhledávací průzkum, který
se podle prozkoumanosti území dále dělí na studii, případně na fázi vyhledávacího
průzkumu a na fázi ověření množství sypaniny.
6.2.2 Cílem studie je objasnit materiálový potenciál zájmového území a možnost využití
již provedených průzkumů, zejména pak provozovaných nebo i opuštěných těžeben.
V případě, že studie prokáže nedostatek podkladů k řešení hrubé materiálové bilance,
uskutečňuje se podetapa vyhledávacího průzkumu. Jejím cílem je vymezit prognózní
území pro ověření vhodných zemníků, případně vymezit zemníky s odhadem
prognózních zásob. Tato podetapa se realizuje na území s nedostatečným stupněm
prozkoumanosti z hlediska sledovaného přírodního materiálu nebo na území z téhož
hlediska málo perspektivního.
Na základě výsledků těchto podetap se provádí ověření vhodných zemin s cílem zjistit
zemníky použitelné pro výstavbu komunikace a jejich základní charakteristiky, jako je
geologická stavba, složení, množství zásob a komunikační přístupnost, a to v takovém
rozsahu, který umožní optimální výběr zemníků podle surovinových typů, jejich rozložení
podél trasy, podle komunikační přístupnosti, podmínek těžby, majetkoprávních vztahů
a střetů zájmů.
Pro řešení úkolů této podetapy se využívají zejména odkryvné práce, geofyzikální
měření, penetrační sondování, hydrogeologické a jiné terénní zkoušky a měření.
6.3 Podrobný průzkum
6.3.1 Pro potřeby zpracování dokumentace pro stavební povolení se uskutečňuje etapa
podrobného průzkumu zemníků. Tento průzkum se zaměřuje na ověření možností
a podmínek využití materiálové substance zemníků jak v přirozeném stavu, tak i různými
druhy úprav zemin pro:
Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.
26
a) násypy,
b) konstrukční vrstvy, jako jsou:
1) sanační vrstvy pro podloží násypu, ochranné přísypy,
2) aktivní zóna podloží vozovky,
3) upravené zeminy podkladu, případně zlepšené nebo zpevněné zeminy
podloží vozovky (zpravidla v zářezu),
c) sanační vrstvy.
6.3.2 Podrobný průzkum se uskutečňuje na zemnících vybraných na základě výsledků
vyhledávacího průzkumu a zahrnutých do stavebního povolení stavby pozemní
komunikace. Jeho účelem je zjistit konkrétní materiálovou bilanci sledovaného úseku
komunikace v požadované specifikaci materiálové substance, tj.:
a) stavbu, složení, technologické parametry a množství zásob,
b) podmínky těžby, střety zájmů, komunikační přístupnost atp., s cílem ověření
dokumentace požadovaných druhů materiálů ve stanoveném množství.
6.3.3 Metodika průzkumu spočívá hlavně v odkryvných pracích (vrty, kopané sondy),
v odběrech vzorků zemin a v laboratorních zkouškách, kterými se prokazuje vhodnost,
homogenita a zpracovatelnost materiálu ze zemníku. Při průzkumu zdrojů sypanin
z druhotných materiálů (výsypky, odvaly, odkaliště) je třeba postupovat individuálně.
6.4 Doplňující průzkum a sledování těžby
6.4.1 Ke zpřesnění závěrů předchozí etapy se případně uskutečňuje doplňující
průzkum. K tomuto účelu slouží další odkryvné práce, zejména vrty, kterými je
zahušťována síť předchozích průzkumných děl; na ně navazuje komplex laboratorních
zkoušek, penetrační zkoušky, geofyzikální měření apod.
Součástí doplňujícího průzkumu je i řešení některých speciálních otázek, jako je ověření
předpokládaných parametrů zpracovaných sypanin, ověření předpokládané technologie
apod.
6.4.2 V období výstavby se výsledky průzkumu porovnávají s údaji, které se zjišťují
sledováním kvality materiálu při těžbě. Jedná se zejména o sledování fyzikálních
(popisných) a technologických (zhutnění) vlastností těženého materiálu a při
významnější změně těchto vlastností i o doporučení k ověření geotechnických
parametrů. Pro sledování kvality zemin a hornin ukládaných do zemního tělesa platí
TKP 4.
6.4.3 Metodika prací při průzkumu zemníků
6.4.3.1 Metodika odkryvných prací a jejich hustota se řídí:
a) typem určení v konstrukci (násyp, aktivní zóna, sanační vrstva, upravený
podklad),
b) předpokládaným rozsahem zemníku,
c) složitostí geologické stavby a technologie těžby,
Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.
27
d) způsobem uložení a přístupností (u deponií).
Pro orientační rozvržení odkryvných prací ve vyhledávacím a podrobném průzkumu jsou
uvedeny směrné vzdálenosti sond v tabulce 6. U rozsáhlých a hlubokých zemníků,
těžených při snížené hladině podzemní vody, je nutné posoudit vliv na okolí (dodatečné
sedání, zaklesnutí hladiny vody apod.).
6.4.3.2 Hydrogeologické práce se s ohledem na požadavek suché těžby omezí na
upřesnění hydrogeologických poměrů zemníku (sledování úrovně naražené a ustálené
hladiny podzemní vody).
6.4.3.3 Za účelem ověření zpracovatelnosti a stanovení výsledných geotechnických
vlastností substance po zhutnění v zemní konstrukci v přirozeném nebo upraveném
stavu se podle potřeby uskutečňují v etapě podrobného nebo doplňujícího průzkumu
terénní zkoušky a měření podle 7.3.
Tabulka 6 – Směrná vzdálenost sond při průzkumu zemníků
Účel použití (podle 6.3.1) Násyp Specifické účely
Skupina Úložné poměry Etapa Vzdálenost sond [m]
VP 200 100
I.
Zemníky s jednoduchou geologickou
stavbou, stálou mocností, stálými
technologickými vlastnostmi
materiálu
PP 100 75–60
VP 150 75
II.
Zemníky se složitou geologickou
stavbou, nestálou mocností a nestálými
technologickými vlastnostmi materiálu PP 75 40
VP 100 50
III.
Zemníky s velmi složitou geologickou
stavbou, proměnlivou mocností a zcela
nestálými technologickými vlastnostmi
materiálu; výsypky, odvaly, odkaliště
PP 50 25
Legenda: VP – vyhledávací průzkum
PP – podrobný průzkum
6.4.3.4 V rámci pracovní fáze ověření zemníku etapy vyhledávacího průzkumu je nutné
podrobně vyšetřit technologické vlastnosti jednotlivých litologických typů z hlediska
komplexní využitelnosti suroviny. K tomu se vzorky zemin podrobují laboratorním
geotechnickým zkouškám podle části 7. Vzorkovací interval musí reprezentovat
litologický vývoj substance zemníku, musí umožnit charakteristiku jednotlivých typů,
posoudit homogenitu, variabilitu a kvalitu materiálu pro sledovaný účel.
V etapě podrobného, případně doplňujícího průzkumu se uskutečňuje průzkum účelově
zaměřený, s odpovídajícím rozsahem technologických zkoušek materiálu.
Zde je nutné vzorkování přizpůsobit uvažované technologii těžby zemníku, ale
s využitím výsledků předchozích (nižších) etap.
Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.
28
7 GEOTECHNICKÉ ZKOUŠKY A MĚŘENÍ
7.1 Všeobecně
7.1.1 Ke stanovení geotechnických vlastností hornin při geotechnickém průzkumu trasy
a průzkumu materiálových nalezišť (zemníků) se provádějí laboratorní a terénní zkoušky
a měření. Druh a rozsah těchto prací v každé etapě průzkumu určuje zhotovitel podle
řešené problematiky, podle inženýrskogeologických a hydrogeologických poměrů
zájmové oblasti a podle požadavků objednatele v souladu s těmito TP. Průzkumné
práce se dále realizují v souladu s požadavky ČSN EN 1997-2 a ČSN EN ISO 22475-1.
7.1.2 Geotechnické zkoušky a měření se člení na:
a) laboratorní zkoušky:
1) zemin,
2) skalních hornin,
3) vody,
b) terénní zkoušky a měření, z nich například:
1) zkoušky fyzikálních vlastností v terénu,
2) penetrační zkoušky,
3) zatěžovací zkoušky,
4) zhutňovací zkoušky, doplněné zkouškami předchozími,
5) presiometrické zkoušky ve vrtech,
6) zkoušky propustnosti,
7) jiné zkoušky a měření.
7.2 Laboratorní zkoušky
7.2.1 Laboratorní zkoušky zemin se dále dělí na:
a) popisné (tzv. klasifikační) zkoušky,
b) zkoušky geomechanických vlastností,
c) zvláštní zkušební postupy.
7.2.2 Účelem popisných zkoušek je rozlišit zeminy na základní typy – prvky
klasifikačního systému – podle ČSN 73 6133, případně ČSN EN ISO 14688-2.
7.2.3 Zkouškami fyzikálně-mechanickými se zjišťují geotechnické vlastnosti, kterými je
možné charakterizovat chování horniny (v přirozeném nebo zhutněném stavu)
v podzákladí objektů, v podloží násypů a v zemním tělese, včetně podloží vozovky.
Součástí těchto zkoušek jsou i technologické laboratorní rozbory (např. zhutnitelnost).
Fyzikálně-mechanické zkoušky se provádějí u vymezených typů hornin v rozsahu
nutném pro jednoznačné posouzení řešeného problému.
Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.
29
7.2.4 Pokud na základě výsledků popisných zkoušek nelze posoudit možnost využití
horniny pro specifické účely podle 5.3, 5.5 a 6.3.1, ověřují se tyto možnosti podle
příslušných norem.
7.2.5 Vlastnosti zemin potřebné pro geotechnické posouzení a pro navrhování staveb,
zjišťované podle platných norem a obvyklých zkušebních postupů, jsou uvedeny
v tabulce 7.
Tabulka 7 – Laboratorní zkoušky zemin v rámci geotechnického průzkumu
Použitelnost – vhodnost
materiálu
Vlastnost zeminy Znak
Jednot-
ka
Metodika
KlasifikacezeminpodleČSN73
1001,ČSN731002
Základovápůda
Podložínásypu
Násypy
Stabilitasvahů,zemní
tlaky
Úpravyzemin
Podložívozovky
Podkladvozovky
1 Zrnitost – % mm
ČSN EN ISO/TS
17892-4
/ / / / / / / /
2
Číslo
nestejnozrnitosti
Cu –
ČSN EN ISO/TS
17892-4
/ / / / / / / /
3 Vlhkost přirozená w %
ČSN EN ISO/TS
17892-1
/ / / / / / / /
4 Mez tekutosti wL %
ČSN EN ISO/TS
17892-12
/ / / / / / / /
5 Mez plasticity wP %
ČSN EN ISO/TS
17892-12
/ / / / / / / /
6 Číslo plasticity Ip % Ip = wP - wL / / / / / / / /
7 Číslo konzistence lc – lc = (wL - w)/Ip / / / / / / / /
8 Objemová hmotnost ρd kg.m3
ČSN 72 1010 / / / / / / /
9
Zdánlivá hustota
pevných částic
ρs kg.m3 ČSN EN ISO/TS
17892-3
/ / / / / /
10 Pórovitost n – n = (ρs - ρd) / ρs / / / / / / /
11 Stupeň nasycení Sr %
Sr = ρs (ρ - ρd) / (ρs -
ρd)
/ / / / / / /
12
Obsah organických
látek
Om % ČSN 72 1021 (/) (/) / (/) /
Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.
30
Pokračování tabulky 7
Použitelnost – vhodnost
materiálu
Vlastnost zeminy Znak
Jednot-
ka
Metodika
KlasifikacezemnipodleČSN73
1001,ČSN731002
Základovápůda
Podložínásypu
Násypy
Stabilitasvahů,zemní
tlaky
Úpravyzemin
Podložívozovky
Podkladvozovky
13 Obsah uhličitanů Ou % ČSN 72 1022 (/) (/) (/)
14 Namrzavost – – ČSN 72 1191 (/) (/) (/) (/)
Max. obj.
hmotnost
ρd, max kg.m3
ČSN EN 13286-2 / / / / / /
15
Zhutnitel-
nost
Proctor
standard,
případně
modifi-
kovaný
Optim
vlhkost
wopt % ČSN EN 13286-2 / / / / / /
16
Koeficient filtrace
(hydraulická
vodivost)
k m.s-1 ČSN EN ISO/TS
17892-11
(/) (/) / (/) (/)
17 Relativní hutnost 1)
ID 1/1 ČSN 72 1018 (/) (/) (/) (/)
18 Stlačitelnost
Eoed
Edef
MPa
ČSN EN ISO/TS
17892-5
/ / / /
19
Součinitel
konsolidace
Cv m2
.s.-1 ČSN EN ISO/TS
17892-5
/ / /
20
Součinitel poměrné
prosedavosti
imp % ČSN 73 6133 (/) (/) (/) (/) (/)
21
Pevnost v prostém
tlaku
σc MPa
ČSN EN ISO/TS
17892-7
/ (/) (/) (/)
22 Smyková pevnost 2)
Φc °, MPa
ČSN EN ISO/TS
17892-8, 9, 10
/ / / /
23
Reakce vodního
výluhu pH
– pH ČSN 72 1070 (/) /
24
Hodnota metylénové
modři
– – EN 14227 (/) (/) /
25
Poměr únosnosti
zemin
CBR % ČSN EN 13286-47 (/) (/) / /
Legenda: / – provádí se vždy
(/) – provádí se podle potřeby, případně pro určité materiály (např. spraše)
1)
– provádí se u hrubozrnných zemin, nelze-Ii stanovit závislost ρd, max PS na wopt podle
ČSN EN 13286-2
2)
– totální a efektivní parametry se určí individuálně pro konkrétní případy
Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.
31
Zvláštní zkušební postupy je nutné uplatňovat v případech, kdy se v projektovém řešení
předpokládá užití zvláštní technologie zpracování sypaniny, nebo při použití
netradičního (např. málo vhodného materiálu) jako sypaniny. V těchto případech je
možné použít odborně zdůvodněné modifikované zkušební postupy.
7.2.6 Vlastnosti skalních hornin se zjišťují v úsecích skalních zářezů pro návrh
zemního tělesa a pro ověření možností využití výkopku podle požadavků objednatele.
K těmto účelům se zjišťují zejména:
a) fyzikální a popisné vlastnosti jako měrná a objemová hmotnost, pórovitost,
vlhkost a nasákavost, odolnost proti mrazu a trvanlivost kamene, případně
kameniva, mezerovitost kameniva apod. podle příslušných norem, údaje získané
na základě petrografického rozboru
b) mechanické a technologické vlastnosti.
Pro využití horniny jako kameniva ke stavebním účelům se hornina posuzuje podle
příslušných norem.
Pro využití horniny jako kamenité sypaniny se hornina posuzuje podle ČSN 73 6133.
7.3 Terénní a zhutňovací zkoušky
7.3.1 Terénní zkoušky se provádějí k přímému vyšetření vlastností zemin a pevných
hornin v přirozených podmínkách (v podzákladí objektů, v podloží násypů a v zemním
tělese) nebo hornin zabudovaných do zemního tělesa nebo do vozovky. Jedná se
například o stanovení:
a) fyzikálních vlastností (například zrnitost, vlhkost, objemová hmotnost); metodika
zkoušek se při tom řídí zejména velikostí maximálního zrna podle ČSN 72 1010,
b) pevnostních a přetvárných vlastností (například smyková pevnost stanovená
terénní smykovou zkouškou, modul přetvárnosti a modul pružnosti stanovený
statickou nebo rázovou zatěžovací zkouškou, pevnostní a deformační
charakteristiky stanovené presiometrem, penetračními zkouškami apod.).
7.3.2 Zhutňovací zkoušky se zaměřují na ověření:
a) použitelnosti sypaniny ze zářezů nebo zemníků; dále na stanovení podmínek
jejího použití, zejména v případě málo vhodné až nevhodné zeminy podle ČSN
73 6133, sypaniny z rychle zvětrávajících hornin, z vysoce saturovaných zemin
apod.,
b) geotechnických vlastností dosažených zkušebním zhutňováním v laboratoři
v porovnání s předpoklady dokumentace, jako podklad k přepočtu nebo ke změně
návrhu,
c) optimální technologie zpracování sypaniny (optimální tloušťka zhutňované vrstvy,
optimální počet pojezdů daným zhutňovacím prostředkem, případně výběr
optimálního prostředku nebo hutnicí sestavy) a ověření realizovatelnosti
předpokládaných technologií zpracování a úprav zemin.
Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.
32
Součástí zhutňovací zkoušky jsou terénní zkoušky a měření podle 7.3.1. Pro návrh,
provedení a vyhodnocení zhutňovací zkoušky platí ustanovení ČSN 72 1006.
8 ZPRÁVY O VÝSLEDCÍCH GEOTECHNICKÉHO PRŮZKUMU
8.1 Práce geotechnického průzkumu se hodnotí ve zprávě o průzkumu. Pro druhy
zpráv, obecné zásady, kontrolu, obsah a členění zpráv platí příslušná ustanovení ČSN
EN 1997-1 a části B těchto TP. Obsah a rozsah zpráv odpovídá dokumentované etapě
průzkumu.
8.2 Při zpracování výsledků průzkumu a jejich dokumentaci je nutné dodržet zásadu
maximální přehlednosti a názornosti s využitím možností grafického znázornění
a tabelace výsledků. Pro zvýšení využitelnosti zjištěných poznatků je účelné výsledky
zpracovat statisticky, pokud to četnost výsledků dovoluje.
Za předpokladu souhrnného a přehledného uvedení (případně statistického ošetření)
zjištěných poznatků je možné se souhlasem objednatele vypustit z dokladové části takto
využitou výchozí dokumentaci s tím, že zůstane uložena u zhotovitele průzkumu.
8.3 Zhodnocení inženýrskogeologických a hydrogeologických poměrů, chemické
agresivity podzemních vod a zemin na betonové konstrukce v místech objektů (případně
v místech korozního průzkumu) a geotechnických vlastností hornin v trase komunikace
a vyšetřovaných zemníků, včetně zařazení zemního tělesa (objektu) do geotechnické
kategorie podle ČSN EN 1997-1, se v podrobné části zpráv provádí po dílčích úsecích
trasy podle 4.3.4. Doporučený způsob prezentace údajů je uveden v příloze č.3.
8.4 Závěrečná zpráva se skládá z textové části a základních příloh (označených např.
písmenem A). Doplňující přílohy (např. B) zůstávají uloženy u zhotovitele.
V zadávacích podmínkách průzkumu může být i požadavek na předání výsledků
průzkumu v digitální formě.
Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.
33
9 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY
9.1 Citované a související normy
ČSN EN 1991 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-1: Obecná zatížení Objemové
tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb
ČSN EN 1992 Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí - Část 1-1: Obecná
pravidla a pravidla pro pozemní stavby
ČSN EN 1997-1 Eurokód 7: Navrhování geotechnických konstrukcí - Část 1:
Obecná pravidla
ČSN EN 1997-2 Eurokód 7: Navrhování geotechnických konstrukcí - Část 2:
Průzkum a zkoušení základové půdy
ČSN EN 1998 Eurokód 8: Navrhování konstrukcí odolných proti zemětřesení Část
1-1: Obecné zásady - Seismická zatížení a obecné
požadavky na konstrukce
ČSN EN 1998-5 Eurokód 8: Navrhování konstrukcí odolných proti zemětřesení Část
5: Základy, opěrné a zárubní zdi a geotechnická hlediska
ČSN EN 206-1 Beton. Vlastnosti, výroba, ukládání a kritéria hodnocení
(73 2403)
ČSN EN 932-1 Zkoušení kameniva pro stavební účely. Všeobecné požadavky na
odběr a přípravu vzorků
ČSN EN 933-1 Zkoušení geometrických vlastností kameniva - Část 1: Stanovení
(721183) zrnitosti - Sítový rozbor
ČSN EN 933-2 Chemický rozbor kameniva
ČSN EN 1536 Provádění speciálních geotechnických prací - Vrtané piloty
ČSN EN 1537 Provádění speciálních geotechnických prací - Injektované
horninové kotvy
ČSN EN 1538 Provádění speciálních geotechnických prací - Podzemní
stěny
ČSN EN 1744-1 Stanovení měrné a objemové hmotnosti, hutnosti a pórovitosti
přírodního stavebního kamene
ČSN EN 1936 Zkušební metody přírodního kamene - Stanovení měrné
a objemové hmotnosti a celkové a otevřené pórovitosti
ČSN EN 1992-3 Navrhování betonových konstrukcí - Část 3: Betonové základy
ČSN EN 12063 Provádění speciálních geotechnických prací - Štětové stěny
ČSN EN 12699 Provádění speciálních geotechnických prací – Ražené
piloty
ČSN EN 12715 Provádění speciálních geotechnických prací – Injektáže
ČSN EN 13286-2 Nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy – Část 2:
Zkušební metody pro stanovení srovnávací objemové hmotnosti a
vlhkosti – Proctorova zkouška
ČSN EN 13286-47 Nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy –
Část 47: Zkušební metoda pro stanovení srovnávací Kalifornského
poměru únosnosti, okamžitého indexu únosnosti a lineárního
bobtnání
ČSN EN 14199 Provádění speciálních geotechnických prací - Mikropiloty
Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.
34
ČSN EN 14227 Směsi stmelené hydraulickými pojivy - Specifikace – Část 1–12
ČSN EN 14475 Provádění speciálních geotechnických prací – Vyztužené zemní
konstrukce
ČSN EN 14679 Provádění speciálních geotechnických prací – Hloubkové zlepšení
zemin
ČSN EN 14731 Provádění speciálních geotechnických prací – Hloubkové
zhutňování zemin vibrováním
ČSN EN 15237 Provádění speciálních geotechnických prací – Svislé drény
ČSN EN ISO 14688-1 Geotechnický průzkum a zkoušení – Pojmenování
a zatřiďování zemin – část 1: Pojmenování a popis
ČSN EN ISO 14688-2 Geotechnický průzkum a zkoušení – Pojmenování
a zatřiďování zemin – část 2: Zásady pro zatřiďování
ČSN EN ISO 14689-1 Geotechnický průzkum a zkoušení – Pojmenování a
zatřiďování hornin – část 1: Pojmenování a popis
ČSN EN ISO 22475-1 Geotechnický průzkum a zkoušení – Odběry vzorků a měření
podzemní vody – Část 1: Zásady provádění
ČSN EN ISO 22475-2 Geotechnický průzkum a zkoušení – Odběry vzorků a měření
podzemní vody – Část 2: Kvalifikační kritéria pro společnosti
a zaměstnance
ČSN EN ISO 22475-3 Geotechnický průzkum a zkoušení – Odběry vzorků a měření
podzemní vody – Část 3: Posuzování shody pro společnosti
a zaměstnance třetí osobou
ČSN CEN ISO/TS 22476-2 Geotechnický průzkum a zkoušení - Terénní zkoušky Část
2: Dynamická penetrační zkouška
Geotechnický průzkum a zkoušení - Terénní zkoušky –
Část 3: Standardní penetrační zkouška
ČSN CEN ISO/TS 17892-1 Geotechnický průzkum a zkoušení - Laboratorní zkoušky
zemin - Část 1: Stanovení vlhkosti zemin
ČSN CEN ISO/TS 17892-2 Geotechnický průzkum a zkoušení - Laboratorní zkoušky
zemin - Část 2: Stanovení objemové hmotnosti jemnozrnných
zemin
ČSN CEN ISO/TS 17892-3 Geotechnický průzkum a zkoušení - Laboratorní zkoušky
zemin - Část 3: Stanovení zdánlivé hustoty pevných částic zemin
pomocí pyknometru
ČSN CEN ISO/TS 17892-4 Geotechnický průzkum a zkoušení - Laboratorní zkoušky
zemin - Část 4: Stanovení zrnitosti zemin
ČSN CEN ISO/TS 17892-5 Geotechnický průzkum a zkoušení - Laboratorní zkoušky
zemin - Část 5: Stanovení stlačitelnosti zemin v edometru
ČSN CEN ISO/TS 17892-6 Geotechnický průzkum a zkoušení - Laboratorní zkoušky
zemin - Část 6: Kuželová zkouška
ČSN CEN ISO/TS 17892-7 Geotechnický průzkum a zkoušení - Laboratorní zkoušky
zemin - Část 7: Zkouška pevnosti v prostém tlaku u jemnozrnných
zemin
ČSN CEN ISO/TS 17892-8 Geotechnický průzkum a zkoušení - Laboratorní zkoušky
zemin - Část 8: Stanovení pevnosti zemin nekonsolidovanou
neodvodněnou triaxiální zkouškou
ČSN CEN ISO/TS 17892-9 Geotechnický průzkum a zkoušení - Laboratorní zkoušky
zemin - Část 9: Konsolidovaná triaxiální zkouška vodou
Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.
35
nasycených zemin
ČSN CEN ISO/TS 17892-10 Geotechnický průzkum a zkoušení - Laboratorní zkoušky
zemin - Část 10: Krabicová smyková zkouška
ČSN CEN ISO/TS 17892-11 Geotechnický průzkum a zkoušení - Laboratorní zkoušky
zemin - Část 11: Stanovení propustnosti při konstantním
a proměnném spádu
ČSN CEN ISO/TS 17892-12 Geotechnický průzkum a zkoušení - Laboratorní zkoušky
zemin - Část 12: Stanovení konzistenčních mezí zemin
ČSN 72 1002 Klasifikace zemin pro dopravní stavby
ČSN 72 1004 Presiometrická skúška
ČSN 72 1006 Kontrola zhutnění zemin a sypanin
ČSN 72 1010 Stanovení objemové hmotnosti zemin. Laboratorní a polní metody
ČSN 72 1018 Laboratorní stanovení relativní ulehlosti nesoudržných zemin
ČSN 72 1019 Laboratorní stanovení smršťování zemin
ČSN 72 1021 Laboratórne stanovenie organických látok v zeminách
ČSN 72 1022 Laboratórne stanovenie uhličitanov v zeminách
ČSN 72 1070 Stanovení pH keramických surovin a hmot
ČSN 72 1151 Zkoušení přírodního stavebního kamene. Základní ustanovení
ČSN 72 1152 Odběr vzorků přírodního stavebního kamene
ČSN 72 1153 Petrografický rozbor přírodního stavebního kamene
ČSN 72 1155 Stanovení nasákavosti a zdánlivé pórovitosti přírodního stavebního
kamene
ČSN 72 1156 Stanovení odolnosti přírodního stavebního kamene proti mrazu
ČSN 72 1158 Stanovení obrusnosti přírodního stavebního kamene podle Böhma
ČSN 72 1159 Stanovení odolnosti přírodního kamene proti vlivu povětrnosti
ČSN 72 1170 Zkoušení kameniva pro stavební účely. Základní ustanovení
ČSN 72 1171 Stanovení hmotnosti, pórovitosti a mezerovitosti kameniva
ČSN 72 1172 Stanovení zrnitosti a určení tvaru zrn kameniva
ČSN 72 1173 Stanovení odplavitelných částic a hliněných hrudek v kamenivu
ČSN 72 1174 Stanovení vlhkosti a nasákavosti kameniva
ČSN 72 1175 Stanovení mechanických vlastností kameniva
ČSN 72 1176 Zkouška trvanlivosti a odolnosti kameniva proti mrazu
ČSN 72 1177 Zkouška humusovitosti kameniva
ČSN 72 1179 Stanovení reaktivnosti kameniva s alkáliemi
ČSN 72 1180 Stanovení rozlišných částic kameniva
ČSN 72 1181 Stanovení zrn různé objemové hmotnosti v kamenivu
ČSN 72 1182 Zkouška zrychlené ohladitelnosti kameniva
ČSN 72 1191 Zkoušení míry namrzavosti zemin
ČSN 73 0001–7 Navrhování stavebních konstrukcí – slovník – část 7: Geotechnika
ČSN 73 0031 Spolehlivost stavebních konstrukcí a základových půd. Základní
ustanovení pro výpočet
ČSN 73 0036 Seismická zatížení staveb
ČSN 73 0037 Zemní tlak na stavební konstrukce
ČSN 73 0039 Navrhování objektů na poddolovaném území. Základní ustanovení
ČSN 73 0040 Zatížení stavebních objektů technickou seismicitou a jejich odezva
ČSN 73 1001 Základová půda pod plošnými základy
ČSN 73 3050 Zemné práce. Všeobecné ustanovenia
ČSN 73 6100 Názvosloví pozemních komunikací – část 1 - 3
ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic
Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.
36
ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na pozemních komunikacích
ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací
ČSN 73 6114 Vozovky pozemních komunikací. Základní ustanovení pro
navrhování
ČSN 73 6133 Navrhování a provádění zemního tělesa pozemních komunikací
ČSN 73 6190 Statická zatěžovací zkouška podloží a podkladních vrstev vozovek
ČSN 73 6192 Rázové zatěžovací zkoušky vozovek a podloží
ČSN 73 6200 Mostní názvosloví
ČSN 73 6201 Projektování mostních objektů
ČSN 73 6244 Přechody mostů pozemních komunikací
ČSN 73 6615 Jímání podzemní vody
ČSN 75 2130 Křížení a souběhy vodních toků s dráhami, pozemními
komunikacemi a vedeními
ČSN 75 2410 Malé vodní nádrže
ČSN 75 4030 Křížení a souběhy melioračních zařízení s dráhami, pozemními
komunikacemi a vedeními
ČSN 75 5630 Vodovodní podchody pod dráhou a pozemní komunikací
ČSN 75 6101 Stokové sítě a kanalizační přípojky
ČSN 75 6230 Podchody stok a kanalizačních přípojek pod dráhou a pozemní
komunikací
ČSN 75 6261 Dešťové nádrže
9.2 Citované a související resortní předpisy
Směrnice pro dokumentaci staveb pozemních komunikací
Opatření předsedy ÚGÚ č. 6/1968, kterým se vydávají podrobnější pokyny pro uchování
a skartaci hmotné dokumentace geologických prací, jejichž odběratelem je ÚGÚ
TKP-D 3 – Technické kvalitativní podmínky pro dokumentaci staveb pozemních
komunikací, kapitola 3 Zemní těleso
TKP 4 – Technické kvalitativní podmínky staveb pozemních komunikací, kapitola 4
Zemní práce
TKP 16 – Piloty a podzemní stěny
TKP 29 – Zvláštní zakládání, Část A. Injektování hornin a zemin a injektování v tunelech
TKP 29 – Zvláštní zakládání, Část B. Kotvy a mikropiloty
TKP 29 – Zvláštní zakládání, Část C. Trysková injektáž
TKP 30 – Speciální zemní konstrukce,
TP 53 – Protierozní opatření na svazích pozemních komunikací
TP 97 – Geosyntetika v zemním tělese pozemních komunikací
TP 124 – Technické podmínky – Základní ochranná opatření pro omezení vlivu
bludných proudů na mostní objekty a ostatní betonové konstrukce pozemních
komunikací
TP 137 – Vyloučení alkalické reakce kameniva v betonu na stavbách PK
Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.
37
TP 198 – Vylehčené násypy pozemních komunikací
Vzorové listy staveb pozemních komunikací VL2 Silniční těleso
Systém jakosti v oboru pozemních komunikací (SJ-PK) MDS – OPK čj. 20840/01-120,
úplné znění Věstník dopravy 18/2008
Všeobecné obchodní podmínky pro dokumentaci staveb pozemních komunikací
9.3 Citované a související právní předpisy
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon)
Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě
Obchodní zákoník č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění zákonného opatření
předsednictva ČNR č. 347/1992 Sb. a zákona č. 289/1995 Sb.
Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona ČNR
č. 10/1993 Sb.
Zákon č. 439/1992 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) ve znění
pozdějších předpisů
Vyhláška č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského
půdního fondu
Vyhláška č.15/1995 Sb., o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné
hornickým způsobem, jakož i k projektování objektů a zařízení, které jsou součástí
těchto činností
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích (lesní zákon)
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění
některých zákonů ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve
znění pozdějších předpisů
Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon
o oceňování majetku)
Vyhláška č.137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu
Vyhláška ČBÚ č. 239/1998 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti
provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních
pracích a o změně některých předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým
způsobem
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (silniční zákon)
Zákon č. 66/2001 Sb., o geologických pracích
Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.
38
Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
Vyhláška MŽP č. 206/20001 Sb., o osvědčení odborné způsobilosti projektovat,
provádět a vyhodnocovat geologické práce
Vyhláška MŽP č. 282/2001 Sb., o evidenci geologických prací
Vyhláška MŽP č. 457/2001 Sb., o odborné způsobilosti a o úpravě některých dalších
otázek souvisejících s posuzováním vlivů na životní prostředí
Vyhláška MŽP č. 368/2004 Sb., o geologické dokumentaci
Vyhláška MŽP č. 369/2004 Sb., o projektování a vyhodnocování geologických prací,
oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek
Zákon č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a způsobilost při hornické
činnosti nebo činnosti prováděné hornických způsobem
Zákon 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních
staveb
Vyhláška č. 18/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 369/2004 Sb., o projektování
a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu
při výpočtu zásob výhradních ložisek
Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.
39
Příloha č. 1 – Klasifikace hornin podle vrtatelnosti pro vrty
pro piloty a pro rýhy pro podzemní stěny
(Katalog popisů a směrných cen stavebních prací 800-2. Zvláštní zakládání objektů.
ÚRS Praha 2007)
Podle činitelů, které ovlivňují rychlost pronikání vrtného nástroje horninou, se jednotlivé
horniny u vrtů pro piloty zařazují do šesti tříd.
V každé třídě je uvedeno několik typických hornin. Hornina, která v tomto třídění není
uvedena, se zařazuje do té třídy, ve které je zařazena příbuzná hornina svou vrtatelností
jí nejbližší.
Všechny horniny, pokud nejde o sypké sedimenty, se rozumějí v čerstvém nezvětralém
stavu. Zvětralé horniny se zařazují takto:
a) horniny slabě zvětralé zůstávají ve stejné třídě,
b) horniny středně a silně zvětralé se zařazují o jednu třídu níže,
c) horniny zvětralé do sypkého stavu se zařazují jako zeminy podle své zrnitosti,
d) horniny slabě prokřemenělé zůstávají ve stejné třídě,
e) horniny středně a silně prokřemenělé se zařazují o jednu třídu výše,
f) horniny, které mají převážnou většinu úlomků nebo valounů větších rozměrů než
profil vrtu, se zařazují do třídy té horniny, která tvoří převážnou část úlomků nebo
valounů.
I. třída
Typické horniny:
a) ornice, spraš a všechny druhy půd kyprých, rašelina,
b) hlinitopísčitá zemina,
c) písek volný kromě tekoucího písku,
d) písek jílovitý, ulehlý,
e) nestmelený a neulehlý štěrk do ∅ zrna do 20 mm,
f) štěrkopísek a valouny do ∅ zrna do 50 mm,
g) hlína a jíl,
h) svahová hlína s úlomky pevných hornin,
i) slín pevné konzistence, silt.
II. třída
Typické horniny:
a) tekoucí písek,
b) neulehlý štěrk o velikosti valounů do ½ průměru vrtu,
c) štěrkopísek ulehlý,
Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.
40
d) pískovec s jílovitým tmelem nebo jíl s vápnitým tmelem,
e) jíl nebo slín s hojnými konkrecemi,
f) jílovec nebo slínovec,
g) uhlí hnědé, měkké.
III. třída
Typické horniny:
a) tekoucí písky vztlakové,
b) štěrk nestmelený o velikosti valounů přes ½ průměru vrtu,
c) štěrk ulehlý o velikosti valounů do ½ průměru vrtu,
d) pískovec pevný až tvrdý,
e) arkóza, droba a slepenec,
f) prachovec,
g) břidlice, černá břidlice,
h) břidlice chloriticko-sericitická,
i) vápenec krystalinický,
j) tuf a tufit,
k) uhlí černé.
IV. třída
Typické horniny:
a) stmelený štěrk o velikosti valounů přes ½ průměru vrtu,
b) pískovec s křemitým tmelem,
c) fylit,
d) pararula.
V. třída
Typické horniny:
a) droba křemitá,
b) žula, ortorula,
c) syenit, granodiorit a znělec.
VI. třída
Typické horniny:
a) slepenec s křemitým tmelem, křemenec,
b) rula kvarcitická,
c) andezit, amfibolit,
d) gabro a čedič,
e) křemen žilný, rohovec, buližník.
Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.
41
Příloha č. 2 – Prostředí chemicky agresivní vůči betonu
(podle ČSN EN 206-1)
Pokud je beton vystaven chemicky agresivnímu prostředí, které se nachází v přírodních
zeminách a v podzemní vodě, je agresivita klasifikována podle tabulky 2.1. Klasifikace
mořské vody závisí na geografické situaci a na místních předpisech platných pro použití
betonu.
Poznámka: Pro stanovení stupně agresivity může být požadována speciální studie,
jestliže:
a) jsou hodnoty mimo limity v tabulce 2.1,
b) jsou přítomny jiné agresivní chemikálie,
c) je zemina nebo podzemní voda chemicky znečištěna,
d) je vysoká rychlost proudění vody v kombinaci s chemickým prostředím
tabulky 2.1.
Tabulka 2.1 – Mezní hodnoty pro stupně chemicky agresivního prostředí zemin
a podzemní vody
Klasifikace platí pro prostředí zemin a podzemní vody v rozmezí teplot vody (zeminy) +5 °C až
+25 °C s velmi mírnou rychlostí proudění vody, blížící se až její stagnaci.
Pro zatřídění je určující nejagresivnější hodnota jednotlivých chemických charakteristik.
Pokud dvě nebo více chemických charakteristik jsou stejného stupně, pak je nutné zařadit
prostředí do nejbližšího vyššího stupně, pokud se neprokáže zvláštní studií, že to není třeba.
Chemická
charakteristika
Referenční
zkušební
metoda
XA1
slabě agresivní
XA2
středně agresivní
XA3
vysoce agresivní
SO2-
4 mg/l EN 196-2 ≥ 200 a ≤ 600 > 600 a ≤ 3000 > 3000 a ≤ 6000
pH ISO 4316 ≥ 5,5 a ≤ 6,5 ≥ 4,5 a < 5,5 ≥ 4,0 a < 4,5
agresivní
CO2 mg/l
prEN 13577;
1999
≥ 15 a ≤ 40 > 40 a ≤ 100
> 100 až do
nasycení
NH+
4 mg/l
ISO 7150-1
nebo ISO
7150-2
≥ 15 a ≤ 30 > 30 a ≤ 60 > 60 a ≤ 100
Podzemnívoda
Mg2+
mg/l ISO 7980 ≥ 300 a ≤ 1000 > 1000 a ≤ 3000
> 3000 až do
nasycení
SO2-
4 mg/kg a)
celkem
EN 196-2 b)
≥ 2000 a ≤ 3000 c)
> 3000 c)
a ≤ 12000 > 12000 a ≤ 24000
Zemina
Kyselost ml/kg DIN 4030-2
≥ 200
Baumann Gully
v praxi se nepoužívá
Legenda: a)
Jílovité zeminy s propustností menší než 10-5
m/s se přiřadí do nižšího stupně.
b)
Zkušební metoda předepisuje vyluhování SO2-
4 kyselinou solnou. Jestliže jsou
k dispozici místní zkušenosti s použitím betonu, je možné alternativně provést vodní
výluh.
c)
Limit 3000 mg/kg se musí zmenšit na 2000 mg/kg v případě nebezpečí hromadění
síranových iontů v betonu při střídavém vysoušení a zvlhčování v důsledku kapilárního
sání.
Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.
42
Příloha č. 3 – Prezentace výsledků geotechnického průzkumu
1. Příprava podkladů
1.1 Trasa komunikace se podle 4.3.4 rozdělí na úseky podle průběhu nivelety. Výsledky
průzkumných prací včetně laboratorních zkoušek odebraných vzorků se uvedou
v pracovních formulářích. Takto vyplněné formuláře slouží dále jako dokumentace prací
podle 8.2 a jako podklad k analýze a k syntéze zhodnocení prací.
1.2 Podle litologického vývoje horninové substance a na základě statistického rozboru
výsledků indexových zkoušek se úseky trasy rozčlení do kvazihomogenních
geotechnických bloků. Geotechnické vlastnosti těchto bloků se uvedou souhrnně na
formulářích: vykreslí se obor křivek zrnitosti, charakteristické průběhy stlačitelnosti,
smyková pevnost, Proctorovy křivky, křivky CBR apod. Kde je to účelné, uvedou se
výrazně střední hodnoty a rozptyl sledovaného jevu.
Takto zpracované údaje náležejí do dokladové části zprávy o průzkumu.
2. Geotechnický pasport
2.1 Výsledky geotechnického průzkumu pro jednotlivé objekty a úseky komunikace se
zpracovávají ve formě samostatně vyjímatelných geotechnických pasportů. Pasport
obsahuje podélný profil vhodného měřítka, do kterého je zanesen geotechnický model,
to znamená, že jsou vyznačeny úseky s obdobnými geotechnickými vlastnostmi.
Tabelární formou jsou pro takto určené úseky uvedeny geotechnické parametry
prostředí, vyjádřené ve výpočtových hodnotách se zjištěným rozptylem nebo
s intervalem spolehlivosti – podle požadavků objednatele. V případě komplikovaných
poměrů je rovněž připojen příčný řez. Pasport obsahuje krátký text, který stručně a jasně
formuluje všechny hlavní výsledky a poznatky průzkumu. Pasport musí být jasně
identifikovatelný podle názvu a čísla objektu (resp. zářezu či násypu) a jeho staničení.
2.2 Příklady výsledků tabelárně zpracovaných do pasportů.
Příloha č. 3.1 – Mostní objekt 80 201
Příloha č. 3.2 – Násyp „N 5–2“
Příloha č. 3.3 – Zářez „5-2“
Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.
43
Název: Technické podmínky
GEOTECHNICKÝ PRŮZKUM PRO POZEMNÍ KOMUNIKACE – část A:
Zásady geotechnického průzkumu
Vydal: Ministerstvo dopravy
Odbor infrastruktury
Aktualizaci zpracovali: Ing. Jan Novotný, CSc., Ing. Anna Abramčuková (2009)
ARCADIS Geotechnika a.s.
Technická redakční rada Ing. J. Havelka (TPA, a. s.), Ing. V. Herle (ARCADIS Geotechnika a.s.),
aktualizovaného vydání: Ing. K. Hládková (ARCADIS Geotechnika a.s.),
RNDr. V. Köllner (ŘSD-ZP), Mgr. V. Mráz (MD-OI),
Ing. K. Nechmač (Pragoprojekt a.s.), RNDr. J. Osláč (Pragoprojekt a.s.),
RNDr. Z. Smolař (Geo-Tec a.s.), RNDr. R. Sotorníková (ŘSD-GŘ),
RNDr. D. Štorek (K+K průzkum, s.r.o.), Ing. D. Stehlík, PhD. (VUT Brno),
Ing. L. Tichý, CSc. (MD-OI), Ing. J. Zajíček (APT Servis)
Náklad: 300 výtisků
Počet stran: 43 + 3 přílohy
Formát: A4
Tisk a distribuce: ARCADIS Geotechnika a.s.
Geologická 4, 152 00 Praha 5-Barrandov
telefon: +420 234 654 111, fax: +420 654 112
e-mail: brzobohatá@arcadisgt.cz
Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.