Kvalita půdy – Vliv znečišťujících látek
na Enchytraeidae (Enchytraeus sp.) –
Stanovení vlivu na reprodukci a přežití
Dominik Dostál
ČSN ISO 16387
ČSN ISO 16387
Předmět normy = metoda
 primárně – vliv chemických látek přidaných do umělých půd
 uzpůsobení
• zkoušení a porovnávání půd
• hodnocení koncentrací pesticidů
 vhodná pro zkoušení látek rozpustných a nerozpustných ve vodě
 nevhodná pro zkoušení těkavých látek
 stanovení vlivu látek nebo znečištěných půd na reprodukci a
přežití půdního kroužkovce rodu Enchytraeus (roupice)
ČSN ISO 16387
Rod Enchytraeus
 výskyt v mnoha půdách
 snadná manipulace a chov
 ne příliš dlouhá doba vývoje (zkoušky reprodukce – 4-6 týdnů)
 příjem látek
• pokožkou
• zažívacím traktem
ČSN ISO 16387
Půdní substráty
 umělé s přídavkem stanovované látky
 půdní substráty neznáme kvality
Definované termíny v normě:
 reprodukce – zvýšení počtu nedospělých jedinců
 LC50 – 50 % letální koncentrace
 LOEC a NOEC
 ECx - koncentrace, při které je zaznamenán určitý vliv
ČSN ISO 16387
Podstata zkoušky
 vystavení dospělých roupic působení rozsahu koncentrací látky
 2 kroky zkoušky
• krátkodobá (orientační) zkouška
o 2 týdny
o míra toxického účinku
• dlouhodobá (určovací) zkouška
o 6 týdnů
o počet přežívající dospělých roupic
o počet nově narozených roupic
ČSN ISO 16387
Podstata zkoušky
 Orientační zkouška
• určení koncentrace způsobující totální mortalitu
• určení koncentrace bez mortality
určení rozsahu koncentrací
 Určovací zkouška
• určení koncentrace, která vyvolá určitý významný účinek na
reprodukci (6 týdnů platí pro Enchytraeus albidus)
• po 3 týdnech – stanovení mortality dospělých roupic
• po dalších 3 týdnech – stanovení vlivu na reprodukci
=
ČSN ISO 16387
Zkušební druhy
 doporučený – Enchytraeus albidus
• největší (18 – 41 mm)
• celosvětově rozšířen
 další možné druhy - Enchytraeus crypticus
- Enchytraes buchholtzi
Roupice použité ke zkoušce
 dospělé a přibližně stejně velké
 potřeba aklimatizace roupic (umělá půda, 24 hodin, podmínky,
ve kterých bude probíhat zkouška)
 výběr – z aklimatizace po umístění roupic na Petriho misku
ČSN ISO 16387
Umělá půda
 10% rašeliny – vysušená, jemně namletá
 20% kaolinitového jílu
 asi 69% křemenného písku
 0,3 – 1% CaCO3
 nutno určit WHC (maximální vodní kapacita půdy) a pH
Potrava
 mleté ovesné vločky
ČSN ISO 16387
Počítání roupic
 metoda barvení bengálskou červení
• půda se přemístí do mělké nádoby
• fixace etanolem (5 ml na misku)
• doplnění vodou (na 1 až 2 cm)
• přidá se bengálská červeň
• promíchat a po 12 hodinách jsou roupice nabarveny
ČSN ISO 16387
Uzpůsobení metody
 pro porovnání reprodukce ve více půdách
 zkoušené půdy (vzorky z prostředí) + kontrolní půda
 3 možnosti kontrolních půd
• přírodní půda (neznečištěná, stejné vlastnosti jako vzorek)
• dobře charakterizovaná přírodní půda (německé standardní)
• standardní umělá půda
Děkuji za pozornost