PŘEDNÁŠKY O PŮDĚ Zdeněk Máčka Lekce 4 Vznik a tvorba půdy 1. Pedogeneze nPedogeneze = pochod při němž vzniká a vyvíjí se půda, pochod při kterém vznikají půdní typy. nPůdotvorné faktory → půdotvorné procesy → půdní znaky. nGenetické horizonty → půdní profil → půdní typ. 2. Půdotvorné faktory nMatečný substrát nPodnebí nBiota nTopografie nČas n nČlověk, podzemní voda Matečný substrát nMatečná hornina = horninový nebo organický předchůdce půdy. nMatečná hornina = pasivní půdotvorný faktor. nZákladní skupiny matečných hornin: qskalní horniny + jejich zvětraliny qnezpevněné horniny (sypké sedimenty) qstarší půdy nVliv matečné horniny se uplatňuje: qskladbou a zrnitostí qchemizmem (obsah bází) Klasifikace matečných substrátů sejmout0003 nTaxonomický klasifikační systém půd ČR nA - Holocénní minerální sedimenty nB - Pleistocénní a předpleistocénní nezpevněné sedimenty nC - Reliktní, pohřbené sedimenty (rubifikované, kaolinitizované, feralitické) nD až F – Svahoviny nG – Organické substráty nH – Antropogenní substráty Vložit schéma z Brady/Weil s. 41 Podnebí nKlima ovlivňuje: charakter a intenzitu zvětrávání, přenos rozpustných látek (diferenciaci horizontů). nPůsobení klimatu na půdu: qpřímé – srážky, teplota a výpar (efektivní srážky) qnepřímé – vegetace. nHumidní podnebí: dostatečné provlhčení, silné zvětrávání a přesuny látek, ochuzování povrchových, obohacování hlubších vrstev půdy. nAridní podnebí: provlhčení nepatrné, pomalé zvětrávání, hromadění produktů zvětrávání, obohacování látkami v kapilární vodě. Vliv klimatu na hloubku regolithu Scan0001 Vložit obrázek z Brady/Weil s. 56 obr. 2.23 Vliv klimatu na vegetaci Scan0002 Biomy Vložit obr. 2.24 s. 56 Brady/WEil Biota: živé organizmy nKlima, minerální síla matečného substrátu → stupeň biologické aktivity v půdě. nŽivé organizmy v půdě ovlivňují: qakumulaci organické hmoty qbiogeochemické zvětrávání qpromíchávání půdy qkoloběh prvků qstabilitu agregátů nÚloha vegetace qakumulace organické hmoty qrecyklace kationtů dřevinami nÚloha živočichů qhrabaví savci, žížaly, termiti Wet_Mollisol_w_Krotovina Topografie nTopografie ovlivňuje: rozdělení slunečního záření a vody. nZpůsoby uplatnění reliéfu při pedogenezi: qvýšková poloha qsklonitost qexpozice qpohyb vody v terénu qvztahy s vegetací qvztahy s horninami Catena nCatena = posloupnost půd odlišných znaků na stejném matečném substrátu, ale v rozdílné topografické pozici na svahu od vrcholu po úpatí. Scan0003 Vložit obr.2.29 s. 61 a plate16 za s. 112 Brady/Weil Čas nPůda vyžaduje ke svému vzniku určité časové rozpětí. nRychlost a délka zvětrávání nChronosekvence n nStáří půdy = relativní pojem! n nPůdní klimax = závěrečný vývojový stupeň půdy; půda se již v průběhu času dále nemění a je v rovnovážném stavu se stanovištěm. Podzemní voda nPodzemní voda se uplatňuje v závislosti na: qsubstrátu qklimatu qtopografii nPodzemní voda způsobuje: qprovlhčení nad hladinou podzemní vody – větší intenzita zvětrávání a vyluhování qkapilární vzlínání – obohacování o soli a koloidy, zasolování půd qzamokření – zpomalování rozkladu organických látek (rašeliny, slatiny) qredukční prostředí – vznik glejového horizontu Člověk nZpůsoby působení člověka na půdu: qpřímo qnepřímo – vliv na matečný substrát, reliéf, klima a vegetaci nPřeměna přirozených půd v půdy kulturní. 3. Půdotvorné procesy nObecné půdotvorné (pedogenetické) procesy: qtransformace qtranslokace qobohacování qochuzování nElementární pedogenetické procesy → dílčí půdotvorné procesy → pedogeneze. Vybrané elementární půdotvorné procesy nakumulace organických látek na půdě a pod jejím povrchem nrozklad a syntéza organických látek nrozklad a přeměna primárních minerálů ntvorba a přeměna sekundárních minerálů ntvorba a rozklad organominerálních látek nvýměna iontů nfyziologický transport látek nrozpouštění, peptizace, koagulace nvzestupný, sestupný a boční pohyb iontů a koloidů nvnikání vody do půdy a její únik nvnikání tepelné energie do půdy a její únik nzměny struktury a pórovitosti Vybrané dílčí půdotvorné procesy nzvětrávání (fyzikální, biogeochemické) ntvorba jílu ntvorba humusových forem (= akumulace a přeměna organických látek v půdě) nvymývání solí nhnědnutí (brunifikace) npřemisťování jílu (illimerizace) npodzolizace nglejovatění nzasolování (salinizace) nferalitizace Procesy akumulace a přeměn organických látek v půdě nTvorba nadložního humusu nTvorba rašelinných horizontů nTvorba humózních horizontů Typy humusových forem nMor (surový humus) nModer nMul Scan0004 Vložit obrázek humusových forem z průsvitek Procesy přeměn minerálních složek půdy nHnědnutí (brunifikace) nFeralitizace Procesy tvorby vnitřní stavby půd nZpůsoby tvorby agregátových struktur v půdě: qbiogenní qkryogenní qhydrogenní qchemogenní qtechnogenní Procesy reorganizace vnitřní stavby půd - pedoturbace nBioturbace nHydroturbace – vertické procesy nKryoturbace nTechnoturbace n Procesy mobilizace a imobilizace látek v půdě nVyluhování – okyselování nDesalinizace nTranslokace karbonátů – dekarbonitizace nTranslokace jílů – illimerizace nTranslokace humusu a sesquioxidů –podzolizace Procesy přínosu látek z vnějšího prostředí a jejich akumulace v půdě nAkumulace solí - salinizace Procesy transformace a transportu látek při snížení redox potenciálu nPseudoglejový proces – oglejení nGlejový proces nPlintikový proces – plintifikace n nLATERITIZACE = feralitizace + plintifikace Procesy tvorby pedocementací a pedokompakcí nPedocementace nPedokompakce 4. Půdní profil nPůdní profil = svislý řez půdou. nGenetické půdní horizonty → půdní profil. nDiagnostické znaky půdních horizontů: qMORFOLOGICKÉ ZNAKY: nmocnost nbarva nzrnitost nstruktura nsoudržnost nobsah humusu nobsah konkrecí qKVANTITATIVNÍ ZNAKY, např.: nobsah uhličitanů npH Označení půdních horizontů nHlavní půdní horizonty qO horizont (L, F, H vrstva) qA horizont qE horizont qB horizont qC horizont qR vrstva n sejmout0004 Označení půdních horizontů nSubhorizonty v rámci hlavních horizontů qnapř. např. Bt1 – Bt2 nPřechodné horizonty qnapř. A/B, B/C nUpřesnění označení hlavních horizontů qnapř. h = akumulace organické hmoty v minerálních horizontech, g = skvrnitost horizontu v důsledku oxidace a redukce, k = akumulace CaCO3