Inovace a rozšíření výuky zaměřené na problematiku životního prostředí na PřF MU (CZ.1.07/2.2.00/15.0213) spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Princip předběžné opatrnosti Historie „Lidé ztratili schopnost předvídat a předcházet... ... to skončí zničením země“ A. Schweitzer (1875-1965) - předvídat a předcházet rizikům však není vůbec snadné - obzvlášť zdravotní a environmentální dopady nějaké rizikové činnosti se mohou projevit až v budoucnu, ale náklady na zamezení těchto rizik jsou skutečné a dnešní - předcházení pohromě však vyžaduje akci ještě před vážnými projevy škody, obzvlášť pokud k projevům poškození dochází se zpožděním a nevratně Princip předběžné opatrnosti Precautionary principle - účel - snížit současná a budoucí rizika vyplývající z naší potenciálně rizikové činnosti - jak ale rozeznat rizikovou činnost? - každou svou činností měníme stávající stav věcí... Princip předběžné opatrnosti Precautionary principle - účel - snížit současná a budoucí rizika vyplývající z naší potenciálně rizikové činnosti - jak ale rozeznat rizikovou činnost? - každou svou činností měníme stávající stav věcí... - důležité je znát mez, za kterou je již změna stavu věcí nežádoucí až nevratná (např. množství tox. l. v ŽP či v jídle, množství ryb, které můžeme ulovit, výška budovy z určitého materiálu, atd.) - mez (únosnost prostředí) i rozsah změny stavu věcí je však často neznámý – nutno poznat → činnost vědců Princip předběžné opatrnosti Precautionary principle - jako jednotný koncept pro použití v env. oblasti se tento princip začal utvářet v ’70 letech Deklarace z Ria, 1992 (Earth Summit) Zásada 15 Státy musejí za účelem ochrany životního prostředí přijímat podle svých schopností preventivní přístupy. Tam, kde hrozí vážná nebo nenapravitelná škoda, nesmí být nedostatek vědecké jistoty zneužit pro odklad účinných opatření, která by mohla zabránit poškození životního prostředí. Princip předběžné opatrnosti Precautionary principle Princip předběžné opatrnosti v legislativě EU - použito v Bílé knize o bezpečnosti potravin (2000) a Cartagenském protokolu o biologické bezpečnosti (2000) - kdy se v EU používá princip předběžné opatrnosti? 1) tam, kde jsou vědecké údaje nedostatečné, neprůkazné nebo nejisté 2) tam, kde z předběžného vědeckého hodnocení vyplývá, že se lze důvodně obávat potenciálně nebezpečných vlivů na zdraví lidí, zvířat a rostlin Princip předběžné opatrnosti v legislativě EU - tři pravidla, která je třeba ctít při uplatňování principu předběžné opatrnosti u konkrétních případů: 1) komplexní vědecké vyhodnocení provedené nezávislým autoritativním subjektem s cílem stanovit stupeň vědecké nejistoty 2) hodnocení potenciálních rizik a následků hrozících v případě, že se problém nebude řešit 3) účast všech zainteresovaných stran (za podmínek maximální průhlednosti) na studiu možných opatření. EU uplatnila princip předběžné opatrnosti například v případě geneticky modifikovaných organismů (GMO) - v roce 1999 kdy vstoupilo v platnost moratorium na GMO, od r 2004 probíhá zdlouhavé schvalování GMO produktů Princip předběžné opatrnosti v legislativě USA Londýn 1854 - vypuknutí cholery v určitých oblastech Londýna - v té době převládal odborný názor, že cholera vzniká ze špatného vzduch (teorie miasmat) - Vibrio cholerae objeveno až 1884 (Robert Koch) - Dr. John Snow měl teorii, že by zdrojem mohla být znečištěná voda (publikoval 1849) - dle své mapky počtu nakažených cholerou usoudil, že by zdrojem mohla být kontaminovaná voda v určitých studních - jeho chemický a mikroskopický rozbor však nic neodhalil Případy ne/uplatnění principu předb. opat. Londýn 1854 Londýn – 1854 – předběžné opatření - na základě korelace mezi počtem nemocných a blízkosti dané pumpy (byť rozbor nic neukázal) nechal odstranit madlo - počet nemocných se dále nešířil a začal klesat (naštvaní lidé museli začít brát vodu z vodovodu) Znaky předběžné opatrnosti v této kauze - přítomnost značné míry vědecké nejistoty a nevědomosti - bylo známo nebezpečí (nakažení cholerou), ale nebyl znám původce a mechanizmus šíření cholery - dle „domněnky“ (používání kontam. vody) vyvolána akce Zvážení pro a proti před odstraněním madel proti (naštvaní lidé, že museli „zbytečně“ změnit svůj zvyk) pro (řada zachráněných životů) Kauza - Diethylstilbestrol (DES) - 4,4'-(3E)-hex-3-ene-3,4-diyldiphenol - syntetizován 1938 - syntetický nesteroidní estrogen Použití od r. 1941 schváleno pro léčbu: - zánětů pochvy - postmenopauzálních příznaků - metastázujících forem rakoviny prostaty - nízké hladiny estrogenů - bez schválení používáno také pro předcházení potratům (předepisováno těhotným s prognózou možného potratu) - k tomuto užití schváleno r. 1947 - r. 1953 publikováno, že DES je proti potratům neúčinný - přesto do r. 1971 předepisováno jako prevence potratů (v Mexiku, Ugandě a Polsku až do začátku ‘90 let) - a nejen jako prevence potratů Toxicita - r. 1970 zaznamenán vzácný druh rakoviny dělohy u osmi 20letých žen (do té doby u tak mladých nediagnostikován) - 1971 zjištěno, že 7 z 8 bylo exponováno DES in utero - za 7 měsíců FDA zakázal užívání DES těhotným - late lessons str. 85 Toxicita - při detailnějším vyšetření „DES-daughters“ zjištěno, že jsou časté abnormality reprodukčního traktu (x vzácný adenom): - vaginální adenóza - cervikální stenóza (zúžení děložního čípku) - deformace dělohy - důsledky těchto změn – významně zvýšené riziko komplikací při těhotentsví „DES-daughters“, např. mimoděložní těhotenství, spontánní potraty, předčasné porody atd. ? riziko pro dcery „DES-dcer“ (3.generace od expozice DES)? - pokusy na myších poukazují na vyšší pravděpodobnost rakovinného bujení, u lidí je na výsledky nutno počkat... Rozsah expozice - nebyly provedeny žádné testy chronické toxicity s DES (tyto testy v té době ještě nebyly používány) Ale: Za prvé... 1) byly již známy první studie o rakovinotvorném potenciálu estrogenů (1933) 2) publikovány studie o nepříznivém účinku DES v testech na zvířatech (1941-1963) 3) pozorována temně zbarvená areola a linea alba u novorozeňat, kde matky užívaly DES (1945) poukazující na transplacentální expozici a estrogenní účinek - tyto informace však nebyly brány vůbec v potaz Jaká předběžná opatření mohla takové expozici zabránit? Ale: Za druhé 1) u DES nebyl při uvedení na trh (užití proti potratům - 1947) prokázán žádný významný účinek (jen neprůkazné studie) - pokud by bylo správně provedeno klinické srovnání účinnosti (v té době již známé), tak by se neúčinnost zjistila a k žádné aféře s DES nemuselo dojít (Precautionary principle) Proč však došlo k tak rozsáhlému používání DES? Důvody vedoucí k rozmachu užívání DES - DES nebyl patentován a velmi levně vyráběn = ... ? - žádná zjevná akutní toxicita (ani ve vysokých dávkách) - rozšíření urychlila poválečná důvěra v úžasné pokroky vědy, jež se zdály nacházet řešení všech problémů přírody - DES bylo předepisováno v dobré víře jako bezpečné a účinné, což bylo „moderní a vědecké“ - vychvalování DES v laických žurnálech a reklamách farmaceutických firem vedlo k velké oblibě mezi těhotnými a vyžadování po lékařích (kterým již jeho neúčinnost byla známa a již ho zbytečně předepisovat nechtěli) První varování a následné akce - shrnutí Poučení - důkaz existence dlouhodobých a skrytých změn (přes více generací) v důsledku expozice hormonálně aktivním látkám - nutná vysoká obezřetnost při expozici těhotných horm. akt. l. - poučení, že nepřítomnost viditelných teratogenních účinků neznamená nulovou reprodukční toxicitu - DES představuje první transplacentální lidský karcinogen - DES představuje nejjasnější důkaz endokrinní disrupce u lidí - důrazné varování před důsledky narušení horm. systému průmyslovými xenobiotiky (byť je jejich hladina daleko nižší) Princip předběžné opatrnosti - při zpětném pohledu lze vidět podcenění zdravotních rizik (prodávání léku s rakovinotvorným potenciálem) a nepřítomnost předběžné opatrnosti v myšlení lidí - i přes prokázání DES transplacentální karcinogen (zákaz použ. v USA – 1971) převládly ekonomické zájmy a v Evropě tak byl používán dalších 12 let (selhání regul. úřadů) - pokud by princip předběžné opatrnosti byl respektován, pak by po prokázání neúčinnosti proti potratům (1953) po zvážení risk/benefits musel být ihned těhotným zakázán - zde však zvítězil ekonomicky motivovaný Wait and see princip Kauza - azbest - křemičitanový minerál mající vláknitou strukturu - chrysotil (serpentinová skupina minerálů) - krokydolit, amosit, anthofylit, tremolit, actinolit (amfibolitová sk.) - azbestová vlákna jsou odolná vůči vysokým teplotám, většině chemikálií a mají vysokou pevnost v tahu Použití - 1879 – začátek těžby chrysotilu v Kanadě - 1998 – 2 miliony tun ročně - 2009 – 2 miliony tun ročně – spotřeba v rozvojovém světě, v USA, EU, Austrálii zakázán (od ‘90 let) Použití - stavebnictví – zde dnes největší problém - izolační materiál, brzdové obložení, těsnící vložky, ohnivzdorné textilie... - celkem asi 100 různých produktů Zdravotní dopady - 1898-1910 – první zmínky o možném poškození plic a průdušek ostrým azbestovým prachem - tyto zprávy politikům známy, ale ignorovány - „žádný důkaz nebezpečí“ byl vykládán jako „důkaz žádného nebezpečí“ - tento chybný přístup obecně zpomaluje poznání nebezpečí původně bezpečných látek - do 1931 řada informací o plicních problémech zaměstnanců ve výrobě azbestu – dáváno do souvislosti obecně s prašností, ne s azbestem - Ale už v roce 1918 pojišťovny v USA a Kanadě snížili pojistné krytí zaměstnancům ve výrobě azbestu v důsledku zvýšeného pracovního rizika (dostatek důkazů) Zdravotní dopady - 1932 – u zaměstnanců se začínají objevovat komplikace azbestózy způsobené rakovinou plic - od r. 1943 je v Německu rakovina plic z azbestu pokládána za kompenzovatelnou nemoc z povolání - množí se další důkazy rakoviny způsobené azbestem, to však komplikováno nárůstem rakoviny plic z kouření - rakovina plic z azbestu – v průměru po 10 letech vysoké expozice azbestového prachu - mezoteliom z azbestu – stačí řádově měsíce expozice, ale projeví se až v průměru po 40 letech Choroby způsobené azbestem - do roku 2035 v EU zemře asi 400 000 lidí v důsledku exp. azb. Srovnání nákladů a zisků - velice obtížné – oboje lze vyčíslit jen orientačně - v letech 2000-2035 bude přibližně 400 000 obětí azbestu v EU * 1 milion EUR = 400 miliard EUR - odstranění azbestu z budov – další miliardy EUR - pokud by byl azbest v Nizozemsku zakázán v 1965 (hned po prokázání mezoteliomu z azbestu, ne až v 1993), předešlo by se 34 000 obětem a 41 miliard guldenů za kompenzace a sanace budov (zpráva z 1999) Srovnání nákladů a zisků - 1870-1880 bylo 2216 obětí požárů/světě v divadlech, 95% z nich by nemuselo být při použití azbestu jako požární izolace - azbestová izolace boilerů šetří energii a azbest v brzdách zlepšuje jejich účinnost (to vedlo ale ke zvýšení rychlosti) - prestižní Lancet publikoval (1967), že azbest je často nenahraditelný a zachraňuje více životů, než ohrožuje - zde však byl hrubě podceněn počet obětí a nedoceněny technologické možnosti náhrad azbestu Shrnutí varování x akce Poučení (platí často obecně) 1) musí být brány v potaz zkušenosti obětí, kompetentních osob (firemních inspektorů a rodinných lékařů) i zapojených laiků – zkušenosti vědců mají často zpoždění - pokud by byla uvedena preventivní opatření na základě významných zjištění v ’30 letech, mnoha obětem by se předešlo (v řadě aplikací již byla v ’50 letech k dispozici náhrada, prosazování však bylo bráněno ekonomickými zájmy výrobců azbestu) 2) 1931-1932 byl zaveden zákon (UK) na prevenci proti expozici prachu, ale nebyl dodržován a sankcionován! Poučení 3) ekonomické zájmy sehrály významnou roli: - zájem o zisk (zaměsnavatel) a zájem o práci (zaměstnanec) tvoří těžko rozbitelnou alianci, která však není v dlouhodobém zájmu ani jednoho ze zúčastněných - problém externalizace nákladů – trh není schopen efektivně reagovat 4) „omyl zdravých jedinců“ komplikuje dokazování nebezpečnosti (kauzality) a přijímání nutných opatření - nutno brát v potaz hlavně statisticky významná zjištění, jež jsou ky úmrtnosti Poučení 5) nutno opustit chybný přístup: „dnešní expozice je nižší než minulá, tedy už je bezpečná“ - dlouhá doba latence při ověření „bezpečné“ hladiny komplikuje řešení 6) nemáme-li důkaz, že nastavený limit je bezpečný, pak je moudřejší aplikovat předběžnou opatrnost a považovat takový limit za nebezpečný - pokud očekávané přínosy z prevence (předejití újmě na zdravích či financích) převáží nad očekávanými náklady spojenými s preventivními opatřeními, pak je takový přístup správný - pros x cons nutno neustále zkoumat, když zápory převáží... Poučení 7) nutno zkoumat problém ze všech stran - zároveň ale nutno nedávat prostor „nevědoucím expertům“ - to je případ, kdy specialista v jednom oboru, např. lékař, vyjadřuje expertní názor o jiných disciplínách, např. monitoring prachu, dostupnost a kvalita náhrad, atd. - tyto názory byly často chybné, ale ponechány bez námitek, což přispělo k nevhodnému sebeklamu a prodlevě řešení 8) nutno předvídat „překvapení“ z navrhnutých způsobů řešení - problémem jsou rozměry a perzistence azbestových vláken, každý jiný materiál s podobnými vlastnostmi (průměr vláken <3 µm, perzistence) je možným karcinogenem - méně rizikovými náhradami jsou minerální vlna, skleněná vl. - náhrady a možná řešení je také nutno kriticky zkoumat Poučení 9) regulační úřad si musí zachovat svou nezávislost na ekonomických a politických zájmech (obecně zájmových skupinách) - regulační úřady by měly být zodpovědné v první řadě konzumentům a zaměstnancům (zdraví), pak až výrobcům 10) Vyhnout se „paralýzy z analýzy“ – experti často argumentují, že „již víme dost“ abychom přistoupili k akci - často je však voláno po dalším výzkumu, aby se potvrdilo, že opravdu již víme dost - tím ale často dochází k narůstání problému z prodlení