Marek Tögel, GIRR, 2. ročník Brno, 22.5. 2011 Komentáře ke kódování přepisů Rozhovor – Marek Tögel Kódy Marek: Kódy Tomáš: Kódy Kristina: Náměstí Svobody Sport Pohyb po Brně (MHD, pěšky) Hlavní nádraží Kampus Nejčastější pohyb – škola, kostely Víra v Boha MHD Volný čas – bazén, běh, přátelé Mše Kostely Sady a parky Hospic Pěšky Jih Brna (neorientuje se) Setkání mládeže Nakupování Docházka za přítelkyní Kampus – konzultace Hospic Priority – škola, bydlení, nákupy Běh Volný čas s přáteli Pohyb pěšky – více vnímá okolí (detailní popis okolí a trasy) Frisbee Poznávání nových míst Dojížďka do Kampusu (časově náročná) Představa mapy v hlavě Nákupy v centru Trolejbus 25,26 Vzhledem k tomu, že se jedná o můj rozhovor, tak výčet kódů a hesel je z mé strany mírně delší a konkrétnější oproti Tomášovi. Naopak Kristina vytvořila heslovitý výčet vlastností, vztahů a aktivit respondenta. Ze seznamu kódů lze vymezit několik oblastí, ve kterých se s kolegy shodnu, především jde o oblast náboženství, kdy respondent je věřící. S náboženstvím souvisí i další aktivity jako pomoc v hospicu nebo vedení skupiny mládeže, kde probíhá výuka náboženství. Zde existuje naprostá shoda s Tomášem na kódu „hospic“. Druhá skupina kódů souvisí se studiem, konkrétně s kampusem v Bohunicích, který dotazovaný navštěvuje. Třetí skupina kódů pak souvisí se sportem a volnočasovými aktivitami jako běhání nebo frisbee. Naopak jsem přehlédl plavání, které by se dalo mezi sporty jistě zařadit. Rozhovor – Kristina Kleinwächterová Kódy Marek: Kódy Tomáš: Kódy Kristina: Sledování a hlídání času Draken Barvy Brněnka Špilberk Pohyb pěšky (dobrý popis cesty a okolí trasy) Draken Přehrada Pohyb po Brně (pěšky, MHD) Hospody a vinárny Sport Časová flexibilita (nedochvilnost) Házená Škola Nejčastější pohyb škola, Draken (práce) Bloudění MHD Střed města = nákupní zóna (vyhýbá se obchodním centrům) Jiří (přítel) Zábava Dojížďka za přítelem Problém s učením Jih Brna (neorientuje se – konec světa :) Sady, parky, přehrada Špatné spojení MHD o víkendu Rozdíl mezi kódy je opět v míře konkretizace. Tomášovo kódování je velmi obecné a lze jej dobře s rovnávat s dalšími seznamy kódů. Podle mě je však kódování až příliš obecné. Konkrétní kódy se sice špatně srovnávají, na druhou stranu však velmi dobře charakterizují člověka. Naopak Kristina vytvořila vyčerpávající výčet všech charakteristik respondentky, což je logické, jelikož se jedná o její rozhovor. Kristina jako jediná v kódech charakterizuje i grafickou podobu mapy, prostřednictvím hesla „barvy“. Opět najdeme u rozhovoru Kristiny několik skupin kódů týkajících se sportu (házená), hospody, kde respondentka pracuje (Draken), hospod obecně a školy. Naopak mi v kódech kolegů chybí charakteristika vlastností související s orientací v čase a prostoru. Domnívám se, že důležitou oblastí pro respondentku je její přítel, což ve svých kódech nezachytil Tomáš. Rozhovor – Tomáš Kubíček Kódy Marek: Kódy Tomáš: Kódy Kristina: In-line brusle MHD Barvy Nákupní zóna Olympia Sport Pohyb po Brně (MHD, auto, pěšky) MHD Centrum Nejčastější pohyb – škola, centrum města, nákupní centra Auto Škola Časová flexibilita Černá pole Domovská čtvrť Dojížďka za přítelkyní (časově náročné – auto) Více fakult (PrF, ESF) Zábava Sady a parky Špilberk Nakupování Ulice Česká Neoblíbená místa Vytíženost Z kódování Tomáše je patrné, že se jedná o jeho rozhovor, a proto vytvořil více kódů. Je tu patrná shoda na kódu MHD, kterou respondent velmi často zmiňuje, dále pak sport a nakupování. Naopak není žádná shoda u kódů popisující místa v Brně. Usuzoval bych, že čtvrť Černá pole je pro respondenta důležitější než Špilberk, nicméně tazatelem v tomto rozhovoru byl Tomáš a tak předpokládám, že jeho úsudek o respondentovi bude v tomto směru přesnější. V mých kódech se dále nevyskytují kotevní body, ale spíše se orientuji na aktivity respondenta. Z rozhovoru je patrné, že respondent vlastní a používá při svém pohybu městem také automobil, což nechal Tomáš bez povšimnutí. Zajímavý je také rozpor kódů „vytíženost“ u Tomáše a „časová flexibilita“ u Kristiny. Dále je patrné, že oba nezúčastnění (já a Kristina) vytvořili zhruba stejné množství kódů, které se až na oblast sportu téměř shodují. Naopak Tomáš vytvořil delší seznam kódů, takže lze předpokládat, že možná čerpal i ze samotného setkání s respondentem případně nějaké osobní znalosti o tázané osobě. Hodnocení výsledného seznamu kódů a hesel charakterizujících rozhovor nelze prakticky žádný způsobem automatizovat, protože každý z tazatelů volí jiná synonyma a jinou míru konkretizace. Bylo by také dobré vymezit základní skupiny kódů, jako prostorové a orientační body, volnočasové aktivity, školní a pracovní aktivity, nákupování, způsob dopravy a jiné, nebo skupinu hesel charakterizující vlastnost související s orientací v prostoru, jelikož rozhovor je směřován na oblast geografie. Pak by mohly být tyto skupiny srovnávány a respondenti klasifikování podle svých vlastností. Tento způsob kódování částečně předvedla Kristina, která vytvořila skupiny kódů, na druhou stranu, některé skupiny se obsahově překrývají a některé kódy jsou uvedeny samostatně. Kódování chápu jako způsob kvantitativního zpracování rozhovorů tak, aby šlo s těmito rozhovory pracovat a srovnávat je ve větším počtu. Proto je dle mého názoru důležitá shoda na základních skupinách kódů.