Úvod do antropologie II – Postavení člověka Doc. Václav Vančata Co je vlastně evoluce hominidů ? Evoluci hominidů je chápána různě Představy romantické a sociálně vědní Antropocentrismus Člověk je zcela unikátní bytost odlišná lidskou kulturou, myšlením a dalšími výhradně lidskými vlastnostmi od všech dalších organismů Představy přírodovědné - hard science Biologismus Člověk je pouze dalším „unikátním“ druhem Kultura je pouze další z ekologických adaptací hominidů Geny a přírodní výběr jsou vše kultura a chování se jim podřizují Evoluční antropologie - syntéza Primatologie ontogeneze chování, soc.struktura ekologie ochrana prostředí Primáti (Primates) • řád savců, do něhož patří jako biologický druh také člověk. Současná systematika primátů vymezuje více než 300 druhů primátů. • Jsou býložraví, všežraví, výjimečně hmyzožraví a žijí převážně v tropech a subtropech. Většinou jsou to čtyřnozí středně velcí savci (od 1 do 50 kg) se sociálním způsobem života vázaným na stromy. • Je to jeden z nejstarších v současné době stále žijících řádů savců, jehož evoluce započala zřejmě v nejstarším období třetihor zhruba 65 miliony lety. • Současní primáti se od ostatních savců liší polouzavřenou nebo uzavřenou orbitou, chrupem s vyčnívajícím špičákem a zubním vzorcem 2–1–(4)3(2)–3, chápavou pětiprstou končetinou s nehty (nikoliv drápky), specifickým způsobem viděním, relativně velkým a rozvinutým mozkem a rozvinutou mozkovou kůrou a mozečkem. Hlavním smyslovým orgánem je zrak, důležitý je i sluch. Čich má většinou doplňkový význam. Charakteristická je velká vnitrodruhová i mezidruhová biogeografická, ekologická, potravní a sociální diverzita. • Primáty spojuje mnoho společných znaků. Kromě sociálního způsobu života jsou to například nehty na prstech ruky i nohy, vyspělý mozek a podobnosti ve stavbě lebky, výrazný podíl zraku na percepci, malý počet (1–2) málo zralých mláďat a vyspělá forma placenty. • Mají analogický zubní vzorec 2–1–(4)3(2)–3, podobnosti ve stavbě zubů, zvětšený, často viditelně přečnívající špičák. Všichni primáti mají klíční kost, pohyblivý palec na ruce i (kromě člověka) na noze. Mají také řadu společných znaků genetických, biochemických a fyziologických. • Primáti mají rovněž podobné pohlavní orgány, ale existuje u nich značná variabilita. • Současní primáti tvoří homogenní skupinu, kterou lze rozdělit na dvě jasně definované skupiny: poloopice a vyšší primáti. miniřád: Anthropoidea - vyšší primáti superčeleď: Platyrrhina - širokonosí primát nadčeleď: Ceboidea čeleď: Callithricidae - kosmanovití podčeleď: Callimiconinae - kalimikové podčeleď: Callithricinae - kosmani čeleď: Cebidae - malpovití podčeleď: Aotinae - mirikiny podčeleď: Callicebinae - titiové podčeleď: Cebinae - malpy čeleď: Atelidae - chápanovití podčeleď: Pitheciinae - chvostani podčeleď: Atelinae - chápani superčeleď: Catarrhina - úzkonosí primáti nadčeleď: Cercopithecoidea čeleď: Cercopithecidae - kočkodanovití podčeleď: Cercopithecinae - kočkodani podčeleď: Colobinae - hulmani nadčeleď: Hominoidea čeleď: Hylobatidae - gibonovití čeleď: Hominidae - hominidé podčeleď: Ponginae - orangutani podčeleď: Paninae - šimpanzi podčeleď: Homininae - lidé řád: Primates – Primáti miniřád: Prosimii - Poloopice nadčeleď: Loroidea čeleď: Lorisidae - outloňovití čeleď: Galagonidae - kombovití nadčeleď: Lemuroidea čeleď: Cheirogaleidae - makiovití čeleď: Megaladapidae (Lepilemuridae) čeleď: Lemuridae - lemurovití podčeleď: Lemurinae - lemuři podčeleď: Hapalemurinae - hapalemuři čeleď: Indridae - indriovití čeleď: Daubentoniidae – ksukolovití miniřád: Tarsiiformes - Nártouni nadčeleď: Tarsioidea čeleď: Tarsiidae - nártounovití Geografické rozšíření primátů Poloopice (Prosimii) • Od vyšších primátů se odlišují v řadě znaků souvisejících s rozdílnou fylogenezí a s různými adaptacemi a ekologií. • Poloopice jsou malí až středně velcí stromoví savci. Mají relativně malý mozek s dobře vytvořeným čichovým lalokem koncového mozku. Tomu také odpovídá velká délka obličejového skeletu a stavba příslušných kostí obličeje. • Mají vyvinuté rhinarium (vlhký “čumáček”) a poměrně dobrý čich; mají rovněž vytvořeny různé pachové žlázy, jimiž značkují své teritorium. Oči mají odrazovou vrstvu tapetum lucidum, která je adaptací na noční vidění. Stereoskopické vidění není dokonalé, osy očí nejsou paralelní. Očnice je v zadní části otevřená. Uši jsou pohyblivé. • Zuby poloopic se liší od zubů vyšších primátů. Dolní řezáky jsou specializované a tvoří zubní hřebínek, špičáky jsou poměrně malé a mohou i chybět. V souvislosti se zubním hřebínkem se vytváří podjazykový orgán, Dolní čelist poloopic a kost čelní zůstávají nesrostlé. • Žijící poloopice mají výrazně delší zadní končetiny než končetiny přední. Palec na ruce je schopen výrazné opozice. Ukazováček na noze má pseudodrápek. Vyšší primáti (Anthropoidea) • Jsou většinou středně velcí savci (3 - 30 kg). Výjimku tvoří lidoopi a lidé, kteří jsou velcí.. • Vyšší primáti mají většinu základních znaků podobných člověku. • Mozek je vždy poměrně velký a rozvinutý, má zřetelnou gyrifikací. Mozeček je plně rozvinutý. Rhinarium není nikdy vytvořeno. Vyšší primáti mají poměrně špatný čich. • Orbita je zezadu plně uzavřena a obsahuje kost slzní. Mají dokonalý zrak a ve většině případů barevné vidění. Tapetum lucidum není nikdy vytvořeno. • Stavba kostěného ucha je v základních rysech podobná u všech vyšších primátů. • Zuby vyšších primátů jsou poměrně konzervativní a zubní vzorec je vždy 2.1.3.3 nebo 2.1.2.3. Řezáky jsou ve vertikální poloze. • Mandibula je v symfýze vždy srostlá, stejně jako kost čelní • Délka předních a zadních končetin se většinou výrazně neliší. • Nehty jsou na všech prstech ruky i nohy antropoidních primátů, u drápkatých opic jsou na většině prstů přeměněny do tvaru drápků. • Ruce mají výrazné manipulační schopnosti. Palec ruky není většinou schopen dokonalé opozice, může být v různé míře redukován. • Vyšší primáti jsou výraznou složkou ekosystémů, v nichž žijí. V mnohých ekosystémech jsou primáti výraznými rozšiřovači semen a dokonce i opylovači rostlin. Současný pohled na fylogenezi primátů Jak a kdy vznikli Prosimii? Jsou archiprimáti vůbec primáti? Co se dělo v období mezi vznikem obou skupin? Poloopice a vyšší primáti se vyvíjeli paralelně minimálně od spodního eocénu, a proto mnohé podobné adaptace vznikly paralelně a nejsou přímo srovnatelné Poloopice a vyšší primáti se však liší v mnoha fylogeneticky podstatných znacích Fylogeneze primátů Teorie paralelního vývoje poloopic a vyšších primátů v třetihorách Způsob života primátů Ekologie primátů Ekologické adaptace primátů Lokomoce primátů Potravní adaptace primátů Frugivorie Folivorie Gumivorie Insectivorie Chování primátů a jeho projevy Chování: Lokomoční, potravní, sociální, herní, rodičovské, sexuální, agonistické Projevy chování: komunikace, žraní, agrese, kopulace, aj. vždy vznikají v interakci s ekologickými podmínkami Sociální struktura primátů Životní historie primátů Životní historie • Životní historie je realizace adaptivního potenciálu organismu, včetně aspektů behaviorálních, v souvislosti s růstem, přežíváním v obecném slova smyslu, reprodukcí, vychováváním potomstva, až k jeho nezávislosti a vyhýbání se ohrožení na životě. • V přeneseném slova smyslu se jedná o vývoj určité populace v určitém časovém úseku, který musí zahrnovat vícenásobnou směnu generací. • U savců je to strategie, která zahrnuje, kdy je nejvhodnější doba pro narození mláděte, kdy ho odstavit, kdy a za jakých podmínek bude ukončen jeho růst, kdy se může začít reprodukovat a kdy a jak dlouhá by měla být optimální délka života jedince v dané populaci. • Teorie “vyhýbání se ekologickému risku” rozšířuje teorii životní historie o ontogenetickou populační dimenzi, kdy ontogenetický vývoj, včetně ontogeneze chování a sociální struktury, slouží jako specifický nárazníkový a dolaďovací mechanismus, který může podstatným způsobem snížit nebezpečí vlivu “náhlých” ekologických změn. Adaptivní radiace hominoidů na konci oligocénu: Vznik lidoopů a opic Viktoriapithecidae Ocasatí úzkonosí primáti - praopice Cercopihtecoidea Afropthecidae Proconsuloidea Hominidea Dryopitéci - hominidé před hominidy Dryopitéci měli velký mozek podle 3D rekonstrukce samice - 320 cm2 Měli diferencovanou funkci končetin D. laietanus měl velmi dlouhé paže a velké ruce jako orangutani Stejně jako Ouranopithecus měli již některé znaky na lebce i skeletu podobné hominidům Ardipithecus ramidus Sahelanthropus tchadensis – Ardipithecus ramidus Ekologické podmínky při vzniku a evoluci hominidů Nadčeleď Hominoidea Čeleď Hominidae - velcí lidoopi Skelet velkých lidoopů Genetika hominidů Všichni velcí lidoopi mají stejný počet 48 chromozomů Rod orangutan Pongo Orangutan sundský - Pongo pygmaeus Svrchní pleistocén Podčeleď Paninae - gorily a šimpanzi Pan troglodytes nástrojové chování, tradice a lov Nástrojové chování goril Orangutani – nástroje, voda a lov ryb Fongoli savanna Senegal Fongoli savanna Senegal • Šimpanzi loví podle podmínek různou kořist • Používají sady nástrojů a mohou jimi i lovit – totéž i orangutani sumaterští • Mají velmi složité chování – klamou a manipulují • Nebojí se vody ani ohně • V případě nutnosti mohou obývat i jeskyně • Mohou řešit i velmi složité úlohy a sociální situace, komunikují, ale problém vždy řeší přísně pragmaticky