Přehled a determinace vodních
měkkýšů ČR
Gastropoda: 50 druhů
Bivalvia: 28 druhů
Michal Horsák
UBZ PřF MU, Brno
Poslední analýza –
současný názor
Chybí
Monoplacophora –
asi sesterská k
Polyplacophora (=
Serialia)
Základní fylogeneze měkkýšů
Kocot et al. 2011, Nature
tradiční klasifikace plžů
(Thiele 1929-31, v podstatě přebral
klasifikaci od Mine-Edwards 1848)
na Prosobranchia,
Opisthobranchia a Pulmonata
neodpovídá fylogenezi
Prosobranchia – parafyletická
skupina
Pulmonata a Opisthobranchia
= Euthynera (linie 100) jsou
potvrzená monofyla
Fylogeneze plžů
Neritaemorphi (Neritidae)
- Caenogastropoda
- Heterobranchia
Ectobranchia
(Valvatidae)
Pulmonata (Hygrophila:
Acroloxidae, Lymnaeidae,
Physidae, Planorbiidae)
Architaenioglossa (Viviparidae,
Aciculidae, Ampullariidae)
Neotaenioglossa (Bithyniidae,
Hydrobiidae, Thiariidae)
Fylogeneze našich plžů
plži - diverzita
• mořští jsou druhově nejbohatší, také sladkovodní a méně
suchozemských (v mediteránu)
• žábry jsou v přední části plášťové dutiny (před srdcem), při
stáčení se překřížily nervové konektivy - nervové chiasma, u
pokročilejších ztráta pravé ctenidie
„Prosobranchia - předožábří“
• charakteristická je přítomnost víčka
z rohoviny - operculum, které je
přirostlé k horní straně zadní
poloviny chodidla a při zatažení plže
uzavírá ústí ulity (ochrana před
predátory a vyschnutím)
• většinou se jedná o gonochoristy
někdy s patrným pohlavním dimorfismem
• dýchacím orgánem jsou pravé ctenidie,
umístěné vpředu
• u nás je 15 vodních a 2 suchozem. druhy
operculum
Předožábří - Prosobranchia
Čeleď: Neritidae - zubovcovití
Theodoxus danubialis zubovec
dunajský, 1 cm,
Kyjovka nad zaústěním do
Dyje
Theodoxus fluviatilis zubovec
říční, 1 cm, poslední
nález v Labi u Litoměřic 1917,
šíří se Dunajem
Čeleď: Viviparidae - bahenkovití
Viviparus contectus bahenka
živorodá, 4 cm,
stojaté vody nížin, nadmuté
závity
Viviparus acerosus - bahenka
uherská, 5 cm, pomalu tekoucí vody,
povodí Dunaje, závity ploché
Předožábří - Prosobranchia
Viviparus viviparus - bahenka
pruhovaná, 3 cm, tišiny velkých nížinných
řek, povodí Labe, závity ploché; podobná
druhu V. acerosus, ale menší
Čeleď: Hydrobiidae - praménkovití
Potamopyrgus antipodarum písečník
novozélandský, 5,5 mm,
zavlečen z Nového Zélandu do
celého světa, tekoucí i stojaté vody,
modelový organismus
Alzoniella slovenica vývěrka
slovenská, 1,5 mm,
podzemní, zvodnělé flyšové
sedimenty
Předožábří - Prosobranchia
Čeleď: Hydrobiidae - praménkovití
Lithoglyphus naticoides - kamolep
říční, 8 mm, soutok Moravy a Dyje,
tekoucí vody, na bahnitém substrátu
Předožábří - Prosobranchia
Bythinella austriaca - praménka
rakouská, 3 mm, hojná v
pramenech Karpat
Čeleď: Bithyniidae - bahnivkovití
Bithynia tentaculata - bahnivka
rmutná, 10 mm, hojná ve vodách
nížin, dobře snáší eutroifizaci
Předožábří - Prosobranchia
Bithynia leachii - bahnivka nadmutá, 6 mm, vzácný
druh mělkých poloperiodických vod nížin, přirozeně silně
eutrofních; recentně jen v okolí Kostic a Tvrdonic; obr. 3
Bithynia troschelii - bahnivka východní, 10 mm, vzácný
druh stojatých vod nížin, v minulosti v okolí Lednice, recentně
neověřen; druhová samostatnost od B. leachii nevyjasněná,
klasicky pouze poddruhy; obr. 1, 2
Valvata cristata - točenka plochá, 3,5 mm,
mokřadní vody nížin, tvarově okružák, ale víčko!
Čeleď: Valvatidae - točenkovití
Předožábří - Prosobranchia
Valvata macrostoma - točenka veleústá, 4,5 mm,
mokřadní vody nížin, vymírající – zánik biotopů,
recentně jen NPR Černínovsko u Obříství
Valvata piscinalis - točenka
kulovitá, 7 mm, pomalu tekoucí a
stojaté vody nížin, hojný druh
(Barker 2001)
apomorfie: plášťová dutina
se otevírá dýchacím
otvorem, znaky na nervové
soustavě
přechod na souš i mimo
Pulmonata – několikrát
nezávisle na sobě
suchozemských druhů
35,000, většina (30,000)
náleží mezi Pulmonata
všichni sladkovodní plži
náleží do skupiny
Hygrophila – kolonizace
sladkých vod
pravděpodobně jen jednou
Monofylum Pulmonata
Fylogeneze Pulmonata
Malakozoologie
a
b
c
d
e
f
g
h
a b
c
d
g
h
e
f
Veronicellidae
Rathouisiidae
• převážně suchozemští, sekundárně sladkovodní, i mořští,
dýchají plícemi - silně prokrvená stěna plášťové dutiny
• operculum vždy chybí, vytváří diafragmy - blanitá víčka k přečkání
suchého období, přes zimu také vápnité víčko v ústí (epifragma)
• převážně saprofágové, fytofágové a všežravci, predátorů je málo
Pulmonata - plicnatí
plži - diverzita
Basommatophora - spodnoocí
• Jeden pár nezatažitelných tykadel, oči na bázi
• U nás je 35 vodních
Acroloxus lacustris - člunice
jezerní, 7 mm, na vegetaci
stojatých vod nížin
Čeleď: Acroloxidae - člunicovití
Galba truncatula - plovatka malá, 1 cm, nejhojnější
plovatka, takřka všude, hlavně drobné vody
Čeleď: Lymnaeidae - plovatkovití
Basommatophora - spodnoocí
1: S. corvus – b. tmavá
3: S. fuscus – b. rybničná
5: S. occultus – b. severní
2, 4: S. palustris – b. bažinná
r. Stagnicola – blatnatka,
1,5-4 cm, stojaté vody, u
nás 4 druhy spolehlivě
určitelných jen podle znaků
na penisu a řezů prostatou
Čeleď: Lymnaeidae - plovatkovití
Radix ampla - uchatka široká, 3 cm, nížinné
pomale tekoucích a stojaté vody, ustupující,
vzácná
Radix ovata - uchatka vejčitá, 2 cm,
převážně ve stojatých vodách nížin
Radix peregra - uchatka toulavá,
1,5 cm, velmi hojná, především
menší rychleji tekoucí toky
Basommatophora - spodnoocí
Radix auricularia - uchatka nadmutá, 3 cm,
hojná hlavně v nížinách, dobře snáší eutrifizaci
Lymnaea stagnalis - plovatka
bahenní, 6 cm, hojná ve
stojatých vodách
Čeleď: Lymnaeidae - plovatkovití
Basommatophora - spodnoocí
Myxas glutinosa – pláštěnka sliznatá,
14 mm, vzácně v periodických tůních
středního Polabí, poslední nálezy před
60 lety, vyhynula
Čeleď: Physidae - levatkovití
Physa fontinalis - levatka říční, 8 mm, na
vegetaci ve stojatých vodách nížin
Physella acuta - levatka ostrá, 10 mm, ve stojatých a pomalu
tekoucích vodách nížin, druh pravděpodobně zavlečený z Ameriky
(geneticky shodný s P. heterostropha)
Aplexa hypnorum levotočka
bažinná, 15 mm,
v mělkých bažinatých
vodách nížin
Basommatophora - spodnoocí
Planorbis planorbis - terčovník vroubený, 17
mm, nížinné tůně a rybníky s makrovegetací
Čeleď: Planorbidae - okružákovití
Planorbis carinatus - terčovník kýlnatý, 15
mm, pomalu tekoucí a stojaté vody nížin,
vzácný - již. Morava a Polabí
Basommatophora - spodnoocí
Čeleď: Planorbidae - okružákovití
Anisus spirorbis - svinutec kruhovitý, 7 mm, ve
stojatých vodách velkých nížin hojný, hlavně v
jarních tůních
Anisus leucostoma - svinutec běloústý, 7
mm, stojaté vody a drobné mokřady, velmi
hojný
Basommatophora - spodnoocí
rozlišení problematické
Čeleď: Planorbidae - okružákovití
Anisus vortex - svinutec sploštělý, 10
mm, ve stojatých vodách nížin hojný
Anisus vorticulus - svinutec tenký, 5,5 mm,
přirozené stojaté vody velkých nížin, vzácný mizející
druh, recentně nejhojněji v širší oblasti soutoku
Moravy a Dyje
Basommatophora - spodnoocí
Čeleď: Planorbidae - okružákovití
Anisus septemgyratus - svinutec
sedmitočný, 8 mm, ve stojatých vodách
nížin, vzácně na Břeclavsku
Basommatophora - spodnoocí
1: A. spirorbis
2: A. leucostoma
3: A. septemgyratus
4: A. vortex
5: A. vorticulus
Čeleď: Planorbidae - okružákovití
Bathyomphalus contortus - řemeník
svinutý, 6 mm, stojaté vody a mokřady,
hojný zejména v Hercyniku
Basommatophora - spodnoocí
Gyraulus crista - kružník trnitý, 3 mm,
stojaté vody a mokřady, hojný
Gyraulus albus – kružník bílý, 6 mm,
nejhojnější okružák po celém území,
většinou stojaté vody
Čeleď: Planorbidae - okružákovití
Basommatophora - spodnoocí
Gyraulus acronicus – kružník severní, 8 mm, vzácný druh,
hojněji na Třeboňsku a Horažďovicku, podélné linie slabé,
záměna možná s G. rossmaessleri - pitva
Čeleď: Planorbidae - okružákovití
Gyraulus parvus - kružník malý, 5 mm, stojaté vody a pomalu tekoucí vody,
ovlivněné a většinou antropické, původem ze Severní Ameriky, stále hojnější
Basommatophora - spodnoocí
Gyraulus laevis - kružník hladký, 5
mm, stojaté nížinné vody, přirozené,
vzácnější
rozlišení od G. parvus je velmi obtížné,
většinou vyžaduje pitvu
Čeleď: Planorbidae - okružákovití
Gyraulus rossmaessleri - kružník
Rossmässlerův, 5 mm, stojaté
periodické vody a mokřady, hojný ve
Slezsku v jarních vodách
Basommatophora - spodnoocí
Hippeutis complanatus kýlnatec
čočokovitý, 5 mm,
stojaté vody, všude hojný
Segmentina nitida - lištovka lesklá, 7 mm,
stojaté vody a mokřady nížin, vzácnější
Čeleď: Planorbidae - okružákovití
Planorbarius corneus okružák
ploský, 3 cm, stojaté
spíše mělké vody nížin
Menetus dilatatus - menetovník
americký, 5 mm, zavlečen ze Severní
Ameriky, v Polabí, hlavně pískovny
Basommatophora - spodnoocí
Čeleď: Planorbidae - okružákovití
Ancylus fluviatilis - kamomil říční, 8 mm,
typický obyvatel tekoucích vod
Ferrissia fragilis (=F. wautieri) - člunka
pravohrotá, 5 mm, stojaté vody,
nepůvodní, hojný v akváriích
Basommatophora - spodnoocí
Marisa cornuarietis, 2,5
cm, původem americký druh
Melanoides tuberculatus, 2 cm, v
současnosti kosmopolitní, v okolních
státech znám z volné přírody - termální
prameny
Akvarijní druhy plžů
Planorbella duryi,
(=Helisoma trivolvis),
15 mm, severoamerický
druh, v akváriích hojný
Pomacella bridgesii,
(=Ampullaria australis) 2 cm,
původně neotropický druh, v
akváriích kosmopolitně
Gyraulus parvus, 4 mm, původem
severoamerický druh, rychle se šíří
ve volné přírodě, velmi podobný
původnímu G. laevis
Akvarijní druhy plžů –
nové, právě v prodeji
Neritina natalensis (Reeve,
1845), velikost okolo 2 cm,
původem z jižní Afriky, v
prodejnách akvaristiky (Brno,
Stará Osada), Hornbach i OBI,
(pod různými jmény: Clithon
retrupictus, Neritina paralella, N.
zigzag, N. commuis ???)
• žábry jsou z dvoulupenitých vláken, navzájem
spojených příčnými spojkami - vzniká mřížovitá
struktura s velkým povrchem; mořští a všichni
sladkovodní
Pholas dactylus - skulař vrtavý, 12
cm, zavrtává se do jílovitých a
pískovcových substrátů, ve tmě
namodrale září
Anodonta anatina - škeble říční, 12
cm, náš nejhojnější velký mlž, žije
jak v tekoucích, tak stojatých vodách
Solen marginatus - střenka jedlá, 14 cm,
hojná v písčitém dně evropských moří
Margaritifera margaritifera perlorodka
říční, 13 cm, dožívá
se přes 120 let, nejohroženější
mlž Evropy
Cerastoderma edule - srdcovka
jedlá, 6 cm, běžný druh evropských
moří, běžně se konzumuje
3. Eulamellibranchia - listožábří
mlži - diverzita
Čeleď: Margaritiferidae - perlorodkovití
Čeleď: Unionidae - velevrubovití
Unio crassus - velevrub
tupý, 7 cm, pouze tekoucí
vody od chladných potoků
po nížinné řeky, silně
ohrožený
Margaritifera margaritifera - perlorodka
říční, 13 cm, dožívá se přes 100 let,
nejohroženější mlž Evropy
Unio tumidus - velevrub nadmutý,
9 cm, nížinné spíše tekoucí vody
Unio pictorum - velevrub malířský, 10
cm, nížinné tekoucí i stojaté vody
Čeleď: Unionidae - velevrubovití
Anodonta cygnea - škeble rybničná,
25 cm, hojná ve větších stojatých
nížinných vodách
Čeleď: Unionidae - velevrubovití
Anodonta anatina - škeble říční, 12 cm,
náš nejhojnější velký mlž, žije jak v
tekoucích, tak stojatých vodách
Pseudanodonta
complanata - škeble
plochá, 8 cm, velké
nížinné řeky, vzácná a
ohrožená
Sinanodonta woodiana škeble
asijská, 20 cm,
zavlečená na žábrách
tolstolobiků, šíří se,
tekoucí i stojaté vody
Čeleď: Unionidae - velevrubovití
Corbicula fluminea - korbikula asijská, 3 cm, z Asie v
lodní zátěžové vodě do Ameriky a pak do Evropy;
tekoucí vody, šíří se, prozatím v Labi, už v Německu je
další druh C. fluminalis - dvakrát jemnější struktura a
modré hypoostracum
Čeleď: Corbiculidae - korbikulovití
Sphaerium corneum - okružanka rohovitá, 12
mm, velmi hojná hlavně v nížinných stojatých i
pomalu tekoucích vodách, dobře snáší
antropickou eutrofizaci
Čeleď: Sphaeriidae - okružankovití
Sphaerium nucleus - okružanka kulovitá, 10
mm, v nížinných mělkých a organicky bohatých
vodách a mokřadech - vyšší porosita schránek
Čeleď: Sphaeriidae - okružankovití
Musculium lacustre - okrouhlice
rybničná, 9 mm, převážně v nížinných
stojatých vodách
Sphaerium solidum - okružanka žebernatá,
10 mm, hrozí v budoucnu
Sphaerium rivicola - okružanka říční, 22 mm,
nížinné větší řeky, relativně nehojná
S. corneum
Obecná charakteristika
• hrachovky (Pisidium) jsou drobní mlži (Bivalvia)
z čeledi okružankovití (Sphaeriidae), velikost v
dospělosti se pohybuje od 2 do 11 mm, nejčastěji
okolo 4 mm
• jsou obojetného pohlaví a rodí živá mláďata
• obývají nejrůznější typy tekoucích i stojatých vod od
nepatrných periodických mokřin až po velké nížinné
řeky
• v současnosti je z území ČR známo 14 druhů a SR
13 (14)
• klasifikace do podrodů je založena na pozici vazové
brázdy (vnější, sevřená a vnitřní) a počtu žaber
(jeden nebo dva páry)
Sběr a konzervace
• promývání jemného dnového sedimentu na
polokulovitém sítě o rozměrech ok do 1x1 mm
• pro získání bohatšího materiálu a zachycení
drobných, často vzácných druhů, je vhodnější vybírat
hrachovky až v laboratoři a ne pouze v terénu
• vyplavený sediment vysušit a ukládat hrachovky na
sucho nebo konzervovat v 70% ethanolu, fixace ve
formaldehydu, jak je běžné v hydrobiologické praxi, je
nevhodná, protože v poměrně krátké době se
rozpustí vápnitá část schránky a materiál je poté
neurčitelný
Determinační znaky
povrchové strukturycelkový tvar
zámková lišta hustota pórů
Ekologické nároky
• P. amnicum
• P. supinum
• P. moitessierianum
• P. tenuilineatum
• P. henslowanum
• P. milium
• P. nitidum
• P. hibernicum
• P. pseudosphaerium
• P. obtusale
• P. globulare
Pouze tekoucí Pouze stojaté
Tekoucí i stojaté
• P. subtruncatum
• P. casertanum
• P. personatum
Pisidium amnicum - hrachovka říční
• největší hrachovka, délka až
11 mm
• znaky: charakteristická jsou
výrazná žebra na povrchu
• obývá zachovalé nížinné toky
s písčitobahnitým až
jílovitobahnitým substrátem
• ohrožený druh, citlivý
zejména vůči vyšší organické
a chemické zátěži
Nálezy z let 1991-2000 (Beran 2002)
Druhy tekoucích vod
Pisidium supinum - hrachovka obrácená
• znaky: tvar, vrcholové lišty,
žebrovaný povrch, velmi silná
zámková lišta, do 4,5 mm
• obývá nížinné tekoucí vody se
štěrkopískovým až
písčitobahnitým sedimentem
• jeden z mála druhů vázáných na
mediál toku
• vzácnější druh s vyššími
kyslíkovými nároky
Nálezy z let 1991-2000 (Beran 2002)
Druhy tekoucích vod
Pisidium moitessierianum - hrachovka nepatrná
• znaky: tvar, vrcholové lišty, délka
do 2,3 mm
• žije ve velmi jemném bahnitém
sedimentu klidných úseků
nížinných řek
• ojedinělý výskyt i v průtočných
slepých ramenech
• obecně vzácný druh
Nálezy z let 1991-2000 (Beran 2002)
Druhy tekoucích vod
Pisidium tenuilineatum - hrachovka čárkovaná
• znaky: jemné a pravidelné
rýhování, vnitřní vazová brázda,
délka do 2,2 mm
• obývá pomaleji tekoucí úseky
čistých a neovlivněných nížinných
řek a potoků
• druh s vyššími nároky na vápník
• silně ohrožený druh
Nálezy z let 1991-2000 (Beran 2002)
Druhy tekoucích vod
Pisidium henslowanum - hrachovka hrbolatá
• znaky: výrazné a prohnuté
vrcholové lišty, tvar, rýhování,
délka do 5,5 mm
• vyskytuje se v mírně tekoucích
nížinných tocích, v některých
oblastech hojněji proniká i do
říčních ramen, větších tůní a
rybníků
• v nížinách poměrně hojný druh
Nálezy z let 1991-2000 (Beran 2002)
Druhy tekoucích
i stojatých vod
Pisidium milium - hrachovka prosná
• znaky: jedinečný
lichoběžníkovitý tvar, nápadný
lesk, délka do 2,3 mm
• žije především ve stojatých
vodách, od mělkých močálů až
po litorály rybníků a často
pískoven
• vzácněji se vyskytuje i
v pomaleji tekoucích nížinných
tocích
• vzácnější a náročnější druh
Nálezy z let 1991-2000 (Beran 2002)
Druhy tekoucích
i stojatých vod
Pisidium subtruncatum - hrachovka otupená
• znaky: silně asymetricky a pod
úhlem posazený vrchol, délka do
4,0 mm
• nejrůznější typy tekoucích i
stojatých vod, nejhojnější v
nížinných tocích a větších
stojatých vodách s bahnitým až
písčitobahnitým substrátem
• jeden ze tří nejhojnějších druhů
Nálezy z let 1851-2000 (Beran 2002)
Druhy tekoucích
i stojatých vod
Pisidium nitidum - hrachovka lesklá
• znaky: silný lesk, 3-5 výrazných
rýh pod vrcholem, délka do 4,0
mm
• nejrůznější typy tekoucích i
stojatých vod, nejhojnější v
nížinných tocích a větších
stojatých vodách
• poměrně hojný druh
Nálezy z let 1991-2000 (Beran 2002)
Druhy tekoucích
i stojatých vod
Pisidium hibernicum - hrachovka severní
• znaky: tvar, lesk, rýhování
embryonální části vrcholu, délka
do 4,0 mm
• donedávna od nás uváděn pouze
ze stojatých vod, dnes i v
hyporitrálních úsecích málo
ovlivněných větších řek
• vzácný druh, citlivý na negativní
změny stanoviště
Nálezy z let 1991-2000 (Beran 2002)
Druhy tekoucích
i stojatých vod
Pisidium personatum - hrachovka malinká
• znaky: téměř nad středem
posazený vrchol, před p3 zubem
vytvořený kalus, délka do 3,7 mm
• obývá různé typy tekoucích i
stojatých vod, ale preferuje
chladnější a dobře prokysličené
vody, typický druh pramenů a
podzemních vod
• hojný druh, nejčastěji se vyskytuje
s následujícím druhem
Nálezy z let 1851-2000 (Beran 2002)
Druhy tekoucích
i stojatých vod
Pisidium casertanum - hrachovka obecná
• znaky: žádné výrazné znaky,
délka do 5,5 mm
• obývá všechny možné typy
tekoucích i stojatých vod
• nejhojnější druh, nenáročný,
snáší i vyšší organické zatížení
• snadno může být
zaměněn/považován za další 4
druhy
Nálezy z let 1851-2000 (Beran 2002)
Druhy tekoucích
i stojatých vod
Pisidium pseudosphaerium - hrachovka okružankovitá
• znaky: tupý úhel posazení vrcholu,
malá nadmutost, úzká zámková
lišta, délka do 3,9 mm
• nejčastěji obývá poříční tůně a
ramena velkých nížinných řek,
bohatě zarostlá makrovegetací,
s mělkou litorální zónou
• v celém areálu rozšíření vzácný
druh, u nás prozatím pouze 11
údajů
Nálezy z let 1991-2000 (Beran 2002)
Druhy stojatých vod
Pisidium obtusale - hrachovka tupá
• znaky: tvar, lesk, nadmutost,
vyniklé vrcholy, krátká zámková
lišta a vytvořený pseudokalus,
délka do 3,0 mm
• různé typy stojatých vod, typický
druh mělkých mokřadů, často
s vysokým obsahem
rozpuštěných huminových látek
• hojný po celém území s
výjimkou jižní Moravy, zde je
překvapivě vzácný
Nálezy z let 1991-2000 (Beran 2002)
Druhy stojatých vod
Pisidium globulare - hrachovka kulovitá
• znaky: velmi podobný druhu
P. casertanum, původně
popsaný jako P. casertanum
var. globulare, vyšší hustota
pórů, délka do 5,0 mm
• žije v mělkých poříčních
tůních velkých nížinných
řek, bohatě zarostlých
makrovegetací, přirozeně
silně trofických
• pravděpodobně velmi
vzácný druh
P. globulare
P. casertanum
Druhy stojatých vod
Čeleď: Dreissenidae - slávičkovití
Dreissena polymorpha - slávička mnohotvárná, 3
cm, původně pontický druh, u nás s největší
pravděpodobností nepůvodní (jistě v povodí
Labe), tekoucí i stojaté vody, preferuje pískovny
Výskyt jednotlivých druhů hrachovek v
podélném profilu toku