7.8. Fosfáty (fosforečnany), arzenáty, vanadáty, wolframáty, molybdáty Vzorce fosfátů a analogických fází můžeme odvodit od kyseliny trihydrogen - fosforečné H[3]PO[4]. Minerály této skupiny lze rozdělit na bezvodé a vodnaté fáze. K této kapitole jsou volně přičleněny také wolframáty (scheelit a wolframit) a molybdát wulfenit. 7.8.1. Monazit - (Ce, La, ....) PO[4] Krystaluje v soustavě jednoklonné, krystaly jsou tabulkovité, vlastnostmi je podobný titanitu (obr.78_1). Monazit má tvrdost i hustotu 5. Monazit je vzácný minerál pegmatitů a granitů. Byl nalezen v pegmatitech u Dolních Borů, Písku, Velké Kraši u Vidnavy. Sekundárně se hromadí jako těžký minerál v náplavech („monazitové písky“ – těžen v Brazílii). Monazit je průmyslovým minerálem pro získávání vzácných zemin a thoria. 7.8.2. Xenotim - Y PO[4] Tetragonálně krystalující fosfát s krystaly podobnými zirkonu, se kterým může epitakticky srůstat. Je hnědý nebo zelenavý. Xenotim je vzácný minerál pegmatitů (okolí Písku a západní Morava). 7.8.3. Skupina apatitu Apatitová skupina zahrnuje izostrukturní minerály apatit, pyromorfit a vzácné fáze mimetezit (Pb[5] (AsO[4])[3] /Cl/ ) a vanadinit (Pb[5] (VO[4])[3] /Cl/ ). Minerály apatitové skupiny krystalují v hexagonální soustavě. Struktura apatitu (obr.78_2) je dána tetraedry PO[4], triangulární koordinací Ca kolem F a dvěma typy koordinace atomů Ca. 7.8.2.1 Apatit - Ca[5] (PO[4])[3] /Cl, F, OH/ Krystaly apatitu jsou krátce až dlouze sloupcovité (obr.78_3), z oddělení 6/m. Fyzikální vlastnosti: apatit je barevně velmi variabilní, nejčastěji je bílý nebo různě světle zbarven - obr.78_4 (bezbarvý v alpské paragenezi, růžový až fialový v greisenech, zelený až šedý v pegmatitech). Tvrdost 5, neštěpný. Geneze a výskyt Apatit je typický akcesorický minerál mnoha hornin (granit, bazalt, rula,…), mineralogické ukázky najdeme v pegmatitech (Dolní Bory), greisenech (Horní Slavkov) a alpské paragenezi (Sobotín). Ložiska apatitu („fosforitů“) jsou sedimentární geneze (šelfové akumulace fosfátů), nebo magmatogenní v alkalických magmatitech (Kola). Apatit může tvořit také konkrece v sedimentárních horninách (obr.78_5) 7.8.2.2. Pyromorfit - Pb[5] (PO[4])[3] /Cl/ Pyromorfit tvoří hexagonální krystalky zelené nebo hnědé barvy (obr.78_6), má vysokou hustotu. Je typickým supergenním minerálem Pb na ložiskách galenitu (Příbram, Nová Ves u Rýmařova, Stříbro, Jihlava). 7.8.3. Skupina vivianitová Zahrnuje izostrukturní fáze vivianit, erytrín a annabergit. Krystalují v soustavě jednoklonné. Geneticky jde o minerály oxidačních zón zvětrávání na ložiskách příslušných kovů. Vivianit Fe[3] (PO4)[2] . 8 H[2]O Erytrín Co[3] (AsO[4])[2] . 8 H[2]O Annabergit Ni[3] (AsO[4])[2] . 8 H[2]O Vivianit (obr.78_7) je modrý, tvoří jehlice i paprsčité agregáty na puklinách hornin (Chvaletice v Železných horách). Erytrín (obr.78_8) má růžovou barvu, vytváří práškové povlaky, jehlice (Jáchymov). Světle zelený annabergit (obr.78_9) se nalézá v podobě práškových agregátů na povrchu navětralých rudnin (Jáchymov). 7.8.4. Uranové slídy Specifická skupina fosfátů, jejichž název „slídy“ je spojen s tabulkovitým vývinem individuí a dokonalou štěpností podle báze (001). Krystalují v soustavě tetragonální. Vykazují silnou radioaktivitu. Torbernit (obr.78_10) je ostře zelený, se vzorcem Cu (UO[2])[2] (PO[4])[2] . 8-12 H[2]O . Autunit (obr.78_11) má sírově žlutou barvu, složení Ca (UO[2])[2] (PO[4])[2] . 10-12 H[2]O. Analogické fáze s nižším obsahem krystalové vody se označují předponou meta- (metatorbernit, metaautunit). Uranové slídy jsou typickými supergenními minerály na uranových ložiskách (Příbram, Rožínka), vzácně se vyskytují také v pegmatitech a greisenech. 7.8.5. Wolframáty (wolframany) 7.8.5.1.Scheelit - Ca WO[4] Krystaluje v tetragonální soustavě, krystalovým tvarem jsou dipyramidy (obr.78_12). . Je bílý až voskový, podobný křemenu (obr.78_13)., ale s vysokou hustotou. V UV-záření vykazuje intenzívní luminiscenci bílé až namodralé barvy. Geneze a výskyt Scheelit je charakteristickým minerálem greisenů a s nimi spojeným křemenných žil (Cínovec, Krupka, Horní Slavkov). Někdy zatlačuje starší wolframit. Je rudním minerálem některých skarnů (Obří důl v Krkonoších) a kontaktních paragenezí (Žulová, Moravské Bránice). Scheelit je lokální rudou wolframu (ložisko Mittersil v Rakousku). 7.8.5.2. Wolframit - (Fe, Mn) WO[4] Minerál wolframit je pevným roztokem ferberitu (Fe WO[4]) a hübneritu (Mn WO[4]). Krystaluje v soustavě jednoklonné, vytváří výrazně tabulkovité krystaly (obr.78_14). Fyzikální vlastnosti: barva černá, kovový lesk (obr.78_15), výborná štěpnost podle (010), tvrdost 4,5, vysoká hustota 7-7,5 g/cm^3. Geneze a výskyt Wolframit je typickým rudním minerálem greisenů, kde se vyskytuje často v asociaci s kasiteritem, křemenem, topazem a cinvalditem (Cínovec, Krupka, Horní Slavkov). Vzácně byl nalezen v pegmatitech. Wolframit je hlavní rudou wolframu. 7.8.5.3. Wulfenit – Pb (Mo O[4]) Tvoří výrazně tabulkovité tetragonální krystalky s dominantním bazálním pinakoidem (001) - obr.78_16). Zbarvení wulfenitu je nejčastěji žluté, oranžové až červené, lesk skelný až diamantový. Je nápadný vysokou hustotou 7 g/cm^3 a nízkou tvrdostí (3). Wulfenit je vzácným supergenním minerálem oxidační zóny některých ložisek olověných rud (Mežica, Slovinsko).