Dřeviny ČR Smrčiny a subalpinské křoviny Pozn.: Do smrčin a subalpinských křovin v přírodě zasahují i dřeviny nižších poloh, uvedené v dalších souborech. V tomto souboru jsou uvedeny dřeviny, které ve smrčinách a subalpinských křovinách mají těžiště výskytu. Samozřejmě i tyto druhy zasahují do nižších stupňů. Ve Zlatníkově pojetí se jedná o 7. a 8. vegetační stupeň. OPVK_MU Ü Ü Tento soubor je pomůckou pro studenty bakalářského studia Geografie. ÜSestavil: RNDr. Martin Culek, Ph.D., Geografický ústav MU ÜV rámci projektu OPVK Geoinovace upravili: Ü RNDr. Jan Divíšek, Mgr. Eva Svobodová ÜPoužitá literatura: Ü KREMER P. Bruno et al. (1995): Stromy. Z německého originálu Bäume z r. 1984. Knižní klub ve spolupráci s Ikar Praha. Praha. Ü CHYTRÝ M. et al. (2001): Katalog biotopů České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Ü ÚRADNÍČEK L., MADĚRA P. et al. (2001): Dřeviny České republiky. Matice lesnická, s.r.o., Písek. Ü INTERNET: Fotografie jeřábu ptačího, trav a bylin. Smrk ztepilý Picea abies Ü ÜVýška 30 - 50 (70) m – nejvyšší strom Evropy. Jehlice všestranné, šišky padají na zem, kůra šedo-červeno-hnědá. ÜMělké kořeny, nesnáší sucho, teplo, živné půdy (!), imise. ÜSmrčiny – původně na podmá-čených půdách nad 650 m nebo u horní hranice lesa. V příměsi v bučinách v 5.-6. v.s. Dnes nejběžnější pěstovaná dřevina. ÜStřední Evropa – Sibiř. ÜIndikátor chladnějších stanovišť, vlhčích půd (i v plantážích). Mimo hory indikátor plantáží. Ü(4)5-7 A-B-C 2-6 Ü smrkztep Podmáčená smrčina – s rašeliníkem a třtinou chloupkatou Ü smrčina_podmáčená smrčina Klimaxová smrčina - s borůvčím a třtinou chlupkatou Modřín opadavý Larix decidua Ü ÜVýška 40 – 50 m, rychlý růst v mládí. Jehlice ve svazečku. Stáří => nící řídké větve. Opadavý, před tím žlutý. ÜNenáročný na půdu, teplo. Velmi světlomilný, vyžaduje větrné polohy. ÜHorní hranice lesa v Alpách, Tatrách. V ČR původní jen na sutích ve srážkovém stínu Jeseníků v okolí Bruntálu. Další ekotyp na píscích polských rovin. ÜIndikátor umělých porostů středních poloh (3.-5. v.s.). Ü5-8 A-AB,D 1-3 modrin Jeřáb ptačí Sorbus aucuparia Ü ÜVýška 10 - 16 m, kulovitá koruna, nápadné květy i plodenství. ÜSnáší mrazy, sucho, mokro, kyselé půdy. Dospělý nesnáší stín, záplavy, zasolení. R-stratég, rychle v mládí roste, věk max. 100 roků. Dvě variety – nížinná a horská. ÜV ČR hlavně skály, příměs klimaxových smrčin (foto2). ÜEvropa s výjimkou jižní. ÜIndikátor světlých stanovišť, sušších půd, „Vysočiny“. Ü 2-8 A-BC 1-3 jeřáb Jeřáb ptačí Sorbus aucuparia jeřáb ptačí_skála jeřáb_klimax_smrčina jeřáb_alpy Borovice kleč Pinus mugo ÜKeř s poléhavými větvemi, tvoří souvislé porosty. 0,4-3,5 m vysoký. Jehlice dlouhé 3-4 cm. Šišky malé, pravidelné, bez trnů. Kořeny povrchové. ÜSnáší nejrůznější půdy, potřebuje chladné klima, snáší imise. Světlomilná, nesnáší velkou vrstvu sněhu (plesniví v ní). ÜHory střední Evropy, Bal-kánu, Pyreneje. V 7. v.s. na rašeliništích a sutích. ÜIndikátor vysokých hor. Ü(7)8 A-D 1-6 borovice kleč Borovice kleč ( kosodřevina ) Pinus mugo - Krkonoše Vřes obecný Calluna vulgaris Ü ÜVýška do 0,5 m, kvete v září ! Lístky cca 2 mm dlouhé, střídavé, vytrvalé. ÜSnáší sucho a extrémně kyselé půdy. Výrazně světlomilný. ÜKeřík pastvin - dnes mizí, hojně dosud v subalpinském stupni kde je odvíván sníh. ÜEvropa bez Středomoří a stepí, v ČR hlavně hory. ÜIndikátor světlých sušších extrémně kyselých stanovišť. Ü1-9 A-AB 0-2 Borůvka černá Vaccinium myrtillus ÜKeříček 0,2-0,6 m vysoký, podzemní výběžky. Listy opadavé, svěže zelené, plod ojíněná modročerná bobule. ÜVyžaduje kyselé chudé půdy, nesnáší suché půdy a silný vítr. ÜHlavně přirozené smrčiny a alpínské hole, prosvětle-né vlhčí bory a doubravy. ÜEvropa s výjimkou Středomoří, severní Asie k řece Leně, Kavkaz. ÜIndik. kyselých středně vlhkých světlejších stan. Ü(2)3-9 A 3-4,6 Brusinka obecná Vaccinium vitis-idaea ÜVždyzelený keříček do 30 cm výšky, listy 1-2 cm, celokraj-né, tuhé, podvinuté; líc tmavo-zelený, rub světlezelený, hnědě tečkovaný (rozdíl proti podobné medvědici lék.). Čer-vené jedlé bobule na podzim. ÜVyhledává extrémně kyselé půdy (např. pískovce), sušší, snáší polostín i světlo. ÜSvětlé listnaté i jehličnaté le-sy, suchá rašeliniště, i poros-ty nad horní hranicí lesa - čím výše, tím je hojnější. ÜSkotsko, Pyreneje, Kavkaz, stř. a sev. Evropa, sev. Asie a Kanada. ÜIndik. extrémně kyselých půd. Ü(2)3-8(9) A 2 brusinka