Barbora Maťátková 2. ročník, HG 17. 5. 2011 Kvalitativní metody Kódování V úkolu jsme ve trojici porovnávali naše okódované rozhovory a v mnohých věcech jsme se lišili. Nutno říci, že i samotné rozhovory byly dost odlišené. První rozhovor od Lenky Číhákové byl kratší, protože dotazovaná má svůj prostor v Brně velmi malý. Je to starší žena s již odrostlými dětmi s velmi málo koníčky, jejíž život se hodně točí okolo domácnosti a práce. Její líčení prostoru Brna je na rozdíl od ostatních dvou rozhovorů orientované na pocity. A právě v tomto bodu se naše kódy celkem lišily. Lenčiny kódy byly zaměřené hodně na pocity spjaté s rozvrženými místy, tudíž spíše než jednotlivá místa kódovala povídání pomocí přídavných jmen. Adam Mertel se naopak zaměřil hlavně na geografická místa a jeho kódy měly podobu jednotlivých míst v Brně jako například Česká, Zelený trh atd. Já jsem se snažila v kódech zobrazit jednotlivá místa, a když to šlo tak i pocity s nimi spjatými. Například paní má velmi ráda les za Brnem, kam jezdí odpočívat, můj kód tedy byl – les, relaxace. Společně nám vycházely často kódy směřující na druh dopravy, v tomto případě především auto a dále nedůvěra paní k hromadné dopravě. Každý z nás tam měl kód práce, domov a nelibost paní k prostorům plných lidí. Dále se naše kódy shodovaly u části, kde se paní vyjadřovala k místům, kterým by se raději vyhnula. Naše kódy proto obsahovaly slova jako Cejl, strach, nepořádek, špína, a já měla navíc krádeže. Ne vždy byly kódy popsané stejnými slovy, ale nakonec jejich význam byl stejný. Tento rozhovor se nejvíce lišil od ostatních možná proto, že v tomto případě se jedná již o starší ženu s odrostlými dětmi a v ostatních vystupují studenti. Kódy: - Práce – doprava, auto, hektičnost - Domov - nejdůležitější - Les – odpočinek, relaxace - Strach z prostor plných lidí - Tanec - Brno – přátelské město - Cejl – nepořádek, krádeže, špína - Lesná – stísněný prostor, šedá Rozhovor Adama Mertela se týkal studenta čvrtého ročníku vysoké školy, který pochází z Brna. Jeho prostor byl tudíž velmi rozsáhlý. Na rozdíl od prvního rozhovoru, má tento dotazovaný mnohem více aktivit, kam dojíždí. A také jeho rozhovor je hodně o hromadné dopravě, přestupech, stanicích a přeplněnosti mhd. Ohledně toho jsme se v kódech docela shodovali. Takže se tam velmi často vyskytovala slova jako šalina, trolejbus, dopravní uzel, přestup a nelibost k přeplněnosti prostředků hromadné dopravy. Tento rozhovor také obsahoval velmi detailní popisy odkud, kam a kde se pohybuje, takže se zde vyskytovaly v kódech názvy jednotlivých stanic a velmi často čtvrtí Brna. Nejvíce zastoupeným názvem, a v tom jsme se ve skupince shodovali, byla Masarykova čtvrť, což je pro respondenta velmi důležité místo. U mého kódování dost těchto názvů chybělo, protože mi nepřišly tolik důležité, naopak Adame Mertel jich tam měl mnohem více. Lenka se opět snažila kódovat pocitověji, ale jak sama řekla, v tomto případě to bylo složité, protože dotazovaný mluví spíše věcně a jen popisuje, kudy chodí. Naše kódy se opět shodovaly u části, kde se student vyjadřuje k místům, které se mu nelíbí. Zazněly zde podobná slova jako v předešlém případě, tedy Cejl, Bratislavská. Já měla navíc i nedůvěra. Kódy: - Doprava – šalina, trolejbus, dopravní uzel - Přeplněnost MHD - Masarykova čtvrť – přítelkyně - Cejl, Bratislavská - Líšeň, Židenice, Maloměřice, Obřany - Fotbal - Škola - Přehrada – pěkná příroda - Vzdálenost velmi důležitá V případě mého rozhovoru se jednalo také o studentku a její rozsah pohybu není tak velký jako ve druhém rozhovoru, ale je větší než u první respondentky. Já jsem tento rozhovor kódovala především po jejích jednotlivých aktivitách a snažila jsem se o generalizaci těchto aktivit, takže jsem například pro zumbu a plavání zvolila kód sport a pro kino a posezení s přáteli v hospodách slovo zábava. Ostatní kódovali tyto aktivity zvlášť. Hodně podobných kódů jsme měli opět z oblasti dopravy. V tomto případě to byla slova jako šalina, opět přeplněnost a já jsem měla svůj zjednodušený název pro často opakující se slova Česká a Mendlák – dopravní uzly. Respondentka měla svůj denní program a všechny aktivity velmi dobře zorganizované a vybrané tak, aby byly ne co nejblíže, ale aby zde měla přímý spoj k nim. V tomto bodě jsme nacházely společné kódy jako plánování, nedostatek času, přímé spoje. Lenka v tomto případě připojovala k jednotlivým druhům pohybu nějaké pocitové věci častěji než Adam, který se opět zaměřil spíše na názvy míst a jednotlivé úkony. Naše kódy byly stejné u části, kde se hovoří o místech, kterým by se respondentka vyhnula. Tyto kódy jsme pro všechny rozhovory docela podobné. I zde se objevil kód Cejl, Bratislavská. Navíc zde jsme se shodli na kódu zeleň a já s Lenkou jsme zde měli i strach a nedůvěru. Kódy: - Dopravní uzel, šalina - Zábava – kino, hospody - Sport – zumba, bazén, inliny - Přeplněnost šalin - Málo času, plánování - Domov – málo zeleně, práce, škola - Přímý spoj - Cejl, Bratislavská, Francouzská – nejistota - Jazykovka - nákupy