14. Jmenné tvary přídavných jmen


se užívají v přísudku, a jsou v ruštině velmi časté. Tvoří se od všech přídavných jmen, která lze
stupňovat:

mužský rod odtržením koncovky –ый, -ий, -ой ;

 v ženském, středním rodě a v množném čísle se připojují koncovky  -а, -о, -ы/-и.


Jestliže kmen přídavného jména končí na skupinu souhlásek, vkládá se ve tvaru mužského rodu – o-
(po tvrdé souhlásce kromě ж, к) nebo –e   (v ostatních případech)

лёгкий – лёгок, легка, легко, легки

важный – важен, важна, важно, важны


V několika výjimkách se samohláska nevkládá:

добрый – добр, добра, добро, добры

мёртвый – мёртв, мертва, мертво, мертвы



Jmenné tvary přiřazují předmětu výrazný, aktuální stav. Do češtiny je překládáme příslušným tvarem
slovesa být a složeným (plným) tvarem přídavného jména.

Если знаки зарядов различны, …. Jestliže jsou znaménka nábojů různá, …

Эти расстояния очень малы. Tyto vzdálenosti jsou velmi malé.




Stejně se používají jmenné tvary přídavných jmen slovesných minulých trpných (příčestí) – zde je
jmenný tvar i v češtině:

В эту группу включено пять подгрупп. Do této skupiny je zahrnuto 5 podskupin.



Střední rod se často užívá v infinitivních vazbách:

Важно подчеркнуть, что … .Je důležité zdůraznit, že …

Легко доказать, что… Je snadné dokázat, že …