MU_PrF_logo Masarykova univerzita V BRNĚ, přírodovědecká fakulta MAPOVÁNÍ KRAJINY U LAŽÁNEK Z0121 Terénní praktikum z fyzické geografie Jaro 2011 Jana Matulová, učo: 376201 Martina Šmejcká, učo: 376303 Datum mapování: 9.5.2011 Datum zpracování: 10.6.2011 [INS: POKYN PRO PŘEPRACOVÁNÍ: :INS] [INS: - :INS] [INS: V tabulce s bvymapovanými segmenty je pouze dvacet položek. :INS] [INS: Na mapce je jich ale více. Chybí kus tabulky! Pořadová čísla segmentů krajiny nejsou v :INS] [INS: :INS] [INS: mapce :INS] [INS: uvedena, takže údaje z tabulky nelze přiřadit konkrétním plochám v mapě. Opravte. :INS] [INS: :INS] [INS: - :INS] [INS: Měřítko mapy SES není 1:10 000, jak uvádíte. :INS] [INS: :INS] [INS: :INS] Člověk je tvor, který je na Zemi několik tisíc let.[INS: Jak dlouho myslíte, že existuje anatomicky moderní člověk? Rozhodně to je více než několik tisíc let. :INS] Jeho působení se postupem času změnilo. Je nediskutovatelné, že vliv člověka na krajinu se stále zvětšuje. Příkladem toho, jak člověk může působit na krajinu, je jeho vliv na okolí obce Lažánek. Sousední obec Maršov a Lažánky leží v Lažánecké plošině. Vzhled tamního reliéfu byl ovlivněn vývojem Boskovické brázdy a Bítešské vrchoviny. Vývoj v terciérním období značně ovlivnil místní strukturu podloží a půd. Erozní a tektonický vliv vystřídala prudká změna vlhkého a teplého klimatu, které vytvořilo hluboké zvětraliny a poté bylo obnaženo skalní podloží. Vznikaly zde spraše, metamorfity, metagranity a především devonské vápence. Ty sem zasahují z Moravského krasu.[INS: Přímé :INS] [INS: prostorové :INS] [INS: spojení s :INS] [INS: :INS] [INS: Moravským :INS] [INS: krasem zde není, společné je stáří vápenců. :INS] [INS: :INS] [INS: Odstavec o geologii je chaotický. :INS] V okolí Lažánek se nachází mnoho antropogenních tvarů, které zde vznikaly v minulosti při těžbě a zpracování železné rudy, stříbra, kaolinu a vápence. Železná ruda byla tavena ve Šmelcovně u Bílého potoka, těžit se přestala až v roce 1898. Štoly zde zůstaly po středověké těžbě stříbra. Největším viditelným zásahem člověka byla těžba kaolinu a vápence. Místní kaolin, který však nebyl natolik kvalitní, aby mohl být zpracováván při výrobě porcelánu, byl využíván jako plnidlo do papíru. Těžba probíhala přes 20 let (1908 až 30. léta 20. století) a její hloubka se v průběhu měnila z počátečních 8 m až na 80 m – 100 m. Kvůli špatným podmínkám při odvozu vytěženého kaolinu z lomu byla vystavena lanovka, která vedla do Veverské Bitýšky. Dále železniční dráha pokračovala do [DEL: Kuřimy :DEL] [INS: Kuřimi :INS] . Zanikla po hospodářské krizi. V důsledku vzniku lomu byla tehdy vykácena místní vegetace, proto ekologická stabilita krajiny byla narušena. Díky přístupu do větších hloubek došlo ke stoupání podzemní vody a vzniku jezírka. Po ukončení práce v lomu docházelo k častým sesuvům půdy a zanášení jezírka. Po II. sv. v. se začala projevovat primární sukcese v liniích a zářezech lomu. Nyní již můžeme pozorovat její větší působení v podobě zvýšení druhové rozmanitosti a celkového množství vegetace. Svahy jsou zcela zarostlé, např. habrem obecným (Carpinus betulus), topolem osikou (Populus tremula), dubem zimním (Quercus petraea), javorem babykou (Acer campastre), mařinkou vonnou (Galium odoratum). Vzniklo zde stanoviště s vyšší ekologickou stabilitou. Jezírko je nyní využíváno jako přírodní koupaliště. Jeho hloubka je 10 – 15 m. Z živočichů zde můžeme najít ryby, racky a užovky. Největším hybatelem ekologické stability však byla těžba vápence, která začala v roce 1711, přičemž první písemné doložení o těžbě pochází z roku 1804. Obci Lažánky se proto z toho důvodu říkalo „[DEL: Vápenaté :DEL] [INS: Vápenné :INS] Lažánky“. Vytěžený vápenec se zpracovával na vápno. Vznikly zde čtyři lomy. U tří můžeme pozorovat velký vliv primární sukcese v podobě vysokého podílu dřevin a porostu. Největší lom rozlohou je sukcesí nejméně ovlivněn, můžeme zde najít pouze liniová společenstva. Těžba skončila kvůli konkurenci blízkého lomu u obce Čebín. Typickým druhem rostoucím na vápnitých půdách je jeřáb břek (Sorbus torminalis).[INS: Je to typický druh? Tedy velmi hojně rozšířený a běžný? :INS] Antropogenní tvary po těžbě (lomy, výsypky) jsou do tamní krajiny začleněny nenápadně díky vysoké pokročilosti sukcese, krajina tak působí harmonicky. V lomech můžeme pozorovat pouze zbytky vápence na některých svazích. Nejvyšší stupeň ekologické stability má podle nás Jezírko, přičemž nejméně ekologicky stabilní je největší vápencový lom. Kdyby zde činnost člověka ustala, ekologická stabilita by pomalu pokračovala do klimaxového stadia. Zbylé území je tvořeno různými stanovišti (viz. Tabulka terénního průzkumu). Na území je velice patrné střídání polí a luk. Pole jsou člověkem obhospodařovaná např. hnojením – chemický zásah do půdy. Podzemní voda může tyto chemikálie transportovat do luk, které jsou tím ovlivněny. Při vyšším podílu dusíku v zemi se snižuje biodiverzita.[INS: Proč by se biodeverzita snižovala? N je důležitým biogenním prvkem nezbytným pro všechny organizmy. Takto obecné tvrzení bez posazení do konkrétnějšího kontextu je nesprávné. :INS] Ekologická stabilita je tím proto nižší. Na první pohled je přítomnost dusíku patrná z barvy (modrozelená)[INS: Barvy čeho? :INS] a také z přítomnosti nitrofilních druhů (např. kopřiva). Obr. 1: Zastoupení stupňů ekologické stability v okolí obce Lažánky. FOTODOKUMENTACE Obr. 2: Sukcesně zarostlá výsypka po těžbě kaolinu před vstupem k Jezírku. (význam: nepotřebný materiál z těžby kaolinu se vyvážel na výsypky, které Obr. 3: Jezírko vzniklé z lomu po těžbě kaolinu. dnes již vypadají jako louky) (význam: dnes jezírko slouží jako přírodní koupaliště) Obr. 5: Viditelný pozůstatek vápence na svahu lomu. (význam: můžeme zde pozorovat tzv. terra rosa – červená barva způsobená oxidací železa) Obr. 4: Ruina staré vápenky. (význam: historicky doložená aktivita člověka, dnes pozůstatky dvou posledních vápenek, v minulosti jich bylo deset) Obr. 6: Úpad (dellen). (význam: ne moc častý tvar [INS: úpady jsou v naší krajině naopak docela hojné :INS] , který se v krajině vyskytuje. Jedná se o měkce Obr. 7: Velký lom po těžbě vápence. modelovaný tvar vyplněný soliflukčními sedimenty, modelován pochody ve (význam: patrný rozdíl v porovnání s Jezírkem, kde chladnějších oblastech. Dnes osázen ozimem.) probíhá sukcese intenzivněji a déle než zde) Obr. 8: Švestková alej. (význam: příklad výsadby kulturních dřevin na území)