profil Nejezchlebová profil Čirka Metodika výzkumu půd 1. Terénní práce ►Rekognoskace území (topografická a geologická mapa) §Konfigurace reliéfu §Geologie a litologie §Klimatické a hydrologické podmínky §Biota (složení vegetace) §Antropogenní zásahy ►Určení sítě sond §vztah mezi půdním pokryvem a půdotvornými faktory §vystihnout hlavní tvary reliéfu ►Půdní sondy - hlavní (většinou kopané) ► - pomocné (zatloukané, vrtané) ► vrtakV4 Půdni tyč rucni-naradi-cz-foto-mitsubishi-mg-500-jpg-detail-500-500 Kopané sondy ►Obdélníkový půdorys 60-80 x 150-200 cm ►Hloubka 120-200 cm (matečná hornina, hladina PZV) ►Naproti čelu sondy schůdky ►Čelo - zpravidla k jihu u sond v rovině § - proti svahu a kolmo k vrstevnici ve svahu § - zcela svislé a začištěné ►Materiál nevyhazujeme nad čelo a oddělujeme horizonty humusové od minerálních ►Nešlapeme po povrhu nad čelem sondy ► Kopané sondy sejmout0001 Scan0009 ►vyplníme 1. stranu polního půdního záznamu 1 ►K čelu sondy přiložíme měřidlo (dřevěný, krejčovský metr) ►Provedeme náčrt celého profilu ►Při popisu postupujeme od vrchu dolů ►Určíme - mocnost jednotlivých horizontů ► - prohumóznění ► - charakter přechodů ► - obsah uhličitanů ► - hloubka uložení matečné horniny ►Jednotlivé horizonty popíšeme ►Odběr vzorků – od spodu nahoru! ►Pokračujeme charakteristikou horizontů (viz 2. strana polního půdního záznamu) ► 2 Potřebné pomůcky ►Mapa ►Lopata, krumpáč, rýč ►Metr ►Fotoaparát ►Poznámkový blok a psací potřeby ►Odběrné zařízení (u válečků) ►Válečky, sáčky na vzorky Přechody mezi horizonty ►ostrý – zóna přechodu do 1,5 cm ►zřetelný – zóna přechodu do 4 cm ►pozvolný – zóna přechodu do 15 cm ►difuzní – zóna přechodu na 15 cm ► Přechody Soil_profile Barva ►Zjišťuje se při stávající vlhkosti (popř. v laboratoři) ►Slovně a symbolem podle Munsellovy stupnice ►Slovně dvě až tři slova (poslední = základní barva, prostřední = barevný odstín, první = intenzita základní barvy) ►Např. 10 YR (žluto-červená) 5/7 (intenzita a odstín) 10YR sp_6-color Struktura ►prostorové uspořádání elementárních půdních částic a agregátů ►vezmu vzorek do dlaně a jemně drhnu, ten se rozpadne na agregáty §izometrické x protažené §Makroagregáty – nad 0,25 mm §Mikroagregáty – pod 0,25 mm ► Strukturní elementy vyvinuty stejně ve 3 směrech: Strukturní elementy vertikálně protažené: Strukturní elementy horizontálně protažené: I. KULOVITÁ II. POLYEDRICKÁ III. HRANOLOVITÁ IV. DESKOVITÁ Plochy a hrany vyvinuty nezřetelně Plochy a hrany vyvinuty zřetelně (výrazně) Bez zaoblení ve svrchní části – PRIZMATICKÁ Se zaoblenou svrchní částí – SLOUPKOVITÁ Hrudovitá nad 50 mm Hrudkovitá 50 – 10 mm Drobtovitá 10 – 5 mm Jemně drobtovitá 5 – 1 mm Hrubě polyedrická nad 20 mm Polyedrická (středně) 20 – 10 mm Drobně polyedrická pod 10 mm Hrubě prizmatická nad 50 mm Prizmatická (středně) 50 – 20 mm Drobně prizmatická pod 20 mm v příčném průměru Hrubě sloupkovitá nad 50 mm Sloupkovitá (středně) 50 – 20 mm Drobně sloupkovitá pod 20 mm v příčném průměru Hrubě deskovitá nad 10 mm Deskovitá 10 – 5 mm Destičkovitá 5 – 2 mm Lístkovitá pod 2 mm tloušťky Plochy a hrany patrné, ale ne výrazné Zrnitá 10 – 5 mm Jemně zrnitá 5 – 1 mm Třídění struktury podle tvaru, vývinu hran a velikosti structure struct2 Zrnitost - textura ►nejprve oddělit skelet (částice nad 2 mm - jemnozem) ►v terénu spíše orientačně, vizuální a hmatová zkouška ►podle trojúhelníkového diagramu pro určení zrnitostních tříd podle TKSP ČR Scan0010 mm mm Do 0,0001 Koloidní jíl 0,05 – 0,1 Práškový písek Do 0,001 Fyzikální jíl 0,1 – 2,0 Písek 0,001 – 0,01 Jemný prach Nad 2,0 skelet Do 0,01 Jilnaté částice 2 – 5 Krupkovitý písek 5 – 10 Drobný štěrk 10 – 50 Hrubý štěrk 50 – 500 Kameny Nad 500 Balvany 0,01 – 0,05 prach Jílovité, jílovitohlinitépůdy sprašové hlíny, vápence, slíny hlinité ruly, dolomity, čediče písčitohlinité žuly, ruly, pískovec, svory písčitá váté písky, hrubé naplaveniny Rozdělení půdních druhů dle Nováka Dle obsahu kategorie jílnaté částice < (0,01 mm) v % dělí Novák půdní druhy na: písčité (0 – 10), hlinitopísčitá (10 – 20), písčitohlinitá (20 – 30), hlinitá (30 – 45), jílovitohlinitá (45 – 60),hlinitojílovitá (60 – 75),jílovitá (75 - 90),jíl (nad 90) !!!Hlinitojílovitá neexistuje!!! Pudni druh Velikostní frakce podle Kopeckého/Nováka Metody stanovení zrnitosti ►Makroskopická – subjektivní posouzení hmatem a zrakem ►Sítová metoda – soustava sít nad 0,04 mm ►Vyplavovací (Kopeckého plavící válce) ►Usazovací – opakovaná nebo neopakovaná (do 0,25 mm) §Pipetovací §Hustoměrná (Stokesův zákon), např. dle Casagrandeho § ►PÍSEK: písčitá zemina dává zrnitý pocit na dlani nebo v ústech, jednotlivá zrna jsou viditelná pouhým okem; suchý písek se po zmáčknutí v ruce rozsype, jakmile se povolí stisk; vlhký písek utvoří nepevnou hrudku, která se po dotyku rozpadá. ►PRACH: suchý prach dává v ruce pocit jako mouka, když je vlhký tak mýdlový, ale nelepivý. Když se ochutná dává v ústech zrnitý pocit. Ať je suchý nebo vlhký, tak z něho lze vytvořit hrudku, se kterou lze opatrně manipulovat, aniž by se rozpadla. ►JÍL: jíl dává jemný, hladký pocit (bez zrnitosti) a je plastický a lepivý, když je vlhký. Když se zmáčkne, tak vytvoří velmi stabilní, pevnou hrudku. Když se ze vzorku vytvoří váleček a chytí se mezi prsty, tak se vlastní vahou nepřetrhne. Lze vytvořit velmi tenký a dlouhý váleček. Když se otře o hladký povrch, tak dává silný lesk. Skeletovitost Scan0011 ►štěrk 2 - 30 mm, kamení > 30 mm (% objemu) Vlhkost ►Stanovení pomocí rozdílu váhy vzorků v % §Vlhkost objemová, hmotnostní, relativní – nasycení pórů ►Momentální obsah vody v půdě; v terénu se projevuje konzistencí, barvou a pocitem, který zeminy vyvolávají při doteku ► ►VYPRAHLÁ (pevné hroudy) ►SUCHÁ (rozdrtitelné hroudy) ►VLAHÁ (hrudky se drtí mírným tlakem mezi prsty) ►VLHKÁ (maže se a lepí) ►MOKRÁ (kašovatí a bředne) ►ZBAŽINĚLÁ (polotekutá břečka) konzist Konzistence ►vzájemné poutání půdních částic mezi sebou (koheze, soudržnost), ►lpění zeminy k cizím tělesům (adheze, přilnavost) ►lepivost (v mokrém stavu) ►plasticita (ve vlhkém stavu) ►pevnost (za vlahého (suchého) stavu) ►tvrdost (v suchém a vyprahlém stavu) ► ►Základní stavy: tekutý, plastický, pevný §Meze ztekucení, plasticity, smršťování §Atterbergerova metoda (rozdíl hmotnosti před a po vysušením) Další znaky ► ►Příměsi (organické, anorganické, antropogenní) ►Přítomnost Fe++, Fe+++, (oxidačně-redukční horizont) ►Konkrece (kalcitové cicváry, železité a manganové bročky) ►Ilimerizace (povlaky jílu) ►Mramorování, žilky (Fe nebo Ca - pseudomycélia), ortstein ►Krotoviny ►Charakter povrchu (gilgai, polygonální půdy, tufury) ►Zasolení (výkvěty) ► Půdní typ ►TKSP ČR ►Referenční třídy půd ►Velké skupiny půd s koncovkou – sol ►Jsou seskupovány podle hlavních rysů jejich geneze (propojenost s WRB FAO) ► ► ► ► ► ► ► ► ►Půdní typy ►Hlavní oporné jednotky klasifikačního systému ►Charakterizované diagnostickými horizonty a jejich diagnostickými znaky ► ►Další kategorie TKSP ČR: půdní subtypy, p. variety, ekologické fáze, degradační a akumulační fáze, půdní formy ► ► ► ► ► ► ► ► ► ► ► ► ► ► ► ► ► ► ► ► ► 1. LEPTOSOLY 5. ČERNOSOLY 9. PODZOSOLY 13. SALISOLY 2. REGOSOLY 6. LUVISOLY 10. STAGNOSOLY 14. ORGANOSOLY 3. FLUVISOLY 7. KAMBISOLY 11. GLEJSOLY 15. ANTROPOSOLY 4. VERTISOLY 8. ANDOSOLY 12. NATRISOLY ► TKSP ČR Průzkum zemědělských půd 1967 Klasifikační systém lesních půd 1965, 1970, 1971 Morfogenetický klasifikační systém Lesotypologické jednotky LEPTOSOLY > LITOZEM LI nevyvinutá půda NV syrozem (nevyvinutá p.) SZ litozem LI X, Y, J, Z, (A, F, N) - LEPTOSOLY > RANKER RN nevyvinutá půda NV ranker RR ranker RN X, Y, J, Z, (A, F, N) - LEPTOSOLY > RENDZINA RZ rendzina RA rendzina RA rendzina RA J, A, C, X, (W) - LEPTOSOLY > PARARENDZINA PR rendzina RA pararendzina PA pararendzina PR 1-3, D, B, H, C, X, O - REGOSOLY > REGOZEM RG drnová půda DA - - regozem RM 0 M, 1 S - FLUVISOLY > FLUVIZEM FL nivní půda NP naplavená půda NP fluvizem FM 1-6 L, 1-5 U, 1 V, 1 G - VERTISOLY > SMONICE SM černozem smonice - černozem smonice - smonice SA 1 D - ČERNOSOLY > ČERNOZEM CE černozem ČM černozem ČM černozem ČM 1 X, C, H, D, B - ČERNOSOLY > ČERNICE CC lužní půda LP - - černice ČA 1 L, U, O, 1 G - LUVISOLY > ŠEDOZEM SE černozem illimerizovaná - (černozemní) hnědozem H šedozem SM 1 H, D, O - LUVISOLY > HNĚDOZEM HN hnědozem HM hnědozem,parahnědozem HM hnědozem HM 1-2 H, D, O - LUVISOLY > LUVIZEM LU illimerizovaná půda IP lessivé-illimerizovaná p. IL luvizem LM 2-5 I, H, O - KAMBISOLY > KAMBIZEM KA hnědá půda HP hnědá lesní p., hnědozem HP kambizem KM 1-5 M, K, N, I, S, C, B, D, F, H, W, V (O, P) - KAMBISOLY > PELOZEM PE - - pelosol PL pelozem PM 1-3 D, H, O - PODZOSOLY > KRYPTOPODZOL KP hnědá p. podzolovaná, rezivá p. - - - kryptopodzol KM 6-7 M, K, (S, F) - PODZOSOLY > PODZOL PZ podzol PZ podzol PZ podzol PZ 0 M, K 2-5 M, K, N, 0 O, P, Q, T, G - STAGNOSOLY > PSEUDOGLEJ PG oglejená půda OG pseudoglej PG pseudoglej PG 1-6 O, P, Q, T, 0 O, P, Q, T - STAGNOSOLY > STAGNOGLEJ SG - - stagnoglej SG - - 1 P, 1 Q - GLEJSOLY > GLEJ GL drnoglejová p., glejová p. DP, GL glej GL glej GL (V), G, T, 0 T, 0 G - SALISOLY > SOLONČAK SK solončak SK solončak SP solončak SK - - NATRISOLY > SLANEC SC solonec SC solonec SP slanec SC - - ORGANOSOLY > ORGANOZEM OR rašeliništní půda RŠ rašeliništní půda RŠ organozem OM 3-9 R, 0 R, (1 G) - ANTROPOSOLY > KULTIZEM KU antropogenní půda AN antropogenní půda AP kultizem KT - - ANTROPOSOLY > ANTROZEM AN - - - - antrozem AN Odběr vzorků ►z každého horizontu min jeden vzorek ► ►lopatkou ►standardně 1,5 - 2 kg ► ►Kopeckého váleček - neporušený vzorek ►0,1 l (homogenní) nebo 1 l (nehomogenní) ► ►Po ukončení prací – uvést terén do původního stavu § 2. Laboratoř ►Příště ► ►BPEJ odkaz ►http://tilia.zf.mendelu.cz/~xkucera0/galerie2004_5/puda_stg.htm ► ►TKSP ČR odkaz ►http://klasifikace.pedologie.cz/ gilgai_paddock gilgwat b_2006-02-05_3023 tufur