Směrnice rektora č. 8/2009
Duševní vlastnictví na Masarykově univerzitě
(ve znění účinném od 1.6.2009)
Podle § 10 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění
dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dále jen „zákon“, vydávám tuto směrnici:
Část první
Úvodní ustanovení
Článek 1
Předmět úpravy
(1) Předmětem této směrnice je úprava ochrany a využívání duševního vlastnictví na
Masarykově univerzitě (dále jen „MU“) a stanovení práv a povinností souvisejících
se vznikem, ohlášením, evidencí, ochranou, užíváním a komerčním využíváním práv
k předmětům duševního vlastnictví.
(2) Duševním vlastnictvím se rozumí výsledky činnosti, které původce/autor vytvořil při
plnění úkolů plynoucích z jeho pracovního poměru nebo jiného obdobného
pracovněprávního vztahu k MU, příp. v rámci plnění studijních povinností. Může
přitom jít o:
a) průmyslové vlastnictví
b) duševní vlastnictví chráněné obchodním zákoníkem
c) autorská díla.
(3) Specializovanými pracovišti pro oblast duševního vlastnictví na MU jsou Centrum
pro transfer technologií (dále jen „CTT“), Nakladatelství MU (dále jen „NMU“) a
Právní odbor rektorátu MU. CTT a NMU metodicky řídí součásti MU v
příslušné oblasti duševního vlastnictví, akademického podnikání a ve spolupráci
s komerční sférou poskytují součástem podporu při ochraně duševního vlastnictví a
jeho komercializaci. Právní odbor rektorátu MU poskytuje CTT a NMU jednotný
výklad právní úpravy a odbornou právní pomoc.
(4) Vedoucí hospodářského střediska MU (dále jen „HS“) je povinen určit zaměstnance,
který bude pro příslušná specializovaná pracoviště na MU kontaktní osobou pro
oblast duševního vlastnictví.
Článek 2
Definice pojmů
Pro účely této směrnice jsou použity následující pojmy:
Průmyslové vlastnictví: výsledky duševní činnosti, které jsou nové a průmyslově
(hospodářsky) využitelné. Jde o vynálezy, technická řešení chráněná užitným vzorem,
průmyslové vzory, topografie polovodičových výrobků, zlepšovací návrhy, odrůdy rostlin,
biotechnologické vynálezy, ochranné známky.
Duševní vlastnictví chráněné obchodním zákoníkem: duševní vlastnictví, které
nelze chránit zápisem do určitého rejstříku a současně není ani autorským dílem,
zahrnuje nezapsaná označení1
, obchodní tajemství2
, důvěrné informace3
, know-how4
.
Původce: jakákoliv fyzická osoba v pracovním poměru nebo jiném obdobném
pracovněprávním vztahu k MU, která se podílela na vytvoření předmětu duševního
vlastnictví.
Nabyvatel: subjekt (fyzická nebo právnická osoba), který získá právo k duševnímu
vlastnictví MU na základě smlouvy uzavřené s MU.
Práva autorská5
: práva k autorským dílům.
Autor: fyzická osoba, která dílo vytvořila; v případě díla souborného jako celku též
fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala.
Autorské dílo (dílo): dílo literární, jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je
jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně
vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho
rozsah, účel nebo význam. Autorskými díly jsou např. díla slovesná, hudební, dramatická
a hudebně dramatická, choreografická a pantomimická, fotografická, audiovizuální,
výtvarná, architektonická, díla užitého umění a kartografická, ale také počítačový
program, dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla jiného, včetně překladu díla do jiného
jazyka, sborník, databáze.
Školní dílo: autorské dílo, které student MU vytvořil ke splnění studijních povinností. Za
školní dílo se obdobně považuje rovněž dílo vytvořené účastníkem celoživotního
vzdělávání.
Zaměstnanecké dílo: individuální i kolektivní6
autorské dílo, které autor/autoři
vytvořil(i) z podnětu a pod vedením MU ke splnění svých povinností vyplývajících
z pracovněprávního vztahu k MU.
Vynález7
: technické řešení, které je nové, je výsledkem vynálezecké činnosti, je
průmyslově využitelné a chránitelné patentem nebo užitným vzorem.
Podnikový vynález: vynález, který původce vytvořil při plnění úkolů plynoucích z jeho
pracovního poměru nebo jiného obdobného pracovněprávního vztahu k MU.
Patent: forma ochrany vynálezu. Majitel patentu má výlučné právo chráněný vynález
využívat, poskytovat souhlas k využívání jiným osobám (např. licencí) a má i právo
převést patent na jinou osobu.
Užitný vzor8
: forma ochrany pro technická řešení, která jsou nová, přesahují rámec
pouhé odborné dovednosti a jsou průmyslově využitelná. Užitný vzor představuje nižší
úroveň ochrany než patent.
1
lze uplatnit např. § 47 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších
předpisů.
2
§ 17 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
3
§ 271 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
4
relativní právní ochrana dle § 44 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění
pozdějších předpisů.
5
zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o
změně některých zákonů (autorský zákon).
6
dílo, na jehož tvorbě se podílí více autorů, a uváděno na veřejnost pod jejím jménem, přičemž
příspěvky zahrnuté do takového díla nejsou schopny samostatného užití
7
zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích
8
zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech
Průmyslový vzor9
: vzhled výrobku nebo jeho části spočívající zejména ve znacích linií,
obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení.
Ochranná známka10
: jakékoliv označení schopné grafického znázornění, zejména slova,
včetně osobních jmen, barvy, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho obal,
pokud je toto označení způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků
nebo služeb jiné osoby.
Topografie polovodičových výrobků11
: série jakkoli zafixovaných nebo zakódovaných
vzájemně souvisejících zobrazení znázorňujících trojrozměrné trvalé uspořádání vrstev,
z nichž se polovodičový výrobek skládá, přičemž každé zobrazení znázorňuje vzor jedné
vrstvy polovodičového výrobku nebo jeho části, popřípadě povrchu polovodičového
výrobku v jednotlivých stupních výroby nebo jeho částí, které však nejsou v průmyslu
polovodičových výrobků běžné. Tímto pojmem se označují rovněž části topografie, které
jsou využitelné samostatně, jakož i na zobrazení sloužící k výrobě topografie.
Zlepšovací návrh12
: technické, výrobní nebo provozní zdokonalení, jakož i řešení
problémů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a životního prostředí, s nimiž má
zlepšovatel právo nakládat.
Chráněná odrůda rostlin13
: odrůda, na níž se dle zákona vztahují udělená ochranná
práva.
Biotechnologický vynález14
: vynález, který se týká (1) biologického materiálu, který je
izolován ze svého přirozeného prostředí nebo vyráběn technickým postupem, i když se již
v přírodě vyskytl, (2) rostlin nebo zvířat, není-li technická proveditelnost vynálezu
omezena na určitou odrůdu rostlin nebo plemeno zvířete, nebo (3) mikrobiologického
nebo jiného technického postupu a výrobku, jiného, než je rostlinná odrůda nebo zvířecí
plemeno, získaného tímto způsobem.
Know-how: soubor poznatků, dovedností, zkušeností a zběhlostí výrobní, technické,
provozní, obchodní, vědecké, výzkumné nebo jiné povahy, které nejsou všeobecně
známé nebo dostupné, jsou podstatné, popsatelné (tzn. existují v objektivně vnímatelné
podobě), a jsou komerčně využitelné.
Komerční využití duševního vlastnictví (komercializace): finanční zhodnocení
duševního vlastnictví MU např. prostřednictvím prodeje licencí, podílu MU ve spin-off, ale
také formou služeb využívajících duševního vlastnictví MU.
Náklady na komerční využití duševního vlastnictví: veškeré náklady spojené se
zhodnocením tržního potenciálu duševního vlastnictví (např. průzkum trhu, odměny
externích odborníků), náklady spojené s ochranou duševního vlastnictví (patentové
poplatky, odměny patentových zástupců atp.), náklady spojené s prodejem licencí
(právní služby aj.) apod.
Obchodování s předměty duševního vlastnictví: zejména úplatné poskytování licencí
k využívání duševního vlastnictví MU. Nejde o případy příležitostného jednorázového
prodeje.
9
zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb.,
o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích.
10
zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o
ochranných známkách).
11
zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků.
12
§ 72 a násl. zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích.
13
zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb.,
o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně
práv k odrůdám).
14
zákon č. 206/2000 Sb. o ochraně biotechnologických vynálezů, ve znění pozdních předpisů
Účetní evidence: účtování o majetku dle příslušných právních předpisů upravujících
vedení účetnictví.
Pomocná (operativní) evidence: evidence sloužící pro vnitřní potřebu MU.
Spin-off (nebo spin-out) – obchodní společnost, jejíž vznik souvisí s využíváním
duševního vlastnictví MU. Duševní vlastnictví může být spin-off poskytnuto např. na
základě licenční smlouvy nebo prodejem, přičemž MU může získat v obchodní společnosti
podíl. Na činnosti spin-off se obvykle podílejí rovněž původci příslušného duševního
vlastnictví.
Část druhá
Nakládání s průmyslovým vlastnictvím
Článek 3
(1) Pokud byl předmět práva průmyslového vlastnictví vytvořen původcem v rámci
pracovního poměru nebo jiného obdobného pracovněprávního vztahu s MU, náleží
práva k tomuto duševnímu vlastnictví MU, není-li dohodnuto jinak. Právo na
původcovství tím není dotčeno. Je-li MU ze zákona povinna právo k průmyslovému
vlastnictví uplatnit a v zákonem stanovené lhůtě tak neučiní, přechází právo zpět na
původce. Původce je pak oprávněn sám s průmyslovým vlastnictvím nakládat a
chránit jej.
(2) Nakládání s průmyslovým vlastnictvím vzniklým na MU je upraveno následujícími
ustanoveními této směrnice. Na nakládání s ochrannými známkami se vztahuje
specifická úprava obsažená v článku 4.
(3) Činnost spojená s nakládáním a ochranou průmyslového vlastnictví na MU spadá do
působnosti CTT, aniž by tím byly dotčeny povinnosti ostatních osob a subjektů
stanovené právními předpisy, touto směrnicí a dalšími vnitřními předpisy MU.
(4) Původce je povinen neprodleně písemně oznámit CTT (s vyjádřením přímého
nadřízeného) výsledky své činnosti, o kterých usuzuje, že splňují podmínky
stanovené zákonem pro některý z typů průmyslového vlastnictví, a předat CTT
podklady potřebné k jejich posouzení. Oznámení se podává na formuláři
„Oznámení původce“ (Příloha 1) (dále jen „Oznámení“), v případě zlepšovacího
návrhu na formuláři „Nabídka zlepšovacího návrhu“ (Příloha 2), a to i v případě,
že se původce na výsledku podílel společně s původci mimo MU. CTT v případě
potřeby poskytne původci podporu při vypracování Oznámení.
(5) Oznámení a podklady k předmětu průmyslového vlastnictví dle odst. 1 musí
obsahovat zejména:
 název předmětu průmyslového vlastnictví,
 jeho popis (oblast, které se týká; charakteristika dosavadního stavu; vysvětlení
podstaty; výhody případně nevýhody oproti dosavadnímu stavu; objasnění
výkresů, jsou-li přiloženy; příklady uskutečnění apod.),
 informaci, v čem původce spatřuje novost a průmyslovou využitelnost daného
předmětu,
 popis, v čem spočívala původcova činnost, jejímž výsledkem je daný předmět
průmyslového vlastnictví,
 informaci, jakým způsobem je smluvně upraveno využití výsledků činnosti, bylali
financována z veřejných prostředků,
 jak byly upraveny vztahy s ostatními subjekty, s nimiž původce spolupracoval při
tvorbě daného průmyslového vlastnictví.
(6) CTT o obdržení Oznámení neprodleně informuje vedení HS, kde průmyslové
vlastnictví vzniklo. Do 6 týdnů od obdržení oznámení CTT také zpracuje analýzu
možností uplatnění a komercializace průmyslového vlastnictví a současně analýzu
případného financování jeho ochrany, a to ve spolupráci s původcem, vedoucím
pracoviště a vedením HS, kde průmyslové vlastnictví vzniklo.
(7) Výše uvedenou analýzu předá CTT vedoucímu HS, který do 2 týdnů zašle CTT
„Vyjádření HS k uplatnění práv MU k duševnímu vlastnictví“ (Příloha 3) (dále
jen „Vyjádření HS“), které obsahuje:
a) stanovisko HS k případnému uplatnění práva MU k průmyslovému vlastnictví,
nebo jeho ponechání původci
b) možnosti komercializace průmyslového vlastnictví
c) způsob ochrany duševního vlastnictví z hlediska jeho významu (komerční nebo
event. jiné důvody, např. účast na společných projektech s jinými subjekty aj.)
d) návrh na financování nákladů souvisejících s případnou ochranu průmyslového
vlastnictví a jejím udržováním (zejména poplatky za podání patentové přihlášky,
udělení patentu, udržovací poplatky, náklady na financování odpisů apod.)
e) návrh na výši odměny pro původce a zdroj jejího financování.
(8) CTT poté předá Vyjádření HS spolu se svým vyjádřením rektorovi MU, který do 2
týdnů rozhodne o tom, zda MU uplatní právo k průmyslovému vlastnictví či nikoliv,
a o výsledku rozhodnutí neprodleně informuje CTT. CTT o rozhodnutí rektora
uvědomí původce a vedoucího HS, kde průmyslové vlastnictví vzniklo. Pokud bude
rozhodnuto uplatnit právo na duševní vlastnictví, řídí se nakládání s takovým
průmyslovým vlastnictvím následujícími ustanoveními tohoto článku. V případě
neuplatnění práva ze strany MU přechází právo k duševnímu vlastnictví na původce.
(9) Datum kladného rozhodnutí o uplatnění práv je současně datem rozhodnutí o tom,
že je dané průmyslové vlastnictví určeno k obchodování. S tím souvisí povinnost HS
uvést jej do stavu způsobilého k užívání a zanést jej v souladu s příslušnými
pravidly do účetní evidence nehmotného majetku včetně jeho ocenění dle Pokynu
kvestora Oceňování a evidence duševního vlastnictví na MU (dále jen „Pokyn“).
(10) Na základě rozhodnutí rektora o uplatnění práva MU k průmyslovému vlastnictví
zahájí CTT ve spolupráci s HS práce související s komercializací a případnou
ochranou tohoto průmyslového vlastnictví.
(11) Pokud bylo rozhodnuto uplatnit právo k předmětu průmyslového vlastnictví, podléhá
dané průmyslové vlastnictví režimu obchodního tajemství a nakládání s ním se řídí
touto směrnicí (zejména čl. 6 a čl. 13) do doby, než je formálně chráněno podle
zákona.
(12) Vedení účetní a pomocné evidence průmyslového vlastnictví se řídí touto směrnicí a
Pokynem.
Článek 4
Nakládání s ochrannými známkami
(1) Návrh na přihlášení ochranné známky u Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV)
podléhá schválení vedoucímu HS, který má povinnost se k návrhu vyjádřit písemně
do 1 měsíce od doručení návrhu. Pokud vedoucí HS rozhodne o komercializaci
duševního vlastnictví, o jehož zápisu do rejstříku ochranných známek se jedná,
pořídí HS o rozhodnutí zápis, na jehož základě musí být duševní vlastnictví jakožto
nehmotný majetek MU uvedeno do stavu způsobilého k užívání, tj. oceněno a
zaevidováno.
(2) Vedení HS musí bez zbytečného odkladu o zápisu ochranné známky u ÚPV
informovat CTT, kterému také poskytne kopii zápisu ochranné známky. Veškeré
náklady související se zápisem ochranné známky nese příslušná součást MU, není-li
dohodnuto jinak.
(3) Vedení účetní a pomocné evidence ochranných známek se řídí touto směrnicí a
Pokynem.
(4) V případě, že se chráněné označení týká MU jako celku (identifikuje nebo
reprezentuje MU, nikoliv jen její část), spadá zápis ochranné známky a související
financování do kompetence rektorátu MU.
Článek 5
Zrušení ochrany
(1) Pokud MU nenalezne do 12 měsíců od podání návrhu na ochranu duševního
vlastnictví jeho uspokojivé využití, může rektor po konzultaci s ředitelem CTT
a vedoucím HS rozhodnout o odstoupení od ochrany průmyslového vlastnictví. Před
případným zrušením ochrany musí být původci umožněno práva k duševnímu
vlastnictví od MU odkoupit, a to na základě smlouvy s MU (zastoupena rektorem) na
straně jedné a původcem na straně druhé.
Část třetí
Nakládání s duševním vlastnictvím chráněným obchodním
zákoníkem
Článek 6
(1) Pokud byl předmět práva k duševnímu vlastnictví chráněnému obchodním
zákoníkem vytvořen původcem v rámci pracovního poměru nebo jiného obdobného
pracovněprávního vztahu s MU, náleží právo k tomuto duševnímu vlastnictví MU,
není-li dohodnuto jinak.
(2) Zaměstnanci MU jsou ve spolupráci s CTT povinni podniknout veškeré kroky, které
na nich lze spravedlivě požadovat, aby udrželi, zachovali a ochránili práva
k duševnímu vlastnictví chráněnému obchodním zákoníkem pro MU.
(3) V případě nezapsaných označení jsou zaměstnanci povinni zjištěná porušování
práv MU oznámit vedoucímu HS, který je povinen zjištěná porušení práv
zdokumentovat a zahájit kroky vedoucí k nápravě závadného stavu dle zákona.
(4) V případě obchodního tajemství jsou vedoucí zaměstnanci MU, na jejichž
pracovišti se s obchodním tajemstvím nakládá, povinni:
 stanovit rozsah skutečností, které MU považuje za obchodní tajemství,
 stanovit konkrétním zaměstnancům práva přístupu k obchodnímu tajemství,
 seznámit příslušné zaměstnance s určením skutečností, které MU považuje za
obchodní tajemství, a s jejich právy a povinnostmi při jejich ochraně,
 odpovídajícím způsobem zajistit utajení obchodního tajemství,
 uzavřít s osobami mimo MU dohodu o ochraně obchodního tajemství, považuje-li
MU za nutné je s obchodním tajemstvím seznámit.
(5) Při uzavírání smluv s druhými stranami jsou zaměstnanci povinni dbát na to, aby
byla smluvní ujednání, specifikující důvěrné informace, obchodní tajemství apod.
přesně vymezena.
(6) V případě know-how oznámí zaměstnanec vznik tohoto duševního vlastnictví
vedení HS. Oznámení musí obsahovat náležitosti odpovídající ustanovení čl. 3 odst.
5 této směrnice.
(7) U veškerého know-how je vedoucí HS povinen zajistit co nejpřesnější zachycení
předmětného know-how do objektivně vnímatelné podoby (text, grafický záznam,
tabulky aj.) a předat tyto informace CTT.
(8) V případě, že vedení HS rozhodne o komercializaci know-how, musí být o tomto
rozhodnutí na HS pořízen zápis. Vedoucí HS je povinen opatřit na náklady HS úřední
ověření existence alespoň nejdůležitějších částí zaznamenaného know-how
(zejména úředně ověřit kopii textu nebo opatřit elektronické verze dokumentu
kvalifikovaným časovým razítkem). Na základě tohoto zápisu musí být předmětné
duševní vlastnictví jakožto nehmotný majetek MU uvedeno do stavu způsobilého
k užívání, tj. oceněno a zaevidováno.
(9) Vedení účetní a pomocné evidence duševního vlastnictví chráněného obchodním
zákoníkem se řídí touto směrnicí a Pokynem.
Část čtvrtá
Nakládání s autorskými díly
Článek 7
Zaměstnanecká díla
(1) MU vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k autorským
dílům, která jsou zaměstnaneckými díly, ledaže tato směrnice stanoví jinak. Vedoucí
zaměstnanci jsou ve své působnosti povinni učinit opatření zabezpečující, aby bylo
v jednotlivých případech nesporné, zda dílo vytvořené zaměstnancem je
zaměstnaneckým dílem.
(2) MU nevykonává majetková práva k zaměstnaneckým dílům, která vznikla za účelem
publikace v odborných časopisech nebo ve sbornících z konferencí. Autoři těchto děl
jsou oprávněni tato díla užívat a udělovat třetím osobám oprávnění k užití těchto
děl.
(3) V případech, kdy je zveřejnění zaměstnaneckého díla financováno z veřejných
prostředků, rozhodne vedoucí HS ještě před zahájením financování prací na vzniku
zaměstnaneckého díla na návrh vedoucího pracoviště o způsobu vydání díla
v souladu s Pokynem o vydávání publikací na MU.
(4) Má-li autor za to, že MU nevykonává majetková práva k jeho zaměstnaneckému dílu
vůbec, nebo je vykonává nedostatečně, má právo požádat o udělení licence na
takové dílo; licenční smlouvu s autorem jménem MU uzavře vedoucí HS.
(5) MU může postoupit právo výkonu majetkových práv k zaměstnaneckému dílu třetí
osobě pouze s předchozím svolením autora. Vedoucí HS je povinen prokazatelným
způsobem zajistit, že byl dán souhlas autora k postoupení majetkových práv
k zaměstnaneckému dílu na třetí osobu.
(6) V případě, že pracoviště zhotovuje počítačové programy a databáze, audiovizuální a
kartografické dílo nebo jiné autorské dílo na základě objednávky třetí osoby, je
vedoucí HS povinen o této skutečnosti informovat všechny osoby podílející se na
vzniku díla a opatřit jejich souhlas s postoupením majetkových práv na třetí osobu
ještě před započetím vývoje software nebo prací na díle.
(7) V případě, že vedení HS rozhodne o komercializaci takového duševního vlastnictví,
je o tomto rozhodnutí pořízen zápis. Na základě tohoto zápisu je pak duševní
vlastnictví jako nehmotný majetek MU uvedeno do stavu způsobilého k užívání, tj.
oceněno a zaevidováno.
(8) Vedení účetní a pomocné evidence autorských děl se řídí touto směrnicí a Pokynem.
Článek 8
Školní díla
V případě školních děl (zejména bakalářské, diplomové, dizertační a obdobné práce) je
MU oprávněna takové dílo užít pouze nevýdělečně, a pouze ke své vnitřní potřebě. Pro
ostatní účely má MU za obvyklých podmínek právo na uzavření licenční smlouvy o užití
takového díla; licenční smlouvu s autorem jménem MU uzavře vedoucí HS.
Část pátá
Evidence a oceňování
Článek 9
Účetní evidence
(1) Z hlediska účetnictví je duševní vlastnictví nehmotným majetkem.
(2) V účetní evidenci se povinně vede:
 dlouhodobý nehmotný majetek (odepisovaný), který je určen k obchodování
nebo byl nabyt od jiného subjektu, přičemž jeho doba využitelnosti musí být
delší než 1 rok a vstupní cena vyšší než 60 tis. Kč (resp. 40 tis. u technického
zhodnocení)
 drobný nehmotný majetek účtovaný do nákladů a evidovaný v operativní
evidenci, který je určen k obchodování nebo byl nabyt od jiného subjektu,
přičemž jeho doba využitelnosti musí být delší než 1 rok a jeho vstupní cena je
vyšší než 7 tis. Kč a současně nepřevýší částku 60 tis. Kč.
(3) Podmínkou pro zařazení do účetní evidence je uvedení majetku do stavu
způsobilého k užívání, a u majetku vytvořeného vlastní činností, který je určen
k obchodování, jeho vyjádření v jakékoliv objektivně vnímatelné podobě včetně
podoby elektronické, trvale nebo dočasně, a jeho ocenění.
Článek 10
Oceňování nehmotného majetku vytvořeného na MU
(1) Nehmotný majetek vytvářený vlastní činností, o kterém bude rozhodnuto, že bude
určen k obchodování před začátkem jeho vytváření nebo v průběhu jeho tvorby,
se oceňuje ve výši vlastních nákladů.
(2) Nehmotný majetek vytvářený vlastní činností nikoliv za účelem obchodování, ale
pro potřebu MU, o kterém bude až následně po jeho vytvoření (většinou
v následujícím zdaňovacím období, nebo ještě později) rozhodnuto, že bude určen
k obchodování, se oceňuje reprodukční pořizovací cenou stanovenou odbornou
komisí MU.
(3) Věci vzniklé při pořizování nehmotného majetku, zejména prototypy, modely a
vzorky, pokud nejsou vyřazeny například z důvodu prodeje nebo likvidace, se
v případě dalšího využití ve vlastní činnosti ocení ve výši vlastních nákladů a
zaúčtují jako samostatný majetek.
(4) Bližší specifikaci postupů při oceňování, účtování a evidenci nehmotného majetku
vytvořeného na MU stanovuje Pokyn.
Článek 11
Pomocná evidence
(1) Ředitel CTT odpovídá za vedení pomocné evidence duševního vlastnictví MU
určeného ke komercializaci, zejména:
průmyslového vlastnictví včetně ochranných známek
duševního vlastnictví chráněného obchodním zákoníkem
software, kartografická a audiovizuální díla
(2) Pomocná evidence zaměstnaneckých děl (články, publikace, software, kartografická
a audiovizuální díla apod.), se vede prostřednictvím zápisu v IS. Vedoucí
zaměstnanci na všech úrovních řízení MU odpovídají za to, že zaměstnanecká díla
vzniklá v jejich působnosti budou neprodleně po jejich dokončení v IS evidována.
V případě, že tímto zaměstnaneckým dílem je software, kartografické a
audiovizuální dílo, informuje o této skutečnosti vedoucí zaměstnanec CTT.
(3) Dotčená HS a Rektorát MU jsou povinni poskytnout CTT a případně také NMU
potřebnou informační součinnost pro úplné vedení pomocné evidence.
(4) Formální náležitosti pomocné evidence vedené CTT a případně NMU stanovuje
Pokyn.
Část šestá
Odměňování
Článek 12
Právo na odměnu původců průmyslového vlastnictví a know-how
(1) Vedoucí HS může přiznat původcům průmyslového vlastnictví nebo know-how za
jeho vytvoření motivační odměnu. Vedoucí HS přizná odměnu vždy, pokud MU
uplatní na průmyslové vlastnictví právo dle čl. 3, odst. 8 této směrnice, a to ve výši dle
čl. 3, odst. 7 této směrnice, nejméně však 10 tis. Kč včetně povinných odvodů. Pro výši
odměny je dále rozhodný technický a hospodářský význam vynálezu.
(2) Odměna původci dle odst. 1 tohoto článku je příjmem původce ze závislé činnosti
v souladu s ustanovením § 6 zákona o daních z příjmů. Původci je odměna přiznána
z prostředků HS do jednoho měsíce od podpisu rozhodnutí rektora (čl. 3, odst. 8
této směrnice) a vyplacena v nejbližším výplatním termínu MU.
(3) Kromě odměny dle odst. 1 tohoto článku mají původci průmyslového vlastnictví
nebo know-how právo na dodatečné vypořádání v případě, že již vyplacená
odměna se dostane do zjevného nepoměru s přínosem dosaženým pozdějším
využitím nebo jiným uplatněním průmyslového vlastnictví. Pro stanovení výše této
částky se přihlíží k materiálnímu podílu zaměstnavatele na vytvoření průmyslového
vlastnictví (resp. know-how), k rozsahu pracovních úkolů původce a k finančním
nákladům souvisejícím s ochranou a komercializací průmyslového vlastnictví.
(4) MU, původce a nabyvatel se mohou dohodnout, že část vypořádání náležející
původci dle odst. 3 tohoto čl. bude vyplacena původci nikoliv prostřednictvím MU,
ale přímo nabyvatelem (příjem dle § 7 zákona o dani z příjmů), a to za
předpokladu, že se původce vzdá odměn dle následujících ustanovení tohoto článku.
(5) Dodatečné vypořádání dle odst. 3 tohoto čl., vyplacené MU dle odst. 6 a odstavců
následujících tohoto čl., představuje pro původce příjem ze závislé činnosti
v souladu s ustanovením § 6 o daních z příjmů.
(6) Určení okamžiku, kdy již lze v souvislosti se vznikem dalších výnosů
z komercializace uvažovat o dodatečném vypořádání původců dle odst. 3 tohoto
článku, je v kompetenci CTT. CTT bezprostředně po takovém zjištění informuje o
dané skutečnosti HS a na vyžádání poskytne HS případnou součinnost při posouzení
této skutečnosti.
(7) Vypořádání dle odst. 3 tohoto čl. je vyplaceno původci poté, co byly finanční
prostředky od nabyvatele připsány na účet MU. Za vznik duševního vlastnictví se
pro účely celého čl. 12 považuje datum zaevidování duševního vlastnictví do
účetnictví MU.
(8) Pro stanovení výše dodatečného vypořádání a jeho výplatu platí v rámci MU tato
pravidla:
Nedohodnou-li se původce a MU jinak, je tato částka v případě poskytnutí práva
formou licence stanovena následovně:
zisk po zdanění do výše 1 mil. Kč se dělí v poměru:
- odměny původcům včetně povinných odvodů: 70 %
- MU: 30 %
zisk po zdanění nad 1 mil. Kč se dělí v poměru:
- z části zisku do 1 mil. Kč
odměna původci včetně povinných odvodů : 70 %
- MU: 30 %
- z části zisku nad 1 mil. Kč
odměna původci včetně povinných odvodů: 35 %
MU 65 %
Podíl MU se dělí mezi HS, RMU a CTT dle individuální dohody, která zohlední přínos
každé strany na ochranu a komercializaci daného duševního vlastnictví.
Článek 13
Právo na odměnu související s jinými formami komercializace
V případě jiné formy komercializace, než je poskytnutí práv formou licence (např. spinoff,
poskytnutí služeb využívajících duševní vlastnictví MU aj.), se výše odměny
původce stanoví dohodou mezi původcem, MU a případnými dalšími obchodními
partnery.
Článek 14
Právo na odměnu autorů
(1) Není-li sjednáno jinak, má autor zaměstnaneckého díla vůči MU právo na
přiměřenou dodatečnou odměnu, jestliže se mzda nebo jiná odměna vyplacená
autorovi dostane do zjevného nepoměru k zisku z využití práv
k zaměstnaneckému dílu a významu takového díla pro dosažení takového zisku;
tím není dotčeno oprávnění vedoucího HS udělit zaměstnanci mimořádnou
odměnu.
(2) Ustanovení odst. 1 se nepoužije na počítačové programy a kartografická díla. Pro
výpočet této odměny se použijí přiměřeně ustanovení čl. 12 odst. 3. – 8.
Část sedmá
Zvláštní ustanovení
Článek 15
Mlčenlivost
Veškeré informace o průmyslovém a duševním vlastnictví chráněném obchodním
zákoníkem jsou důvěrné a třetím osobám mohou být sdělovány pouze tehdy, je-li jejich
ochrana smluvně zajištěna.
Článek 16
Zvláštní ustanovení
(1) Způsob a možnosti financování vzniku, ochrany a dalšího nakládání s duševním
vlastnictvím stanoví Pokyn.
(2) Vedoucí HS odpovídá za to, že nakládání se vzniklým duševním vlastnictvím probíhá
v souladu s podmínkami stanovenými zákonem, vnitřními normami MU a smluvními
vztahy, zejména pokud byl vznik financován z veřejných zdrojů.
Článek 17
Závěrečná ustanovení
(1) Tato směrnice nabývá platnosti a účinnosti dnem 1.6.2009.
(2) Tato směrnice ruší směrnici č. 3/2007 „Duševní vlastnictví na Masarykově
univerzitě“.
(3) Součástí směrnice jsou tyto přílohy:
a) Příloha č. 1: formulář „Oznámení původce o vytvoření předmětu průmyslového
vlastnictví“
b) Příloha č. 2: formulář „Nabídka zlepšovacího návrhu“
c) Příloha č. 3: formulář „Vyjádření HS k uplatnění práva MU k průmyslovému
vlastnictví“
d) Příloha č. 4: Schéma „Postup pro nakládání s průmyslovým vlastnictvím“
(4) Výklad a aktualizace směrnice je v působnosti Právního odboru Rektorátu MU.
(5) Kontrola správnosti účtování a evidence duševního vlastnictví je v působnosti
vedoucího Ekonomického odboru Rektorátu MU.
(6) Kontrola dodržování a předkládání návrhů na aktualizaci směrnice je v působnosti
ředitele CTT a ředitele NMU.
V Brně 27. května 2009
Petr Fiala
rektor