[INS: POKYNY K PŘEPRACOVÁNÍ: :INS]

[INS: -         :INS] [INS: opravte protokol podle poznámek v textu a u obrázků. :INS] [INS:
V zadání bylo uvedeno jaké mapové výstupy jsou požadovány. :INS] [INS: Odevzdejte pouze mapy,
kterébyly požadovány (v dobré obsahové i formální kvalitě). Uvádějte skutečné měřítko mapy a ne
měřítko před :INS] [INS: z :INS] [INS: většením/zmenšením. :INS] [INS: :INS]

[INS: -         :INS] [INS: U řady segmentů je špatně zvolený SES. :INS] [INS: N :INS] [INS: apř.
opuštěné zarůstající lomy jsou :INS] [INS: dnes jednou z nejcennějších částí území v jinak poli
obklopené krajině. Vy je máte vymezené ve stupni 0, tj. nejhorším. :INS]

                                                                                      [INS:   :INS]

                                                                  ONDRÁČKOVÁ Lenka, ŠÁMALOVÁ Tereza

                                                                  B-GK GEOG [ročník 1., semestr 2.]

                                                                                         Brno, 2011


                              Terénní praktikum/terénní cvičení z FG


Dne 9. 5. 2011 jsme se vydali na terénní cvičení z Fyzické Geografie nedaleko obcí [DEL: Latinky
:DEL] [INS: Lažánky :INS] [INS: :INS] a Maršov. Tato lokalita[INS: Lokalita je spíše bodová
záležitost. V :INS] [INS:   :INS] [INS: tomto :INS] [INS: případě se spíše jedná o území. :INS]
leží západně od Brna, mezi Veverskou Bítýškou a Tišnovem. Skládá se ze dvou katastrálních území:
Lažánky a Holasice o celkové výměře 1400 ha.[INS: A co katastr Maršova? :INS]


Na základě Klíče klasifikace typů aktuální vegetace bylo vymezeno několik kategorií. Převážně ve
střední části území se vyskytují 2 typy orné půdy (11, 12).[INS: Co řeknou čtenáři čísla v
závorkách? :INS] [INS: Není vysvětleno, o cos e jedná. :INS] V okolí zástavby (127) se nachází
maloplošný sad (32). Co se týká luk a pastvin, zabírají poměrně vysoké procento podílu zastoupení
v rámci tohoto území. Proto není divu, že se zde vyskytují hned 3 možné varianty: přirozené a
přírodě blízké (42.1)[INS: Kde? :INS] , přírodě blízké (42.2) a polokulturní (43). Lesy se
nacházejí v severní části oblasti a dělí se na: přírodní a přirozené (51), přírodě blízké (52) a
polokulturní (53). Na určitých místech jsou lada s dřevinami (zast. dřevin 10-50%): přírodě blízká
(62.2); přírodě blízká, částečně narušená (62.3). Lada s dřevinami s jejich mnohem vyšším
zastoupením než 50% jsou pravděpodobně jen typu polokulturní, částečně narušená (63.3). Totéž platí
u liniových společenstev, kde se charakteristiky samozřejmě liší. V této oblasti se nachází i velký
lom, který je silně narušen antropogenní činností [INS: Neobratná formulace :INS] (83). Zdejší
plochy [INS: plochy :INS] [INS: čeho? :INS] a nádrže jsou upravené (104). Dále jsou tu samozřejmě
zastoupena i lidská sídla a objekty mimo intravilán, kam spadají téměř všechny podkategorie (kromě
kolonií chat). Nakonec jsou tu vybudované nezpevněné účelové cesty, kde se vyskytují narušená
bylinná společenstva (132).[INS: Takové :INS] [INS: t :INS] [INS: o informace se shrnují pomocí
tabulek, :INS] [INS: :INS] [INS: grafů :INS] [INS: a map. Text je v tomto případě poněkud
neohrabaným způsobem, jak takové informace sdělit. :INS]


Vzhledem k poměrně malé nadmořské výšce tu panují příznivé podmínky pro růst vegetace.[INS: V ČR je
ploch nepříznivých pro růst vegetace opravdu minimum. S :INS] [INS: nad jen příkré, hladké skalní
stěny. :INS] [INS: :INS] [INS: Co tedy tato věta o zdejší krajině řílá? :INS] Kdyby nebylo
antropogenní činnosti, jistě by veškeré prostory zarostly a adaptovaly se vlastním způsobem. Je
tedy řeč o sekundární sukcesi. Problém pak ale nastává ve chvíli, kdy se začne samovolně rozšiřovat
expanzivní druh např. nějaké byliny, keře či stromu a potlačí vývoj jiného druhu. To je pak
zapotřebí, aby se krajinný ráz částečně usměrňoval, jelikož by mohlo dojít k vymizení nějakého
ohroženého nebo vzácného druhu. Což jde ruku v ruce s tím, že právě některé tyto konkrétní druhy
mohou zastávat funkci útočistě či [INS: p :INS] otravy pro živočichy, kteří se mohou vydat do
jiných lokalit. Z tohoto pohledu je tedy určitá péče ze strany odborníka potřebná. Nic se však nemá
přehánět - viz. období socialismu, kdy se snažili o co nejrozlehlejší pole. V ohrožení se nacházela
společenstva ekotonů. Naštěstí byl tento způsob hospodaření zrušen a jsou tu snahy o záchranu
těchto ekotonů. Proto dochází k postupnému zmenšování ploch polí.[INS: Smysl tohoto odstavce mi
opravdu není jasný. Dále obsahuje i některé nepodložené či nesprávné informace. :INS] [INS: Máte
např. nějak podložené tvrzení, že se dnes provádí rozčleňování lánů do menších celků a klesá tedy
rozloha jednot :INS] [INS: l :INS] [INS: ivých polních pozemků? :INS]


Harmonická kulturní krajina by měla být v rovnováze, jak už sám název napovídá. Příroda je mocná,
ale lidé - odborníci by měli přispět svými znalostmi, aby udrželi stabilní stav mezi prvky krajinné
a antropogenní činnosti. Jak lze vypozorovat z následujících fotografií, mísí se zde prvky obou
činitelů, které jsou podle našeho názoru v současné době poměrně srovnatelné co do intenzity.
Samozřejmě jsou místa, kde převažuje vliv jednoho či druhého. Společně tyto prvky pozitivně
ovlivňují biodiverzitu a celkově krajinný ráz. Jedinou, ale zcela pochopitelnou nevýhodou může být
ta skutečnost, že antropogenní faktory vyžadují nestálou pozornost ze strany lidí.[INS: :INS]

[INS: Váš text je poměrně vágně napsaný. Generalizovat můžete, ale na základě :INS] [INS:
konkrétních :INS] [INS: skutečností, které :INS] [DEL: :DEL] [INS:  uvedete pro zkoumanou krajinu.
:INS]

Obr. 1 Antropogenní jezírko zatopené po těžbě kaolínu v Lažánecké plošině, které již je k nepoznání
přeměněné, obrostlé vegetací, nálety a dokonce se v něm chovají ryby.

Obr. 2 Další pohled na jezírko a na vegetaci rostoucí kolem


Obr. 3 Zbytek prudkých břehů kolem jezírka, se zbytky kaolínu, porostlé vegetací jako jsou břízy,
olše a různé náletové dřeviny

Obr. 4 Pohled na stráň nad hřištěm u obce Lažánky s pozůstatky kamenů a sutí - převážně vápenců,
které začínají porůstat náletovými dřevinami a keři


Obr. 5 Pohled na louky kolem obce Lažánky a v dálce místní JZD, které je obhospodařuje[INS: ZD
louky neobhospodařuje. Vlastník je odlišný. Uvádíte neověřené tvrzení. :INS]

Obr. 6 Další pozůstatek antropogenní činnosti – halda, která podlehla sekundární sukcesi



Obr.7 Opět další příklad sekundární sukcese v lomu po těžbě[INS: :INS]

Obr. 8 Lom zarostlý náletovými dřevinami, které lidé z vesnice čas od času využívají k víkendovým
aktivitám

Obr. 9 Zde můžeme vidět různobarevné vápence[INS: Ne. :INS] [INS: Vápenec je zde jednobarevný. To
načervenalé jsou půdy typu terrae calcis splavené do podzemních krasových dutin, posléze obnažené
těžbou v lomu. :INS]


Obr. 10 Modelace krajiny kolem Lažánek, pole a v dálce smíšený les


Obr. 11 Největší lom na vápenec, který je stále funkční a nachází se v severní části našeho
zkoumaného území

Obr. 12 Mapa zájmového území[INS: :INS]


Obr. 13 [INS: Takovou mapu jsem nepožadoval! :INS] Vymapování segmentů v krajině mezi obcemi Maršov
a Lažánky[INS: :INS]


Obr. 14 Vymapování segmentů různé ekologické stability ve vymezeném území[INS: Totožná mapa s :INS]
[INS:   :INS] [INS: následující :INS] [INS: barevnou :INS] [INS: , zbytečné. Požad :INS] [INS: o
:INS] [INS: váno bylo pouze mapové znázornění ploch s různým SES provedené v barvě. :INS] [INS:
Navíc úprava obrázku je dost nízké úrovni. :INS]

Obr. 14 Vymezení ekologické stability jednotlivých vymapovaných segmentů v oblasti mezi obcemi
Maršov a Lažánky[INS: Mapka není v měřítku 1:10 000, které uvádíte!!! :INS]

                                                                                          123521,13

                                                                                                  0

lom, haldy, jámy po těžbě

                                                                                          283744,65

                                                                                                  1

intravilán, lažánky, jzd, haldy,

                                                                                          653882,46

                                                                                                  2

pole

                                                                                            5908,71

                                                                                                  3

jezírko, okr. Oblasti

                                                                                          564570,43

                                                                                                  4

louky

                                                                                          557661,28

                                                                                                  5

lesní porosty

                                                                                         2189288,66





Vysvětlivky:


0 –plochy ek. silně nestabilní,
1 –plochy ek. velmi málo stabilní,
2 –plochy málo ek. stabilní,
3 –plochy středně ek. stabilní,
4 –plochy ek. velmi stabilní,
5 –plochy ek.nejstabilnější

Obr. 15 Graf znázorňující poměr velikosti jednotlivých zastoupení stupňů ekologické stability ve
vymezeném území mezi obcemi Maršov a Lažánky[INS: :INS] [INS: :INS]

[INS: Tabulce chybí hlavička s vysvětlením obsahu jednot :INS] [INS: l :INS] [INS: ivých sloupců.
:INS]


Obr. 16 Vymapované segmenty v oblasti mezi obcemi Maršov a Lažánky[INS: Chybí tabulka z terénu
s popisem jednoltivých segmentů. :INS]