Tomáš KUBÍČEK

                                                                                         Brno, 2011


                              Vstup do problematiky a tvárné nástroje


Před samotným začátkem si musíme zvolit téma výzkumu, může být jakékoliv, ale některá témata jsou
lepší, než jiná. Mělo by být předmětné. Důležité je si určit meze výkrmu, abychom se nedostali mimo
nebo moc do hloubky. K tématu si výzkumník musí určit několik hypotéz nebo otázku. Na základě
otázky je dobré (zvlášť pro začátečníky) si vymezit terén, abychom se nezahltili přílivem dat
z výzkumu. Pokud je naše hypotéza během výzkumu vyvrácena, nemusí to nutně být problém. Naopak se
může stát užitečným pracovním nástrojem a může se díky tomu přijít na dosud neznámý teoretický
proces. Nezbytnou částí přípravy na výzkum je čtení. Rozlišujeme dva druhy. První má obsáhnout stav
vědění k otázce. Jde o přiblížení se k jádru tématu. Sbírají se data a informace. Druhým typem
čtení je problematizace během výzkumu. K němu potřebujeme skupinu silných a propojených hypotéz.
Neměli bychom však čtení moc natahovat, abychom se v harmonogramu výzkumu nedostali do skluzu a
oddálili kontakt s terénem. Čtení je důležité i z důvodu, aby výzkumník nekonfrontoval dosažená
data pouze se svými myšlenkami, ty mohou být mylné a to může vést k banalitám.

Proti roztříštěnosti výzkumu může pomoci vytvoření tvárné osnovy, kterou můžeme v průběhu výzkumu
měnit v detailech nebo ji celou překopat, abychom si nezmrazili budoucí vývoj práce. Jako
mistrovský kousek se jeví vymezení vzorku u standardizovaného rozhovoru. Na rozdíl od
kvantitativního výzkumu zde nehledíme na věk, profesi či bydliště osoby. Vzorek by však měl být
částečně reprezentativní.Užitečnější je životní příběh vybraných jedinců. Během rozhovorů můžeme
narazit na případ, kdy toho lidé moc neřeknou. V tom případě si můžeme zvolit trochu odlišnou
skupinu lidí. Může se stát, že právě změnou skupiny přijdeme na nové, dosud neobjevené věci. Otázky
pro respondenta je dobré si připravit předem, mít je koherentně seřazené a během rozhovoru je měnit
tak, abychom je zasadili do kontextu. Ze začátku je dobré položit dotazovanému pár stručných
otázek, aby se „naladil“ na vlnu tématu. Otázky můžeme během výzkumu přestavovat a přeformulovat.

Mé zhodnocení článku. Některé pasáže pro mě byly po prvním přečtení méně pochopitelné, ale podruhé
už jsem se dostával do obrazu. Často mě od takovýchto textů odvede pozornost úplná banalita a musím
část textu přečtenou jen reflexím pohybem očí číst znovu. Tento výtah mi určitě pomůže při mém
budoucím kvalitativním výzkumu, protože jsem tu našel hodně zajímavých rad jako je vstup do
problematiky a formulace otázek, které mi přišly přínosné.


Zdroj:

Kaufmann:
https://is.muni.cz/auth/el/1431/jaro2011/Z4011/um/22980913/23293251/Kaufmann_2010_41_55.pdf?fakulta
=1431;obdobi=4966;studium=469543;kod=Z4011