Inovace tohoto předmětu je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Politika a nástroje ochrany životního prostředí (ENV05) Ing. Kateřina Šebková, Ph.D. RECETOX sebkova@recetox.muni.cz Přednáška č.2 Úvod = rekapitulace přednášky č.1 organizační otázky věcné otázky • Program OSN pro životní prostředí (UNEP) • globální nástroje, MEAs - struktura • Stockholmská úmluva o perzistentních organických polutantech jako modelový nástroj Organizační otázky Předmět ENV05 • přednášky (8) • kolokvium (2) Hodnocení • účast na kurzu >75% • zpracování vlastního projektu/seminární práce - témata budou k dispozici po 5. přednášce • prezentace vlastní práce a aktivní účast na kolokviu = upřesnění nastane po 6. přednášce Věcné otázky • Terminologie = zkratky, pojmosloví - soubor ke stažení bude k dispozici koncem týdne (tj. 2.března) + bude průběžně aktualizován, finální verze bude po 8. přednášce • typy nástrojů k ochraně životního prostředí, hráči, historie vyjednávání • příklad vyjednávání nové globální úmluvy ke rtuti - jaké kroky jsou potřeba a co se aktuálně děje Program OSN pro životní prostředí (UNEP) Program OSN pro životní prostředí (UNEP) • sídlí v Nairobi, Keňa • výkonný ředitel UNEP (UNEP Executive Director) - Achim Steiner (od r. 2006, znovuzvolen v 2010) • vznik 15.12.1974 rozhodnutí 27. zasedání Valného shromáždění OSN č. 2997 (XXVII), na základě deklarace konference ve Stockholmu UNEP - orgány • Nejvyšším orgánem UNEP je Řídící rada UNEP (UNEP Governing Council) = zástupci 58 států, volených Valným shromážděním OSN na základě rovnoměrného regionálního zastoupení na čtyřleté období (nyní 2012-2015) → viz mapa • Byro ŘR: 5 členů: prezident, zpravodaj a 3 viceprezidenti=řídí jednání • ŘR jedná a rozhoduje o všech otázkách spadajících do působnosti UNEP a schvaluje program práce a rozpočet včetně příspěvků do Environmentálního fondu UNEP (tj. základního rozpočtu) • Od r.1999 navíc ustaveno Globální fórum ministrů životního prostředí (Global Ministerial Environment Forum – „GMEF“) - na vysoké úrovni (ministři), zvýšit politický význam jednání a účast ministrů včetně nečlenů UNEP. Koná se od 2000 každý rok společně s GC/SS: řádná zasedání a v mezidobí zvláštní zasedání • Výbor stálých představitelů (Committee of Permanent Representatives) - od r. 1997, pomocný orgán ŘR, 36 členů, připravuje podklady pro ŘR Regiony OSN - zastoupení v Řídicí Radě UNEP Africká regionální skupina (16), Asijská regionální skupina AP (13), Východoevropská regionální skupina: CEE (6), Regionální skupina Latinské Ameriky a karibské oblasti: GRULAC (10) a Regionální skupina západoevropských a dalších zemí: WEOG (13) O UNEP - struktura Z čeho je složen UNEP? výkonný ředitel, zástupce výkonného ředitele, sekretariát UNEP, divize a regionální úřadovny 8 sekcí UNEP (divizí): 1. včasné varování a hodnocení – DEWA 2. politika životního prostředí a její implementace – DEPI 3. technologie, průmysl a hospodářství - DTIE: chemické látky (Ženeva) 4. regionální spolupráce – DRC = UNEP regionální úřadovny a kanceláře: Ženeva + Brusel a Vídeň, Nairobi, Panama City, Bangkok + Manáma, Washington + dalších 6 kanceláří 5. rozvojová politika a právo - DELC 6. environmentální úmluvy – DELC 7. komunikace a veřejné informace – DCPI 8. koordinace činnosti UNEP s Globálním fondem životního prostředí – DGEF UNEP - úkoly Nejdůležitější úkoly UNEP - odráží strukturu divizí + mandát • podpora rozvoje mezinárodní spolupráce v oblasti životního prostředí • koordinace environmentálních programů OSN • sledování stavu životního prostředí ve světě • předkládání návrhů řešení nejdůležitějších problémů životního prostředí • podpora rozvoje výzkumu, zajištění výměny a šíření informací o životním prostředí. UNEP dále odpovídá za environmentální stránku udržitelného rozvoje a její propojení s druhými dvěma pilíři: ekonomickou a sociální dimenzí Pod administrací UNEP působí také sekretariáty několika desítek mnohostranných environmentálních smluv UNEP - financování Finanční zdroje UNEP: příspěvek z ústředního rozpočtu OSN (3-4%), Environmentální fond (EF) (cca 50%), svěřenecké fondy (všeobecný svěřenecký fond, svěřenecké fondy pro technickou spolupráci a další) (cca 30%) a poplatky za administrativní podporu sekretariátů MEAs (5-13% z celkového objemu transakce sekretariátu MEAs) a Nadace OSN příklad: celkový rozpočet na dvouleté finanční období 2008-2009 schválený na 24. zasedání UNEP v únoru 2007 činí 347,8 mil. USD, z toho 152 mil. USD je prostřednictvím EF. 4% 50% 30% 16% příspěvek z ústředního rozpočtu OSN (3-4%) Environmentální fond (EF) (cca 50%) svěřenecké fondy (cca 30%) poplatky za administrativni podporu sekretariátů MEAs (5-13%) Globální nástroje - mezinárodní právo Pojmosloví • smluvní strana • úmluva • MEAs, smlouva, dohoda, protokol • podpis, ratifikace, přijetí, schválení nebo přistoupení (signature, ratification, acceptance, approval, accession) • depozitář • postup ratifikace (domácí úroveň) • konference smluvních stran/zasedání Mezinárodní právo - smluvní strana státy jsou vázány pouze těmi mezinárodními smlouvami, jejichž smluvní stranou souhlasily se stát státy musí dodržovat základní princip mezinárodního práva – pacta sunt servanda (dohody se musí dodržovat). Stát se stává smluvní stranou environmentálních smluv: • protože je to v zájmu státu, jehož životní prostředí je v ohrožení činnostmi jiných států nebo i dosavadních vlastních činností a chce za přispění spolupráce s mezinárodním společenstvím zlepšit stav životního prostředí na území ve své urisdikci (případ Československa a ČR především v letech 1990-1998) • protože chce hrát úlohu zodpovědného účastníka mezinárodních vztahů a aktivního ochránce životního prostředí v zájmu kvality života obyvatelstva na území pod svou jurisdikcí a také obyvatel celé planety, žijících na území pod jurisdikcí jiných států (dnes přístup členských států Evropské unie včetně ČR) • protože si chce zajistit přístup k mezinárodním finančním zdrojům a technické pomoci (pragmatický přístup většiny rozvojových států a států s transformující se ekonomikou, jejichž ekonomický potenciál a domácí prioritizace rozvoje nedovoluje věnovat odpovídající droje ochraně životního prostředí). Struktura mezinárodních smluv 1. Preambule 2. Vnitřní členění smlouvy - operativní (meritorní) část - články/kapitoly/hlavy.. - závazky, opatření, jak dosáhnout cíle - mechanismy fungování smlouvy 3. Ustanovení o řešení sporů, které mohou vzniknout při jejím provádění. 4. Závěrečná ustanovení (protokolární články), t.j. ustanovení o vstupu smlouvy v platnost, o trvání platnosti smlouvy, o ukončení její platnosti, o změnách, doplňcích, přílohách a revizi smlouvy. 5. Přílohy, dodatky, protokoly Konference smluvních stran (COP/MOP) • Vrcholný orgán úmluvy • Připravuje ho byro úmluvy za pomoci sekretariátu • Jednání v plénu, kontaktní skupiny • Výstup = rozhodnutí (decision/resolution..) • Doba trvání? - většinou týden (ale i déle) • Tlumočení - 6 oficiálních jazyků OSN Stockholmská úmluva o perzistentních organických polutantech - část I Modelový globální právní nástroj Proč Stockholmská úmluva? Co jsou POPs? • látky vyrobené člověkem používané jako pesticidy a průmyslové chemikálie, vznikají však i jako vedlejší produkty spalovacích procesů • vyznačují se vysokou toxicitou, jsou většinou karcinogenní, mutagenní či teratogenní • dlouhodobě setrvávají v prostředí a u některých sloučenin dokonce nebyl zaznamenán jejich přirozený rozklad (PFOS). přenášejí na velké vzdálenosti hlavně vzduchem či vodou a jsou detekovány také v prostředí, kde nebyly nikdy záměrně používány • v živých organismech se kumulují, jsou rozpustné v tucích a z nich se těžko odbourávají Terminologie: perzistentní organické polutanty, perzistentní organické látky, perzistentní organické znečišťující látky Stockholmská úmluva endosulfanDatum zařazení do úmluvy: 2011 pentachlorbenzenkyselinu perfluoroktansulfonov ou a její soli (tzv. sloučeniny na bázi PFOS) α-hexachlorcyklohexan, β- hexachlorcyklohexan, chlordekon, hexabrombifenyl, hexabromdifenylether a heptabromdifenylether, lindan (γ- hexachlorcyklohexan, pentachlorbenzen, tetrabromdifenylether a pentabromdifenylether. Datum zařazení do úmluvy: 2009 (celkem 21) hexachlorbenzen (HCB), polychlorované bifenyly (PCB) a polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany (PCDD/PCDF). 1,2-dichlor difenyltrichloretan (DDT) aldrin, chlordan, dieldrin, endrin, heptachlor, hexachlorbenzen (HCB), mirex, toxafen polychlorované bifenyly (PCB) Datum zařazení do úmluvy: Od počátku (celkem 12) příloha C látky, na které se vztahují opatření proti jejich nezamýšlené výrobě příloha B látky, jejichž použití je omezeno příloha A látky určené k odstranění z použití a výroby Příloha Stockholmské úmluvy Vysvětlivky: pesticidy, průmyslové chemikálie, vedlejší produkty/nezamýšlené Látky zařazené do úmluvy Jak vznikala? únor 1997 - rozhodnutí ŘR UNEP č. 19/13C ustavuje Mezivládní vyjednávací výbor pro novou globální úmluvu o POPs Vyjednávání: • INC1 Montreal, 29 June-3 July 1998 • INC2 Nairobi, 25-29 January 1999 • INC3 Geneva, 6-11 September 1999 • INC4 Bonn, 20-25 March 2000 • INC5 Johannesburg, 4-9 December 2000 = text dojednán • INC6 Geneva, 17-21 June 2002 = 1.pracovní jednání před vstupem v platnost • INC7 Geneva, 14-18 July 2003=2.pracovní jednání před vstupem v platnost • Conference of Plenipotentiaries, Stockholm, 21-22 May 2001= text podepsán Kalendář jednání 17.5.2004 - vstup v platnost Zasedání Konference smluvních stran (meeting of the Conference of the Parties) • COP1 Punta del Este, Uruguay, 2-6 May 2005: viz čl. 19 • COP2 Geneva, 1-5 May 2006 • COP3 Dakar, 30 April-4 May 2007 • COP4 Geneva, Switzerland, 1-6 May 2009 Simultaneous extraordinary meetings of the Conferences of the Parties to the Basel, Rotterdam and Stockholm Conventions Bali, Indonesia, 22-24 February 2010 • COP5 Geneva, Switzerland, 25-29 April 2011 • COP6 Geneva?, spring 2013 Stockholmská úmluva o perzistentních organických polutantech (POPs) • podpis 22.5.2001 ve Stockholmu • vstup v platnost 17.5.2004 (čl.26 = 50 ratifikací + 90 dní) • 176 smluvních stran (únor 2012) - viz „Status of Ratification“ (neratifikovaly např. USA, Grónsko, Špicberky, Saudská Arábie, Malajsie, Zimbabwe) CEE: 24 zemí, 23 z nich Úmluvu již ratifikovalo (mimo MT) EU: 27 zemí, 2 neratifikovaly (IT, MT) • Sekretariát úmluvy sídlí v Ženevě (DTIE) • Výkonný tajemník Donald Cooper / Jim Willis • www.pops.int SC stručně Úmluva upravuje výrobu, použití, dovoz a vývoz perzistentních organických polutantů uvedených v přílohách A, B, C Cíl: zlepšit ochranu zdraví a životního prostředí před POPs • Text úmluvy : 30 článků a 7 příloh • COP 1x za 2 roky - jednací řád = rules of procedure • Byro úmluvy má 10 členů (2 za region) • Pracovní skupiny - čl. 5, 8, 16 (jednací řád/pole působnosti = terms of reference) Stockholmská Úmluva - text Preambule Cíl (čl. 1) Definice (čl.2) Věcná část (čl. 3 - 17 + přílohy A-F) Řešení sporů (čl. 18 + příloha G) Mechanismy fungování (čl. 19-20) = COP + sekretariát Závěrečná ustanovení (čl. 21-30) • opatření ke snížení emisí POPs, prevenci vstupu nových látek – odstraňování, omezování, registr zvláštních výjimek/přijatelných účelů + zavádění BAT/BEP postupů (čl. 3, 4, 5 + přílohy A, B, C) • nakládání s odpady obsahující POPs environmentálně šetrným způsobem (čl. 6) • implementační plán (čl.7) = plán kontroly plnění • obsahuje podrobný mechanismus a kritéria pro případ zařazování dalších látek (čl. 8 + příloha D, E, F) • Pravidelně informovat o výrobě a použití POPs, národní inventury - GMP (čl. 9, 10, 11, 15) • pro rozvojové země obsahuje podporu - technickou a finanční pomoc (čl. 12, 13 a 14) • Podávání zpráv – o výrobě a použití a výskytu látek (čl 15) , hodnocení účinnosti úmluvy (čl. 16) • Čl. 17 - nedodržování úmluvy Stockholmská úmluva - věcná část Stockholmská Úmluva - aktuální otázky 1. Rozšiřování rozsahu úmluvy (12-21-22-?)- finance? 2. Proces posilování spolupráce a koordinace mezi úmluvami - viz podrobně přednáška č. 4 3. Problém nedodržování úmluvy čl. 17 a chybějící dořešení ratifikace změn - “opt-in” země, “opt-out” země 4. “technická pomoc” Regionální centra (8+7) Partnerství pro řešení problematiky DDT a PCB Tvorba pokynů a návodů (BAT/BEP, NIP, reporting atd 5. Rozsah financování úmluvy Úmluva a ČR Od počátku velmi aktivní smluvní strana! zástupce regionu CEE v byru (Ing. Karel Bláha, CSc.) - ČR zastupuje region spojitě od roku 2007, předsedání COP5 - duben 2011, v byru do r. 2013 člen Výboru pro hodnocení POPs (prof. RNDr. Ivan Holoubek, CSc.) - od ustavení výboru, členství prodlouženo do r. 2014 zástupci v pracovní skupině pro Globální monitoring (prof. Holoubek a doc. Klánová) a vyhodnocování účinnosti, ČR je rovněž členem iniciativy PEN - PCB Elimination Network ČR od r. 2007 rovněž hostí Regionální centrum pro zvyšování povědomí a přenos technologií v regionu střední a východní Evropy – RECETOX, Masarykova univerzita v Brně = Nominace r.2007, schválení r. 2009, přezkum center bude 2013 Zapojení ČR do orgánů úmluvy Stockholmská úmluva česky Úmluva vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv - české + anglické znění se vyhlašuje současně • původní znění: č. 40/2006 Sb.m.s. (ke stažení http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=ss06040&cd=77&typ=r) • Přijetí přílohy G vyhlášeno jako č.24/2007 Sb.m.s a opravena jako č. 50/2010 Sb.m.s • změny přijaté v roce 2009 (zařazení 9 nových látek) vyhlášeny jako č. 90/2010 Sb.m.s. (http://www.mvcr.cz/soubor/sb043-10m-pdf.aspx) Nyní je v ratifikačním procesu další změna (zařazení endosulfanu) → ratifikační proces na národní úrovni Související legislativa v ČR • nařízení č.850/2004/ES o perzistentních organických znečišťujících látkách v platném znění • Zákon o chemických látkách a přípravcích č. 356/2003 Sb. v platném znění → Sbírka mezinárodních smluv • + např. Usnesení vlády č. 1572/2006 Sb. o Národním implementačním plánu Dílčí závěry Stockholmská úmluva v čase (I) • únor 1997 - rozhodnutí ŘR UNEP č. 19/13C ustavuje Mezivládní vyjednávací výbor pro novou globální úmluvu o POPs • 23.května 2001 Konference všech (Conference of plenipotentiaries): 92 států a Evropské společenství podepisují úmluvu ve Stockholmu • 17. května 2004 - vstup úmluvy v platnost • květen 2009 (COP4) - schválení zařazení dalších 9 nových látek • 26.srpna 2010 vstup změn příloh A,B,C v platnost • duben 2011 - schválení zařazení endosulfanu do přílohy A • 27.října 2012 - vstup v platnost - endosulfan A co dál? další kandidátské látky • Hexabromcyklododekan (HBCDD) • Uhlovodíky s krátkým řetězcem (SCCP) • Polychlorované naftaleny (PCN) • Pentachlorfenol (PeCP) • Hexachlorbutadien (HCBD) + další možné k diskusi v budoucnu (trifluralin, dikofol, PFOA – perfluoroktanová kyselina, Cyklické siloxany, 17-alpha- ethinylestradiol,…?) Dotazy? Děkuji za pozornost!