Inovace a rozšíření výuky zaměřené na problematiku životního prostředí na PřF MU (CZ.1.07/2.2.00/15.0213) spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Indikátory udržitelnosti Co jsou Indikátory? - zda se dotyčný stát vyvíjí udržitelným způsobem je potřeba určitým způsobem změřit - nutno využít vhodných kvantitativních informací - nejlépe komunikovatelnými informacemi jsou indikátory - např. % lidí pod hranicí chudoby, HDP, emise GHG - indikátory jednoduše a srozumitelně prezentují i laické veřejnosti složité komplexní jevy bez užití statistických metod či popisů vzájemných souvislostí - indikátory musí mít vztah ke všem rozměrům TUR, ale zároveň nezahltit veřejnost a politiky kvantem informací „What gets measured gets managed. What gets communicated gets understood.“ Steve Percy Co jsou Indikátory? - klíčové indikátory – jednoduchá a jasná informace o významné oblasti - v soc. oblasti míra nezaměstnanosti - v environmentální oblasti emise skleníkových plynů - výběr dle atraktivnosti pro politiky i veřejnost + dostatečnou reprezentativnost (velká korelace s dalšími jevy) - agregované indikátory - integrují do jediného údaje řadu skutečností s cílem poskytnout celkový obraz - v ekonomické oblasti HDP - v environmentální oblasti Index environmentální udržitelnosti (Environmental Sustainability Index) Jaké jsou tematické skupiny indikátorů ? Soubor indikátorů udržitelného rozvoje vydaný Komisí OSN pro udržitelný rozvoj (CSD) – od str. 15 Indikátory pro ČR – národní úroveň - každý stát si může vybrat vlastní skupinu indikátorů - dle dostupnosti dat (sbírá statistický úřad) - sada indikátorů se stále vyvíjí (mění) - aktuální indikátory pro ČR - dle SRUR ČR Strategický rámec udržitelného rozvoje (SRUR) ČR - schválen vládou ČR dne 11. 1. 2010 - zastřešující dokument pro všechny koncepční dokumenty vypracovávané v ČR (má nadresortní charakter) - jeho účelem je napomoci vzájemné provázanosti opatření, cílů a politik - stanoví vizi udržitelného rozvoje v ČR - strukturován do 5 prioritních os Každou PO charakterizuje příslušná sada indikátorů 0.A Ekologická stopa – nespadá pod žádnou PO Prioritní osa 1: Populace, člověk a zdraví I.A Standardizovaná míra úmrtnosti podle skupin nemocí I.B Expozice obyvatel prašnému aerosolu I.C Očekávaná délka života a očekávaná délka života prožitého ve zdraví I.D Emise, těžba surovin a produkce biomasy spojené se spotřebou domácností I.E Zadlužení domácností I.F Míra zaměstnanosti starších pracovníků I.G Index stáří a index závislosti Každá prioritní osa je charakterizována sadou indikátorů Prioritní osa 2: Ekonomika a inovace II.A HDP na osobu II.B Produktivita práce II.C Obecná míra nezaměstnanosti II.D Přepravní náročnost v dopravě II.E Energetická náročnost HDP II.F Spotřeba primárních energetických zdrojů II.G Podíl energie z obnovitelných zdrojů II.H Materiálová spotřeba II.I Odběry povrchových a podzemních vod podle sektorů II.J Nakládání s odpady podle hlavních způsobů nakládání II.K Struktura vzdělanosti II.L Výdaje na výzkum a vývoj II.M Přístup k internetu Každá prioritní osa je charakterizována sadou indikátorů Prioritní osa 3: Rozvoj území III.A HDP na osobu III.B Obecná míra nezaměstnanosti III.C Výdaje na VaV a počty zaměstnanců ve VaV III.D Municipality zapojené do realizace metody MA21 III.E Migrační saldo venkovských obcí III.F Celková výše příjmů na 1 obyvatele a dluhová služba III.G Přeprava cestujících veřejnou silniční a železniční dopr. III.H Přístup k internetu III.I Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních III.J Výdaje na kulturu z veřejných rozpočtů III.K Pokrytí území ČR schválenou územně plánovací dokumentací obcí III.L Podíl zastavěného území na celkové rozloze Každá prioritní osa je charakterizována sadou indikátorů Prioritní osa 4: Krajina, ekosystémy a biodiverzita IV.A Indikátor změn území a ekosystémů IV.B Index běžných druhů volně žijících ptáků IV.C Výdaje na ochranu životního prostředí a veřejné výdaje na ochranu životního prostředí IV.D Spotřeba základních živin v minerálních hnojivech IV.E Podíl ekologického zemědělství IV.F Defoliace IV.G Intenzita těžby dřeva Každá prioritní osa je charakterizována sadou indikátorů Prioritní osa 5: Stabilní a bezpečná společnost V.A Index vnímání korupce V.B Účast ve volbách V.C Populace žijící pod hranicí chudoby před a po sociálních transferech V.D Saldo a dluh vládního sektoru V.E Průměrná délka soudního řízení V.F Celková zahraniční rozvojová spolupráce V.G Emise skleníkových plynů na obyvatele a na jednotku HDP V.H Přímé zahraniční investice 0.A Ekologická stopa - Zdroj dat v ČR: Univerzita Karlova v Praze - množství bioproduktivní půdy na osobu vyjádřené v globálních hektarech, které je třeba k zajištění spotřeby obyvatel daného státu (globální ha na osobu) - vyjadřuje míru lidského přivlastnění si ekosystémových produktů a služeb z hlediska půdy a plochy moří, které jsou třeba k poskytování těchto služeb - jedná se o průřezový indikátor, který tak zasahuje do několika prioritních os najednou - každý obyvatel ČR „spotřebuje“ 5,85 gha glob. biokapacity - data pro rok 2010 Srovnání stopy a dostupné biokapacity pro součásti ekologické stopy v ČR (2005) - Zdroj dat v ČR: Ústav zdravotnických informací a statistiky - počty zemřelých pro jednotlivé typy onemocnění - míra úmrtnosti je jedním z důležitých ukazatelů vypovídajících o zdravotním stavu populace a o rozšíření a závažnosti vybraných onemocnění - vývoj 1980 – 2006 dle kategorií nemocí – v sit.zpr.2009 I.A Standardizovaná míra úmrtnosti podle skupin nemocí  - Zdroj dat v ČR: ČHMÚ - Indikátor udává průměrnou expozici městského obyvatelstva prašnému aerosolu (mikrogramy na m3) - Prašný aerosol představuje v současnosti jednu z nejrizikovějších látek znečišťujících životní prostředí mající přímý vliv na lidské zdraví - zatímco koncentrace řady znečišťujících látek klesají nebo nabývají podlimitních hodnot, koncentrace prašného aerosolu jsou ve městech na vzestupu I.B - Expozice obyvatel prašnému aerosolu  - Zdroj dat v ČR: Státní zdravotní ústav - Indikátor udává předpokládaný celkový průměrný počet let a početl let ve zdraví, kterého se mohou osoby daného věku dožít, jestliže budou zachovány stávající úmrtnostní poměry po zbytek jejich života (počet let) - Očekávaná délka života (střední délka života, naděje dožití) je indikátorem zdravotního stavu populace, který vychází z úmrtnostních poměrů dané populace - v ČR se situace zlepšuje, ale ve srovnání s EU-15 je stále nepříznivá I.C Očekávaná délka života a očekávaná délka života prožitého ve zdraví  - Zdroj dat v ČR: Univerzita Karlova v Praze - Indikátor udává emise látek do ovzduší (CO2, SO2, NOx, PM10), těžbu surovin (fosilní paliva, rudy, ostatní nerostné suroviny) a produkci biomasy, které byly indukovány při výrobě produktů spotřebovávaných domácnostmi v ČR (mil. tun) - Domácnosti jsou považovány za jednoho z hlavních hybatelů spotřeby a výroby v ČR. S výrobou produktů spotřebovávaných domácnostmi je spojena významná environmentální zátěž (emise do ovzduší, těžba suroviny). I.D Emise, těžba surovin a produkce biomasy spojené se spotřebou domácností - Zdroj dat v ČR: Český statistický úřad - Indikátor je definován jako podíl objemu peněz půjčených obchodními bankami segmentu domácnostiobyvatelstvo ku HDP (%) - Indikátor slouží k posouzení zadluženosti obyvatelstva, která se v posledních letech stává neúnosnou. Za období 1997-2007 stoupla14krát a včetně úvěrů živnostem neziskovým institucím sloužícím domácnostem převýšila pětinu nominálního HDP České republiky I.E Zadlužení domácností  - Zdroj dat v ČR: Ministerstvo práce a sociálních věcí - Indikátor je definován jako podíl zaměstnaných osob ve věku 55-64 let ku počtu všech osob v této věkové skupině (%) - Indikátor vyjadřuje míru zaměstnanosti ve věkové skupině, která je více než jiné věkové skupiny ohrožená růstem nezaměstnanosti a chudobou. Indikátor patří mezi strukturální ukazatele za oblast zaměstnanosti a sociálního začlenění - cílem je dosáhnout alespoň 50 % (dle Lisabonské strategie) - v ČR soustavně roste (1998 – 37%, 2007 – 46%) I.F Míra zaměstnanosti starších pracovníků  - Zdroj dat v ČR: Český statistický úřad - Index stáří vyjadřuje, kolik je v populaci obyvatel v > 65 let na 100 dětí ve věku 0-14 let - Index závislosti udává počet osob 0-14 let a >65 let věku na 100 osob v produktivním věku - Indexy vyjadřují míru stárnutí populace a míru závislosti populace v důchodovém věku na populaci v produktivním věku - index informuje o velikosti „břemene“ ekonomicky aktivní části populace I.G Index stáří a index závislosti Index stáří II.A - HDP na osobu - Zdroj dat v ČR: Český statistický úřad - Indikátor je definován jako souhrn hrubé přidané hodnoty sektorů a odvětví národního hospodářství (mld. Kč, index) - Indikátor vyjadřuje celkový výkon ekonomiky a slouží jako referenční hodnota pro posuzování míry vnitřní a vnější ekonomické nerovnováhy - Indikátor by neměl být využíván pro hodnocení kvality života, kterou ovlivňují i jiné než materiální faktory Prioritní osa 2: Ekonomika a inovace  II.B Produktivita práce - Zdroj dat v ČR: Český statistický úřad - Definice: HDP na počet pracovníků nebo na počet odpracovaných hodin (tis. Kč na pracovníka, tis. Kč na odpracovanou hodinu, index) - Produktivita práce je jedním z nejrozšíř. ukazatelů výkonnosti ekonomiky. Její růst je klíčový pro růst HDP na obyvatele a rozhodujícím způsobem ovlivňuje zvyšování životní úrovně obyvatelstva.  II.C Obecná míra nezaměstnanosti - Zdroj dat v ČR: Český statistický úřad - Indikátor je definován jako podíl nezaměstnaných osob na pracovní síle ve věkové skupině 15-74 let (%) - Indikátor vyjadřuje celkovou míru nezaměstnanosti a jako takový je považován za klíčový pro sociální pilíř udržitelného rozvoje  II.D Přepravní náročnost v dopravě - Zdroj dat v ČR: Český statistický úřad a Ministr. dopr. - Přepravní náročnost v osobní a nákladní dopravě je definována jako podíl přepravních výkonů a HDP (oskm na 1000 Kč, tkm na 1000 Kč) - Indikátor slouží k posouzení, zda dochází k oddělení vývoje křivek HDP a přepravních výkonů - toto oddělení je žádoucí, protože s dopravními aktivitami je spojena významná zátěž ŽP  II.E Energetická náročnost HDP - Zdroj dat v ČR: Český statistický úřad a MPO - Indikátor je definován jako podíl ukazatelů Spotřeba prvotních energetických zdrojů a HDP (GJ/ tis. Kč) - Indikátor ukazuje s jakou efektivitou je společnost schopna transformovat primární energetické zdroje na ekonomický výkon - s poklesem energetické náročnosti souvisí zavádění nových technologií, inovace a úspory, přechod ekonomiky z těžkého průmyslu na lehký průmysl a služby a ekonomické oživení  II.F Spotřeba primárních energetických zdrojů - Zdroj dat v ČR: Český statistický úřad a MPO - Indikátor je definován jako domácí těžba všech energetických surovin plus jejich dovozy a mínus jejich vývozy (PJ) - Indikátor podává informaci o zátěži, kterou společnost vyvíjí na životní prostředí v souvislosti se spotřebou energetických zdrojů  II.G Podíl energie z obnovitelných zdrojů - Zdroj dat v ČR: Český statistický úřad a MPO - Indikátor je definován jako podíl spotřeby obnovitelných zdrojů energie (biomasa, energie slunce, vody, větru) na primární energetické spotřebě a na výrobě elektřiny (%) - Obnovitelné zdroje jsou jediné zdroje energie použitelné v dlouhodobém horizontu - je žádoucí, aby obnovitelné zdroje do budoucna postupně nahrazovaly zdroje neobnovitelné  II.H Materiálová spotřeba - Zdroj dat v ČR: Český statistický úřad a UK - Indikátor je sumou fyzického množství vytěžených surovin a vyprodukované biomasy, ke které jsou přičítány veškeré dovozy a odečítány veškeré vývozy. Materiálová náročnost je vyjádřena jako podíl materiálové spotřeby a HDP (mil. tun, index) - Materiálová spotřeba je považována za vhodný indikátor zátěže životního prostředí, protože s čerpáním surovin a jejich zpracováním je spojena řada klíčových environmentálních problémů (strukturní změny v krajině, globální změna klimatu, eutrofizace, acidifikace, atd.)  II.I Odběry povrchových a podzemních vod podle sektorů - Zdroj dat v ČR: Minist. zemědělství - Indikátor je definován jako objemy ročních odběrů povrchových a podzemních vod podle hlavních sektorů (vodovody pro veřejnou potřebu, zemědělství, energetika, průmysl, ostatní včetně stavebnictví) (mil. m3) - Sladká voda je nezbytnou podmínkou pro vykonávání většiny lidských aktivit. Zabezpečenost odběrů povrchové a podzemní vody může mimo jiné vlivem klimatické změny klesnout pod společensky akceptovatelnou úroveň – přepokládá se, že se voda stane kritickým zdrojem.  II.J Nakládání s odpady podle hlavních způsobů nakládání - Zdroj dat v ČR: Český statistický úřad, MŽP - Indikátor je definován jako podíl hlavních způsobů nakládání (materiálové využití, energetické využití, skládkování) na celkovém množství odpadů, s kterými bylo v daném roce nakládáno (%) - Jednotlivé způsoby nakládání s odpady jsou spojeny s různou zátěží ŽP. Sledování tohoto indikátoru napovídá, dochází-li k útlumu způsobů nakládání spojených s větší zátěží (skládkování, spalování) a k růstu důležitosti způsobů nakládání spojených s menší zátěží (materiálové využití odpadů)  II.K Struktura vzdělanosti - Zdroj dat v ČR: Český statistický úřad - Indikátor se měří podílem obyvatel s dosaženou určitou úrovní vzdělání na celkovém počtu obyvatel v dané věkové skupině (20-24 let, 25-34 let a 25-64 let) (%) - Více vzdělaná společnost disponuje kvalitnějšími a kvalifikovanějšími lidskými zdroji a je schopná jejich potenciál lépe využít. - míra vzdělanosti obyvatelstva se následně odráží i v ekonomickém rozvoji společnosti a kvalitě života obyv.  - ČR však zaostává v počtu obyvatel s terciárním vzděláním II.L Výdaje na výzkum a vývoj - Zdroj dat v ČR: Český statistický úřad - Indikátor je definován jako podíl výdajů na výzkum a vývoj z různých zdrojů (veřejné a soukromé zdroje) na HDP (%) - Výdaje na výzkum a vývoj vypovídají o podpoře výzkumu a vývoje v ČR. Země s rozvinutým výzkumem se pravidla vyznačují vyšší mírou ekonomické konkurenceschopnosti a vyšší životní úrovní obyvatel  II.M Přístup k internetu - Zdroj dat v ČR: Český statistický úřad - Indikátor je vyjádřen jako počet účastníků vysokorychlostního internetu na 100 obyvatel podle typu připojení (%) - Výkonnost ekonomiky, konkurenceschopnost, efektivní ochrana přírody, sociální soudržnost, věda či vzdělávání jsou již bez využití informačních a komunikačních technologií těžko představitelné. - Současná globální společnost a ekonomika z velké části stojí na možnostech, které tyto technologie přinášejí  II.M Přístup k internetu - Zdroj dat v ČR: Český statistický úřad - Indikátor je vyjádřen jako počet účastníků vysokorychlostního internetu na 100 obyvatel podle typu připojení (%) - Výkonnost ekonomiky, konkurenceschopnost, efektivní ochrana přírody, sociální soudržnost, věda či vzdělávání jsou již bez využití informačních a komunikačních technologií těžko představitelné. - Současná globální společnost a ekonomika z velké části stojí na možnostech, které tyto technologie přinášejí  III.D Podíl municipalit zapojených do programů Místních Agend 21 - Zdroj dat v ČR: CENIA - Místní Agenda 21 je programem obcí, měst a regionů, který zavádí principy udržitelného rozvoje do praxe při zohledňování místních problémů. - Je tvořen za účasti a ve spolupráci s občany a organizacemi a jeho cílem je zajištění dlouhodobě vysoké kvality života a životního prostředí na daném místě. Prioritní osa 3: Rozvoj území  III.E Migrační saldo venkovských obcí - Zdroj dat v ČR: Český statistický úřad - Indikátor je vyjádřen jako rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých ve venkovských obcích v jednotlivých regionech ČR - Saldo migrace kvantifikuje geografickou mobilitu obyvatelstva a představuje jednu z hlavních hnacích sil demografické redistribuce - Negativní saldo migrace venkovských obcí bývá spojeno se ztrátou možností obživy, s vylidňováním venkova a se zvyšováním počtu obyvatel městských aglomerací  III.G Přeprava cestujících veřejnou silniční a železniční dopravou - Zdroj dat v ČR: Minist. dopravy - Indikátor je definován jako počet cest po železnici a veřejnou autobusovou dopravou uskutečněný na jednoho obyvatele regionu - Snížená dopravní obslužnost regionů vyvolává potíže při dojížďce za prací i za službami. Při zvyšování dopravní obslužnosti má klíčový význam veřejná doprava, která je na přepravenou osobu spojena s nižšími dopady na životní prostředí než automobilová doprava. III.J Výdaje na kulturu z veřejných rozpočtů - Zdroj dat v ČR: Minist. kultury, Český statistický úřad - Výdaje vykázané jako výdaje na kulturu - Kultura má významný pozitivní vliv na sociální soudržnost i kvalitu života sídel a regionů. z toho důvodu je žádoucí její podpora z prostředků veřejných rozpočtů  III.K Pokrytí území ČR schválenou územně plánovací dokumentací obcí - Zdroj dat v ČR: Ústav územního rozvoje - Indikátor představuje podíl výměry katastrálních území s platnou územně plánovací dokumentací obcí k celkové rozloze státu (%) - Územně plánovací dokumentace soustavně a komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace a věcně a časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území. Vytváří tak předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území  III.L Podíl zastavěného území na celkové rozloze - Zdroj dat v ČR: Ministerstvo pro místní rozvoj - Indikátor je definován jako podíl pozemků v intravilánu a vně intravilánu (zastavěné stavební pozemky, stavební proluky, pozemní komunikace) s výjimkou pozemků vinic, chmelnic a zahradnictví ku celkové rozloze (%) - Indikátor ukazuje zátěž jednoho z neobnovitelných zdrojů – území - Čím větší je podíl zastavěného území, tím méně prostoru je k dispozici pro produkci potravin a dřevní hmoty, k rekreaci a pro ochranu přírody - K výraznému nárůstu podílu zastavěného území dochází ČR v důsledku pokračující urbanizace a sub-urbanizace. IV.C Výdaje na ochranu životního prostředí a veřejné výdaje na ochranu životního prostředí - Zdroj dat v ČR: Ministerstvo pro místní rozvoj - Indikátor je definován jako podíl výdajů a veřejných výdajů na ochranu životního prostředí ku HDP (%) - Indikátor umožňuje srovnávat finanční podporu ochrany životního prostředí a dalších hospodářských odvětví a sektorů  IV.D Spotřeba základních živin v minerálních hnojivech Zdroj dat v ČR: Min. zemědělství - Indikátor se vypočítá podílem množství aplikovaných hnojiv v kilogramech čistých živin na hektar zemědělské půdy - Spotřeba základních živin v průmyslových hnojivech je považována za jeden z nejdůležitějších indikátorů rozvoje ekologického zemědělství. Nadměrné užívání minerálních hnojiv snižuje kvalitu půd a ve vysoké míře se podílí na eutrofizaci vod a kontaminaci pitné vody  IV.D Spotřeba základních živin v minerálních hnojivech Zdroj dat v ČR: Min. zemědělství - Indikátor se vypočítá podílem množství aplikovaných hnojiv v kilogramech čistých živin na hektar zemědělské půdy - Spotřeba základních živin v průmyslových hnojivech je považována za jeden z nejdůležitějších indikátorů rozvoje ekologického zemědělství. Nadměrné užívání minerálních hnojiv snižuje kvalitu půd a ve vysoké míře se podílí na eutrofizaci vod a kontaminaci pitné vody  IV.E Podíl ekologického zemědělství - Zdroj dat v ČR: Min. zemědělství - Indikátor se vypočítá jako podíl výměry zemědělské půdy zařazené do ekologického zemědělství na celkové výměře zemědělské půdy v ČR (%) - Podíl ekologického zemědělství je považován za základní indikátor stupně rozvoje ekologického zemědělství - Ekologické zemědělství je šetrné k životnímu prostředí a zvyšuje biodiverzitu v krajině  IV.E Podíl ekologického zemědělství - Zdroj dat v ČR: Min. zemědělství - Indikátor se vypočítá jako podíl výměry zemědělské půdy zařazené do ekologického zemědělství na celkové výměře zemědělské půdy v ČR (%) - Podíl ekologického zemědělství je považován za základní indikátor stupně rozvoje ekologického zemědělství - Ekologické zemědělství je šetrné k životnímu prostředí a zvyšuje biodiverzitu v krajině  IV.F Defoliace - Zdroj dat v ČR: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti - Defoliace je definována jako relativní ztráta asimilačního aparátu v koruně stromu v porovnání se zdravým stromem rostoucím ve stejných porostních a stanovištních podmínkách (%) - Stupeň defoliace charakterizuje zdravotní stav stromů a odráží vliv nepříznivých změn prostředí lesních ekosystémů, které působí dlouhodobé a nadměrné znečištění ovzduší a půd škodlivinami (SO2, NOx, F, Cl, O3, těžké kovy, prachové částice aj.)  IV.G Intenzita těžby dřeva - Zdroj dat v ČR: Ústav pro hospodářskou úpravu lesů - Indikátor je definován jako podíl celkové těžby dřeva a celkového čistého přírůstku dřevní hmoty - Indikátor slouží k posouzení udržitelnosti hospodaření v lesích z hlediska jejich produkčních funkcí - jestliže je dlouhodobě větší než 100, znamená to, že dochází k odlesňování a země snižuje své zásoby dřevní hmoty a plochu lesů  Intenzita využívání zdrojů dřeva v ČR V.A Index vnímání korupce - Zdroj dat v ČR: Transparency International - Index vnímání korupce je kompozitním indexem sestaveným na základě průzkumů vnímání korupce - Nebezpečí korupce vyplývá z její schopnosti podrývat principy, na nichž je postavena hospodářská soutěž, demokracie a další hodnoty jako je právní stát a svobodný přístup k informacím - Korupce působí erozi důvěry v legitimitu existujících státních institucí a přispívá k vytvoření paralelní mocenské struktury, která může mít úzké vazby na organizovaný zločin PO 5: Stabilní a bezpečná společnost  V.B Účast ve volbách - Zdroj dat v ČR: Český statistický úřad - Indikátor je definován jako podíl oprávněných voličů účastnících se voleb do zastupitelstev obcí, zastupitelstev krajů, Senátu Parlamentu ČR a Poslanecké Sněmovny - Možnost ovlivňovat věci veřejné je jedním ze základních práv občana. z analýz vyplývá, že se zvyšující se mírou občanské a politické participace stoupá aktivita občana v ostatních oblastech života, jako jsou zapojení na trhu práce a zajišťování vlastního bydlení  V.C Populace žijící pod hranicí chudoby před a po sociálních transferech - Zdroj dat v ČR: Český statistický úřad - Indikátor vyjadřuje podíl osob ohrožených chudobou v příslušných věkových skupinách z celkového počtu osob v těchto věkových skupinách (%) - Indikátor ukazuje efektivitu působení sociálních transferů, resp. jejich dopadu na osoby ohrožené chudobou. Osoby ohrožené chudobou jsou ty osoby, jejichž roční vyrovnaný disponibilní příjem je nižší než 60 % ročního národního vyrovnaného mediánového příjmu na spotřební jednotku - medián x průměr  V.D Saldo a dluh vládního sektoru - Zdroj dat v ČR: Český statistický úřad - Indikátor je vyjádřen jako podíl salda a dluhu vládního sektoru ku HDP (%) - Oba indikátory představují základní ukazatele dlouhodobé udržitelnosti veřejných rozpočtů a financí  V.F Celková zahraniční rozvojová spolupráce - Zdroj dat v ČR: Minist. zahran. věcí - Indikátor je definován jako objem finančních prostředků vydaných na zahraniční rozvojovou spolupráci ku hrubému národnímu důchodu - Indikátor je definován jako objem finančních prostředků vydaných na zahraniční rozvojovou spolupráci ku hrubému národnímu důchodu (%) - cíl – 0,17 % do 2010 a 0,33 % do 2015  V.G Emise skleníkových plynů na obyvatele a na jednotku HDP - Zdroj dat v ČR: ČHMÚ, Český statistický úřad - Indikátor je definován jako celkové emise skleníkových plynů (vyjádřené jako ekv. CO2) na obyvatele a ku HDP - antropogenní emise GHG ovlivňují energetickou bilanci klimatického systému Země, což je spojeno s významnými negativními dopady na hospodářství jednotlivých zemí (dopady v oblasti zemědělství, vodního hospodářství, biodiverzity, zdraví atd.) - Emise na obyvatele ukazují, jak obyvatelé ČR přispívají k tomuto zesilování, zatímco emise GHG na jednotku HDP vyjadřují emisní (uhlíkovou) náročnost tvorby HDP  Shrnutí stavu indikátorů udržitelného rozvoje (Situační zpráva ke Strategii udržitelného rozvoje ČR, 2009) Indikátory TUR na místní úrovni ČR - sada indikátorů ECI/TIMUR - pro ČR uzpůsobené indikátory ze sady Společných evropských indikátorů (European Common Indicators - ECI) Spokojenost s místním společenstvím - kvalita života občanů je důležitou součástí udržitelné společnosti - znamená možnost žít v takových podmínkách, které zahrnují bezpečné a cenově přijatelné bydlení, dostupnost základních služeb, zajímavou a uspokojující práci, kvalitní ŽP (jak přírodní, tak antropogenní) a reálnou možnost účastnit se místním plánování a rozhodování - názor občanů na tyto otázky představuje důležité měřítko celkové spokojenosti s daným místem, takže je to důležitý indikátor místní udržitelnosti - dotazníkové šetření - Jak jsou občané spokojeni se svou obcí kde žijí a pracují? - Jak jsou občané spokojení s jednotlivými rysy fungování obce? - Jak občané hodnotí různé rysy fungování obce, a který z těchto rysů vnímají jako nejdůležitější z hlediska kvality jejich života? Místní příspěvek ke globálním změnám - udržitelná obec přebírá odpovědnost za kvalitu života další generace a přispívá k odstraňování globálních problémů životního prostředí - je důležité bojovat proti globálním změnám klimatu a zamezit či snižovat spotřebu omezených zdrojů - na místní úrovni to znamená podporovat úspory energie, využívání obnovitelných nefosilních zdroje energie, snižovat využívání skládek. - výpočtem ze spotřeby fosilních paliv a elektřiny v daném městě Mobilita a místní přeprava cestujících - existuje úzká spojitost mezi mobilitou a dalšími důležitými otázkami života v městském prostředí, mezi něž patří kvalita ovzduší a emise oxidu uhličitého, hluk, silniční bezpečnost, zastavěnost území a městská krajina - je žádoucí dosáhnout progresivního snížení individuální dopravy a současně dosáhnout zvýšení podílu alternativních způsobů dopravy - dotazníkové šetření - Jaká je úroveň mobility cestujících na území města? - Prodlužují se vzdálenosti, které cestující urazí? - Jaké druhy dopravy cestující používají ke každoden. cestování? Dostupnost veřejných prostranství a služeb - Přístup občanů k veřejným prostranstvím a základním službám je nezbytný pro kvalitu života a životaschopnost místní ekonomiky trvale udržitelné komunity - Základní služby v blízkosti bydliště také významně snižují potřebu cestovat - Nedostatek obchodů s čerstvým ovocem a zeleninou v určité části města je znakem společenského vyřazení (například v Británii) a také ohrožuje zdraví - sběr dat – z GIS a z místní samosprávy - alternativně lze i dotazníkovým šetřením Kvalita místního ovzduší - Tento indikátor se soustředí na hlavní zdroje znečištění ovzduší v městských oblastech, zejména na ty spojené s procesy spalování v dopravě, vytápění a průmyslu. - Ty mají negativní vliv na lidi, kulturní památky a ekosystémy. Dýchání zamořeného vzduchu může způsobit celou škálu zdravotních problémů, od astma až po rakovinu. - Nepřímo mohou škodliviny v ovzduší zapříčinit ztrátu místní pracovní síly a zvýšené lékařské výdaje, stejně jako ztrátu produktivních a ochranných ekosystémů. - sleduje se počet případů překročení mezních hodnot vybraných látek znečišťujících ovzduší a existence a stupeň zavedení plánu řízení kvality ovzduší Cesty dětí do školy a zpět - Udržitelná společnost je dostatečně bezpečná z hlediska kriminality a bezpečnosti dopravy; rodiče musí cítit, že jejich děti se mohou bezpečně pohybovat po ulicích a používat služby hromadné dopravy - Je to společnost, kde jsou veřejné služby (hromadná doprava, základní a střední školy) snadno dosažitelné pěšky nebo na kole - Vození dětí autem do školy nejen, že přispívá k ranní dopravní špičce a s tím souvisejícím environmentálním, společenským (včetně špatného zdravotního stavu a tělesné kondice) a ekonomickým problémům, ale také dětem předává špatné signály z hlediska vnímání životního prostředí a trvale udržitelného chování - zjišťováno dotazníkovým šetřením Nezaměstnanost - Míra nezaměstnanosti představuje základní indikátor sociální oblasti a úzce souvisí s otázkou chudoby, sociálního vyloučení, pružnosti pracovního trhu a řadou dalších socio-ekonomických otázek. - data získávána z příslušných úřadů práce Zatížení prostředí hlukem - Hluk z vnějšího prostředí může mít škodlivý vliv na lidské zdraví a pohodu. - Udržitelná společnost by měla občanům zabezpečit hlavní městské funkce jako je bydlení, práce a mobilita, aniž by je vystavovala "obtěžujícímu" působení hluku. - Ačkoliv zvýšená mobilita s sebou přináší vyšší pravděpodobnost vzniku hluku, nemusí to být vždy pravidlem, pokud nejde o motorizovaný způsob dopravy nebo pokud se využívají určité formy hromadné dopravy. - Podíl populace vystavené dlouhodobě vysoké hladině hluku se určí pomocí hodnocení hladin hluku a analýzou těchto údajů za pomoci populačních map. Udržitelné využívání území - Udržitelné město zvyšuje účinnost využívání území v rámci svého správního území, chrání vysoce hodnotné nezastavěné pozemky, biologickou rozmanitost a zelené plochy před zástavbou a obnovuje oblasti kontaminované a opuštěné půdy („brownfields") pro jejich další nové využití. Jednotky měření a) podíl zastavěného/urbanizovaného území z celkové rozlohy území b) rozsah opuštěných území a kontaminované půdy (brownfields) c) počet obyvatel na jeden hektar půdy urbanizovaného území d) podíl nově urbanizovaných území na zelené louce a revitalizovaných brownfields e) obnova městských území f) podíl chráněných území z celkové rozlohy obce - vyhodnocováno pomocí GIS Ekologická stopa - Ekologická stopa stanovuje množství přírodních zdrojů, které město spotřebuje v daném roce. „Město“ zahrnuje obyvatele města a všechny funkce nezbytné k jeho fungování (doprava, průmysl, zemědělství atd.). Tato spotřeba je přepočtena na odpovídající plochy biologicky produktivní země a výsledek je vztažen na jednoho obyvatele města. - výpočet provádí společnost TIMUR (20-40 tis. Kč) Souhrnné vyhodnocení - velké množství indikátorů ze tří rozdílných oblastí - snaha o co nejjednodušší souhrnné vyhodnocení (jednoduchost však na úkor kvality) Human development index (HDI) x environm. rozměr Lidský rozvoj (sociální pilíř) – oč jde? Human sustainable development index (HSDI) HSDI = HDI + uhlíková stopa - rozvoj socio-ekonomického pilíře ? - rozvoj environmentálního pilíře ? Environmental Sustainability Index (ESI) - index „měřící“ schopnost států udržitelně spravovat své přírodní bohatství a ovlivňovat globální statky v horizontu několika dalších desítek let - ESI integruje data 76 proměnných do 21 indikátorů environmentální udržitelnosti Environmental Sustainability Index (ESI) - vyšší ESI poukazuje na lepší řízení přírodních zdrojů - pět nejlepších – Finsko, Norsko, Uruguay, Švédsko a Island spojuje: dostatek přírodních zdrojů, nízká populační hustota a +- úspěšné řízení rozvoje společnosti - pět nejhorších – Severní Korea, Irák, Taiwan, Turkmenistán a Uzbekistán čelí řadě špatně řešených problémů, a to jak přírodních, tak společenských Význam ESI - ESI poskytuje nástroj pro srovnávání úspěšností env. politik z pohledu dlouhodobé udržitelnosti - poukazuje na klíčový význam snižování znečištění ŽP a efektivní využívání přírodních zdrojů - rozvojové a rozvinuté státy čelí odlišným environmentálním výzvám – znečištění z industrializace na jedné straně a tlak na ŽP z důvodu chudoby na straně druhé - ekon. pokrok přispívá k env. pokroku, avšak negarantuje ho - hospodaření env. zdroji závisí jak na politickém úsilí, tak i na celkovém socio-politicko-ekonomickém systému - ačkoliv žádná ze zemí nekráčí plně udržitelnou cestou rozvoje, na každým stupni rozvoje některé země řeší env. otázky lépe než jiné - styly vládnutí, důslednosti v regulacích a stupeň mezinárodní spolupráce vysoce koreluje s celkovou úspěšností environmentální udržitelnosti