Jiří Hladík, 324231

                                                                                           8.5.2011

                                           Z4011 Kvalitativní metody sociálně geografického výzkumu


                                    Cvičení 10: Kódování textu

                                   Aby myšlení bylo dobře vidět


Článek je recenzí na ve své době, tedy roce 2005, novou verzi programu Atlas.ti, který je určen
všem kvalitativním výzkumníkům napříč spektrem lidských činností a vědeckých oborů. Jedná se již o
pátou verzi. Článek pochází ze sociologického časopisu a na způsobu, jakým je napsaný, je to
poměrně znát. Nebo přinejmenším je znát, že autor je spíše kvalitativním výzkumníkem, než
odborníkem na software.

V úvodu jsou popsány základní principy, jak program při kvalitativním výzkumu může svému uživateli
pomoci – jedná se především o vizualizaci, přetřídění a okódování jednotlivých dílčích částí
výzkumu, ať už se jedná o text, vizuální či audio soubory. Po krátkém výčtu konkurenčního softwaru
se autor podrobněji vrací k práci s programem. Jako podstatu programu a jeho nejzákladnější funkci
vidí okódování dat, díky němuž si může výzkumník učinit data přehlednějšími, rychleji a snadněji
dostupnějšími a utříděnějšími. Zdůrazňuje, že Atlas.ti je jen jakousi pomůckou pro již zkušené
kvalitativní výzkumníky, a laikům bez znalosti podstaty výzkumu příliš nepomůže. Slouží spíše jako
úložiště výzkumníkem vytvořených myšlenek. Poté se autor ponoří do funkcí programu ještě hlouběji,
a začíná vyzdvihovat drobné výhody, jenž má tento program oproti jiným ze své kategorie. Jako
hlavní vidí především to, že je program schopen vizualizovat naše myšlenky velice přehledným
způsobem, a celý proces této vizualizace je velice intuitivní na ovládání. Stejně jako následná
práce s propojováním, přiřazováním, shrnováním a srovnáváním kódů. Zajímavou funkcí je skrývání
některých objektů, kterou autor hodnotí velice kladně, protože pro správné utřídění dat, je podle
něj někdy třeba něco nevidět. Na závěr části, popisující podstatu programu, je zařazena asi
nejzajímavější část, popisující jak efektivně využít vytvořené poznámky a kódy při tvorbě finálního
výstupu. V podstatě to funguje tak, že pokud výzkumník pečlivě dělal každou část své práce, každou
poznámku a kód, díky programu může na závěr s nesrovnatelně větší rychlostí, než bez něj, z těchto
poznámek vybrat, co je podstatné a co ne. Program pomáhá dávat dílčím částem smysl a jednotu.

Další část textu se zabývá vylepšeními ve verzi 5 oproti verzi 4, a to jak ve vizuálním prostředí
programu a uživatelském rozhraní, tak v možnostech, jaké nástroje lze použít, nových možnostech
vyhledávání a nových funkcích. Analýza se v páté verzi programu stává ještě přehlednější a práce
s programem, pokud všechny jeho funkce odhalíme, ještě rychlejší. Poté se pouští do kritiky
drobných nedostatků programu, jako je chybějící možnost upravovat nástrojové panely a neschopnost
číst některé datové formáty. Na závěr doplňuje, že program, ač má poměrně intuitivní ovládání, má
opravdu mnoho funkcí, které uživatel snadno neodhalí, a přečíst si manuál je zde vhodnější, než u
mnoha jiných programů.


Zdroj:

KONOPÁSEK, Z. (2005): Aby myšlení bylo dobře vidět: Nad novou verzí programu Atlas.ti. Biograf
(37): 49 odst. Dostupné na adrese http://www.biograf.org/clanky/clanek.php?clanek=3706