Bjf evropský PB 'VSr fÍM| I f00!, Ár-. I MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, OP Vzdělávání •• • ■ fond V CR EVROPSKÁ UNIE MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY pro konkurenceschopnost 'INA?* INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 1) Guantánamo - americký gulag naší doby Jiří G. Müller 16.1. 2007 V minulých dnech mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International připomněla zvláštními demonstracemi, že před pěti lety Spojené státy americké otevřely kontroverzní věznici Guantánamo na americké základně na kubánském ostrově. Také v Česku, na Václavském náměstí v Praze, to bylo připomenuto tím, že tam bylo vypuštěno tolik balónků v oranžové barvě amerických vězňů, kolik jich ještě zůstává na Guantánamu. V této věznici bylo za dobu její existence zadržováno 775 lidí, z nichž dodnes jich tam zůstává 395. Důvodem jejich věznění je podezření, že byli členy, nebo nějakým způsobem spolupracovali s teroristickou organizací AI Kajdou. Byli tam muslimové z Afghánistánu, či z okolních států, ale také asi dvě desítky lidí z Evropy, včetně mnoha mladistvých, nej staršímu vězni pak bylo úctyhodných 98 let. Všichni z těch bývalých vězňů, které Američané nakonec propustili, si stěžovali na kruté fyzické i psychické týrání od amerických vyšetřovatelů i dozorců. Zatímco v amerických věznicích má každý obžalovaný i z nejtěžších zločinů právo na styk s obhájcem, s rodinou i na dodržování základních lidských práv, Guantánamo je výjimkou. Podle americké vlády věznice není na americké půdě, ale na vojenské základně USA v zahraničí, a tak podle vládních právníků pro ni neplatí normální americké federální zákony. Zadržovaní lidé tam nejsou pokládáni ani za normální vězně, ani za zajaté vojáky, chráněné Ženevskou konvencí, ale za „ nepřátelské bojovníky", s nimiž mohou zacházet americké úřady podle vlastních regulí. Tedy žádní obhájci, žádné styky s rodinou, ani možnosti odvolání vězňů k soudům. V důsledku tohoto postoje USA i poměrů na Guantánamu proto organizace Amnesty International označila toto vězení za „ americký gulag naší doby". Prostě typický koncentrační tábor jaké byly nejen v někdejším Sovětském svazu, ale i v Mussoliniho Itálii na Liparských ostrovech , či v hitlerovském Německu. Není divu, že brzy se stalo zacházení s těmito muslimskými vězni, podezřívanými se styků s AI Kajdou, předmětem mnoha kritik v USA i ve světě. Tyto kritiky zesílily zvláště poté, co americké vojenské úřady musely pod tíhou svědectví propuštěných vězňů přiznat, že vyšetřovatelé a dozorci s vězni zacházeli mnohdy velice špatně, týrali je, aby je donutili k přiznání, metodami v normálních demokratických zemích zcela nepřípustnými. Ku příkladu podle americké televize CNN téměř tři desítky pracovníků americké FBI přiznalo, že při výsleších byli vězni svázáni na zemi a ponecháváni až 24 hodin bez jídla a pití, aby „změkli". Jiní byli zase drženi několik dní bez možnosti spánku a vystavováni hlasité moderní hudbě. Jindy byla urážena jejich víra hanobením Koránu, případně jakoby křtem nebo zahalováním do izraelské vlajky. Vzniká tu otázka, jak je možné, že se toto se může dít v 21. století v zemi, jež je pokládána za nej větší demokracii ve světě. Zvláště, když je signatářkou Konvence OSN proti týrání z roku 1984, jež zakazuje kruté, nelidské, či ponižující zacházení s lidmi. Bushova vláda se rozhodla zřídit Guantánamo v rámci boje proti terorismu, který zesílil po leteckém OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace) teroristickém náletu na mrakodrapy Světového obchodního centra v New Yorku, při čemž zahynulo na 3 000 lidí. Jako právní základ k tomuto koncentračnímu tábor a způsobu zacházení s podezřívanými lidmi použila Bushova administrativa zákon „ The Military Commission Act" z roku 2001, který umožňuje vojenským komisím vynášet rozsudky, včetně trestu smrti. Avšak americký Nejvyšší soud rozhodl, že na základě tohoto zákona není možno ani věznit, ani provádět výslechy osob podezřelých z terorizmu. Proto na obranu proti rostoucí kritice amerických metod na Guantanámu odhlasoval 29. září 2006 americký Kongres nové znění zákona „ The Military Commission Act", které 17. října podepsal prezident Bush. Tak bez ohledu na Konvenci OSN proti týrání konečně dostalo Guantánamo americký legální základ. Tím se ovšem nic nezměnilo na tom, že tato věznice je koncentrák a že vězni tam mají poměry jako v koncentračním táboře, a že proto již dva z nich raději zvolili sebevraždu. Zda Bushova administrativa hodlá i nadále tam držet dosavadních 395 vězňů bez soudu,či zda některým povolí soudní projednání jejich obvinění, zůstává zatím ze strany USA nezodpovězenou otázkou. Britská BBC se však domnívá, že několik desítek vězňů by mohlo na jaře konečně stanout před americkým, pravděpodobně vojenským soudem. Ostatní však mají zůstat nadále ve vězení, bez obvinění a bez soudu. Případ Guantánamo je něco, čím se Bushova administrativa rozhodně nemůže před veřejností doma i ve světě chlubit. V její globální politice, hlavněv muslimském a arabském světa, pak to zůstane pro protiamerické kritiky pádným důkazem dvojí morálky a politického pokrytectví dnešního vládního Washingtonu. http://blisty.cz/art/32308.html 2) Guantánamo (základna) Aktualizace 2008 - 2012 V roce 2002 administrativa prezidenta USA George W. Bushe na základně zbudovala věznici (v angličtině detention camp - zadržovací tábor) pro osoby které byly označeny za „militantní bojovníky" zadržené v Afghánistánu a Iráku. Bushova administrativa až do 11. července 2006 zastávala stanovisko, že na tyto vězně se nevztahuje ochrana Ženevské konvence. Tehdejší ministr obrany, Donald Rumsfeld, rozšířil směrnici FM 34-52 Intelligence Interrogation o metodách výslechu o 16 technik klasifikovatelných jako forma mučení. V důsledku toho byli ve věznici zadržení i brutálně mučeni po řadu let pouze na základě podezření z terorismu, aniž by proti nim bylo vzneseno obvinění. 12. června 2008 však Nejvyšší soud USA rozhodl, že i těmto vězňům přináleží právo obracet se na civilní soudy. Americký prezident Barack Obama 22. ledna 2009 nařídil zavřít vězení na základně, kde je podle agentury AFP 245 vězňů,[1] ale realizaci toto rozhodnutí o 4 měsíce později ztížil americký senát,[2] když na něj neschválil dodatečné finanční prostředky, a 7. ledna 2011 je efektivně znemožnil i sám Obama, podepsáním zákona Defense Authorization Bili, který zakazuje vydání vězňů do jiných zemí. V dubnu 2011 zveřejnil server WikiLeaks 779 tajných souborů týkajících se vězňů v základně Guantánamo. http://cs .wikipedia.org/wiki/Guant%C3 % A lnamo (z%C3 % A lkladna) OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace) 3) Obama poprvé připustil, že Guantánamo do roka zavřít nestihne iDNES.cz, 18. listopadu 2009 13:56 Americký prezident Barack Obama řekl, že sporná věznice na základně v Guantánamu, kde jsou drženi lidé podezřelí z terorismu, zřejmě nebude uzavřena ve slíbeném termínu 22. ledna. Uvedl to v rozhovoru s televizní stanicí Fox News. Obama rovněž řekl, že "není zklamán" z toho, že termín nestihne. "Věděl jsem, že to půjde těžko," dodal. Náhradní lhůtu pro uzavření kontroverzní věznice Obama neurčí, předpokládá však, že bude uzavřena do konce příštího roku. Záleží podle něj na tom, jak bude spolupracovat Kongres. Co se zbývajícími 220 vězni? Zástupci americké administrativy již několik měsíců naznačovali, že Spojené státy zřejmě nestihnou uzavřít věznici na Guantánamu do 22. ledna 2010, což je termín, který Obama stanovil po svém nástupu do funkce. Průtahy způsobují náročná rozhodování o tom, jak naložit se zhruba 220 vězni, kteří jsou na základně na Kubě drženi. Někteří stále čekají na soud, jiní byli zbaveni obvinění a nyní čekají na návrat do svých domovů nebo na přesídlení do zemí, které budou ochotny je přijmout. Věznice na základně v Guantánamu funguje od ledna 2002 z rozhodnutí předchozí vlády George Bushe. Spojené státy v ní zadržují osoby, které podezřívají z terorismu. Vězní zde hlavně islámské ozbrojence, které zajaly v Afghánistánu a Pákistánu. Američané převozu do USA nefandí Minulý týden americký ministr spravedlnosti Eric Holder rozhodl, že z Guantánama bude před civilní soud v New Yorku převezena pětice mužů obviněných z organizace teroristických útoků proti USA spáchaných 11. září 2001. Rozhodnutí vyvolalo rozporuplné reakce hlavně proto, že se podezřelým teroristům dostane soudního řízení v rámci amerického právního systému. Obama však soud v New Yorku s pěticí podporuje. Fox News řekl, že lidé, kteří Holderovo rozhodnutí kritizují, pocítí zadostiučinění, až muži budou odsouzeni k trestu smrti. Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/obama-poprve-pripustil-ze-guantanamo-do-roka-zavrit-nestihne-pul-/zahranicni.aspx?c=A091118 135613 zahraniční ash OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace) 4) (.u a n tá n a m o se vyprazdňuje a Al-Kajda si mne ruce nad čerstvými posilami 5. ledna 2010 11:48 Propuštění vězni z Guantánama se činí - případy, kdy se na svobodě zapojí do teroristické činnosti, se množí. Britský list The Times zjistil, že nejméně tucet bývalých guantánamských vězňů se v Jemenu zapojilo do činnosti teroristické organizace Al-Kajda. Další téměř stovka vězňů přitom má do Jemenu ještě dorazit. Obamova administrativa slíbila Guantánamo uzavřít do 22. ledna. Tento termín nepochybně nesplní, ale faktem zůstává, že na propuštění tu čeká 91 vězňů z Jemenu. To je zdaleka největší skupina vězňů mezi dosud zadržovanými 198 lidmi, kterou má přijmout jedna země. Jedenáct z bývalých guantánamských vězňů, o nichž je známo, že se zapojili do struktur Al-Kajdy v Jemenu, se narodilo v Saúdské Arábii. Odnože Al-Kajdy v Jemenu a Saúdské Arábii se však minulý měsíc spojily, upozornil list The Times. Po vánočním pokusu o zničení letadla z Amsterodamu do Detroitu se USA zaměřily na Jemen jako zemi, z níž se podle všeho stala hlavní bašta terorismu. Podle bezpečnostních zdrojů jsou dva ze čtyř členů Al-Kajdy v Jemenu, kteří připravovali útok Nigerijce proti americkému letounu, bývalí vězni z Guantánama. Hornatý terén, chudoba a zaostalá kmenová území, nad nimiž nemá ústřední jemenská vláda žádnou kontrolu, podle analytiků představují ideální náhražku za Afghánistán jako ráj pro teroristy. Koho zbývá ještě propustit? To nejtvrdší jádro Americká vláda v květnu zveřejnila statistiku, podle níž se 74 z 530 vězňů z Guantánama nejspíše po propuštění zapojilo do teroristické činnosti. Znamenalo to dvojnásobek proti počtu odhadovanému rok předtím. Mezi známými teroristy mimo Jemen je podle The Times například Mulláh Zákir, vůdce bojovníků Talibanu v afghánské provincii Helmand, kde jednotky protiteroristické aliance zaznamenaly těžké ztráty. Dalším je Kuvajťan Abdulláh Saleh Ajmí, který zabil v roce 2008 v iráckém Mosulu šest lidí. Americké úřady navíc předpokládají, že u dosud držených vězňů na Guantánamu bude chuť zapojit se do terorismu ještě větší, protože jde vesměs o nej odhodlanější odpůrce Ameriky a Západu. Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/guantanamo-se-vyprazdnuje-a-al-kajda-si-mne-ruce-nad-cerstvvmi-posilami-13p-/zahranicni.aspx?c=A100105 114802 zahraniční ash 5) OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace) 9. kvémj 2003 680 adriených _ 21. ledna 2010 196 zadržených *Vt Obam* se stává \^ prezidentem USA 520 osob bylo převezeno nebo propuštěno během vlády prezidenta Bushe | 200? 2005 3004 300» JOOt _v 44 050í> by/o ptevezeno >• nebo propuStěno během prvního roku Obamovy vlády 300t 3008 2000 Počet zadržených osob, které byty v jednotlivých letech propuitény nebo píevezeny m*u6 Počet zadržených ve věznici Guántanamo. Zdroj: The Washington Post 6) Zacházení s válečnými zajatci po konci studené války a možné alternativy: Případ Guántanamo Bakalářská práce, 2009 Lucie Kupová Věznice Guántanamo představuje obecně nej známější zadržovací zařízení, kde jsou v současné době drženi váleční zajatci. Guántanamo je dnes pravděpodobně nej křiklavějším příkladem porušování lidských práv ze strany demokratického státu. Tato problematika vyvolává názorové střety mezi stoupenci nekompromisního přístupu vůči potenciálním teroristům a ochránci lidských práv, a to jak na úrovni mezinárodní, tak i na úrovni americké vnitrostátní debaty. Během španělsko-americké války v roce 1898 se americké síly vylodily v zátoce Guántanamo, kde po porážce Španělska zůstala v držení Spojených států amerických oblast o rozloze 116 km2, na níž byla později zřízena námořní základna. Kubánsko- americkou smlouvou z 23. února 1903 potom získaly USA nad oblastí úplnou jurisdikci a kontrolu, ačkoliv platily za pronájem. Dohodou z roku 1934 byl zvýšen americký poplatek za nájem základny na 4 085 USD za rok, který Spojené státy platily až do roku 1959 včetně. V tomto roce ale americká základna na území kubánského státu začala znepokojovat komunistické představitele, kteří převzali moc nad zemí. Fidel Castro odmítl přijímat poplatky, které pro Američany představovaly podstatnou součást Havanské dohody z roku 1934. Ve sporu, který vznikl, se obě zúčastněné strany dovolávaly svých práv na základě Vídeňské úmluvy o smluvním právu z roku 1969. Zatímco Kuba se odvolávala na článek číslo 52, který za neplatnou označuje každou mezinárodní smlouvu, která byla uzavřena pod pohrůžkou užití síly, USA argumentovaly aplikací článku číslo 4, který stanovuje, že Vídeňská úmluva není retrospektivní, tedy se její platnost nevztahuje na jakoukoliv dohodu uzavřenou před vstupem Úmluvy v platnost. Přestože Kubánci nadále považují americkou přítomnost na Guantanamu za nelegální, tato problematika není v současné době v hledáčku kubánských prioritních zájmů. V roce 2002 rozhodl prezident George W. Bush zřídit na základně Guántanamo vojenské vězení, ve kterém budou zadržovány osoby zajaté v bojích v Afghánistánu, později i v Iráku. OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace) Dne 11. ledna 2002 bylo tedy do tohoto internačního tábora dopraveno prvních 20 zajatců z Afghánistánu. Pro Spojené státy přináší zřízení internačního tábora mimo území vlastního státu hned několik výhod. Jako první je třeba uvést, že na základě dvou výše zmíněných dohod s Kubou mají USA nad oblastí základny Guantanamo úplnou jurisdikci, což je opravňuje nakládat s vězni zcela podle vlastního uvážení. Zde se automaticky nabízí námitka, že tento fakt by byl zaručen i v případě umístění zadržovacího tábora v samotném srdci USA. S touto námitkou nelze v žádném případě polemizovat, proto je nutné zdůraznit, že i když se vězni nacházejí mimo USA, naprosto spadají pod jeho právní jurisdikci. Pro Spojené státy je výhodnější nemít zajatce přímo na území svého státu, ale přesto o nich moci naprosto rozhodovat. Toto tvrzení nelze brát doslovně, ale na základě rozsudku 317 amerického Nej vyššího soudu v případu Ex parte Quirin, jsou neplnoprávní bojovníci spadající pod americkou judikaturu souzeni před speciálními vojenskými komisemi. Uvedený případ nebyl shledán protiprávním ve vztahu k Ženevským úmluvám a posloužil USA jako precedent při jednání s vězni na Guantanamu. Rada zajatců je ale držena na Guantanamu bez vynesení rozsudku před vojenskou komisí. Takovéto jednání neodpovídá závazkům dle Ženevských úmluv a představuje příčinu mnohých kritik USA ve spojitosti s touto kauzou. Nej větší spor v souvislosti se základnou Guantanamo se týká, jak už bylo řečeno výše, postavení zadržovaných osob, přičemž stále přítomna zůstává otázka, zda přiznat vězňům práva válečných zajatců či nikoliv. K posouzení problému je nutné zvážit argumentaci obou zainteresovaných stran. Argumentace americké vlády, která vysvětluje, proč nelze zadržované osoby označit za válečné zajatce, ale za nepřátelské bojovníky, a tedy ani s nimi nakládat dle Ženevských úmluv, je následující: 1. jedná se o zcela nový typ konfliktu, kdy je velmi sporné určit, nakolik je možné aplikovat ZÚ 2. AI- Kajdu nelze považovat za příslušníka žádných ozbrojených sil, Taliban není možné považovat za oficiální afghánskou armádu, nejsou splněny body b) a d) definice válečných zajatcůOdpůrci amerického jednání, též by bylo možné použít termín zastánci lidských práv, uvádějí jako protiargumenty několik následujících bodů: 1. přes jakékoliv osobní názory a pohnutky je třeba se zajatci zacházet lidsky a spravedlivě 2. váleční zajatci se nemohou vzdát svých práv 3. pokud opravdu nevíme, zda se jedná o válečné zajatce, či nikoliv, nakládáme s nimi jako s válečnými zajatci, dokud soud nerozhodne jinak 4. existuje obyčejové humanitární právo, které není nikde psáno a vztahuje se na všechny státy a jejich příslušníky Dle této zprávy zadržování nepřátelských bojovníků v době války není v žádném případě formou trestu, ale vojenskou nutností a krokem k zajištění bezpečnosti, který je dle mezinárodního práva legitimní. Zastánci lidských práv, kteří zásadně odmítají nakládání Spojených států amerických se zajatými osobami z války s terorismem, tvoří poměrně širokou skupinu, kterou zastřešují čtyři zásady uvedené v kapitole 2. 2. Nejpočetnější skupina založila svoji argumentaci na přímém OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace) vyvracení jednotlivých bodů amerického odůvodnění statusu a jednání se zajatci. Její stěžejní myšlenky jsou následující. Jak už bylo uvedeno dříve, většina osob zadržovaných na Guantanamu byla zajata mimo bitevní pole a bez přímého použití zbraně proti Spojeným státům na základě domnělé spolupráce s teroristickými organizacemi. V období od počátku roku 2002 do června 2004 nebyla většina zajatců obviněna z žádných válečných zločinů ani jim nebyl sdělen důvod zadržení. Zajaté osoby se nemohly nijak soudně bránit proti přiřčení statusu nepřátelského bojovníka, což obhájci lidských práv považují za porušení základního lidského práva na spravedlivý proces. Zástupci MČK konstatovali, že jsou zajatci na Guantanamu drženi neprávoplatně, protože nebyli souzeni a nemají možnost se dovolat pomoci, a žijí tak v naprosté nejistotě. Zadržení neměli k dispozici vůbec žádné informace týkající se jejich budoucnosti, tedy zda budou někdy souzeni, jak dlouho budou ve věznici pobývat či zda se po propuštění vrátí zpět do vlasti. Po dobu dalších návštěv, které Mezinárodní červený kříž provedl, sledovali pozorovatelé negativní dopad pocitu nejistoty na zadržené osoby, kdy řada z nich začala trpět psychickými problémy. Tento fakt vedl k vyzvání Spojených států, aby začaly jednat legálně v souladu s mezinárodním humanitárním právem, tedy aby byli zadržení souzeni, a aby byly na základně provedeny zásadní změny. Nevhodným bylo shledáno věznění mladistvých na Guantanamu, kdy delegáti opět vyjádřili obavy týkající se vlivu zadržování na jejich psychický stav a vývoj. Ačkoli byla vydaná doporučení částečně provedena, MČK a vláda USA nebyly schopny se dohodnout na provedení zásadních změn, jež Červený kříž považoval za nezbytné. Dne 26. dubna 2005 přijalo Parlamentní shromáždění Rady Evropy rezoluci číslo 1433 s názvem „Lawfulness of detentions by the United States in Guantánamo Bay". Ačkoliv shromáždění vyjádřilo plnou podporu Spojeným státům americkým v boji proti terorismu, zároveň je odsoudilo z důvodu nerespektování lidských práv. Zástupci Rady Evropy konstatovali, že mezinárodní právo lidských práv je na zajatce na Guantanamu po celou dobu jejich věznění plně aplikovatelné. Na základě svědectví Jamala AI Haritha, bývalého zajatce, mezinárodních expertů a právníků zastupujících bývalé i současné zajatce došli zástupci Rady Evropy k závěru, že se USA v souvislosti se zadržováním na Guanatanamu dopouštějí nezákonného jednání. Ať už se jedná o: kruté, nelidské, ponižující zacházení s vědomím vlády nerespektování statusu válečného zajatce u osob zadržených v průběhu války v Afghánistánu odepření soudního procesu tajné věznění Shromáždění vyzvalo Spojené státy k respektování práva lidských práv a nápravě následujícího: - zastavit špatné zacházení se zadrženými potrestat všechny zodpovědné osoby bez ohledu na jejich postavení přezkoumat případy před kompetentním soudem a propustit ty zajatce, kterým nebude prokázána vina OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace) vyloučit všechny důkazy, které byly získány krutým, nelidským nebo ponižujícím zacházením ukončit tajné věznění a zajistit zajatcům všechna práva dovolit vězňům zkontaktovat své rodiny, právní zástupce a členy mezinárodních lidskoprávních organizací 3. Zástupci Amnesty International kritizují Spojené státy za nerespektování ZÚ, především za nezákonné zacházení se zajatci, kteří by například měli být drženi pohromadě a ve skupině se účastnit rekreačních, náboženských a kulturních aktivit, což není na Guantanamu z důvodu zabránění vzniku povstání či hromadného úniku dodržováno a zajatci jsou umístěni v samostatných celách. Podobně nedostávají žádné kapesné nebo nemají přístup ke kuchyňskému vybavení, aby si mohli sami připravit něco navíc. 4. Hlavní nespokojenost se ale objevuje, stejně jako v případě předchozích organizací, z důvodu nelegálního držení osob bez řádného soudního procesu. ...V červnu 2005 se americký viceprezident Dick Cheney oficiálně vyjádřil, že zavřít Guantanamo by bylo nerozumné, protože USA potřebují vězení, kde by byli vyšetřováni teroristi zadržení po celém světě. Navíc je podle jeho názoru se zajatci na základně nakládáno daleko lépe než by bylo v jakémkoliv jiném státě na Zemi. Dokonce se nechal slyšet, že ti, kteří nejvíce volají po zavření Guantanama, pravděpodobně vůbec nesouhlasí s americkou politikou. Dále zdůraznil, že existují důkazy, že se někteří z 200 propuštěných teroristů opět zapojili do teroristických akcí proti USA... „ Od té doby, co Jimmy Carter udělal z lidských práv prioritu americké zahraniční politiky, naše ministerstvo zahraničí pravidelně pranýřuje cizí vlády za to, že tajně vězní lidi, odpírají jim spravedlivý proces a nepouštějí k nim pracovníky humanitárních organizací. " Vztek, který v Američanech vyvolaly útoky z 11. září 2001, přinesl změnu v postoji USA. Otázka, proč neubližovat nepřátelům, kteří se snaží Spojené státy zničit, když takovéto jednání může navíc přinést zisk informací, které můžou zachránit řadu životů, vyvstala před Američany v plné síle.... Zacházení s válečnými zajatci po konci studené války a možné alternativy: Případ Guantanamo. Bakalářská práce, Lucie Kupová, FSS MU 7) Guantanamo Taliban inmates 'agree to Qatar transfer' 10.3. 2012 Five senior Taliban fighters held at Guantanamo Bay have agreed to be moved to custody in Qatar as part of a peace plan, Afghan government officials say. The US administration has not approved the transfer but is considering it as an incentive for the militants to enter negotiations in Afghanistan. None of the five inmates is accused of directly killing Americans. OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace) They would be re-united with their families in Qatar, which is playing an increasing role in negotiations. They reportedly agreed to the transfer when they met Afghan government officials who visited the US prison this week on a mission from President Hamid Karzai. Correspondents point out that the visit to the US prison on Cuba would not have been possible without US approval. http://www.bbc.co.uk/news/world-asia-17327440 9) EU Commissioner calls on Obama to close Guantanamo BRUSSELS, 12.1. 2012(RIA Novosti) European Commissioner for Home Affairs Cecilia Malmstrom has called on U.S. President Barack Obama to keep his promise and close the prison in Guantanamo. "[It is] a disgrace that prisoners are still held [without] trial. President Obama, [it's] time to live up to your promise," Malmstrom wrote in her Twitter account. The Guantanamo Bay detention camp is located within Guantanamo Bay Naval Base, Cuba. Currently more than 170 prisoners remain in Guantanamo since it was made into a permanent U.S. penitentiary in 2001. Most of them are terrorism suspects. In 2008, Obama in his presidential campaign promised to close the prison by 2010. In January 2009, Obama gave instructions to shut the network of secret prisons and close the Guantanamo detention camp within a year. But in March 2011, Obama resumed military trials for terror suspects who remain in Guantanamo. Moreover, Obama drafted a set procedure that allows the detainment of the prisoners in Guantanamo if they are a serious threat to U.S. security. http://en.rian.ru/world/20120112/170723342.html OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (Geoinovace)