Neolitická revoluce
mladší doba kamenná
střední Evropa - asi 5 300 - 4 300 př. n. l.
2000 – 750
doba bronzová
400 – 0
mladší doba kamenná – laténská
3500 – 2000
eneolit
750 – 400
starší doba železná – halštatská
5000 – 3500
neolit
8000 – 5000
mezolit
10000 – 8000
pozdní paleolit
40 000 – 10 000
mladší paleolit (doba kamenná)
Zemědělství
V žárovém zemědělství se pole získává klučením a vypalováním
lesa a křovin. Pařezy nepřekáží, protože se neoře a důlky
je možné vyhloubit motykami či tyčemi.
Plochu lze využívat nanejvýš 4 roky a 5-7 let musí ležet ladem,
čemuž se říká příloh. Hospodářská soustava je relativně hodně
výnosná, avšak okolí osady je do 40 let vyčerpáno a celá vesnice
se stěhuje jinam.
Pěstuje se zejména pšenice, ječmen, proso, luštěniny, len, dochází
k domestikaci (zdomácnění) prvních zvířat (koza, ovce,
prase, tur), která jsou chována volně, přes zimu jsou částečně
chráněna v osadě.
Krajina
Neolitický způsob života má za následek první zásahy člověka
do přirozeného prostředí lesa a lesostepi. Formují se základy
polopřirozených lučních, pastvinných, křovinných a lesních
společenstev, divoká příroda má však stále převahu.
Zatímco neosídlená krajina je nadále určována pouze přírodními
silami, osídlenou krajinu tvoří listnatý les s mozaikou
nepravidelných plošek polí a lad. Nelesní část krajiny vypadá
jako paseka, spáleniště, step, úhor, louka a pastvina zároveň.
Lesy v blízkosti sídel ovlivňuje kácení, vypalování, odlýkování
stromů, a lesní pastva, postupně řídnou a mění se na světlé
porosty s křovinami (vytváří se druhotná step).
Odlesňování začíná měnit ráz krajiny, úbytek lesa je zatím
malý.
Osídlení
Zemědělský způsob života je spojen se zakládáním políček a
vyžaduje budování stálých sídel.
Neolitická osada má 40-50 obyvatel, rody a velkorodiny žijí
v protáhlých domech z kůlů proplétaných proutím a omazávaných
blátem.
Změny ve společnosti
Mladší doba kamenná (neolit) představuje zásadní změnu
způsobu života, kdy je lov a sběr potravy postupně nahrazován
zemědělstvím. Člověk přestává být poprvé jednoznačně
závislý na přírodě.
Změny zasahují i společnost, životní návyky, rozmanitost nástrojů
(čepelkové srpy, kamenné motyky, drtiče obilí, atd.),
dělbu práce. Hlavní surovinou na výrobu nástrojů zůstává ká-
men.
Dále se rozvíjí matriarchát, neboť ženy stále mají rozhodující
podíl na zemědělských pracích. Začíná výroba keramiky.
Průběh neolitické kolonizace
V 6. tisíciletí př. n. l. postupují neolitičtí kolonizátoři
přes Podunají na Moravu a poté
do Čech (postupně osidlují moravské úvaly,
Polabí, dolní Povltaví, Poohří a dolní tok Be-
rounky).
Vyhledávají úrodné vyvýšeniny v blízkosti
vodních toků, které jsou nezbytné pro život
osady.