Buněčná diferenciace a struktura chromatinu Buněčná diferenciace je proces při kterém buňky získávají nový fenotyp, který je spojen se specifickou buněčnou funkcí. Pro daný buněčný typ Je charakteristická aktivace skupiny genů, které jsou zodpovědné za terminálni diferenciaci. http://www.youtube.com/watch?v=mUcElY_bOQE Cell Differentiation Cell Growth Nerve cell pKi-67 Andrea Harničarová et al. (2006) Enterocytic cell differentiation Control Sodium Butyrate Enterocytic Cell Differentiation Enterocytic cell differentiation Harnicarovä et al., 2005 i A 1 D i E --i 1 \ ♦ G V H ♦ • • 1' *4 \8p 3 • i a 6h 24 h HSA 8 and related structures Harničarová et al., 2006 48 h 72 h ÍMI fikají C NaBt C NaBt C NaBt C NaBt c-Myc - (67kDa) Total protein level A I • B v -1 G ■ 1 ux H r H c "i *' 1 t J If * *• -1 •* *_ £ F * K ■ •4 C-myc gene and c-myc transcription site in HT29 cells fOYTROI. T'i'JK ti 1.9% it- 75 T-OH = Jl.S±il% n- £^ n-53 RNAP II / c-inyc * • • if •»* • Nucleoli/c-myc SC35 / c-myc " % > PML / c-myc 1. Differentiation of mouse emryonic cells (ES and EC) division Zygote (Gct4 positive) Morula (0ct4 positive) Embryoidni teliska (EBs) 4>7 Differentiated cells (Oct4 negative) Cultured ES cells (Oc*4 positive) Inner Cell Mass (ICM. Oct4 positive) .Trophoblast {0ct4 negative) Zaklad extra-emryonq Blastocyst tkani extraction ICM cells (Oci4 positive) (Bártová et al., Differentiation, 2008) (Bártová et al., Developmental Dynamics, 2008) Mouse embyonal carcinoma cells P19 (Bartova et al., Histochem. Cell Biol., 2007; Human embryonic stem cells < Oct3/4 and HSA6 in human ESCs Oct4 / HSA 6 in hES cells Oct4 / HSA 6 in hES cells - RA differentiated Inactivation of X chromosome in hESC Izolace a namnožení buněk Příprava buněčné suspenze Vysetí buněk na polymerní matrix Vznik tkáně in vitro Schématické znázornění přístupů k buněčné terapii. Buňky získané biopsií, diferenciací z ES nebo jiným způsobem se nechají narůst in vitro. Transplantace pak může být provedena pomocí injikace suspenze buněk nebo implantací nové trojrozměrné tkáně na místo již odstraněné nefunkční části orgánu. INJIKACE IMPLANTACE iPSC Mouse with sickle cell anemia Release of RXRh PML, PLZF, etc. ♦t X N Release of compressors ATRA DIFFERENTIATION ► A RAR j Restored retinoid signaling + 1 APOPTOSIS PHL- RAR alpha degradation Release effe&ts on other pathways • ■ -4 * * ■ * v * Up- regulation of RAR alpha Nuclear Bodies reappeared with relocaliEaticn of PML and other MB proteins Bone marrow i ® ;1 &ytt™0a« Eosinophil y/\ Ä^eutrophil^B HsllciJoGyle ii . v Mi FailCulst^«ii ^ 1 ft % Myelocyte Metamyelocyte Monoblast Band form I # Eiytsinocylo Fartntefai blood ^ ^* Monocyte Segmented form Degenerate form w I Thymus m ^ -----" ■* _._hl_L U i \ TnrrvnooaH has i.io-i T. If >)* WtfMJ Peripheral blood iiJ.....-Ih-iuiii pr,|i ilifn Morphology of human leukemic promyelocytic cell line HL60 and neutrophilic granulocyte Topographic Types of Human Granulocytes Changes in the expression of selected genes The C-myc gene nuclear topography in granulocytic nuclei Centromeric silencing and Rbl gene Bone marrow i ® ;1 &ytt™0a« Eosinophil y/\ Ä^eutrophil^B HsllciJoGyle ii . v Mi FailCulst^«ii ^ 1 ft % Myelocyte Metamyelocyte Monoblast Band form I # Eiytsinocylo Partpfiefai blood ^ ^* Monocyte Segmented form Degenerate form w I Thymus m P.i'i' hi lit r~'-----" ■* F-_._hi_t U i TnrrvnooaH has i.id-i T. If >)* Peripheral blood i;k|.kii-li>|»iiipr,|! üipi Beta-like globin gene cluster Arrayed on chromosome 11, encodes one embryonic (e) and two fetal (Gy, Ay) and two adult (8, ß) globin chains. Expression of ß-like genes undergoes a developmental related switching mechanism: 8: expressed in early embryo fetal y: fetal life. 8, ß: adulthood. Changes in ß-like gene expression acompany erythoid cell differentiation Differentiation of human hemopoietic cells into erythroid pathway Differentiation of human hemopoietic cells into megakaryocytes BCR (red signals) and ABL genes (green signals) 1 2 3 4 5 g, g |. Bártova et al., Figure 5 Abl protein ZÁVĚR Diferenciace je charakteristická nejenom specifickými změnami na úrovni morfologie buněk, ale významně se mění i struktura chromatinu. Tyto změny v genomu mají velký význam z hlediska aktivity genů. Všechny uvedené faktory určují vznik specifického buněčného typu.